• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem děsná? Nelíbí se mi chování nevlastní dcery přítele

30. listopadu 2014 
@1kacaba1 - mno... :slight_smile: detaily a chování v jiných situací neznám, stejně jako vztahy v rodině, ale na mě to působí, že ve vaší rodině jsi jediná, která se snaží opravdu vychovávat :slight_smile: působíš rozumně a na můj vkus s ohledem na slečnu ještě klidně :slight_smile: třeba má jen nějaký problém, se kterým se vám nechce svěřit, tak utíká do svého světa... pokud ne, tohle chování bych brala u třináctileté, ale na prahu dospělosti je to už spíš smutné. ve svačinách bych neviděla problém, pokud to není bráno jako samozřejmost. nám je naši dělali taky, ale my za to byly vděční. taťka (zda vlastní nebo nevlastní není třeba řešit, i když by se nad tím holčina měla zamyslet, protože samozřejmost to v jejím věku bez ohledu na krevní spojení opravdu není a to, že žil s její matkou neznamená, že je k ní nějak vázán. i když je super, že ty děti miluje i tak, to se moc nevidí :slight_smile:) je buďto velký dobrák, který má pochopení pro línou (přidrzlou nebo nevděčnou, to je nakonec fuk :slight_smile:) mládež, nebo je to člověk, který se vyhýbá konfliktům, a tak jí to toleruje, což je ale špatně taky (ty máš zdravý odstup, nezatahuješ do toho emoce a řekla bych, že se snažíš být spravedlivá, což v tvé pozici s přítelovo přístupem vůbec není snadná věc). nicméně jednou jsi jeho partnerka a tudíž její "macecha" - máš stejnou pozici jako on coby otčím, takže by tě tak měla i respektovat, zvlášť, když on s vámi celý den není a její vlastní krev na ni dlabe. nejhorší, co můžete udělat, že budete mít na výchovu každý jiný názor a dáte to před dětmi najevo. ony toho pak strašně rády využívají. musíte si nastavit pravidla pro výchovu předem, akceptovat kompromisy. dítě je sice na prvním místě před partnerem, o tom žádná (ale ona je v podstatě dospělá ženská, ne batole závislé na tom, co mu kdo podá), ale taky je třeba zhodnotit situaci. nelze potomka stavět do pozice diktátora a rodiče sluhy. jinak si myslím, že to zas tak špatná holka není, jen zkouší hranice. myslím, že vaše vztahy projdou největší zkouškou po porodu. může si maličkou zamilovat a dospět, ale taky může žárlit a dělat vám seky... ale řekla bych, že časem to bude dobré tak jako tak, není to jednoduché pro nikoho z vás. každopádně přítel by ji neměl opečovávat jako princeznu, ale rozumným způsobem jí vysvětlit, že dokud ji živíte, tak pravidla vaší (tedy v podstatě i tvé) domácnosti dodržovat musí a normálně se zapojit. ale v tomhle si musí udělat pořádek "taťka", jinak si respekt nezískáš nikdy, protože bude vědět, že on se zastane vždy jí, ne tebe.
jinak na to stravování pozor. nemám ráda, když se každá snaha zhubnout považuje za anorexii, třeba jí jen opravdu nechutná, ale sledovala bych to. možnost jídla má jen domácí/případně to odmítané školní, nebo na něj dostává i peníze?
3. čer 2014 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@laska.nezna.hranic Jídla má doma dostatek, ale stává se, že i když je uvařeno, od kohokoliv (takže nejen ode mě, že by jí to třeba nechutnalo), tak si to ta děcka prostě neohřejí. Zvykla si jíst jen v McDonalds, nebo nějaké čínské polévky, hodně sladkého. U ní je to asi opravdu spíš tím, že se snaží hubnout. Bývá teď unavená, podrážděná, dle mého kvůli tomu, že jí fakt chybí živiny. Pozor na to dát chceme, ale bohužel, když jí přítel říká, že to tak dál nejde a bude muset začít jíst trochu lépe, tak jen odsekává a dá si za den třeba jen tři suché rohlíky. Jinak peníze na jídlo nedostává, ale může si říct, co chce koupit, na co má chuť.
3. čer 2014 ve 14:44  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já vím, že to co teď napíšu, je trochu mimo, ale je pravda, že slečna bude určitě podrážděná z nedostatku jídla. Co jí zkusit namotivovat něčím zdravějším.. Aby přítel koupil domů např. jogurty a ovesné vločky, ovoce, meloun, aby si dala něco zdravého, vitamínového, nakoupit zeleninu. Rohlíky jsou špatná volba - žádné vitamíny a ještě je po tom hlad.. Prostě jí postupně motivovat na lehké jídlo.. Neříkej, že třeba nemá ráda ovoce .... Já vím, že je to možná trochu "vypaplávání", ale pokud jí to pomůže a nastartuje jí to k něčemu, tak to určitě není žádné rozmazlování. Pokud se s ní budete ale tady xxxx týdnů patlat a ona bude pořád stejná, tak bohužel na to už rada asi není :/
3. čer 2014 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1 Ahoj, ohledně výchovy Ti neporadím, to je na sáhodlouhou diskuzi. Nemyslím si, že by si slečna neuměla namazat rohlík, spíš zkouší hranice, co ještě Ty a přítel snesete ;) Puberta je šílená...
A také s tím jde ruku v ruce to, že jsi zmínila, že nechce jíst.... Na to bych si fakt dávala pozor... Existují šílené skupiny "proana" (souhlasí s extrémní anorexií), kdy si členky plácají po ramenou kolik toho za den "nesnědly" a vyčítají si, když sní i navíc jablko. To už hraničí s návštěvou psychiatra... Nevím, jak moc v tom slečna jede, ale evidentně jídlo ráda nemá...
Dnešní svět plný "hubených" je šílený. Z toho bych měla větší strach, než z toho, že odmlouvá ;)
3. čer 2014 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@dezyre Taky mu pořád říkám, ať jim koupí ovoce a zeleninu, jogurty kupují...ale ty děti to nejí...věčně jim to tam hnije...:frowning2: Snad se to zlepší, až tam budu a uvidí, že to jí i ostatní...pak třeba dostanou chuť.
3. čer 2014 v 16:09  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1
Chápu Te. Před pul rokem jsem se prestehovala k priteli, který ma v peci dva kluky - ctrnact a sedmnact let. A ja se svyma malyma zabkama jsme zacaly zit v dome, kde vůbec nebyl rad, kde se loni sice udelaly nejake pekne upravy, ale chtelo to dokoncit a kde hlavne nebyly pravidla pro deti. Sedmnactilety, zaplatpanbuh za nej, je samostatny, rozumny, pomuze. Taky mi vadi, ze je porad zasity ve svém pokoji, u pocitace, ale zajima se o svet, dulezite věci, no tak proc ne. Ale ten ctrnactilety... Ted je puberta v plnem zozsahu, zkraje ještě nebyla. Ja učitelka (sice hudby) jsem ho po pololetnim vysvedceni - osm ctyrek, kopala do uceni, on ma vyplou hlavu, dela vse bezmyslenkovite. Chtela jsem dokázat i sobe, ze to jde. Trochu jsem nad nim vzala vedeni (pritel často v praci a nejak nevi, jak na nej a mozna mu dela od peti let mamu, tak ani nechce byt nejak prisny...), ale neslo to - tolik nervu proste nemam a abych se u nej psychicky držela a pak vyjela na vlastní deti, to je nesmysl. Puberta radi, on by nejradši byl porad na pocitaci (svůj nemá, tak bere nas). Když je v pohode, pomuze, včera jsme hrali u známých stolni tenis a radoval se. Ale ja spatne nesu, ze nic nedela, ze nemá konicek, ze flaka skolu (cekame vysvedceni, urcite se polepsil a jsme zvedavi, kolik, ale do vseho ho musíme nutit). Desetkrát na nej volame, aby milostive prisel, když něco dela, straaasne pomalu. No není to jednoduche.
Tvuj pritel je moc fajn clovek, ze dokonce nevychovava sve dite. Ale ty mas pravo sdelit svůj názor... Obavam se, ze když spolu zacnete všichni zit (mate to v planu??), to uz teprve vůbec nebude jednoduche... Chce to obrovskou toleranci. Ja si taky nemyslela, ze by mi ten klučina mohl tak vadit (jinak je to asi hodny kluk). No a to pisu jen jednu oblast... kde jsou nove sourozenecke vztahy, jidlo a tak...
Nejsilnejsi musíte byt Vy dva jako partneri a spolu to probirat. Nektere věci jsou třeba jen mezi mnou a klukama (upozornim, ze nechci, aby se cibule krájela na prkynku pro pecivo, ze si sve věci uklizim do svého pokoje...blbosti, ale kdybyste vedeli, kolik jich je a jak je to všechno nejednoduche to sehrat...).
Vy s partnerem o tom musite mluvit a dohodnout se na zhruba postupu. Partner vi a Tobe vysvetli, proc akceptuje toto u dcery, Ty budes argumentovat necim jinym. U nas to tak taky bylo a prisla nejedna partnerska krize. Vypovidali jsme to, mnohdy jsem musela takticky zmlknout, nekdy zatnout zuby. Kdo nezazil, tezko muze radit... Hlavne Vy dva se mejte radi!
16. čer 2014 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@verusky Ahoj! Moc děkuji za povzbuzení a pochopení. Ano, stěhovat se k němu máme asi tak za dva tři měsíce. Baráček je taky rozestavěný, zařízený skoro vůbec...budu tam brát nějaký můj nábytek, ale ne všechen bude vyhovovat...Než to zabydlíme a zútulníme, bude to trvat. Do toho nepořádné a rovněž líné děti, co jen sedí u PC nebo celý den pouštějí nahlas muziku, no, vůbec se na to netěším. Bude to taky boj. Jsme asi v dost podobné situaci, jsem ráda, že jsem našla spřízněnou duši, a i já držím palce Tobě, ať to zvládnete, aniž by to ohrozilo vás dva.
17. čer 2014 v 11:58  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1
Jestli jsem to dobře pochopila, pritel ted zije v byte s dětmi a budete se později stehovat do nového domecku? On s dětmi a Ty s Tvym malickym?
V tom pripade Ti nezavidim... nechci byt skeptik, ale myslim, ze to bude hodne narocne... Navíc Tve první miminko, tehdy prichazeji krize jen tak, ze zateze, z nevyspani. A Vy se teprve budete sžívat... A jeste s jeho dětmi, nezname prostředí, dům a prace v nem a kolem...
Bude to tezke, tak aspoň rada: ted co nejvic odpočívej, at mas zásobu energie a klidu. Po porodu bude ještě miminko spavat, spavej s nim, opravdu cerpej. No a pak se sestehujete a uz si to povelis sama. Kdyby byla krize, potiz, napis...
Troufam si tvrdit, ze se mam mnohem lepe nez Ty, protože to souziti zaskřípalo v tehotenstvi, hodne se toho vyříkalo, zabehlo a po porodu ještě urcite dojde k nejakym zmenam. Ale uz to nebude tak hrozne a nemelo by to ohrozit nas dva - vedouci te sedmiclenne smecky.
Tak odpočívej, kdyby cokoliv, napis, rada pomůžu radou, vlastním prikladem nebo tak podobne. Ono člověka povzbudi, když v tom není sam...
Jinak ještě reakce na děvčata zvrcha - ja klidne i svým vlastním detem reknu, aby si vazili toho, ze je zivim. Není to samozrejmost.
18. čer 2014 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verusky jen reakce na poslední větu, já taky rodičům řeknu, ať sjou rádi že jim pomůžu, že to není samozřejmost, ale ve srandě. A rozhodně bych to neřekla holčině, která měla dle mého místo dětství peklo a zažila si asi víc než většina z nás. A s těmi pravidly, naši nás nechávali dýchat, a dobře udělali, z puberty jsme vyrostli sami, ale strejda, který nastavil dětem pravidla jak řemen se nestačil divit co z dětí vyrostlo, do školy po 18 letech přestali chodit, z domu mu utekli, a teď škoda mluvit. ... a co natom, že museli jako děti doma pomáhat i v pubertě a bez nějaké domluvy. Zatímco my hodili s bráchou zadkem a zabouchli za sebou dveře, táta mávnul rukou a nehrotil to, věděl že to přejde, že nás vychoval do té doby dobře, ale že hormony se bouří. Takže všeho s mírou a holčinky mi je moc líto, já do 19 let byla na osmiletém gymplu a starosti neměla žádné, sladký to život, který bych přála všem dětem :wink:
18. čer 2014 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@verusky Nene, přítel žije s jeho dětmi už v tom rozestavěném domečku. Nedávno jej kolaudoval, ale byl by pro nás všechny malý, tak ještě přistavuje dvě místnosti. Já se tam budu stěhovat s miminkem a se svými dvěma dcerami z předchozího vztahu, miminko bude naše jediné společné dítě. Celkem nás tedy bude taky sedm. Na odpočinek moc času asi nezbyde, dodělávám ještě VŠ, ale v lednu bych snad měla končit. Já budu doufat, že si zvyknu, nic jiného mi nezbývá. Nejraději bych zůstala doma ve svém bytě se svými pak už třemi dcerkami, ale to příteli nemůžu udělat...

Děkuji Ti ale ještě jednou moc za podporu, je to od Tebe moc milé :slight_smile:
18. čer 2014 ve 14:19  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petrasipkova1 Já si nemyslím, že holčina měla ze života peklo. Možná to tak vypadá, ale myslím, že dokud žil přítel s její mamkou, měla se moc fajn. A i poté, co se přítel s její mamkou rozešel, si tu holčinu bral k sobě, kdykoliv chtěla a staral se o ni jako o vlastní. Holčina se vídá občas i s mamkou, se kterou vlastně do nedávna žila, má ji moc ráda. Na její mamině se zřejmě zatím drogy moc nepodepsaly (pokud je vůbec pravda, že je bere, já nevím), vyjma toho, že nemá na nájem, a tak bydlí na ubytovně. Taky jsem z rozvedeného manželství, vychovával mě nevlastní otec, deset let jsem pak našim pomáhala se starat o těžce postiženého bratra, takže si taky nemyslím, že bych měla na růžích ustláno, a nikdy jsem neměla tendence považovat péči nevlastního otce za samozřejmou, klást si nějaké zvláštní požadavky nebo projevovat nějaký nevděk.
18. čer 2014 ve 14:31  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1 osobně mi teda přijde dost podivné chtít po dítěti (byť třeba dvacetiletém) vděk za to, že se o něj rodiče starali a měli ho vlastně rádi, to by přece mělo být přirozené. To uvědomění si, kolik je s dítětem práce apod., přichází přece až mnohem později s vlastními dětmi :wink: a druhá věc je, že očividně sama nepocházíš ze standartního rodiinného prostředí (nemyslím to zle, já koneckonců takly ne) a možná jen opakuješ chyby svých rodičů, podle mě láska dítě-rodič a naopak by měla být bezpodmínečná a ne postavená na vděčnosti či čemkoliv jiném :wink: Chápu že nejde o tvé vlastní dítě, ale tvůj přítel ji tak bere, a to bys měla zas chápat ty.
18. čer 2014 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@1kacaba1
Tak mas taky dve dcerky a treti na ceste:slight_smile: jako ja :slight_smile: Tak v tom pripade to bude dobře. Jen si budete zvykat. A ze v domku pritel bydli je jedine plus. Ja to videla cerne, ze se budete stehovat všichni a pro všechny tolik zmen...
Tak kdyby něco vazlo, napis :slight_smile: bude to u vas jako u nas :slight_smile: To bude dobre, ja myslela, ze cekas první, to by teprve byl srumec, ale to si dovedes predstavit. Kolik mají Tvoje holky? A jak vychazi s pritelovyma detma?
S tim vdekem a nevděkem deti... je to tady asi slovickareni, každý si pod tim predstavi něco jiného. A jak vychováme deti, to ukaze az cas...
18. čer 2014 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@nnell Promiň, nnell, ale i když je samozřejmé, že se rodiče starají o vlastní děti, není už samozřejmé, že se starají taky o děti, které nejsou jejich. A já osobně se domnívám, že si za to tito rodiče uznání a vděk zasluhují, a ne aby si děti kladly další a další požadavky, co by nevlastní rodič měl či neměl dělat. Já v tom tedy cítím podstatný rozdíl. A dokonce to, o čem jsem psala na začátku, by si nemohly ke mně dovolit ani moje vlastní děti...
18. čer 2014 ve 14:53  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@verusky Mým dcerám je 19 a 16, přítelovým dětem teď bude 18 a 17. S mladší dcerkou vycházejí celkem dobře, ta je takový hodně nekonfliktní a veselý typ, s tou starší to bude asi horší, z toho mám taky obavu, aby se mi tam pořád nehádali. Zatím se spolu vídají jen sporadicky. Dokud ale nedostudují, tak asi jiné řešení, než bydlet všichni pospolu, nepřichází v úvahu.
18. čer 2014 v 15:00  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1 jen k tomu jídlu :slight_smile: pokud holka není vyloženě vychrtlá, prostě fakt hubená, rozhodně bych ji jídlo nenutila.. stejně nedonutíš a spíš to může vést k tomu, že to dá ven... Já v jejím věku jsem taky mě období, že jsem snědla jogurt denně atd :grinning: ale spíš to vedlo k tomu, že jsem se tak po 3 dnech pořádně nadlábla.. pořád jsem chtěla něco shodit, ač jsem tlustá nebyla. Časem ji to dle mě přejde... samozřejmě to chce mít trochu přehled, aby zas nejedla měsíc...
Abych ji dělala jak Tvůj přítel krupici někdy večer, to jako ne :grinning: Má 17 let, to se už o sebe dokáže postarat, takže žádné rozmazlování.. je v pubertě a čím víc ji budete nutit a něco nakazovat, bude to horší... nechat ji v klidu, nevyhledávat a třeba přijde sama :slight_smile: Za mě Ty máš pravdu, on to vidí tak nějak jinak ... ONa si to vše neuvědomuje v takovém věku, to přijde až bude mít sama děti :slight_smile:

Takže držím pěsti a pevné nervy...
18. čer 2014 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1 to, co si k tobě můžou dovolit vlastní děti, jsi nastavila ty svojí výchovou. Přítel to očividně nastavil jinak a je to jeho volba, kterou bys měla respektovat. A to, že není dcera pokrevně jeho, je sice možné, ale tisíckrát tu byla omílána pravda, že otec je ten, kdo vychovává a ne kdo zplodil, a popravdě cítím obdiv k tvému příteli, že dcera z jeho strany necítí to, o čem píšeš ty.. že by měla být ráda a vděčná, že je jí otcem... ne každý muž (ani žena) tohle zvládne ustát... Chápu, že to pro tebe je nepříjemná situace, ale jediné řešení vidím v tom přijmout dceru jaká je a neřešit jestli je přítelova vlastní či ne, on ji jako vlastní bere a ty bys ji tedy tak měla brát taky :wink: O tom, jaká společná pravidla si nastavíte, to je věc jiná :wink:
18. čer 2014 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
autor
@barinkas Děkuju. Včera jsem za ní večer šla, jestli se nechce jít s námi najíst, že jsme přivezli čerstvé houstičky, tak šla a byla ráda. Asi se časem rozjí, až tam budu bydlet a něco kuchtit. Ještě to nevypadá úplně beznadějně :slight_smile:
18. čer 2014 v 15:43  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@nnell To máš pravdu, můj přítel obdiv zasluhuje. Snad se spolu časem všichni naučíme žít. Budu je mít všechny na starosti více méně já. Přítel ráno odjíždí do práce a vrací se nejdřív v 8, v půl 9 večer. Jen bych prostě nerada, aby si ty děti myslely, že budu fungovat stejně jako můj přítel, a aby to braly jako samozřejmý standard. Pro všechny uvařím, ale mazat jim svačiny rozhodně nebudu.
18. čer 2014 v 15:51  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jako já tedy spíše nechápu ty ostatní příspěvky typu, že to je hyenismus a jak to zakladatelka vůbec může napsat, že mladá může být ráda, co pro ni všechno její partner dělá .. může to napsat, co by nemohla, vždyť je to pravda ! A hlavně kdyby té holce bylo 10, ale je jí 17 proboha, to už by si uvědomit měla, jak se věci mají a chovat se trochu slušně a vděčně. Sama vím , o čem mluvím, ale to nemá vůbec smysl rozebírat s lidmi, kteří nikdy nic takového neprožili..hodně lidí má zkušenost s dětmi partnera, ale už málokdo musí zkousávat vztah s dospělými dětmi, které ani partnera nejsou a ještě si vyskakujou..Kacabo, pošli mi kdyžtak svůj email, ráda si popovídám víc soukromě s někým, s kým mám společné téma, ulevíme si :slight_smile:
4. lis 2014 v 06:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak jsem to dočetla celé a nestačím zírat.. jako pokud by jí ml od plenek a říkala mu tati odjakživa, nic jiného nezažila, chápu i ten pohled, který tady kritizuju, ale přeci není zcela běžné, že si chlap najde ženskou, která už má dítě a po jejich rozchodu se ten chlap stará o dítě, které měla jeho partnerka dřív s někým jiným.. to je absolutně nestandartní ať je to jakkoli krásné a dojemné. Chtěla bych vidět, kolik z vás by mělo stejný názor, kd\ybyste se v té situaci skutečně ocitly. Je to od něj frajeřina a budiž mu to ke cti, ale není to rozhodně samozřejmost a za tím, že už by mladá slečna z toho mohla mít rozum, tak za tím si stojím...
Dcera bývalé ženy mého partnera ( se kterou on taky nějakou dobu sdílel jednu domácnost a má jí rád ) na mě byla hustá jednou a od té doby spolu nelkomunikujeme, je jí 22 let a pokud chce vztah napravit, je rozhodně řada na ní...
4. lis 2014 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@terkolka Díky moc za zastání, terkolko.
7. lis 2014 ve 21:32  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1kacaba1 suhlasim s priatelom. Predstav si, ze by ten tvoj super napad realizoval. Ako by to u nich asi vypadalo. :rolling_eyes:
7. lis 2014 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
z pohledu té dívky, ať je jaká je, je mi jí líto. prakticky má jen jeho. ono taky rodiče si udělají děti, pak se rozvedou, setkají se s jiným, jinou, která má taky děti a udělají si společné, jiný způsob výchovy pak musí každopádně vést k neporozumění, je mi těch dětí líto, nechtěla bych žít nebo prožít takové stresy, není to kritika, ale jsem vděčná za své rodiče a za pevný přístav v dětství
7. lis 2014 ve 22:04  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
ta dívka měla jistý životní styl či výchovu když žila s mámou, jiný si utvořili oni dva a nakonec přijdeš ty a začne to zase nanovo a jinak
7. lis 2014 ve 22:09  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky mam trapeni a nerva zaroven :(
7. lis 2014 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@xsenova Vůbec nevím, o jakém super nápadu mluvíš. Ale to je fuk...
8. lis 2014 v 08:13  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sulemina Mně jí je na jednu stranu taky líto, přesto si nemyslím, že by se měla chovat nevděčně. Jednou ani jeden z nás nejsme její rodiče, staráme se o ni, i když já nedobrovolně, tak by se podle toho měla chovat.
8. lis 2014 v 08:14  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sulemina A s přítelem jsem se seznámila dlouho po tom, co on už s její matkou nežil. Nebyla jsem důvodem jejich rozchodu.
8. lis 2014 v 08:15  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@xsenova A v podstatě to není, jak by to vypadalo u nich, ale u nás...Žijeme spolu a já mám ráda určitá pravidla, která musí dodržovat i moje děti, tak nevidím důvod, proč by je nemělo dodržovat cizí dítě, které s námi žije.
8. lis 2014 v 08:18  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek