Je Vám partner v těhotenství oporou?
Na mimčo a těhotenství jsem se moc těšila. Ale těhotenství je náročné. Kvůli zdravotním problémům toho nezvládnu tolik co dřív. I když se partner snaží, občas mi dá najevo, jak mu to leze na nervy. Prý jsem se strašně změnila (no jasně - jsem těhotná!!!). Přípravu na porod prý strašně prožívám. ( jen se připravuji na přirozený porod s minimálním zásahem lékařů a bez nástřihu). Myslím si, že jako žena mám na to právo. Navíc, když u porodu být nechce, protože na to nemá. Když to shrnu, tak se cítím nepochopená a z celé situace dost zklamaná. Možná očekávám příliš. Jak to máte Vy?
Stručné shrnutí
- Těhotenství je fyzicky i emocionálně náročné období, při kterém ženy často potřebují omezení těžké fyzické zátěže a pravidelnou pomoc v domácnosti.
- Muži těhotenství obvykle prožívají jinak než ženy; běžné jsou opožděné fáze adaptace, menší zájem o detaily porodu a rozhodnutí nebýt přítomen u porodu.
- Praktická doporučení zahrnují otevřenou komunikaci, jasné a konkrétní úkoly pro partnera (např. odnést nákup, vyřídit matriku), účast na předporodních kurzech a využití pomůcek nebo metod zmíněných v diskusi (Epi-no, kniha "Hypnoporod", předporodní příprava, UTZ).
Nejčastější otázky
Q: Jak mluvit s partnerem, který těhotenství neprožívá stejně intenzivně?
A: Řekněte mu konkrétně, co potřebujete, a zadejte konkrétní úkoly (např. "vezmi nákup, když mi tvrdne břicho"). Diskuze doporučuje jasné, stručné instrukce a trpělivost, protože mnoho mužů potřebuje čas se s novou rolí sžít.
Q: Měl by partner být přítomen u porodu, i když o to nestojí?
A: Diskuze uvádí obě možnosti: někteří muži byli u porodu skvělou oporou, jiní na to nemají a není vhodné je nutit; doporučení je dát partnerovi svobodu rozhodnout a případně ho zapojit postupně (kurzy, ukázky), ale nenutit sledovat porodní záznam.
Q: Kdy a jak se registrovat do porodnice?
A: V pražských porodnicích se často registruje poměrně brzy; registrace bývá přes počítačový systém nebo e‑mailem a některé šetření vyžadují osobní návštěvu s těhotenskou průkazkou. V diskusi je příklad páru, který byl na matrice v 38+4 a následně rodil na Vinohradech.
Q: Jak zapojit partnera do příprav bez jeho zahlcení?
A: Doporučuje se probírat s ním konkrétní praktické věci, které ho zajímají (např. výběr kočárku), brát ho na UTZ či předporodní kurz postupně a omezit opakované intenzivní řešení porodu doma; sdílejte jen to, co je pro něj relevantní.
Q: Co je v diskusi doporučováno ohledně Epi‑no a hypnoporodu?
A: Některé ženy v diskuzi zmínily, že používaly Epi‑no a doporučují ho, a jedna zmiňovala knihu "Hypnoporod" jako zdroj dýchacích a relaxačních technik; zároveň se objevily varování, že názvy jako "hypnóza" mohou některé muže odradit.
Q: Co dělat, když partner neprojevuje empatii a dlouhodobě nepomáhá?
A: V diskuzi se doporučuje nejprve dát čas a pokusit se o upřímnou komunikaci s konkrétními požadavky; některé příspěvky však varují, že pokud partner dlouhodobě odmítá pomáhat, může to dlouhodobě narušit vztah a je potřeba situaci řešit (např. vyjednáváním rolí či hledáním externí podpory).
Závěry z diskuze
Shoda
- Muži těhotenství často prožívají jinak než ženy a obvykle potřebují více času na adaptaci.
- Komunikace a jasné konkrétní požadavky jsou považovány za klíčové pro zajištění praktické podpory.
- Zapojení partnera formou konkrétních úkolů a postupného seznamování s průběhem těhotenství a porodu funguje lépe než opakované tlakové rozhovory.
Sporné názory
- Některé příspěvky tvrdí, že partnera se nesmí nutit k účasti u porodu; jiné příspěvky popisují situace, kdy účast u porodu byla pro muže i ženu silným a pozitivním zážitkem.
- Několik účastnic ostře odmítlo srovnání těhotenství s vážnou nemocí (rakovinou), zatímco jiní v diskusi přirovnali změnu role a dopad na život páru k velké zátěži obdobného charakteru.
Otevřené otázky
- Zda se partner v konkrétním páru s časem přirozeně více zapojí, nebo zda jeho postoj bude dlouhodobě problém.
- Jak daleko jít v informování partnera o detailech porodu (video, knížky, praktické nácviky) bez jeho odrazení.
- Jaké konkrétní hranice nastavit v praxi (matrika, registrace, nákupy), pokud partner neplní dohodnuté úkoly.
Zmíněné značky a firmy
Vinohrady, pražské porodnice, matrika, Daniela Stellová
Zmíněné produkty a metody
Hypnoporod, Epi‑no, UTZ (ultrazvuk), předporodní kurzy / příprava na porod, registrace do porodnice, nástřih hráze, masáž hráze, šestinedělí
Místa a osoby
Vinohrady, Praha, Daniela Stellová
Ta, co tady nejvíc řve, že tu druzí překrucují, tak sama překrucuje nejvíc 😀 Člověk se u těch diskuzí opravdu někdy pobaví, ještěže je máme 😎
@pisisvori Myslím, že to chápu, žena si pak de facto většinu citů, které chovala k partnerovi, přenese na dítě.A souhlasím i s tím vyrovnáním v citové oblasti, láska není hodina matematiky, ale dlouhodobě žít s tím, že já jsem ten, který pro vztah dělá vše a víceméně vše obětuje bez odezvy partnera, to asi v dlouhodobém horizontu nelze.
@fallingstars Jo jenže jak jsem se zmínila, já na ty nálady a přecitlivělost v těhotenství nárok nemám. A to je to co mě mrzí. On to vnímá tak, že jsem se strašně změnila. (no to asi jo, roste mi v břiše dítě 🙂 ). A jak mi sdělil, že nepůjde k porodu? Já k porodu nepůjdu, nesnesl bych to. Očekávala bych něco v tom smyslu - hele já ten porod nezvládnu. Byl by to nepříjemný pohled. Nebude Ti to vadit, zvládneš to sama?
Prostě rezolutní rozhodnutí, tak to bude a hotovo. Nicméně jsem neudělala žádnou scénu, smířila se s tím a nenutím ho do toho. Ale jedná se mi o ten přístup. Ale běda kdybych mu tohle udělala já - hele udělala jsem registraci v Podolí a rodíme tam. To by se mu teda nelíbilo.
@seva2014 Tak teď se přiznávám já, že jsem tu situaci u vás asi trochu špatně pochopila.Měla jsem pocit, že partner je spíše flegmatický a tobě je líto, že je mu to tak trochu jedno, nebo to tak působí.Přiznám se, že ten radikální tón ohledně porodu nebo výběru porodnice mi moc nesedí.To by mělo být věcí diskuze a ne radikálního rozhodnutí.Chápu, že partner má mít právo veta v otázce přítomnosti na sále, beru, že se nemusí cítit, stejně tak bych ale brala, že právo veta dá své partnerce ve výběru porodnice.
Tady naprosto chápu, že se cítíš rozmrzele.
@seva2014 Těžko říct, jak to máte doma, jak spolu mluvíte a na co je hlavně on zvyklý. Neviděla bych ani problém v tom, že to řekl, jak to řekl, ale v tom, že to tedy není vyrovnané, že Ty takhle zareagovat v podobné situaci nemůžeš...protože pak je tam asi problém 😕 A těžko říct, pokud on je takhle zvyklý se chovat, zda se s tím dá teď něco udělat... 😕
Ale jak jsem se zmínila v mém prvním příspěvku. Třeba je problém v mém očekávání a proto jsem se chtěla zeptat ostatních, jak to mají doma ony. Chtěla jsem získat odstup a posoudit celou situaci z jiných úhlů pohledů. Nepotřebuji soudit, moralizovat a klasifikovat mne jako princezničku na hrášku, které se nemůže nic říct. Jsem soudný člověk, který dokáže získat nadhled. Jen je to s těmi hormony malinko těžší 😉
@seva2014 Můj manžel je v mém těhotenství skvělej, stará se o mě atd., ale rozhodně se o tom nebavíme denně - je to zbytečný i pro mě... Ale to, že je skvělej mě nepřekvapuje, protože ho znám a vím jakej je supr chlap! Tvůj muž je asi povahou velkej sobec a to se teď projevuje naplno, ale člověk se zase tak nemění, takže by mě zajímalo, jestli takovej nebyl i před tím...
@fallingstars Myslím, že máme povahy, které se docela častou třou. Ale máme se (i když to asi z mých příspěvků nejde moc znát🙂 ) hodně rádi. Jeho už nepředělám. To je mi jasné. Bude to o mém přístupu k dané situaci.
@seva2014 Já myslím, že je to znát 😉 Já jsem, stejně jako @laurital, tu situaci z těch několika málo počátečních příspěvků také pochopila trochu jinak, a teď už asi chápu, co Ti vadí (a tu princeznu na hrášku jsem myslela s nadsázkou, ne nějak zle 😉 ). A vážně Ti přeju, aby si to sedlo, bude to třeba vyžadovat víc trpělivosti než u jiných chlapů, kteří to mají v sobě, a přesto si myslím, že Tvůj přítel může být fajn chlap a že po čase se adaptuje 😉 Někdy je to prostě někde větší boj než jinde, ale to nemusí znamenat, že je to špatně. Držím palce.
@laurital No diskuze se tady docela rozjela, takže se v tom člověk trochu ztrácí. Mne mrzel tón sdělení z jeho strany. Tu porodnici - to mi tady radily některé ženy. Zaregistrovat se bez toho aniž bych to s partnerem prodiskutovala. To já bych teda udělat nemohla. Radily mi to proto, že jsem se zmínila, že z jeho pohledu to řeším příliš brzy. (v pražských porodnicích to je 12tt.).
@seva2014 Já bych tu porodnici asi vyřešila bez něj, nebo spíše tak, že bych mu oznámila,o jakých přemýšlím a nechala si to potvrdit.Pokud se k tomu nemá, tak moc nechápu, proč se tak čílí.
A ta matrika je jasná, stát se bohužel může cokoliv a je dobré, pokud nejste manželé, mít toto pořešené.Tady bych asi moc chápavá 😉 a trpělivá nebyla.
@seva2014 Nečetla jsem všechny reakce holek, takže se omlouvám, jestli budu někoho opakovat. Chlapi jsou holt úplně jiná dimenze... všechny věci, co se nám v životě přihodí, s námi prožívají, jen to vidí trošku jinak, než my. Zase je to o povaze, je chlap, kterej ženskou až přehnaně hlídá, aby třeba v těhotenství nevypila ani jedno kafe, pak je chlap, kterýmu je jedno úplně všechno, co ženská dělá, pije a jí.. no a nebo je chlap, takovej ten zlatej střed, kterej má o ženu starost tak, že jí pomáhá, ale nijak neomezuje. Z toho popisu přímo v tvé otázce jsem nabyla asi stejného dojmu jako ty - zklamání a nepochopení. Taky si myslím, že by chlapi měli být k těhotným ženám daleko víc empatičtí. Ale taky chápu, že oni o spoustě věcí nemají vůbec šajn. Dřív ženská otěhotněla, odrodila, a to bylo to jediný, co chlap mohl vnímat. Dneska je daleko víc možností, takže ženská otěhotní, každou chvíli je u lékaře, navštěvuje kurzy, vymýšlí výbavičku, sestavuje si porodní plán atd. .. jenže ti chlapi "zakrněli" u toho základu - otěhotnět, odrodit, a jde všechno ostatní tak nějak mimo ně, není to tak, že bysme je nezajímaly my, ale nezajímají je ty všechny věci kolem. Od toho už jsou na klábosení ženský, maminky, sestry, kamarádky - to jsou ty, na který by ses podle mě měla zaměřit, abys neměla pocit nepochopení, chlapi tohle pochopit prostě nemůžou 🙂...... Pak jsem se dočetla k tomu nošení nákupu - snad se nebudeš zlobit, když ti napíšu, že první, co mě ve spojení s tvým drahým v téhle souvislosti napadlo, bylo hulvátství. To už je vyloženě bezohlednost, ne nepochopení. I když pominu zásady slušnýho chování, kdy by muž měl ženě s nákupem, třeba i lehkým, pomoci, každý člověk bez ohledu na pohlaví ví, že těhotná žena je těhotná od okamžiku početí a ne až v době, kdy je to na ní vidět, a přesně od té doby na sebe musí dávat pozor. A to, že když si řekneš, že chceš pomoc s taškou a on ti na to poví, že je to lehký, to je prostě neochota a bezohlednost. Já bych na tvém místě tašku položila a šla bez ní, on si panáček rozmyslí, jestli bude mít co jíst nebo nechá nákup za 200 kč nějakýmu šťastnýmu nálezci 🙂 . Samozřejmě, že když poneseš v tašce rohlíky a chleba, újmu na zdraví to nezpůsobí, ale tady už jde opravdu o zásady slušnýho chování.....
@seva2014 ...tak jsem to dočetla a začíná se to u vás rozkrývat...taky jsem to na začátku pochopila špatně...taky se mi váš muž začíná jevit jako pořádný sobec...☹ Ale přece asi takový byl pořád...jen tak se nezmění. Bojujte za rovnoprávnost ve vztahu. Každá žena ví, co toho jejího naštve, nebo v jakých situacích na něj musí diplomaticky, ale ne, aby to tak bylo pořád!! a svět si řídil podle milostpána a jeho nálady. Hodně štěstí. S jedináčkem, sólistou to asi bude práce. 😅
@pavlinaoo jenže dokud žena nic nepotřebuje, tak se to projevit až tak nemusí...ano určitě si každá všimne, že není bůh ví jaký romanti, že nepatří mezi ty nectlivější a starostlivější, ale myslím, že si každá většinou řekne " no prostě chlap" jinak je hodný a rozumíme si.....jak moc je to "vážné" se bohužel právě začne projevovat až ve chvílích, kdy má partner být alespoň trochu oporou a aspoň trošku pomoc☹, protože žena z nějakého důvodu něco nemůže....a to se do té doby než přijdou děti nemusí stát🙂
@seva2014 ono je to asi chlap od chlapa... ten muj je asi andel, protoze mi se vsim pomaha a sama v podstate nic nesmim. Kdyz jsem byla par dni na neschopence kvuli vycerpani a pak jsem se chtela vratit do prace, byl rezolutne proti, od te doby, co jsem tehotna, chodi sam kazdy den delat nas vedlejsak - uklid patra ve skole a nikdy nerekl ani pul slova. Driv se mnou nejezdil na nakupy, jen mi vzdycky "vynadal", kdyz jsem neco tezkeho tahala, ted jezdi se mnou a venku mi chce nosit i kabelku. Uprimne jsem za to strasne stastna a neumim si predstavit, byt tehotna bez podpory. Necetla jsem, co ti odpovidaly ostatni tehotne, ale drzim palce, at se ten tvuj chlap srovna. Taky je sance, ze se to zmeni v prubehu tehotenstvi, ted jste jeste pomerne na zacatku a chlapi to moc nevnimaji, coz se lehce zlepsuje s postupem tehotenstvi. My jdeme za chvii na posledni screening a Honzovi stejne moc nedochazi, ze tam je zivy tvorecek - spis se zajima o me, nez o nej jestli mi rozumis. Na zacatku to s naladama bylo u me horsi, nez ted, tak treba se ti to taky srovna 🙂 kazdopadne drzim palce 🙂
@seva2014 muj manzel me nenechava nikdy tahat nakup, kor v tehotenstvi a po porodu.
A odpoved na otazku: manzel je mi velkou oporou stale celou dobu - skoro 8 let, co jsme spolu V ttehotenstvi me vozil na vsechny kontroly u mych lekaru, nejen na gyndu a cekal a byl mi po boku. A je stale.
@gepe Četla jsi téma, kde se probíralo, jestli muži chodí s partnerkou na UTZ?Já jsem tam psala, že můj muž ano a přišlo mu to přirozené.Reakce spousty žen ale byla "ffff, chlapa to nebaví, zbytečně ho tam taháš" atd, některé dokonce tvrdily, že jim nepřijde nic trapnějšího než chlap na gyndě a že všichni tatínci tam mají znuděný výraz...
Docela mě taková reakce překvapila a přiznám se, že jsem si v duchu pomyslela cosi o možné závisti, ač tuhle notu nemám ráda.
A podobně to bylo u mého muže na firmě, jako majitel si samozřejmě mohl odejít a doprovodit mě pak v posledních měsících na vyšetření.A kdo si myslíš, že to komentoval?Chlapská část ne, ti to brali jako něco co neznají a proto nekomentují.Naopak ženské ze mě dělaly pomalu cukrovou panenku.
@seva2014 Ahojky, tak já musím napsat, že můj chlap je v tomhle suprovní. Jakmile jsem otěhotněla poprvé, byl těhotný i on 😀 . Když mi v začátku bylo špatně, tak mi hned řekl, že nemá smysl abych vařila, když je mi u toho ještě hůř a rozmazloval mě doneseným jídlem, na které jsem měla zrovna chuť. Chodil se mnou na ultrazvuky a ten 3D byl pro něj tedy zážitek. Počítal s doktorem prstíčky na nožkách i ručkách, obdivoval srdíčko a všechno co bylo vidět a když doktor najel na obličejík, tak jsem viděla slzy. Byl dojatý i když nám řekli, že to je kluk, protože on si tajně přál holčičku 😉. V tu chvíli pro něj bylo důležitější, že je ten náš zázrak zdravý. Studoval kde co o těhotenství a porodu na internetu. Já se tedy na porod nijak nepřipravovala ani na kurz jsem nešla. Můj jediný plán byl, prostě porodit tak, aby jsme byli oba v pořádku a taky se tak stalo. Doktoři byli úžasní a zachránili mě před Císařem. Muž u porodu nakonec být nemohl protože ho nepustili z práce ☹ ale stihl přijít ještě když jsem ležela s malým v boxu. V pohodě ho k nám pustili a taky nás tři vyfotili 🙂. Teď čekáme druhé mimčo a tuhle mi sáhnul na břicho a povídá... škoda, že ještě nekope 😉. Je mi zase špatně, takže opět rozmazlování a moc mi pomáhá i se synem, když mi není dobře, tak se stará na 100% jako vždycky. Těší se zase na přebalování, koupání a tak dále.... je to skvělý táta a partner 🙂. Ale znám ze svého okolí i tatínky sobečky, kteří si myslí, že těhotenství je jako slabší viróza a ženy nakonec dítě v porodnici jen "vyprdnou" a je po všem..... tak těmto tatínkům bych dala klistýr a s prominutím...zašila zadní výfuk, aby si to užili 😀
@seva2014 podle mě to chlapům stačí říct, jestli by tu tašku mohl vzít, že to neuneseš, to snad pak udělá každej ne...tohle je téma na dlouhý povídání 🙂 četla si knížku od Zdeňky Blechový? "Partnerské vztahy" tam to všechno je a sedí to hrnec na....😀 to jestli bude chlap u porodu nebo ne, je jeho volba, ale já jsem manželovi, řekla, že bych byla moc ráda, kdyby u toho byl s náma a on i chtěl...

@laurital taky souhals, ale někdy je to upnutí se na dítě útěk před tím zklamáním z partnera. Když ti dělá to co psala třeba @veruunek (ale stačí i třeba něco v mírnějším vydání) a po porodu zase zájem jen o sebe, je pak těžké mít k takovému partnerovi nějaký vztah, myslet na něj a na to, abyste byli spolu, abys mu taky dala nějaký čas...když on s tebou nebyl, když jsi to potřebovala....nevím jak to napsat líp a přesněji....prostě je potřeba aby to bylo vyrovnané. Samozřejmě nemyslím má dati = dal, ale nějaký soulad a ne pocit, že ve vztahu jen dáváš a je využíváno tvé dobroty🙂. Snad to půjde pochopit jak to myslím.