Jely byste ukázat vnučku své ex tchini vlakem za takové situace?
Ženy chtěla bych znát váš názor. Jsem na mateřské s roční holčičkou, bydlím u rodičů a nemám auto. Otec dcerky bydlí od nás 130 km a jeho rodiče bydlí 200km daleko. Když plánujeme návštěvu u jeho rodičů mají všichni přístup, jakože já jí mám dovézt a všichni jsou neuvěřitelně neochotní. Všichni totiž zaujali postoj, že když jsem já odvezla malou takhle daleko, tak se mám já snažit (Odešla jsem proto, že chlap spal se svojí nynější přítelkyní a ani nic řešit nechtěl, aby rodinu udržel, ale dle jeho matky jsem se měla já snažit rodinu zachránit a ne od něho utéct).
Například situace, kterou teď řešíme - dcera měla narozeniny, celá jeho rodina včetně jeho odmítli přijet na oslavu a řekli, že chtějí udělat svou vlastní oslavu u nich. Nejprve tvrdili všichni jak mě odvezou i přivezou (oni mají úplně nové auto i chlap má nové auto), pak že mám aspoň tam dojet vlakem i při této situaci s koronou, s tím, že pojedu vlakem s kočárem, sedačkou do auta, taškami, s dítětem v šátku, odkázaná na odvoz na vlak. Chlap mi ani nedojde pomoct k vlaku a ještě mi řekl, že se nikomu nechce nás pak odvézt zpátky, protože se jim nechce takovou dálku, když to v pohodě zvládnu vlakem. Nebo si mám od rodičů půjčit 20 let staré auto a jet s malou sama. Když řeknu, že se bojím, tak jsem hysterka a jen se vymlouvám.
Otázka zní - jezdili by jste za takových podmínek za prarodičema, aby aspoň občas viděli vnučku, nebo by jste je všechny poslali do míst kam ani slunce nesvítí? Protože oni všichni tvrdí, že aspoň občas přijet můžu, že chtějí vidět své vnouče, o které přišli, chlap ze mě dělá totální hysterku a moje rodina nechápe, že tam vůbec jedu a proč jim teda neřeknu, že když chtějí udělat oslavu zvlášť ať pro mě přijedou i mě odvezou.
Omlouvám se za takový román ...
Stručné shrnutí
- Cesta 200 km vlakem s ročním, stále kojeným dítětem je z logistického i spánkového hlediska náročná; praktická řešení zahrnují požádat otce nebo prarodiče, aby přicestovali, předat dítě jen na den, nebo zajistit odstříkané mléko či umělé krmení.
- Pokud otec a prarodiče mají k dispozici auto, konsenzus v diskuzi byl, že oni by měli zajistit dopravu nebo vrácení dítěte, nikoli aby matka sama opakovaně absolvovala dálkové cesty s kočárkem a autosedačkou.
- V diskuzi byla zmíněna i právní stránka: existují soudní rozhodnutí a odkazy na Ústavní soud týkající se podílení se rodičů na nákladech a organizaci dopravy dítěte mezi rodiči.
Nejčastější otázky
Q: Je rozumné jezdit vlakem 200 km s ročním kojeným dítětem?
A: Vlaková cesta 200 km s ročním dítětem, které je stále kojeno a může se v noci budit, byla v diskusi považována za logisticky náročnou; doporučená opatření jsou minimalizovat věci (kočárek + batoh), nechat část oblečení u prarodičů a zajistit pomoc na nádraží nebo alternativní dopravu.
Q: Jaké náhradní možnosti krmení existují, když je dítě kojené a má jet na návštěvu?
A: V diskuzi byla uvedena možnost odstříkaného mateřského mléka, výjimečně umělého mléka (UM) a postupné zkoušení hrníčku; také bylo doporučeno vyzkoušet předem, zda dítě akceptuje láhev nebo hrníček.
Q: Kdo by měl zajišťovat dopravu na setkání prarodičů?
A: Většina názorů v diskuzi je, že pokud prarodiče a otec mají auto a možnost přijet, měli by oni přicestovat nebo zajistit odvoz a návrat, nikoli aby matka opakovaně cestovala 200 km vlakem s dítětem.
Q: Jak si usnadnit vlakovou cestu s kočárkem a autosedačkou?
A: Praktické tipy v diskuzi zahrnovaly minimalizovat množství zavazadel, použít nosítko místo dalšího kočárku, mít batoh na záda, nechat většinu věcí u prarodičů a zajistit, aby někdo pomohl při nástupu a výstupu z vlaku.
Q: Je při cestách s dítětem riziko kvůli koronaviru?
A: V diskuzi jsou protichůdné názory: jeden názor říká, že vlaky jsou nyní prázdné a korona není klíčové omezení, jiný názor upozorňuje na riziko expozice zejména pokud matka žije s dalšími členy domácnosti (argument proti cestám).
Q: Může otec odvézt dítě na víkend, i když dítě často nespí bez kojení?
A: V diskuzi se uvádělo, že otec může převzít dítě na víkend, pokud zajistí odstříkané mléko nebo umělé mléko a případně krátké denní návštěvy; současně bylo zdůrazněno, že noční uspávání kojením může způsobit výrazné problémy a je to častý důvod, proč matky nerady nechávají dítě přes noc.
Q: Může soud rozhodnout o rozdělení nákladů na dopravu dítěte?
A: V diskuzi byla zmínka, že existují soudní rozsudky a zmíněn Ústavní soud týkající se situací, kdy se na jízdě dítěte podílí pouze jeden z rodičů, a soudy někdy řeší i podíl na nákladech; konkrétní právní situaci doporučují řešit s právníkem.
Závěry z diskuze
Shoda
- Cesta 200 km vlakem s kojeným ročním dítětem a velkým množstvím dětské výbavy je logisticky náročná a mnoho diskutujících doporučilo, aby prarodiče nebo otec zajistili dopravu.
- Alternativy doporučené v diskuzi jsou předání dítěte na denní návštěvu, použití odstříkaného mléka nebo formule, nebo aby někdo pomohl na nádraží.
Sporné názory
- Někteří diskutující tvrdili, že koronavirus není dostatečný důvod k vyhýbání se vlakům, protože vlaky bývají prázdné; jiní poukazovali na reálné riziko expozice pro rodinu žijící společně.
- Někteří zastávali názor, že otec má dítě vozit na návštěvy i přes kojení, zatímco jiní argumentovali, že noční kojení dělá nocleh u otce prakticky nemožným bez postupného odstavení.
Otevřené otázky
- Jak řešit dlouhodobě bydlení a logistiku, pokud rodiče zůstávají 200–300 km od sebe, aby návštěvy nebyly neudržitelné?
- Jaké konkrétní rozhodnutí soudů se vztahují k rozdělení nákladů na dopravu dětí mezi rodiči v obdobných případech?
Zmíněné značky a firmy
Ústavní soud
Zmíněné produkty a metody
vlak, kočárek, dětská autosedačka, nosítko, odstříkané mateřské mléko, umělé mléko (UM), hrníček, dudlík, kojení
Místa a osoby
Praha, Brno, D1
@nattt já jsem s jeho rodinou v kontaktu, posílám videa a fotky. Už jsem tam i byla snažím se s nimi být za dobře a moje rodina ho tu nechavá přespat, oběd dostane, nikdo na něho zle nekouká, i přesto co udělal. Ale myslím si, že dost sporů vyvolává i on tím, že podává jen částečné informace a já jsem pak za krávu a ještě to vypadám, že jsem hysterka co mění plány ze dne na den a nejlíp 3x za den ještě. Ale už to budu muset řešit soudně. Jinak to nejde. Dala jsem tomu několik měsíců, ale nefunguje to na dohodu. I on má k tomu přístup, že to on je oběť, musí jezdit, tak daleko za svým dítětem, přitom bych mu jí tam měla vozit a nejlíp mu jí dávat na víkendy už v půl roce, aby si hrály na rodinku s jeho slečnou. Že já jsem na dítě sama, žiju v jedné místnosti a mám problém se s malou dostat i k doktorovi, ale hůř je na tom on ...
@krtcice taky mi jinak neusne. Z flašky z dudáku nepije a dudlík plyvala. Tim se taky ošidit nenechá. Zkoušela jsem to několikrát i s pomocí mojí mamky a po několikadeních nočních bojích je to prostě nejmenší zlo se smířit s tím, že se nevyspím víc než 2 hodiny v kuse a že je prostě jednodušší jí dát prso a spát takhle spolu. 🙈 Ale on mi prostě nevěří, že by to byl problém a občas mi to přijde, že si snad myslí, že ještě pořád kojim jen na truc, aby si jí nemohl odvézt.
@cherie24 já bych je poslala tam,jak jsi psala! To je rodinka. Synacek svatousek a ty ta špatná ...nasr ...😣
@cherie24 Ač neznám, že by se mi dítě budilo tak, jak píšeš, je mi jasné, že je úplně nanic, když má dítě strávit víkend s někým, koho v podstatě nezná, navíc v cizím prostředí☹ Jenže jednou je to otec a ty práva mít bude. Nevím jak moc razantně to řeší soud u tak malých dětí, ale časem to stejně přijde. Je to mizerná situace, nejvíc pro to dítě. Přemýšlela bych i do budoucna, není možnost sehnat bydlení blíž otci, pak i práci? Teď píšeš, že jsi u svých rodičů, máš tam jeden pokoj, to stejně není udržitelné napořád. Samozřejmě po odchodu od muže bylo super mít kam jít, maminka ti očividně dost pomáhá. Ale dítě bude k tatínkovi cestovat nějakým stylem ještě spoustu let... Dostáváme se tím někam úplně jinam, než byla tvá původní otázka, vím, jen tak uvažuju nad celou tou situací, že je blbá teď a v budoucnu to ale nebude o moc lepší. Netuším, kolik ti je, jak dlouho před dítětem jsi pracovala, spořila, co jste s mužem spolu stihli pořídit dohromady, o jaká města se jedná, jestli jde o region, kde lze najít docela dobře práci... Já si pod pojmem 200km představím Brno-Praha a teda ač se to dá sjet autem za cca 2h, každé 2 týdny toto zdolávat tam a zpět, ty nervy, cestování, volba jestli auto, vlak nebo bus, no připadá mi to šílené v jakékoliv době s jakkoli starým dítkem. Ber to jen jako podnět k zamyšlení.
@zuzkasim chápu zamyšlení do budoucna a hodně na tom určitě je. Znám ale to, jaké je to zůstat s dítětem sama víc než 200 km daleko od rodiny, řešit hlídání i jen k mé návštěvě doktora, nemluvě o nemožnosti si byť jen na chvilku odpočinout...vše má své pro a proti.
@cherie24 úplně chápu průběh noci a nemožnost nechat dítko na noc jinde
@krtcice Určitě je to taky na zváženou. Já vycházela z toho, že zakladatelka nemá nyní žádné vlastní bydlení a pokojíček u rodičů není moc vyhovující, takže bydlení bude muset časem nějak řešit. Netuším, jak dlouho ve městě, kde žili s mužem, byla, jestli tam stihla aspoň trošku zapustit kořeny, pracovat atd. To vše je na jejich zvážení a domluvit by se měli hlavně ti dva, rodiče. Mám ve svém blízkém okolí případ dvojice, kdy se jeden z nich rozhodl začít nový život a s dítětem se odstěhovat 300km daleko. Ten druhý to nese hodně špatně kvůli dítěti, jak to nese dítě ani nemluvím... Ale to už jsme opravdu někde jinde, než byl původní problém.
@zuzkasim asi jak od kterého, nenechala bych na noc samotnou ani 20ti měsíční, kojenou...to je jedno, že umí pít, ale aby poprvé byla sama bez mámy takovou dálku? Taková malá beruška to nepochopí, že maminku zase další den uvidí, že ten hrneček je jen výjimečně :( Svojí dceru bych teda v noci beze mě nepřála anii té nejhorší tchýni pod sluncem :D (samozřejmě s nadsázkou, pro to dítě by to bylo horší)
@zuzdělat já jsem to právě řešila hodně dlouho jestli odejít nebo zůstat. Žila jsem tam víc než 5 let. Měla jsem tam kamarády ze studií i pracovní zázemí, kde jsme měli skvělý kolektiv. Ale když jsem pochopila, že bych tam byla úplně sama na všechno, ze sociální podpory bych akorát přežívala a modlila se ať vyjdu, odkázaná jen na pomoc chlapa, který má úplně jiné zájmy a na mě by fakt zvědavý nebyl, tak jsem s těžkým srdcem všechno opustila a vrátila se zpátky, kde mám podporu rodiny a i jsem oprášila staré kontakty a překvapivě jsem se vrátila k tomu, co jsem tu měla před 5ti lety. Malá má teď "kamarády" na hraní, dost lidí si mezitím taky udělalo dítka a zpátky bych se vracet už nechtěla a začínat pak zase odznova. Hlavně jsem s ním všechny tyhle věci řešila předem, o nevěře jsem věděla docela dlouho a nebylo to, že bych se ze dne na den sbalila a odjela. O všem jsme spolu mluvili, co nastane když to ukončíme věděl. Přesto slečnu chtěl vídat dál a pak se tvářil překvapeně. To že je to situace na nic hlavně pro dítě si vědomá jsem. Přemýšlím nad tím dost často jak to pak budeme dělat. Že mu jí pak budu muset dát vím, ale teď si to opravdu neumím představit a přijde mi, že on si to teda představuje jak Hurvínek válku.
Tak předně - vykašli se na úvahy ohledně "této situace" s koronou. Ve vlacích je teď prázdno, dítě ti za chvíli stejně vše ožužlá venku na hřišti či jenom tak cestou domů z obchodu. Jakmile začne chodit, zjistíš, že veškerá hygiena a sterilita jde do kytek. Takže korona fakt není argument.
Napíšu, jak jsem to měla já - mám rodiče 200 km daleko. V 9 měsících malého jsem tam jela sama vlakem. Malý se mi akorát při cestě sám postavil, navíc vypravili jinou soupravu takže místo sezení v dětském kupé, do kterého se v tom vlaku dostane dětský kočárek, může tam spát a pohoda, jsem jela v takové polochodbě v narvaném vlaku, kde na každé zastávce dveře a randál. Jedna vyklápěcí sedačka. Naštěstí mě na ni pustili. Kus cesty s mladým v nosítku, ale to ho taky nebavilo. Tuším za celou cestu neusnul. Byla jsem totál KO. A to jsem minimalizovala věci s sebou, v létě si u rodičů nechala většinu oblečení, měla jsem věci pod kočárem a jeden batoh na záda + ten kočár. Neumím si představit táhnout dětskou sedačku. Jak tu holky zmiňují, to by ani nešlo.
Na cestu zpátky jela máma se mnou, tak to bylo fajn, byly jsme dvě, víc rukou, co můžou držet, bavit.
Dalšího půl roku jsem prohlásila, že fakt nee a vlakem dokud nechodí a jen leze, nepojedu. Jeli jsme tam pak jednou autem, bohužel po D1 je to asi tak podobně na nervy jak ten vlak.
Znovu jsem tam jela vlakem když mu byl skoro rok a půl, to už chodil, sice jsem z cesty byla utahaná, ale už to jakž-takž šlo. Ale teda zase jen kočár a batoh na záda a hned u vlaku mě čekal můj táta (v Praze to znám, tam jsem jela sama bez problémů). Sice bez auta, ale čekal, pomohl, zabavil.
A to jsem mimochodem s malým miminkem jezdila bez problémů všude možně. Ale on to je veliký rozdíl mít dítě, které leze a chce se pohybovat - a mít miminko, co leží, můžeš si snadno skočit na záchod a podobně.
Takže ano, klidně přijedeš vlakem, ale ať ti přijede někdo pomoci - třeba otec dítěte.
Jo, autem 200 km sama s dítětem prostě nezvládnu. Ne že bych se bála, prostě je to daleko a nedám to. Teda teď už bych to možná dala, ale to je proto, že mládě nekojím, má rok a půl a dobře spí.
Ale chlapi občas mají opravdu značně zkreslené představy o tom, co to je dítě a únava. Mimochodem - pokud si ji chce půjčit, tak ať někdy přijede na noc a že ty si někam vyrazíš, ať si zkusí uspávat, zda to půjde. Že to vyzkoušíte. Myslím, že ještě rád vrátí (nebo třeba zjistí, že to opravdu jde).
@cherie24 taky bych takhle malé dítě nikde na noc nenechala. Vím o čem mluvím, v roce jsem kojila všechny svoje děti. A ani jedno neusnulo bez kojení.