Je můj partner nezodpovědný při snaze o početí?
Pohádali jsme se s partnerem. Já 34, on 44. Rok se inzenzivně snažíme o mimi, ale nejde to.
Z nemocnice nám před 3mi měsíci přišla brožura. Je v ní vysvětleno co délat pro podporu početí ( brát vitamínové suplementy, snažit se o pestrou stravu včetně zeleniny a ovoce, nepít, nekouřit atp). Je v ní napsáno čemu se vyvarovat ( kouření, alkohol). Jsou tam i informace a zvýšené potratovosti a zhoršení kvality pohl. buněk kvůli věku. Čili i partner tam už spadá.
Ale partner neomezil vůbec nic. I nadále kouří 10 cigaret denně. Ok . I nadále vypije 1-2 cidery každý večer. Ok. Jeho jídlo je maso příloha omáčka. Vždy když si dělám přílohový salát ptám se ho jestli si dá ( ať vím kolik udělat). Párkrát si dá ( 1x týdně max), naprosto většinou si nedá. Vitamínové suplementy " zapomíná " brát, takže místo každý den bere 1-2x týdně.
Včera na mě vyjel že si bude kouřit jak chce, jíst co chce a žít jak chce a nebude dělat nic co nechce.
Když si pomyslím že jsme v cílové rovině a za 3 měsíce máme ivf ( 3 měsíce se vyvíjí spermie i dozrává vajíčko), tak je mi úzko přto ví ví, že ty 3 měsíce jsou zeď důležité a je mu to jedno...
Je sobecký a úplný opak mě. Já se můžu rozkrájet aby se zadařilo, nebo to ivf bylo úspěšné, abych ovulovala, piju čaje, měřím bt i lh, jím zdravě, cičím hormonální jógu, potom do mě budou píchat hormony atp atp...tolik jsem ochotná se obětovat a mu dělá problém maličkost jako brát vitamíny a trochu zamakat.😔
Naoadají mě myšlenky, že bude i tak sobecký v rodičovství, vše nechá na mě a nechá mě ve štychu. Nevím co to do něj vjelo, jako by bojoval za svoji svobodu. Ale sorry já ji taky nemám a ne, nemůžu dělat spoustu věcí a dlouho se budu zříkat spousty neřestí. Snažím se netlačit, ale teď jsem mu po půl roce připomněla ať aspoň teď začne s vitamíny a zeleninou a byla z toho obrovská mela 🙄
Jak se chovají vaši partneři když se snažíte o mimi a nejde to?
Nevíte o co může jít? Nebo jsem moc náročná? Nebo on nezodpovědný a sobec?
@reeeza to mi teda nedává smysl oba chcete dítě pak píšete že by bez něj to on zvládnul kdyby chtěl na 100 dítě tak udělá kompromis pokud vám to nevadí že vše je na vás a řekne že ON si bude žít jak chce tak pro mě bylo to bylo jasný znamení že dítě nechce a spíš je to o vás že vy ano což u vás ok ...samohrejme vaše volba pokud chcete vy mít vše na sobě a kdyz by se nepovedlo komu se to hodí za vinnu ?? jste mladá ženská máte to zapotřebí přesně se tak to nechat vláčet ..
@reeeza Jsi si jista, ze on to dite opravdu chce, se vsim, co to obnasi? Omezeni aktivit, nevyspani, konstantni pece, snad teda predpokladam ze nekoureni doma, prizpusobeni zivota na zivot s miminem? Nebo to dite 'chce' jakoze proc ne, lidi se ptaj, vsak on se stejne starat nebude? Z popisu mi to prijde jako silna druha moznost a uprimne, to bych misto ivf utikala, co by mi nohy stacily...
Já vím, že se do té situace neumím vžít, protože jsem otěhotněla na první dobrou. Ale já bych taky neměřila bt, nesouložila na povel. Přijde mi, že si ti chlapu prostě začnou připadat jako plemenní býci a že to prostě nechtěj. A že když má pocit, že už pro tebe není partner, parťák, milenec, že prostě se sekne. Ne proto, že se nezodpovědný sobec, ale proto, že se cítí jen jak donor spetmatu
Čí "projekt" je to dítě? Nebere to tak, že teda vy ho chcete, jemu to zase tak moc nevadí, bere, že jako ok, co bych jí nesplnil přání, ale je to JEJÍ dítě? Doporučuji si toto doma dostatečně vyjasnit. BTW my to máme dost podobně (teda chlapovi dělalo dobře, když se mu v rámci IVF zlepšoval spermiogram, tak nějaké změny udělal, ale rovnou jsme se domluvili, že dítě chci hlavně já).
Teď mi skočila poslední zpráva - ano, dítě chceš hlavně ty, on zase tak moc ne. Dost běžné. Otázka na tebe - je to i tak pro tebe zajímavé? Chceš takový vztah? Je ti 34, hodiny "tikají", jdeš do rizika, že hlavní péče o dítě bude na tobě? Pokud ano, směle do toho. Podle mě to za to stojí i tak.
Pokud ne - je ti 34, je tam i riziko, že tím už budeš třeba bez dítěte - bereš toto riziko, pokud trváš na tom, že dítě "musí být obou".
Tohle je třeba si dobře vyjasnit, dobře domluvit i co se týče např. financí a podobně.
Jako jo, u nás po 5 letech trošku "zapomněl" a směle mu volám z práce, že nestíhám školku, směle mu prostě "hodím dítě na krk" na večer, když se stalo třeba teď, že jsem byla v práci do půl osmé do večera (plánovaně předem). Dost se stará - ale musím to vše tak nějak řídit a organizovat. Není to snadné, ale dítě jsem opravdu moc chtěla, od 38 přes CAR, rodila jsem ve 44 letech. Takže tohle si v sobě ujasni.
Jinak na IVF se vybere ta nejlepší spermie - a není tak důležité, kolik jich chlap má. A většinou se nezadaří v prvním cyklu (i když ty jsi ještě relativně mladá, tak by to mohlo vyjít). Třeba když uvidí, že to je "špatný", tak něco upraví. Jen netlačit na pilu, já když tlačila, tak mi přišlo i že se chlap toho dítěte "bojí" (je mladší jak já), když jsem to nechala plynout, tak jsem zjistila, že se snaží sám. Jo a 1 cigareta míň podle mě udělá víc jak 5 porcí zeleniny 🙂.
Mne by tohle hroteni taky strasne vadilo a cim vic by se na me tlacilo, tim vic bych se zabejcila. Zkusila bych to nenasilnou formou.
@lencaa11 34 z hlediska otěhotnění není tak málo, on je ochotný ty papíry v CARu podepsat, ale asi o dítě nějak zásadně nestojí. Pokud to tak tazatelka akceptuje, může být vše v pořádku.
@ai30 Což už nemusí být tak snadné - pokud už teď řeší IVF, tak to znamená, že tam je někde nějaký problém. Možná teda u chlapa, ale možná i u ní, nikdo neví. Pokud by se dneska rozešli, tak co pak - uloví prvního, kdo bude tvrdit, jak chce dítě? Mamánka, co hledá pečovatelku? Nebo chvíli bude hledat - rok-dva, pak se rok budou snažit sami, to jí mezitím bude 36. A co když to nepůjde? Co pak? Já přišla do CARu v 38, rodila jsem ve 44 (5. pokus IVF, darované oocyty). V podstatě v situaci, kdy jsem se chlapa pak zeptala, proč mi ty papíry podepsal - a on, že mi chtěl udělat radost. Vztah máme všelijaký, ale mám super syna, o kterého se v drtivé míře starám sama, ale stojí to za to.
Ano, je to ke zvážení, je ke zvážení pro a proti, to zase jo, ale rada vykašlat se na něj podle mě nese riziko, že žena zůstane bezdětná. A je pak otázkou, zda je pro ni důležitější dítě nebo vztah - dle té hádky na téma "kdo jak moc chce dítě", je pro ni dítě tak důležité, že snese i to, že chlap bude jen "podepsaný dárce spermatu".
@merope u nás to tak zřejmě bude...on bude ten pasivnější co se mu musí říkat. Mám teď ale pochyby jestli bude schopný se vzdát hodinového šlofíčku po práci nebo odpočinku celkově. Po jeho poslední reakci jsem konsternovaná a myslím že spíš ne...Bohužel doufám že se to zlepší, že bude dobrý táta i když sám tátu neměl ( alkoholik, násilí) tak asi moc neví jak na to. Dítě chce, ale říkal že mu jde hlavně o nás. Že kdyby se nezadaři, tak i tak může být v životě šťastný ( to mi říkal tak před dvěma lety, teď mi to řekl o dost hnusněji). No já to mám jinak, bez dítěte si to neumím představit. A nemůžu si dovolit, vzhledem k věku, ho vyměnit za jiného partnera. Než ho potkám to je rok, než se rozhodneme pro dítě 1-2 roky...a to při nejlepším. Takže ne, zkusím to s tímhle. Ale mrzí mě to že mě nechává ve štychu.
Půjdu proti proudu, ale já se mu ani nedivím, že už bouchl. Ty do toho totiž moc šlapeš. Snažíte se sotva rok a ty už z toho děláš problém. Nám trvalo skoro 2 roky, než jsem otěhotněla. Nikdy jsem si neměřila bazální teplotu, nehlídala ovulaci atd. Sex jsme si užívali. Mě by tohle, co děláš ty, taky odradilo od dítěte. Jo a podotýkám, že jsem v životě nebrala žádné vitamíny, nejedla jsem zdravě a ano pila jsem i alkohol. Dokonce jsem se hodně opila už v době, kdy jsem byla těhotná, ale nevěděla o tom. Vážně je nutné po tak krátké době snažení jít hned do IVF?
" A nemůžu si dovolit, vzhledem k věku, ho vyměnit za jiného partnera. Než ho potkám"
Tak tím pádem není co řešit.
Nejspíš si zkazíte život vzájemně. Ale když to jinak nejde...
@jahodi náš vztah je jinak moc fajn, máme se rádi a jsme si oporou a máme spousty legrace. Jsme spolu 5 let. Proto jsem z toho tak zmatená...Opravdu to vypadá jako by to dítě chtěl ale nehodlal se přizpůsobit natož přinést i sebemenší oběti. Snažím se myslet z jeho úhlu pohledu, určitě v tom vidí ztrátu svobody. No a může se z toho po***
Holky a vy co se snažíte a nejde to, nebo jste si tím prošly v minulosti...Jak váš partner reagoval? Zažila jste některá něco podobného? Nebo naopak? Děkuju..
@reeeza Jsem v hodně podobné situaci s manželem s tím rozdílem, že se přes CAr snažíme o druhé dítě, máme 4 letou holčičku, která se povedla přirozeně, druhé se bohužel nedaří, problém je u manžela. Nicméně vím, že jemu je ten výsledek druhého dítěte také tak nějak jedno, ale jde do toho. Já jsem ráda, chtěla bych aby dcera nebyla v životě jednou sama a měla parťáka. Vím však, že ta péče o děti bude převážně na mě s tím do toho jdu. Manžel je schopný se o dceru postarat , ale musím to prostě řídit já. Už jsem to vzdala se všemi možnými vitamíny, také kouří, zajde si na pivo. Nechávám to být, protože se nechci hádat. Táta je to dobrý, ale musí se mu chtít. Mně ještě čekají vyšetření u specialistů zda vůbec do IVF můžu jít a budu šťastná pokud to dopadne.
Tobě radím, srovnej si priority, ať víš co opravdu chceš. S chlapem asi moc nehneš, pokud jsi rozhodnutá pro dítě asi bych ho moc nedirigovala.Přeji hodně štěstí 🍀🍀
Já tě náhodou chápu. Máš už roky, i když ne nějaké hrozné, ale víš, že je s početím problém. Nejvíc chceš dítě, hledat jiného potenciálního tatínka je fakt v téhle situaci riziko. Šance, že se jen zabejcil, případně ho ještě tatinkovska láska popadne, tam je. Prostě bych do toho sla s ním, pokud jinak si rozumíte a máte se rádi. V nejhorším zůstaneš sama s dítětem, ale to dítě budeš mít. Takových, co chtějí hlavně to dítě je, nesoudím to. Chlap může třeba v sedmdesáti, žena ne. Všeobecně mě ta dnešní situace štve, chlap nic nemusí, snažit se o vztah, svatba, ani to snažení o dítě, které opravdu muze byt časově, finančně a psychicky hodně náročné. Aspoň v tomto by se mohli ti borci hecnout. Ženská si bude ničit zdraví hormony, postupovat nepříjemné zákroky, pak náročné těhotenství, o porodu a ficaku potom ani nemluvim. A on si pan tvorstva neodpusti ani cider večer a cítí se pod tlakem. Achjo, v jiné situaci bych ko kopla někam, takhle bych doufala, že se to časem podda.
ono to taky nemuselo vyjit prave, ze ani jeden nejste v pohode, ty ze moc chces, tvuj muz, ze zas tak moc nechce .... znam z okoli zeny, ktere roky nemohly otehotnet ani prirozene ani za pomoci lekaru, z ruznych duvodu se rozesly, rozvedly a s novym partnerem to pak slo ani nevedely jak, nerikam, ze u vas by to bylo stejne, ale ona nekdy ta psychika a nejistota udela take sve
@biciklissie děkuju 🌼
@marketa1218 děkuju 🌸
@moudivlacek taky si to někdy říkám...🙄
@reeeza klidně napiš zprávu, když si budeš chtít popovídat . 🙂
@reeeza důležité je být v pohodě. Než jsme se přestěhovali z bytovky do baráku, tak bych neměla sebemenší šanci otěhotnět. V práci stres kvůli krávě vedoucí a doma stres kvůli debilnímu arogantnímu sousedovi nad námi. A to jsem měla i jedno zamlklé těhotenství. Přestěhovali jsme se a já za 3 měsíce otěhotněla.
@reeeza jak bylo řečeno, s chlapem asi moc nehneš. Musíš se zaměřit na to, co ve své ruce máš.
Ano, chlapi mají často všechno pod nosem a hned se cítí pod tlakem, ale dost si to děláme tím, že jim všechno pod nos naservírujeme a když nám s nima je dobře, tak ani neřešíme, jestli jsou to chlapi do tlaku a nepohody. Pak se divíme. Protože tlaky v životě jsou.
- Můj názor....
Možná máte v tomhle příliš jiné životní priority. Chlap je asi se svou situací spokojen. Ty ne. Co bude ten směr, kterým dojdeš ke své spokojenosti..?
Zkušenosti mám trochu odlišné. Snažení jsem si užila mnoholeté.
Promin, ale ne nechcete dite oba stejne, ty jsi ochotna mnohe pro dosazeni teto mety, kdezto on ne. A pokud se nahodou zasari, hadej jak to bude dal s peci o dite, o domacnost…
@reeeza a stim to clovekem chcete dítě ?? Asi tohle bych si podala spíš otázku skrze tohle vše jdete do toho ...tak dítě je snad volba obou pohlaví když se nedaří tak to řeší oba ne ..