Jsem ta špatná?
Ahoj holky, chtela bych vědět něčí názor. Mám 1,5 ročního syna s ex přítelem (lhář, agresor, cholerik, nepracoval)atd.takze jsem s ním nezůstala, logicky. Našla jsem si super přítele, pracuje, klidas, má velké pochopení , ze začátku mi přišel , že je dokonalý,klasika -moc růžové brýle. Ale můj problém je, že celý týden uklízím, starám se o malého, přivydělávam si, neutracim za zbytečnosti, kupují malému.co potřebuje, příteli podstrojuju až pod nos, což si nestěžuju, ale dělám to . Čekáme další mimco a nemáme výtah, takže nemůžu s.malym jít skoro nikam, protože už mi to moje břicho nedovoluje a navíc už malý váží celkem dost, na to abych ho ze schodů a do schodů nosila. Takže sedím jen doma staram se o domácnost .
Jeho povinnost doma je zajít se psama po noční , nebo po denní, když uspavam zrovna malého a občas přinese čerstvé rohlíky a něco na snídani , když je po práci. Jelikož nechodím nikam a občas když malý spí zaběhnu
jen vyřídit poštu , do obchodu něco na oběd a zase letím zpátky domů , nebo vvyvencit psi. Když je přítel doma.obcas jdeme ven, jinak si malého moc nevšímá, pokud mu to neřeknu, dneska za ním třeba malý přišel, ukazoval mu hračku , řekl na, a mě přítel v tu chvíli ukazoval video na mobilu, místo toho aby se na malého podíval, tak vzal hračku mrsknul.ji do kouta. Já říkám synovi tak řekni delfín a zopakovala jsem to a videa jsem si nevšímala, a přítel hned ze se nemůžu ani chvíli s ním na něco dívat, a říkám pořád dokola delfín, 70% na.maleho spíše řve, než aby ho něco učil,nebo si s ním hrál . Prostě mi přijde, že má jen svůj svět, svoje videa, svůj sport, svoje elektronické cigarety, TV, práci nic víc ho kolem rodiny , nebo výchovy nezajímá.Co mu neřeknu, to sám neudělá, nevynese koš i kdyby překypoval. Když uklízím, vytírám a nechám vysavač na zemi, tak 4x přeskočí vysavač, než aby ho vzal, a alespoň mi v.tomhle s tím břichem v 8 měsíci pomohl, když už mi nepomáhá opravdu v ničem. Pak mi vyčítá že nevarim, když mu řeknu a ukaž mi teda z čeho mám vařit, tak mi řekne tak zajdi do obchodu , ale on sám do obchodu nezajde. Pokaždé co přijde z obchodu jsem schopná mu do sekundy udělat večeři, snídani, uvařit do hodiny obed, ještě se ho zeptám, na co má chuť, co by si dal, každý víkend kafíčko až pod nos , uklízím po něm všechno. Dneska dojedl snídani po sobě si talíř odnesl , ale po mě ne .. Občas mu dám svoji kartu, ať neplatí všechno sám, i když na elektronické cigarety a náplně do nich vždycky má , což dá třeba 500,- týdne , pak mi řekne, že nic neplatim, že už nemá peníze, to už se taky obhajuji, ať si nekupujte teda věci co nepotřebuje ( cigarety, dráhy telefon a zbytečnosti ) . On mi nepřispěl na nákup ani jednou. Nájem platíme napůl . Dneska mě shodil před tchýni, že nebylo navařeno, když jsem mu slušně řekla, že neměl asi kdo zajít do obchodu, když ,,někdo sedel" pouze na mobilu. Prostě nevím jestli jsem špatná já, nebo on, nebo to vidíme každý jinak . Mě přijde, že je pořád takový dětský, přitom on chtěl, ať se s malým k němu pristehujeme. Všechno mám dělat jen já, on se jen vymlouvá , že je pořád v práci, přitom víkend má cely volný a to jak jsem psala, se zajímá jen o to svoje. Nesedne si s.malym a nepohraje si s ním, abych teda měla čas i někde zajít nakoupit, když už, když odejdu, zapne mu tv a kouká.na mobil. Já vydělávám a pracuji taky + jsem v jednom kole s dítětem, teď k tomu i přibude druhé .. dneska mi řekl dokonce, že už si mě neváží, a já mu jen řekla a co si mám na tobě vážit já? Vždyť jsem mohla bydlet sama se synem a vyšlo by mě to celé stejně... nevím, jsem ta špatná?
I já mám doma manžela s velkým M- stará se o holky, prebali, koupe, věnuje se jim, pomáhá s domácností, poctivě pracuje a ještě litá kolem baráku a zahrady. A především si mě váží a miluje me, ví kolik toho za den dělám a jak je to s dvěma malými dětmi někdy náročný. Stejně tak si já vážím toho, jak se on stará o nás. Navzájem si vychazime vstříc, aby ten druhý měl aspoň chvilku pro sebe, zároveň se snažíme trávit co nejvíc času společně a užít si tenhle krásný věk s holkama. Do hospody nechodí, počítačové hry nehraje. Pro něj by to byla ztráta času. Miluju ho za to jaký je, a i když se sem tam taky kvůli něčemu chytneme, tak vím, co mám doma a vím, že je to dneska dost často neobvyklé. A to jsme první dítě měli taky po půl roce vztahu,ale já jsem s ním měla od začátku pocit, jako bych ho znala celý život, začali jsme spolu hned bydlet, od začátku jsme fungovali jako pár, oba jsem uklizeli, dělili se o finance, i na dětech jsme se okamžitě shodli. Já jsem nepochybovala, že to bude skvělý manžel i otec. Jsem jednou rozvedená, děti jsme neměli (první manžel mě podvedl), takže už mám úplně jiné priority a díky zkušenostem jsem spoustu věcí prehodnotila a dokážu si sama sebe vazit. Vím, co už bych si nikdy nenechala líbit. Takže ano, existují normální chlapi,ale člověk musí mít šťastnou ruku ve výběru partnera.
@aneficini tohle je takový klišé! A tak nepravdivý. Ne, fakt není normální mít doma vola. Můj muž chodí do práce, o dceru se kromě kojení dokáže postarat úplně stejně jako já, udělá co je potřeba. Ano, jsem na rodičovské, uklízím víc já, ale to neznamená, že by nevěděl, kde máme vysavač a jak se používá. Vaří hlavně muž, mě to moc nebaví, takže mám pár svých jídel, která dělám já, jinak je to na něm. A když jezdil na kongresy, vracela se vždycky do vyhruntovaného bytu. Když sloužila 36hodinovky, vracela jsem se k večeři na stole. Já bych doma nechtěla sobečka, partner mi vyhovuje víc.
@drep to je tak krásný 🙂 Vrátit se k teplýmu jídlu nebo do čista a umět se za to ocenit, to není samozřejmost. My jsme šli do partnerství s tím, že já jsem se jako studentka VŠ živila sama a on zase sám bydlel a uměl se o sebe postarat. Takže oba si vážíme toho, když nemusíme být na všechno sami, ale zároveň to umíme, když ten druhý potřebuje. Soused důchodce měl jednou na mě nějakou poznámku, že to se mi to válí doma, když mě chlap živí, a dostal ode mě takovou sodu, že už se mnou nikdy nepromluvil a pro jistotu nezdravil už ani jeho :D I teď si náklady pokryju bez potíží sama, i když to nepřepočítáváme. Prostě přinášíme oba to, co máme, a z toho žijeme a je nám dobře.
@anoja toto rozhodne neni normalni, vubec bych s takovym clovekem nedokazala zit, i s ohledem na to miminecko, po kterem rve! U nas je to tak, ze manzel je plnohodnotny, milujici otec, prijde z prace a venuje se synovi (rok a pul), pak spolecne koupeme a pripravujem na spinkani, pak jde manzel uspavat. V noci k nemu ochotne vstava..z prace za nama prijde na hriste, na kazdou prohlidku k dr jezdime spolecne. Na nic se me nepotrebuje ptat, pokud jdu pryc, vse dela od narozeni automaticky...🙂 toto je pro me skvele fungujici rodina a harmonicke zazemi pro dite..
@sudylichozrout taky si říkám, že mám doma poklad... Muž by se pro nás mohl pretrhnout, kolikrát jsem to já, kdo mu říká, ať se na to vykasle, zítra je taky den.. Ale je fakt, že jeho dětství bylo nic moc a o to víc si ho vážím, že prostě svůj život a dětství svých dětí chce mít jiné než měl on..
@anoja Diskuzí jsem četla už včera a nedá mi to a taky musím přidat svůj názor. Nepřijde mi normální, že si nezajdeš do obchodu sama a ani s malým nechodíš ven. Chápu že jsi těhotná a venku je teplo a bydlíte ve 4. patře, ale co máš jinýho na práci než se starat o dítě. Prostě vem malýho za ručičku a on to pomalu sejde na venkově můžeš vzít odrážedlo nebo cokoliv. A ohledně vaření pokud nemusíte jíst jedno jídlo 3 dny, tak toho uvař min prostě a vař častěji. Já bych si vzala batoh na záda malýho za ručku a každý den bych si došla pro menší nákup. Já mám sice auto, ale taky naložím malýho normálně do auta a jedu si na nákup sama. A nečekám co mi manžel přinese domů. Je mi líto malýho že pořád sedí doma 🙁 a az se vam narodi druhy tak bude uplne na druhe koleji. Nekteri lidi driv jednaji nez mysli ....
@barussska1
Presne. Chudak malinky, teda nechcela by som byt na jeho mieste.
@trdelnik234 tohle ja proste nepochopim. Zenska podstrojuje chlapovi, lituje se, jak nemuze slezt schody a nema z ceho uvarit, ale to ze jeji dite je dost chudak nevidi a neresi??
@sudylichozrout bylo mi jasný ze se někdo toho chytí s vervou 🙂 no dívej určitě tvýmu nestojís za zadkem 24 hodin denně ze... Pokud chodí do práce... A právě takový co si myslí, ze ten jejich NIKDY by se divili, neboť ten dotyčný se extra snaží aby sis tohle právě myslela... Nemám to se svyho života, ale s okolí a velmi širokého okolí... Ja měla jinyho magora... Samozřejmě ti preju at je to tak jak říkáš, ale ja osobně bych ruku do ohně za chlapa dnes nedala!
@vineta Ježíš a co se na tom změní jestli si vysokoskolak, nebo monter jde zapichat na půl hodiny v době oběda na privát,nebo neleze na amatéry apod..... ?po cestě koupi nákup a hraje doma dal tady to divadylko hodnyho manzilka a tatika.... A nemusí to být jen bedny... Slepě bych takhle nevěřila nikomu a špatně si pochopila pro me to tak v pořádku není, jen vidím co se děje kolem me... A to ve vsech sortach!!! Tak jen aby ten tvůj poklad nebyl to stejný... 😉Taky můžu říct proboha ženský nebuďte slepě naivní a cest výjimkam! 🙂 To bylo myšleno mým příspěvkem, autorce jsem uz poradila..
@aneficini souhlasím s tím,že nikdo není dokonalý a že všude je něco,třeba němusi hrát nebo pít,třeba ani nemusí podvádět,treba stačí,že nemá chuť na sex nebo mu to dole moc dlouho nefunguje,ano pak je dokonalý v jiných věcech,protože musí vyvažovat,nikdo ti na diskuzi neřekne pravdu...
@aneficini muj muz pracuje z domu, je osvc a nechodi nikam do kanclu. Ne, opravdu mi nezahyba a ne, opravdu nehraje automaty a nedela zadne jine bejkarny. V intimni oblasti nam to funguje, mame se radi i po deviti letech vztahu a sesti manzelstvi. Sveho muze velmi dobre zbam. Znam.
Proste to tak je, nektere mame ve vztahu stesti, nektere mene stesti, nektere smulu. Ale neni to tak, ze kdyz ma nekdo smulu, ma ji urcite i okoli.
@sudylichozrout můj muž sice chodí z domu, ale dokud jsme pracovali oba, tak jsme obědvali spolu a naopak, on byl vźdycky smutnej, když jsem byla na anestezii a nemohla odejít ze sálů. Běhat jsme taky chodili spolu a na koně jsem chodila po službě dopoledne, tak pokud milenku neschovává doma pod postelí, tak by ani neměl šanci to stihnout 😂
Tak já se hlásím, že můj muž je taky zlatej. Ale občas musím zakutat, aby zlatá žíla vyšla na světlo světa :D umí být i hodně línej a pohodlnej. Taky znám chlapy, na něž sedí, že není všechno zlato, co se třpytí. Ale určitě jsou i ti super klaďáci, to ne, že ne..
@anoja Přijdeš mi jako rozumná šikovná ženská, tak snad i ten chlap není uplnej tupec (i když popis tomu nasvědčuje...), když sis ho vybrala za otce svých dětí. Takže prvně bych s ním promluvila, důrazně vysvětlila, práci si s ním rozdělila. Případně navrhla i poradnu.
A hlavně z něj dostat, jak to vidí dál. Chce s váma dál žít, být tátou pro obě děti...?? Jestli ano, tak pro to něco dělat. Jestli ne, máš jasno.
Když to nepobere, tak přejít do praxe, a starat se fakt jen o sebe a o syna.
A dle reakce pak nejspíš odejdeš....
Ale to píši hlavně proto, že nechceš odejít hned a že jsou v tom děti.
a pokud nebude změna k lepšímu, a to pořádná, tak si přečti tohle..
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/matka-bojuje...
Jako nechci tě děsit v tak pokročilým těhotenství, ale lepší postrašit, než pak číst další takový článek...
@anoja ahoj, tvůj přítel nemá rád tvého syna, je pro něj cizí. Bere ho jako tvého a že si s ním máš poradit sama. Z toho plyne, že ani necítí povinnost ti s ním pomáhat, bere, že to je tvoje starost. Je mi moc líto maličkého, to, Jak mu hodil s hračkou, kdyz mu ji malý donesl, srdce na dlani, mi rve srdce. Pravděpodobně druhé dítě bude mít radši a kdyby jste začínali sami od začátku, bylo by vše jiné. Starší syn bude po narození mladšího na druhé koleji. A upřímně bych se skoro bála kluka nechat s partnerem samotného, až budeš v porodnici, aby mu neublizil. Bohužel je škoda, že s partnerem čekáš dalsi dítě, bude se ti hůř odcházet. Vykašli se na pověst a řeš svého syna, jinak bude mít moc smutné dětství. To, že ti partner nepomáhá,není až tak zásadní, takových chlapů je plno. Pokud máš kam jít a vydělat si sama, nevahej! Partnera nedonutis, aby syna měl rád...
Je to smutné čtení. Pokud jsem to správně pochopila, tak syn téměř nechodí ven. Navíc přítel se k němu chová otřesně a jen na něj křičí. Vztah přítele a syna je asi první věc, kterou bych řešila. Pokud by na něj křičel nebo mu nadával, tak bych mu jasně řekla, že sbalíš kufry. A při prvním prohřešku z jeho strany bych to hned udělala.
Nevím jestli jsem jediná komu to přijde divné, ale nechat doma rok a půl staré dítě koukat na pohádky a jít do obchodu nebo venčit psy, je podle mě hazard. Za minutu se může stá spousta věcí, za půl hodiny ani nepřemýšlím. Děti jsou velmi vynalézavé. Píšeš, že syn už část schodů zvládne. Máte přece čas, tak můžete dopoledne jít ven pomalu spolu. Nakoupit, vyvenčit psy a před obědem se vrátit. Delší pobyt na vzduchu prospěje všem. Zároveň bych příteli řekla, že bude pravidelně nakupovat, brát syna ven, když přijde rozumně z práce. Pokud ani toto není ochoten akceptovat, bude rozchod nejlepší řešení.
Při pobytu v porodnici bych mu syna rozhodně nesvěřila. To bude několik dní v pokakané pleně, bude se na něj řvát a možná i hůř??? Domluvila bych synovo hlídání s babičkou, s kamarádkou... Bohužel odkazovaný případ vraždy dítěte mě také napadl. A došlo k němu i vinou matky - určitě nějaké náznaky, že přítel nebude dobrý pečovatel, musela vidět a přehlížela je. Neudělej prosím podobnou chybu. Tady je varovných náznaků více než dost.
A odpověď na úvodní otázku - bohužel musím napsat, že jsi špatná, protože dopustíš, aby tvoje dítě mělo takovýhle život. Byť máš práci a zázemí, kam bys mohla odejít. Ale k zásadním rozhodnutím musí člověk dojít sám, možná když přítel uvidí, že odchod myslíš vážně, půjde trochu do sebe, začne pomáhat. Jen mám dojem, že chlap, který je takhle zákeřný k dítěti se prostě stejně nepolepší.
Presne. Do bodky to iste si myslim aj ja. Spravna matka robi maximum preto, aby jej dieta bolo stastne a malo harmonicke a krasne detstvo. Prvym predpokladom stastnej rodiny je spravny vyber partnera, od toho sa potom odvija milion dalsich dolezitych veci. Len stastna a spokojna mamina moze dat dietatu istotu a lasku a bezpecie domova. Ak to tak nie, mala by sa snazit a urobit preto maximum. Neriesit seba ale zaujmy dietata, toho narodeneho a aj toho, co sa este nenarodil. Je to jej zodpovednost
Male deti by nemali zostavat bez dozoru doma same ani minutu. Mam 3 deti, najstarsia ma 5 a pol, stredna 4 a daco a najmensi rok a pol, ale nikdy by ma ani nenapadlo nechat ich v byte same a zajst trebars na postu alebo so psom. Ja som dokonca taky magor, ze ani odpadky nejdem vyniest, kym maly spi.
Chudak ten jej syncek teda. Bio otec agresivny cholerik, potom si maminka nabrkne zadlzeneho flakaca, co si na nom vybija svoje ego a do toho sa mu narodi surodenec, takze sa mu uz v podstate nebude plnohodnotne venovat nikto. Teda to uz nech rovno supne k starym rodicom a nech vlaci tomu svojmu krasavcovi v 8 mesiace kazdy den basu piva, aby si ju vazil a nepyskoval. Ako prehanam, ale ta dievcina mi pripade uplne bez sebaucty a nejakej hrdosti.
K tomu, co jsem psala výše, bych dodala, že partner nemusí mít syna ani nějak extra rad, ale aspoň si ho vazit jako lidské bytosti. To, že se syn neumí branit, neumí mluvit, aby to někde vykecal, a notabene si většinu věcí nebude pamatovat, neznamená, že se k němu bude člověk chovat hnusne. Ke kolegovi z prace by se takhle uručite nechoval. Já taky nekopnu do psa, i když měl nikdo nevidí a mohla bych. Z toho celého tak nějak usuzuji na charakter přítele jako cloveka a proto bych ho moc jako životního partnera neviděla. Možná jednou dospěje a přehodnoti sve chování, ale nemyslím, že v nejbližší době bude i přes sliby pouzitelny. Doufám, že to tu zakladatelka ještě čte, i když to asi není nic příjemného.
Ahoj.Jak to u Vás pokračuje?
@marcicek84 máš pravdu není to to same jedno a dvě děti ,ale mít k tomu ještě blbce za zadkem ....fakt raději bych byla sama.Ale pokud se nepletu autorce pomůžou rodiče.