Je váš muž opak toho, co jste si v životě vysnila?

@vlastovka385 a @frisbee
moc vám děkuju. já to nějak zkusím, jen prostě zatím nevím jak. byla jsem zvyklá si dělat vše sama, dlouho dobu jsem žila sama pak měla partnera co byl pracovně stále v zahraničí a ted prostě jsem samostatná jednotka ale za 3 to fakt neutáhnu. už jsem uvažovala že udělám rozpis co se bude dělat a kdo a prostě se to bude dodržovat a nebudem se o to muset hádat. Pro mě je dřina jak svina uklízet koupelnu a umejvat podlahy ale zase si ráda vyluxuju a tak asi nějak přizpůsobím co kdo bude dělat. no mě je jasný že ted je to ještě brnkačka a jak bude prcek že bych se z toho po*** a halvně zkolabovala vyčerpáním, proto z toho mám právě strach a chci to řešit ještě za včas

ahojky holky moje píšu později protože nějak nestačím si to v klidu pročíst paní doktorka nám zjistila alergii máme čtyřicet dní karanténu musíme bejt doma má troje antibiotika do očí do nosu a do pusinky je to docela náročný ho trápit každé tři hodinky ale pomáhá to po čtyřiceti dnech jdeme na testy a tam se zjistí naco vlastně je alergický a jestli náhodou nemá astma atd tak jsem zvědavá jak to dopadne v noci už lépe spí ale pořád to není ono já tet chodím k doktorce každý týden mám rizikové těhu jsem na kalciu až do porodu jen se modlím abych nemusela do nemocnice z druhého syna se nám vlastně vyklubala dcera laura byla jsem více jak v šoku prej paní dr.si asi jenom spletla pupeční šnůrus pytlíkem já teda nevím jestli je to normální ale ještě jí zkusím věřit... 😉

modra slunecnice ...............úplně vím jak ti je jen teda s tou holčičkou nějak si nejsem jistá jestli bych toto vydržela já chápu že jí vychovával ale nemůže ti ji snad dávat na starání atd proč se třeba jen nechodí na ní dívat k bejvalce a občas jí vzít na výlet to beru proč ne ale nemůže jí spojovat z vašim společným životem jak by bylo jemu kdyby to bylo naopak vsadím se že by tě opustil a nesnášel to co musíš vydržet ty .je sice pravda že mě partner taky nepomáhal vše jsem si dělala sama tahala těžký koše s prádlem do schodů atd..byla jsem blbá zvykl si na pohodu a to že ikdyž bych měla zhebnout tak musí mít teplou večeři nastole byla jsem blbá že jsem si to vše nechala líbyt a neozvala se bylo mu jedno co se semnou může stát a nebo že potřebuji masáž nebo že si potřebuju sednout na chvíli že mě vše bolí nedělej takovou chybu jako já jen se mu musíš vzepřít vyplakat se postavit se mu říct mu narovinu jak to je že tě to mrzí a jestli si uvědomuje že má svoji rodiu a oco přichází a že tě taky může stratit a že už se to pak nedá vrátit zpět chlap si prostě potřebuje uvědomit že to není samozřejmé že na něj budeš čekat odrána dovečera doma že mu budeš poctrojovat vykašli se nato prostě si lehni a když bude držkovat že něco není tak mu řekni že má nohy a ruce a že on není těhotnej tak at se zamyslí nad sebou než toho bude litovat jak ten můj není to lehké věř mi vím očem mluvíš ten můj mi nepomohl ani po porodu až když jsem ho chtěla opustit tak si uvědomyl co má a co udělal a je to pak těšký znovu vše obnovovat a doufat že už to bude dobrý dej mu najevo co cítíš

ma.minka@ - já zkusila to co jsi říkal, postavit přítele do roviny rozhodnutí mezi tím v jaké rodině horlá rozvíjet vztah...se zlou jsem se potázala. on má k malé nesmítně silnou citovou vazbu, vychovával ji od 3 týdnu a spíš ji piplal on než její matka. Takže ted je to pro něj holčička která potřebuje lásku jako každé dítě a když mi ji máme tak ji musíme kus dát. Dost jsem se o tom radila s jeho rodiči a oba mě řekli že takový citlivý a starostivý jako byl k malé tak ho ani neznají, nosil ji doslova na rukou a to dělá dotedka. Takže bojovat nemělo smysl, spíž jsem ji začala brát jako výhodu pro sebe. Fakt je že je to milá holčička a já se vždycky těším na výlety které s ní podnikáme, za prvé se dostanu já někma a za druhé na přiteli je vidět že je rád že jsem schopná s malou vycházet a jak jsem pochopila ověřuje si i moje schopnosti jako rodiče, když už nosím jeho dítě a já zase vidím jak se schopen se strat a komunikovat s dítětěm. Nevím jak to bude dál, zda EX bude příjemný když malá bude mít třeba dobrý vztah ke mě, nebo zda jí EX naočkuje tak že bude mít negativní vztah ke mě i k mimču ale to zase jen tak nenechám aby tohle přítel neviděl a jasně mu dám v ten okamžik anjevo že se k tomu musí postavit, že malá je agresivní vudči mě a vuči miminku - kdyby na to přišlo.
Otázku tech domácích prací jsem zatím nevyřešila. Zatím jsem sama nenašla zpusob jak to s ním řešit. Takže ted je to tak že ho vždy o něco požádám a počkám až to udělá. Ale vím že mě čeká zásadní rozhovor s ním na téma toho co z nás kdo bude dělat a co vše bude potřeba dělat až se mimi narodí.
Dalším naším bodem sváru je sex. Nevím jakou kdo máte zkušenost s nadrženýcm chlapem který když to na to má chut tak nevidí neslyší a když to nepříjde tak to těžce nese, nekomunikuje a je uražený že nebylo vyhověno jeho neovladatelné touze. Tak tohle mám já doma. Nepomáhá mu vysvětlitl že za prvé jako těhu si fakt nevybírám jak mi je a za druhé jako člověk mám taky nárok an to nemít chut . Zádrhel je v tom že když je to naopak, mám touhy já a on mě odmítne tak já to beru v klidu a nějak z toho nedělám tragédii, protože fakt někdy nemusí být nálada ale už jsem se jednou i naštvala stejně jako on a to bylo teda ZLE !!!! Takže ted jsem opět v situaci kdy přemýšlím jak vyřešit lidsky a partnersky tuto záležitost. Přítel je zlatíčko, mám ho nesmírně ráda a vím že se snaží ve všem ostatním starat na max a dokáže zlvádat i moje emocionální výkyvy. Vzájemně cítíme že máme spolu být a chceme to jen zatím máme kluníčka sváru které já nevím jak vyřešit a jeho postoj k nim neznám, jeho reakce je většinou mlčení a hraní si na mrtvého brouka. Máte někdo radu ?

ahojky holky dlouho jsem tu už nebyla stýskalo se mi docela ale nějak nezbývá čas jsem na rizikovém těhu za měsíc se mi konečně má narodit holčička už se na ní docela těšíme všichni doma syn pořád mluví o mimi ale mám velký strach že s mimi bude neustále bojovat doufým že lauru bude mít rát v týdnu jsem dostala nějakou vyrozu a myslela jsem že vyzvracím snad i střeva bylo to strašné ale zaplat pán bůh je to zamnou už se docela těším až porodím je to už dloué a už se valím jak sud do schodů jdu na třikrát funím jak lokomotíva no hrůza co vám mám povídat syn se chce pořád chovat takže docela záhul jen nevim jak to budu řešit v zimě z dětmi malej má sice už dva ale ještě moc daleko nechce chodit po svích peorože ho bolijou nožičky tak vůbec nevim jak to budu dělat v zimě ještě z malou asi si budu muset pořídit krosnu na malího a nosit ho nazádech j 😝 inak nevim

@ma.minka 3.3. píšeš, že o mimino přijdeš, 8.3, že se zítra dozvíš, kdy jdeš na revizi, 10.5., že jsi těhotná a dnes, že za měsíc rodíš - vyloženě to všechno časově sedí...

@jojo1 taky jsem si tu četla, nechci nějak prudit, ale viděla jsem to taky, i kdyby byla na revizi v březnu a hned následující měsíc otěhu, termín by byl prosinec, ted je září, nevím.....to je tak 6.měsíc....

jejku já jsem to tam pak nenapsala měla jsem jít na revizi mimi stále né a né se objevit ale při posledním ultrazvuku mimi bylo v děloze takže žádná revize nebyla a příští měsíc se mi má narodit snad zdravá holčička