Jít do třetího dítěte?

My máme tři a je to super, a to máme (zatím) malý byt, finance tak akorát( co máme druhé tak už nejezdíme ani na dovolené, jen chata). Já raději velkou rodinu a uskromnit se, i když zatím to finančně nepociťujeme, asi proto, že jsme celkem skromní. Jen jsem dost unavená, vše leží na mě , nemáme hlídání, babičky, nic.

No právě, že manžel je dost pracovně vytížený, babičky daleko a také jsme v bytě, ale už se poohlížíme po baracku, tak nevím, jestli bych to zvládla.

Konečné rozhodnutí je vždycky na Vás. Ale pokud máte chlapa, o kterého se můžete opřít, nemusíte mít každou sezonu nový šatník a v zimě, v létě jezdit na dovolené do zahraničí, šla bych do toho.

Dřív jsem si myslela, že to jsou žvásty "vykojených děloh", ale děti jsou skutečně to nejlepší, co mě v životě potkalo...samozřejmě až na manžela, který byl ochoten si je se mnou pořídit 😀

Popravdě Vám trochu závidím, u nás je to naopak. Já bych chtěla moc, ale manžel neslyší...

@hanule112 U nás je to tak, že budeme rádi, když alespoň ty tři stihneme. Poznat se dřív, měli by jsme smělejší plány. Ale to má fakt každý jinak, jedna moje kolegyně má jedno a další prý v žádném případě. Mají poklidné a spokojené manželství, dostatek peněz, dcerunku jak z reklamy, podle kolegyně jsou spíš kamarádky, než matka s dcerou. Přesto další dítě nechtějí.

mám z předchozího vztahu 2 děti a s nynějším manželem také čekám druhé...ve finále čtvrté 🙂 a chystáme se ještě min. do jednoho 🙂 prarodiče hlídací nejsou, manžel je také hodně vytížený, ale pomáhá tím, že vozí starší do školy a školky a je fakt, že bydlíme v baráčku, ale 3+1, tak chceme přistavět ještě 2 pokoje, ale i 3 děti do bytu bych se vůbec nebála, páč když jsem byla malá, tak na sídlišti v bytě bylo hodně rodin se třemi dětmi (jeden děcák) 🙂

@hanule112 Když budete chtít, či muset, zvládnete to, nebojte se.

Tři mám, šla jsem do něj s nadšením a dost často si to vyčítám. V bytě se vejdem (společný pokojík, přežila to kvanta dětí, tak to přežijou i tyhle) to je OK. Auto jsme museli koupit větší (ojetina, na nové fakt nemáme). Dovolené neřeším, to jsme nijak extra nejezdili ani před dětmi nebo s jedním, případně dvěma. Ale teď prostě každou korunu počítám a vadí mi to. Třetí je navíc neskutečný ďábel, hodně ze mě vysává energii, prakticky toho moc nenaspí od narození, takže jsem unavená. Hlídání nemáme, když si potřebuju něco zařídit, tak musí manžel volno z práce a pak napracovat.
Je toho víc, co mě asi štve, ale kdybych před dvěma lety měla křišťálovou kouli, která by mi ukázala, jak žiju teď, pro třetí bych se nerozhodla (manžel hned souhlasil, ale první impulz vyšel ode mě, proto holt teď můžu leda držet pusu).

Ja mám dvě,pritel jedno a rádi bychom měli ještě společné. Bude to výzva,ale pokud budou podmínky,tak v plánu je. Znám hodně rodin se třemi dětmi,neni to výjimka.

To se nedá paušalizovat. Já sama nechápu, jak někdo může zůstat u jednoho, ale zároveň bych do tří dobrovolně nešla. Mám pocit, že moje kapacita finanční, časová i emoční je na dvě děti vyčerpaná. Obě jsou hodně kontaktní a brzy po sobě, takže pořád běhám aby některá nebyla odstrčená i tak mám výčitky, že ta mladší se jen veze a nemám čas se jí věnovat, jako v jejím věku té starší. To je jedna věc. Druhá věc jsou samozřejmě finance. Zatím to ještě není taková zátěž, jsou malé, ale až přesně začnou kroužky, tábory, výlety, dovolené, my zas jim chceme dopřát a dělá nám to největší radost. ALE..... ty máš už 9-ti letou holčičku, s kterou už to musí být pohoda a určitě by ti i trochu pomohla. Musíš asi chápat, že chlap nebere tvoji starší za svou a chtěl by tedy ještě jedno. Takže pokud jste finančně zajištěni a netřeli byste bídu s nouzí, tak bych do toho šla.

Tak já měla z předchozího manželství dvě děti, po pár letech soužití s nynějším manželem jsme se rozhodli skočit do třetího. Celá rodina včetně dětí se na tom shodla. Maly bude za týden rok a já zjistila, že jsem v šestém týdnu se čtvrtým mimčem.....sice překvapení, ale manžel happy, já taky, nejstarší škemrá o čtvrté od té doby co se malá narodila, jen ješteěnevíme, co tomu řekne syn. Babičky taky nemáme, takže jsem opravdu máma na plný úvazek, ale já to miluju. Myslím si, že si člověk musí uvědomit co to obnáší a bez příkras si říct, jestli o to stojí a bude schopný to ustát 🙂

pokud se na 3 necítíš, tak bych do toho nešla. Třeba časem změníš názor, až malý vyroste, ale určitě by ses do toho neměla nechat natlačit. Jsou tací, kteří zvládnou 3 děti hravě - klidně i víc, ale třeba pro mě je to něco nepředstavitelného. I 2 jsou moc 🙂

Ahoj, tak už i já přemýšlím o třetím prckovi. ❤️Máme dvě holčičky, 8 a skoro 6 let a nějak se ve mně probudila touha mít ještě třetí (chlapečka?…). Manžel ještě úplně rozhodnutý není, já vlastně také pořád zvažuji pro a proti, ale pro je u mě jednoznačně silnější. :srdce: Holky jsem si užívala tak napůl, protože když bylo té starší rok a půl, tak jsem začala studovat, otěhotněla, během studia porodila (v pátek na zkoušce a v sobotu jsem rodila 😁) a 5 let studovala. Bylo to náročný a je pravda, že ač jsem se snažila sebevíc, studium mě o ten čas, který jsem mohla věnovat holkám, hodně okrádalo. Teď už starší chodí do 2. třídy, mladší v září nastoupí do 1., tak si říkám, že bych si to třetí užívala jinak, měla jsem pomocnice a tak nějak si to představuji tak, že by to bylo úžasný 😁😍Bydlíme ve vlastním bez hypotéky, půjčky nemáme, vlastně naše výdaje jsou elektřina, topení a pojistky, vodu máme svojí, auto máme každý své. Je mi 31 a manželovi 33, takže čas ještě máme. 🙂 Přemýšlela jsem o našetření větší rezervy, aby se nemuselo na MD škudlit. Jsem jedináček a učitelka na 1. stupni, takže děti jsou moje srdcovka, ale pořád si nejsem 100% jistá. Nikdy mě nenapadlo, že bych chtěla 3 děti, brala jsem 2 jako standard, abychom mohli i cestovat, vše jim dopřát, ale ty pudy jsou momentálně nějak silnější :mrgreen: Je pravda, že by asi moře každý rok jak je to teď nejspíš nebylo, ale i tak se to dá nějak vymyslet. Asi je to i tím, že švagrová má nyní chlapečka a o to víc se to ve mně probudilo, i když už to v sobě mám déle. Co vy, zkušené maminky? Jak to máte vy? Děkuji za umožnění zpovědi😉

@ewistat je-li chuť a touha, určitě je to super. Nejsou-li dluhy, je to ještě lepší. Nás je pět, mám tři syny, aktuálně skoro 8, 6 a 2 roky. Nedovedu si představit život bez třetího, byl by asi nudný. Na druhou stranu, je to náročné. Ale nic mezi dva a tři není. Takže rozhodnutí je na tobě, manželovi a přírodě. Bude to krásný v obou případech, ale přeju ti ať vyjde to, v co víc doufas 🙂

Chtela sem vzdy hodne deti, z hodne deti pochazim. Ale obe tehotenstvi hrozne, bez jakehokoliv hlidani, chci, aby obe deti mely stejny zaklad do zivota a to neco stoji. Jidlo, zajmy, vzdelani. Mam parek, takze si rikam, ze mam splneno a myslim, ze me to bude prepadavat i pripadne po tretim diteti, ze je to pak kolotoc. Takze se zatim drzim a snad vydrzim.