Jsem děsná? Nelíbí se mi chování nevlastní dcery přítele

Mám přítele, který se stará vedle svého vlastního syna (skoro 1😎 také o nevlastní dceru (17) jeho bývalky, se kterou už více než tři roky není. .. Přítel každý den dojíždí do práce 100 km, takže ráno vyjede a vrací se nejdřív v půl deváté večer. Včera si mě vezl k sobě (zatím spolu nebydlíme) a jela s námi i ta jeho nevlastní dcera. Zrovna jí domlouval, že musí jíst...snědla prý za celý den jen misku lupínků s mlékem...že buď bude chodit na obědy ve škole, nebo si bude vařit. Začala na něj ječet, že si vařit nebude, že neví kdy...na obědy taky chodit nechce, že jsou hnusný...přítel na to, že si tedy bude muset dělat každé ráno svačiny. Ona na to, že kvůli tomu nebude vstávat o hodinu dřív a na závěr dodala, že jiným "dětem" (těm 17ti letým) dělají svačiny maminky...přítel na to nic...neřekne jí, že je už dost velká na to, aby si dělala svačiny sama...je na ni jak mílius. Nakonec holka doma skočila pod peřinu k televizi a přítel se chystal, že jí udělá aspoň krupicovou kaši. Prošel pokojem...trošku bouchly dveře, ale asi jen od průvanu, a holka začne ječet, ať jí nepráská s těma jejíma dveřma, že jí je rozbije...To už jsem byla fakt hodně vytočená...přítel tu holčinu živí, obléká, dává jí peníze na stavební spoření a od své bejvalky na holčinu nedostává ani korunu. Řekla jsem mu, že se mi to nelíbí, jak je holčina nevděčná...že by si mohla uvědomit, že tohle všechno pro ni vůbec dělat nemusí a že by měla být ráda a chovat se slušněji...Nakonec to dopadlo tak, že mi řekl, že to, že tohle vůbec zmiňuji, je na hranici lidskosti...Takže jsem z toho vyšla jako špatná já...teď spolu nemluvíme...😞 Jsem vážně tak hrozná?
anneli11
8. lis 2014
@1kacaba1 Vděk třeba časem přijde, ale od puberty povzbuzené hormonální smrští bych tohle teď aktuálně nečekala.
Ber to vaše sestěhování jako příležitost pro všechny. Pro tebe sžití se s mužem, s nímž jsi se rozhodla už zůstat. Jeho děti, ať vlastní či nevlastní, jsou jeho součástí.
Co se týče stravování a přípravy jídla - tak nějak ve tvých příspěvcích postrádám u dětí muže ten aspekt společného stolování. A společné přípravy jídla. Nebudeme si nic nalhávat - tohle moc chlapů neumí - to opečovávání, rodinnou soudržnost. Tvůj partner na to ani nemá čas, doma prakticky není.
Když budete s dcerou jídlo společně připravovat a ona ten salát připraví, sotva se ho potom u stolu nedotkne. A vy budete mít jistotu, že se nají, navíc budete mít všichni jistotu, že zdravě.
Když se postupně naučí "vařit" , zavedla bych dny nebo třeba večeře, které připraví jedna z dcer. Získají sebejistotu, naučí se pracovat s jídlem a chutěmi. Pro tebe velký bonus i v tom, že všechno nebude jen na tobě.
1kacaba1autor
8. lis 2014
A zajímalo by mě, kolik z vás soucitných s tím "nebohým" skoro dospělým dítětem by s nadšením přijalo dítě bývalé partnerky vašeho přítele / manžela do vlastní péče, staralo se o něj jako o vlastní, nebo ještě lépe, protože dle vás si takové nebohé dítě může dovolit cokoliv. Má na to dle vás nějaké pofidérní morální právo. Ne jeho dítě, pouze a pouze dítě jeho bývalky. Nebo kolik z vás si vzalo dítě z dětského domova, je to skoro totéž...pokud takové dítě doma ještě nemáte, měli byste si to zkusit.
1kacaba1autor
8. lis 2014
@anneli11 S jídlem už se to podstatně zlepšilo, od té doby, co tu bydlím, denně vařím, takže děti jedí i jim chutná. Zapojovat je do prací, například při tom vaření, je právě další kámen úrazu. Mají asi pocit, že když jsem na mateřské, měla bych všechno dělat sama. Jednou si chtěli někam vyrazit ke kadeřníkovi bez objednání, přítel je zarazil, že myslel, že by mi mohli pomoct s obědem a jít až potom. Ta holčina začala ječet, proč oni, že toho dělají dost. Podotýkám, že máme 4 víceméně dospělé děti. Zavedli jsme, že si mají sami po sobě sklidit nádobí do myčky, po týdnu se střídají na vyndavání nádobí z myčky, vynášení odpadů a o víkendu se prostřídají na úklidu společných prostor - jeden utře prach, další umyje wc, zalije kytky, třetí uklidí koupelnu, čtvrtý vyluxuje a vytře. Příležitostné práce jsme se rozhodli zadávat individuálně. Prádlo, žehlení, vaření, mytí oken, omývání zapatlané linky a sporáku, práce okolo baráku, nákupy, běžný drobný úklid, to vše víceméně dělám já.
1kacaba1autor
8. lis 2014
@sluneccnicee Copak máš za trápení?
sulemina
8. lis 2014
jenže tvůj má taky dceru a co když on má svá pravidla taky a nechtěl by z nich ustupovat? jsou tvá pravidla lepší než ty jeho?
sulemina
8. lis 2014
no a tvůj partner nebude žít s cizími dětmi od tebe? já osobně bych ale do toho nikdy nešla, to se přiznám
terkolka
9. lis 2014
Tohle je prostě klasický rozpor v tom, co "by mělo asi být", co bychom "měli cítit" nebo se "pokoušet cítit" a v tom , jaká je žitá realita.. já chápu obě strany, ale asi právě proto, že jsem něco podobného okusila na vlastní kůži, nikdy bych autorku úvodního textu nekritizovala. Ale je taky pravda, že situace u nás byla ještě poněkud odlišná. Na principu to ale nic nemění. Já chápu, že asi ta slečna neměla jednoduché dětství, že je on pro ní jakýmsi přístavem a je hrozně fajn, že se k ní Kačaby přítel chová tak, jak se chová.. ale blbou zkušeností z dětství se prostě nedá omlouvat všechno.. když bych takový princip dohnala do extrému, kdo z nás si vezme domů "děcko", které ubodalo někde na chodníku babičku ve 14-ti letech, chudák, oběť společnosti - jistě, rodiče na hovno, jistě, špatný příklad.. to všechno je pravda a je mi smutno z takových osudů, ty děti mohly být úplně jinde, ale bohužel nejsou , takovej je život, není ke všem stejně štědrý nebo fér.. ale když někdo bude v 17-ti krást, označíme ho za zloděje.. tak to je, ne za oběť.. takže požadovat po 17-tileté slečně trochu vděku a respektování pravidel domácnosti, v níž se ( díky bohu pro ni ) momentálně nachází, to je to nejmenší. Pro tu ženskou to mnohdy bývá ještě obtížnější než pro ty děcka, ale holt se automaticky očekává, že se se vším popere a všechno zvládne. Nicméně je taky pravda, že pokud ona nese do vztahu též závazky z dob minulých, respekt z její strany k dětem partnera je rozhodně na místě. Ale to už si musí vyříkat partneři mezi sebou, oni musí vystupovat jako jeden.. pak to může fungovat. Rozhodně bych se ale ohradila proti formulaci, že ona ( Kacaba ) je ta přidružená a "nová" a měla by se přizpůsobit. Ani náhodou, pravidla nastavují vždy partneři !!Je to domácnost její a jejího partnera a "jejich" děti to musí respektovat ! Tak to funguje i ve společnosti..POkud by v tomto ten muž nadřadil dceru jeho ex nade mnou jako svou životní partnerkou, osobně bych od něj asi dala ruce pryč..
terkolka
9. lis 2014
A ještě bych chtěla dodat, že některé tady reagujete, jako kdyby Kacaba napsala , že tu holku nesnáší, že je to kráva a tak se snaží jí ten pobyt co nejvíce znepříjemnit, aby co nejdřív vypadla z baráku... tak to ale přeci není... řekla jen to, že by měla respektovat pravidla a projevit trochu vděku, když vlastně on ani není povinován se starat a přesto to dělá... a ona se stará taky, řeší jídlo apod.,snaží se s tou situací poprat, pochopit ji... je to taky frajerka náhodou..
sulemina
9. lis 2014
@terkolka zapomněla si na jeden důležitý fakt, že ta holka narozdíl od pisatelky si takový život nevybrala a určitě ani nechtěla, fakt obdivuji dobrodruhy co mají po třech dětech a spojí navzájem své životy a čekají, že vše bude probíhat lehce, čímž neomlouvám drzost puberty té dívčiny
terkolka
10. lis 2014
asi chápu jak to myslíš, ale co by to bylo za život, kdybychom žili s těmi, s nimiž by to bylo rozumné a ne s lidmi, do kterých se zamilujeme ? kdo z nás si vybral, koho bude milovat že ano ...
nnell
10. lis 2014
@terkolka vy se tu s @1kacaba1 hodně točíte na tom, že ta holčina vlastně není přítele a tak může být ráda, že se vůbec stará... Pokud ji ovšem přítel od kackaby jako vlastní bere, tak je to naprosto irelevantní názor, předpokládám, že se s tím nikdy netajil a proto to není argument. Kdyby byla jeho vlastní, tak byste tady taky vykřikovaly, že má být dcera vděčná? Pro něj prostě vlastní je (ať je biologická stránka věci jákákoliv) a pak už to pro jakoukoliv další partnerku nemůže být argument. Osobně si myslím, že dcera to, jak se k ní "táta" choval, jednou docení, určitě ale mnohem později než teď.
A souhlasím s tím, že partneři by si měly nastavit svoje pravidla a děti je měly respektovat, zároveň si ale myslím, že ten, kdo by měl dbát na dodržování daných pravidel je vždy rodič toho kterého dítěte a pokud to tady nefunguje, tak je pak chyba spíš v rodičích než v dětech...
terkolka
11. lis 2014
Já tady přeci nezpochybňuju lásku rodiče např. k adoptovanému dítěti atd., to je skutečně totéž, biologie nebiologie.. ale ruku na srdce, která z vás by úplně v pohodě přijala do domácnosti dítě přítelovi bývalky ?? A ještě pokud by se na vás ksichtilo ? Jako sory, ale já si najít chlapa, kterej by po čase mi oznámil, že jeho bývalá měla dítě a teď se nemůže starat, tak se budem starat my, koukám na něj jako puk....a jsem přesvědčená, že každá z vás, která tady na Kacabu útočí by s tím problém měla. Ona si přeci nenašla chlapa, který má v péči cizí dítě, to je nová situace...kdyby ho poznala s tím, že má adoptované dítě a tady na něj plivala, odsoudím jí taky..
nnell
12. lis 2014
@terkolka opravdu? Já tedy si tedy nikde nevšimla, že by jí to přítel tajil a ona to zjistila až po čase... Ale i kdyby, pořád to víc vypovídá o příteli (kterého v takovémto případě, že tají dítě, měla kopnout do zadku) než o té dceři... Já tam zatím ze strany dcery nevidím zasadnější problém kromě toho, že je v pubertě a je držkatá, což se dá čekat bohužel i od vlastních potomků 😉
A ano, asi máš pravdu, většina z nás by s tím problém měla, ale pořád je to problém nových partnerek, které jsou již dospělé, a ne problém těch dětí, ty si tuhle situaci samy opravdu nezvolily 😉 A argumentovat láskou je sice fajn, ale z tohoto úhlu pohledu láska přeci hory přenáší a v tom případě není co řešit, protože není ani problém... Očividně takto to taky nefunguje.
terkolka
13. lis 2014
Nikde jsem nenapsala, že by jí tajil, ale rozhodně s ní nežil ve společné domácnosti , když se poznal s Kacabou ..
terkolka
13. lis 2014
a formulace typu " tajil dítě" je v tomto případě přeci úplně mimo mísu .. nebo jako když začnu chodit s chlapem, který má dítě a rozejdem se, já poznám jiného a hned mu nebudu vyprávět, že můj bývalý měl dítě, tak ho"tajím" ?? Co to jako je ?? :.D Miláčku, já jsem před tebou žila s mužem, který měl dceru, tak prosím počítej s tím, že kdyby se u něj něco podělalo, vezmeme si jí my ... ? Cože ?
petrajurinova
13. lis 2014
@terkolka nevím jestli unikla nějaká informace mě, nebo tobě, ale už v úvodním příspěvku, který celou diskuzi začal, Kacaba uvedla, že přítel se stará o svého vlastního syna a nevlastní dceru a Kacabu si v době založení diskuze "jen" k sobě vozil (pak myslím někde psala, že plánujou nebo uskutečňujou sestěhování), takže to bylo tak nějak naopak, než to předkládáš - holka žila s otčímem a nová partnerka přišla s vědomím, že tam ta puberťačka je.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina Promiň, bude, ale jsou to aspoň moje děti, ne děti nějakého mého bývalého přítele. A jelikož můj současný přítel evidentně žádná pravidla nestanovil, tak ano, ta moje jsou lepší, protože učí děti aspoň slušnosti a dávají jim určité meze, kam až lze zajít.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina Já jsem si ten život taky nevybrala, byla jsem před něj postavena až v době, kdy jsem už byla těhotná a byli jsme rozhodnuti, že se k sobě sestěhujem. Tehdy mi partner oznámil, že s námi budou bydlet i obě "jeho" děti. Do té doby docházeli jen jednou za 14 dní na víkend, nebo i méně častěji. Možná více než rok jsem ty děti ani neviděla, ne že bych nechtěla, ale "jeho dcerka" vyhrožovala, že pokud mě přivede, už ji nikdy neuvidí.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@nnell Promiň, ale nemyslím, že to je irelevantní. To, že ji bere jako vlastní on, a přijal ji vlastně i do mé domácnosti bez mého souhlasu, neznamená, že ji tak budu brát i já. A ani nesouhlasím s tvrzením, že bych svým dcerám neřekla, že mají být vděčné. Řeknu jim to, pokud si myslím, že je to na místě, což někdy taky je.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@petrajurinova Ne, puberťačka tam nežila, když jsme se seznámili, a to více než rok. Situace popsána výše, viz odpovědi pro sulemina.
sulemina
17. lis 2014
no nemáte to lehké ani jeden, z tvého psaní čiší až nechuť k té dívce, to se těžko budují vztahy mezi sebou pak, já osobně bych se taky nechtěla vidět v těch letech s nějakou ženskou mého otce, tak to prostě je, se jí nedivím, její rodina byla několikrát rozbita, chtělo by to více pochopení pro ní
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina A ještě jeden technický detail: neměli jsme každý po třech dětech, ale já měla dvě, přítel jednoho vlastního syna, dcera jeho bývalé přítelkyně k němu docházela jen občas na návštěvy, výjimečně na přespání, takže i kdybych ji počítala, tak měl přítel taky dvě děti, a jedno dítě teď máme společné.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina Já pro ni pochopení mám. Soucítím s ní, ale to neznamená, že u skoro dospělého dítěte budu schvalovat jakékoliv chování jen proto, že to nemělo jednoduché. Taky jsem to neměla v dětství jednoduché. Naši se také rozvedli, vychovával mě otčím, starala jsem se o postiženého nevlastního bratra, ale projevovat vůči otčímovi takovýhle nevděk bych si nedovolila. Moje nechuť vůči ní...spíš ze mě čiší nechuť vůči tomu, že mi neustále některé z vás předhazují, že musím všechno tolerovat jen proto, že to tak prostě je. Že jsem nelidská, když poukážu na to, že se můj přítel rozdává v podstatě cizí osobě a jen se zlou se mu oplácí.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina A ta větička o otci...není její otec, s její matkou v současné době nežije už 5 let, se mnou je přes dva roky. Holčina si měla čas zvyknout, že prostě už s její matkou není. Nebyla jsem ženskou, co by jim rozbíjela rodinu.
sulemina
17. lis 2014
není důležité, že není oficiálně její otec, ale že on to tak cítí, moje kamarádka zažila to samé, ale rozdíl byl v tom, že ona byla bez dětí, vzala si muže, který měl dva závazky a pak spolu měli dítě, skončilo to tak, že ona se stará ještě i o jeho dceru, jeho dcera chtěla být po letech s nima, té kamarádce je 24 let, ze začátku jí děla také velké naschvály, ale pak se to nějak urovnalo, obdivuju jí v jejím věku tohle řešit.
měla by jsi si uvědomit, že jaký mají vztah tvůj partner a ta dívka je jejich věc a ne tvoje, samozřejmě i když ti to vadí, kdyby se tvému partnerovi nelíbilo, jak se chovají tvé děti k tobě, jak by jsi to řešila? když bude žít ve vaší domácnosti, bude se muset přizpůsobit, ale problém je hlavně tvůj odpor k ní, až moc často zdůrazňuješ cizí dítě na můj vkus..
ninanela
17. lis 2014
@1kacaba1 Vyjadřuji Vám podporu.Nemněla bych sílu se k negat.názorům stále vyjadřovat,kdo nezažil,nepochopí.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@sulemina Je to moje věc, protože já v tom žiju taky. Není to tak, že by se mě to nijak nedotýkalo. A když se mému partnerovi nelíbí chování mé dcery ke mně, většinou se shodneme a řešíme to. Buď jí domluví on, nebo já. A zdůrazňuji, že je cizí, protože to tak prostě vnímám. Všechny tady děláte, jak byste se bez problémů prostě dlouhodobě postaraly o jakékoliv dítě, které by vám váš partner bez vašeho souhlasu přivedl domů, a že když by ho bral jako vlastní on, tak vy také. Pochybuju, že by to tak bylo i v reálu.
1kacaba1autor
17. lis 2014
@ninanela Děkuji moc! 🙂 Taky už tu sílu nemám a už mě to nebaví, ale snažím se aspoň uvést věci na pravou míru.
sulemina
17. lis 2014
podívej se, já bych si nikdy nezačla s mužem s více dětma, řešila jsem tohle a nešla do toho vztahu, záměrně se problémům vyhýbám, takže jsi asi musela čekat ve svých letech problémy, já bych nechtěla se starat ani o vlastní dítě partnera, vem si to z druhé strany, šel do vztahu s tebou, kde jsou 2 cizí děti taky, není to jednoduché a hodně chlapů by to vzdalo, ale prostě problémy musí zákonitě přijít a ty se nemůžeš vymezovat, že přišel o krk navíc, když ty máš své dvě děti a on ze svého pohledu taky
pavlinar
17. lis 2014
Ahoj.. pises, ze cizi dite ve tve domacnosti.. bude dodrzovat tvoje pravidla atd.. ale pritom jsi se pristehovala ty k chlapovi (ne on do tve domacnosti, ale ty do jejich). A kdyby tvuj partner mel stejny pristup, ze cizi deti u me doma budou poslouchat moje pravidla a tecka, tak kam byste pak dosli? Jako je mne jasny, ze to mate vsichni tezke. Ale ty jsi mela jeste volbu nejit do toho vztahu (ja vim, ze na to nemam a nesla bych do toho. Teda pokud by to nebyla laska na prvni pohled, a nebylo cesty zpet hned po prvnim rande, ze). Ale ta holka na vyber nema. Podle me s ni proste triska puberta + ze tata si dovedl novou zenskou. Na kterou bych teda tez zvedava nebyla. Tak preju, at se na vsem dohodnete s partnerem a detem udelate pekny domov. Ona podle me i ta holka na to casem dojde a bude vdecna.