• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy poznám, že už manžela nesnáším?

16. října 2012 
Ahoj maminky a budoucí maminky. Je mi 30let, mám 3letou holčičku a jsem vdaná... bohužel ne moc šťastně.. Po sedmi letech vztahu a společného bydlení jsme se vzali. Rok po svatbě jsme si pořídili miminko - musím tedy říct, že období těhotenství bylo moc krásné, manžel byl pozorný a milý. Zhruba rok po narození naší dcery se to ale nějak začalo kazit. Snažíme se šetřit na byt, takže asi na toto konto, abych se nezlobila, mi začal manžel lhát (když si zašel do hospody nebo si něco koupil - tyto nákupy manžela se pohybují kolem 1000,-), což hodně zamávalo mou důvěrou. Pak začal zůstával přes noc nejméně jednou týdně u rodičů, že se mu prostě něchtělo jet 30km domů, protože práci má v místě jejich bydliště. Tím se mi začal odcizovat, začaly mi vadit jeho doteky, sex jsme měli tak jednou za 3měsíce a vůbec mi to nechybí. Začali jsme se i víc hádat - i kvůli prkotinám, což bylo tak nějak i dřív běžné, ale teď mě často manžel obviňuje ze špatné výchovy dcery a kde jsem co udělala a neudělala. Tohle mě vytáčí tedy maximálně, to jsem pak i sprostá, když mi člověk, který jezdí domů jen spát, jíst a pro čisté oblečení vyčítá, jak se starám o dceru, která ho vidí letmo někdy večer a sem tam o víkendu, když zrovna nepracuje nebo nespí - což je další oblíbená činnost manžela, když je náhodou doma - to pak musím být pořád ve střehu, abychom se zas nehádali před malou, často není možné říct manželovi sebemenší výtku, aby se opět neurazil (jako třeba že si v koupelně zapomněl holení, ať si ho uklidí, protože když jej uklidím já, nebude ho moci najít a bude to zas špatně).. Snažila jsem si s manželem promluvit, ale nemá většinou čas nebo se z toho vykroutí. Přijde mi, že tohle vše bere na lehkou váhu a já z toho mám hlavu jak pátrací balon. U nich doma jsou hádky na denní pořádku, ale u nás ne, já taková nikdy nebyla, až teď, co jsme spolu. Vše mě hned naštve , když je manžel doma, jsem většinou podrážděná.. Teď byla jedna světlá chvilka - vrátila jsem se do práce a manžel 2dny odváděl malou do školky, protože jezdí do práce déle než já, to jsem měla zas pocit, že bude vše v pořádku, že se zapojil a jsme zas rodina, ale třetí den jej potřebovali v práci o půl hodiny dřív, takže malou musela véct do školky babička a bylo po mé krásné vizi..Už mě to opravdu ubíjí, chtěla jsem mít spokojenou rodinu, dvě dětičky věkově kousíček od sebe - s tímto člověkem už ale druhé dítě nechci. Vím že nikde to není jen růžové, všude jsou asi mráčky, ale u nás je zamračenou nějak moc často. Jak mám ale poznat, jestli to mám ještě řešit, snažit se s manželem o tom mluvit nebo rovnou šetřit na rozvod? Toto téma už jsem jednou nadhodila, v tom momentě bych manžel jak mílius, ale to vydrželo tak 2dny :frowning2: Máte někdo taky tu zkušenost?
27. dub 2012 ve 14:38  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Já bych řekla že má milenku a zkusila bych to na něj taky, vytáhnout nějakou známost..neříkám že to máš dělat..Pokud ti teda za to ještě stojí. jestli ale ta averze nebude pramenit z něčeho jiného než že nespí doma, občas zajde na pivo...to chlapi potřebují...
27. dub 2012 ve 14:44  • Odpověz  • To se mi líbí
@smutnamamka já v tom nutně teda milenku nevidím. Musíš být drsná, a jasně mu říct co ti vadí a pokud se to nezmění, že ho i s malou opustíte. Chlapi jsou děsný, potřebovali by tyčí do hlavy aby se jim rozsvítilo
27. dub 2012 v 15:13  • Odpověz  • To se mi líbí (7)
Tak konstatování, že je příčinou této situace to, že má manžel @smutnamamka milenku, mi přijde poněkud odvážné tvrzení a bez jasného důkazu, který jí tady nikdo dát nemůže bych jí to teda určitě nepsala :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Jinak ano- znám to velice dobře. My jsme měli krizi, která se projevovala podobně, když se nám narodil syn. Manžel v práci od 7:00 do 22:00, pokud byl doma, tak jen spal, s ničím nepomáhal, o syna neměl zájem a mne jen buzeroval, že dělám vše špatně, atd. Srovnalo se to asi po roce. Výčitky, hádky, vše jen zhoršily. Absolutně by mne nenapadlo si pomyslet, že někoho má, prostě to asi bylo dané tou situací a tím, že byl přetížený v práci- má dva úvazky. Absolutně a nikdy, bych mu neříkala, že někoho mám. Co je cesta do pekel. Být tebou, zkusím manželského poradce. Před tím jste nikdy podobnou krizi neměli? Ono je obecně pro vztah zátěž, když se musí dlouho cestovat za prací. U nás nehrozí, že by malého někdy muž vzal či vyzvedl ze školky, kvůli tomu, že pracuje tolik hodin denně. Už jsem se naučila s tím žít- a opakovat si, že má i jiné přednosti, jako že nás třeba zajistí, je věrný atd. Žádný chlap není dokonalý a to, že jsou ve vztahu krize, je naprosto normální věc. A myslím, že jsou od toho, aby se překonávaly. Ne, aby jeden na druhého vzájemně házeli špínu ( viz předchozí příspěvek).
Hodně štěstí:slight_smile:
27. dub 2012 v 15:14  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
nepochopte to špatně..já jsem neřekla že ji má, jen bych to tak viděla, když nechce být doma..každopádně držím pěsti a konej drsně, tak jak říká diviska...
27. dub 2012 v 16:36  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
díky za reakce.. milenku asi nemá, už jsem to taky řikala, že bych se ani nedivila, když mu já sex odpírám (zatímco on by chtěl).. zamilovanost už je prostě pryč, s tím jsem počítala, že nebudeme pořád v líbánkách, ale mně přijde, že už ho ani nemám ráda, nechybí mi, když tu s námi není.. Jenže nechci malé brát tatínka, nemít ji a nebýt oddaní, asi už jsem to ukončila... Moc nepije (že občas zajde do hospody mi nevadí, a je to jen málokdy), nebije mě ani malou, výplatu mi odevzdává.. co víc si přát že? Chybí mi jen ta důvěra, pocit že mám někoho o koho se můžu opřít a pocit spokojenosti.
kocicinka díky za tvůj příběh, možná by ten poradce nebyl špatný. Takovou krizi máme prvně, ale trvá už skoro dva roky, což je i na mě dlouhé, pořád se v tom plácám - chvíli je líp, myslím si že je zažehnána a pak zas přijde hádka že div nelítaj talíře a už jsem v tom zas, nevim jak to řešit, jak dlouho to ještě vydržet.
28. dub 2012 ve 13:32  • Odpověz  • To se mi líbí
@smutnamamka ja myslim ze manzelska poradna je to nejlepsi resni, tam si vetsinou lidi konecne vyrikaji co jim vlastne vadi a jak by to chteli dal. Myslim, ze krize jsou v kazdem manzelstvi, ale potrebne je resit a to nejdulezitejsi je komunikace, coz doma nekdy dobre nejde a hlevne treti nezavilsa strana muze podat jiny pohled. No a problem muzou byt taky penize, vim jak to bylo u nas kdyz jsme kupovali byt a obraceli trikrat kazdou korunu vecna frustrace z toho jestli muzu malemu koupit novy boty a tak.
Drzim pesti at to co nejdriv urovnate. a nekdy je nejvetsi problem stereotyp a to ze vlastne zadny velky problem neni (aby to bylo pochopeno spravne - proste si jenom myslim, ze clovek potrebuje porad o neco bojovat a kdyz ma vsechno co potrebuje tak si nejaky problem vyroby - v tom ja jsme specialista :D )
29. dub 2012 v 18:09  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@bosorkajarka řekla bych že máš naprostou pravdu - ten stereotyp.. dřív jsem toho víc podnikali, ted mi přijde, že se život točí jen okolo plotny a pračky.. Snažila jsem se s manželem promluvit, ale nejde mi to. Jeden den teď bylo vše super, byli sme všichni doma a ani jednou jsme se nehádali, na to téma jsem jej večer chválila a že bych to tak chtěla pořád a snažila se mluvit dál, co mě jindy když to máme doma divoké napadá a odpověď manžela? Smál se a že prý nemám myslet na blbosti, že tohle jeho opravdu ještě nenapadlo, že bychom se měli rozvádět. No a když se tomu začne smát, nejde dál pokračovat ve vážné debatě. to si pak připadám jak blázen. Penízky v tom nejsou, na ty máme naštěstí (nebo spíš bohužel) stejný názor - že jsou na to, aby se utrácely, takže kvůli nim se nehádáme.

Díky moc za Vaše názory a reakce, dost mi to pomohlo - možná i jen to, někomu to tu říct. Ještě jednou díky!
2. kvě 2012 v 17:15  • Odpověz  • To se mi líbí
kdyby měl milenku, asi by se změnil náhle, z ničeho nic.... Ale takový divadýlko s tím, že už tě to jeho chování nebaví a že si někoho potkala by možná za zkoušku stálo. Ale ještě bych s tím počkala. Zkus zatnout zuby a být k němu milá , nic mu nevyčítat apod. a pozoruj jeho chování, jestli i on na to nějak zareaguje. Jinak je určtě dobrý zkusit poradnu . Přeju hodně sil
2. kvě 2012 v 18:01  • Odpověz  • To se mi líbí
@smutnamamka Podle toho co píšeš, tak to vypadá, že manžel žádný vetsi problém mezi vámi nevidi...Vypadá to, že podle toho co jsi napsala, tak ty resis váš vztah, ty premyslis nad rozvodem, ty premyslis, jestli ho máš jeste ráda...Ale manžel asi takove myšlenky vuec nemá-nebo alespon ne v takové miře jako ty.Jak už bylo psano, chlapi jsou nekdy zabedněnci a je potreba je nakopnout..čili kominikace a zase jen komuniakce mezi vámi by to mohla nekam posunout.Otázkou je spíš to, jestli ty to dál posouvat chceš..jestli ho máš teda jeste ráda a chceš s nim být..
2. kvě 2012 ve 21:38  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj, přesně tak mi to taky přijde....on v tom opravdu žádný problém nevidí....znám to z vlastní zkušenosti...taky, co se narodila malá, skončil náš aktivní život, kdy jsme spolu jezdili na kole, chodili na výlety a všeljak si užívali...najednou to manžel dělá sám a já se starám o malou...ale on v tom nevidí problém. Když jsem mu řekla, že taky na čas vypadnu a malou mu nechám na hlídání, řekl, že jí dá k babičce. Přitom vím, že jí miluje, ale prostě ho nenapadne, že by mohl taky něco udělat on.
Mijenku bych v tomhle asi taky nehledala, problém bude jinde......já teda vždycky tvrdila, že společný bydlení ani svatba na vztahu nic nemění....že všechno přijde až s dítětem...a teď se v tom sama jen utvrzuju...aspoň u nás to tak je
4. kvě 2012 v 09:14  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Ahoj, ja by som sa tiez chcela podelit o svoj pribeh a zaroven smutnej mamke rict, ze by som to nevzdavala. Ono je to tazke obdobie aj pre chlapa, a ak mate spolocne zaujmy, radosti, tak by som to pretrpela. Deti za 15 rokov budu pomaly fuc, a tebe ostane este spoustu rokov bez nich a pokial si s nim tieto roky vies predstavit stravene v laske a pohode, nemenila by som. Ako vravis, iny zasadny problem nemate. A teraz k mojmu problemu. Mala som velmi podobny problem. Manzel len robil a robil, ozil iba pri kamaratoch a maleho sa moc nezaujimal, bohuzial to zaslo tak, ze namiesto toho, aby siel niekam so mnou, poslal ma s jeho kamaratom, a tak som od neho odisla k jeho kamaratovi. Dnes je to 2 roky, a ja to cele lutujem. A neviem co mam spravit. Moj terajsi partner sa tesil aj na maleho, ze je, a ze si mna bez neho nevie predstavit, a podobne. Teraz chce striedavu peci, s tym , ze mi nema problem povedat, ze jeho plan je vlastne taky, ze casom bude ostavat uz len tam a my si spravime vlastnu rodinu. Ja sa citim zradena, uz davnejsie som mu vravela, ze cez to nejde vlak. Bud syna prijme alebo nech odide. On mi vravi, ze sa stale venujem len malemu, pricom chodi do skolky, a ja som s nim po 17tej hodine, a o 19tej uz chodi spat. A ani to som s nim nikdy neni 2 hodiny vkuse. Ide si hrat do pokojiku a podobne. Maly sa uz nanho ani netesi, vzdy sa pyta, ci je doma, a ked je, tak je sklamany. Neviem, co mam robit. Syn to ma uz chudak tak tazke... a hladat dalsieho tatinka... :cry: a preto by som smutnamama neodchadzala, ak nie je vacsi problem...
4. kvě 2012 v 09:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky mám ted podobný porblém. Opak je jen v tom že manžela nic nebaví je apatickej, znuděnej, otrávenej a vzteklej. Za rok se pomilujeme tak 2x a to možná ještě jen proro "že by to mělo být", po sexu s ním už davno netoužím. Hadky jsou na dením pořadku a za největší hysterku jsem vždycky já. Máme krasnou 3 letou dceru a já taky vím že další dítě s NÍM už nechci. Sedím ted u netu, v googlu "jak na rozvod" a mám pomlu slzy v očích. Vím že lidi mají spoustu větších problemu, ale kde je ta hranice kdy zustat a kdy jít. Navíc mám strach abych nepřišla o malou, o bydlení a spoustu nervů okolo. Ale žít s ním jsou nervy taky. Měla jsem vždycky tolik chuti do života a ted jsen tak vyšťavená... :frowning2:
14. kvě 2012 v 18:56  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@jitrulka jsem na tom podobne :frowning2: otraveny zivot uz temer bez usmevu, jen samy nervy, deprese, osklivy pohledy, sex neznam, je to cely na nic, vraci se pozde vecer a je vse silene hekticke:frowning2:
17. kvě 2012 v 16:14  • Odpověz  • To se mi líbí
a stejne jako autorka diskuze muj muz radeji spi v praci v Praze( 2 mesice to jsou co jsme se odstehovali z Prahy) aby nemusel dojizdet, jsme si uplne odcizeny. ja ho uz vubec neznam:-/ jako chlap mi nic nerika a je mi silene smutno :frowning2: pripadam si silene sama s malou :frowning2:
17. kvě 2012 v 16:16  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
holky, holky... copak to s váma je:frowning2: to si fakt necháte líbit sex 2x do roka:O u nás vždy vše vyřeší DŮSLEDNÝ rozhovor, prostě musí, jiná možnost není. My teď, po 5 a půl letech máme sex 1x až 2x do týdne a ještě mu dávám najevo, že mi to nestačí - on je dokonce ten typ, kterému to stačí 1x za 14 dní, ale prostě jsme to nějak udělali, aby byly v pohodě obě strany. A tak je to se vším. Musíte být na koni, jinak to nejde:-/
17. kvě 2012 v 16:42  • Odpověz  • To se mi líbí
@kutcher me to proste nechybi, jsem vycerpana vecer, znicena, utahana a jsem rada ze si sednu k praci nebo k pocitaci a mam klid - od vseho a od vsech. My si spolu rozmlouvame casto o problemech, ale k nicemu to neni.... vlastne od poceti maly mezi nama zmizelo nejaky to sex. pouto, me ale ani jiny chlapi nevzrusuji..
18. kvě 2012 v 00:11  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
18. kvě 2012 v 18:02  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky, nechci a ani nemůžu nějak váš vztah soudit, ale pokud máš ponorkový stavy a nechuť k samotnému muži, nepomohlo by vám, kdybyste si na chvilku od sebe odpočinuli? Nemáš se kam vytratit a zkusit, jestli se ti po něm bude stýskat a jemu po tobě? Možná máte prostě v sobě brzdu, že se máte pořád "jistí". Já bych zkusila se někam odklidit (na víkend, na týden) jak by bylo třeba a měla bys víc jasno. Neříkám, že to všechno vyřeší, ale pokud se ti nebude stýskat, uděláš si alespoň v hlavě jasno.
18. kvě 2012 v 19:15  • Odpověz  • To se mi líbí
@dastostes ti je teda taky síla. nezávidím ti to. já se momentálně cítím velmi špatně ve vztahu. přesně, jak je napsáno výše, s příchodem dítěte je vše jinak. tedy po jeho narození. není to ani to rok, co jsem si říkala, jesti se někdy vytratí to hezké, co mezi námo je (bylo), jak jsem vždycky ráda čekala, až přijde z práce (pracuju doma), jak jsem ho šla pozdravit, pusu, hezké procházky a vždycky otevřená komunikace. teď komunikace prakticky neexistuje, pár vět za den. o malého se stará, ale protože já musím makat, abychom měli druhý plat. má to nastavené tak, že přijde z práce (chodí brzo, kolem třetí), vezme dítě a jde ven. v sobotu a v neděli taky. ale nic nedělá tak, jak bych si představovala, priority urgentních činností máme úplně jinde (například dneska honem přesazoval jednu kytku, když malý brečel a potčeboval činnost/jít ven), to jsou takové kraviny, ale já už ani nemám chuť s ním komunikovat a o něco se snažit. už jem mu několikrát řekla, co se mi nelíbí nebo naopak, co bych chtěla dělat/jak žít a on to naprosto ignoruje/chová se tak, že to vypadá, že to ignoruje.
@jitrulka @pipiii koukám, že nás je víc. sex naposledy v koupelně, kdy mě opřel o umyvadlo a za minutu a půl (abych to nepřehnala) bylo po všem. je to hnusný, ale docela dobře chápu, proč ženský choděj za jinejma..

pořád si představuju, jaký by to bylo, kdybychom byli s malým sami. nechtěla bych mu vzít tátu, ale přece nebudu žít 10-15 let takhle a pak budu v padesáti najednou sama, zapšklá a nenávidět celý svět, protože tohle není život a radost z žití je ta tam...
20. kvě 2012 v 17:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, asi vás tím nepotěším, ale dneska jsem byla na obědě s mým kamarádem - psychoterapeutem a ten říkal, že dle statistik 19,5% párů se rozpadne do 2 let dítěte.
24. kvě 2012 ve 02:59  • Odpověz  • To se mi líbí
Jak pise @vanulak - nejkrizovejsi cas v partnerstvi je cca prvni rok po narozeni ditete a je hodne paru, ktere to neustoji vubec. Myslim, ze i pres krasne fotecky obrovsky stastne rodinky, podobne krize proziva velka spousta paru.
24. kvě 2012 v 09:05  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Ahoj holky, KOukám že je nás opravdu hodně.
Když jsem projížděla stránky s rozvody a představila si to,zastyděla jsem se a změnila názor. Je to dost radikální změna a já si uvědomila, že na tom opravdu nejsme tak špatně. Co chodí malá do školky, jak jsem se už zmínila, je to opravdu lepší. Dál tam malou vodí. Probudilo to v manželovi zodpovědnost a uvědomil si, že je táta a že se také musí starat. I jezdí z práce trošku dřív, aby s malou ještě byl - a to vše moc pomohlo mně, že mám pocit, že jsme rodina. Sice si stále moc nepovídáme, ale jak řeknu, že si tedy najdu ještě přítele na povídání, hned manžel rozváže :slight_smile: A co se sexu týče - když se malá narodila, asi dva týdny po porodu jsme byli k neudržení, milovali se i čtyřikrát po sobě za večer - to si přesně pamatuju, protože došly kondomy z krabičky :grinning: To ale postupně vymizelo až na sex cca 1 za 4měsíce. To se bohužel nezměnilo - doufám že zatím, že ve mně zas vzbudí touhu. Před týdnem jsme měli výročí 11 let a já dostala 11 krásných růží. Dovedete si představit, jak mě to dojalo a moc mile překvapilo. Tím mě utvrdil, že problém mám asi opravdu jen já a díky Vašim příběhům a radám to nevzdávám a budu se snažit, aby bylo vše jako dřív.
Moc byl všem ostatním přála, aby přišlo také něco, co pomůže zase oživit vztah a být milujíci se pár.
28. kvě 2012 v 17:27  • Odpověz  • To se mi líbí (5)
Ahoj, je to asi blbý sem psát.. ale potřebovala bych názor, zkušennosti někoho nestranného...
S manželem jsme spolu 5.5roku z toho 2 manžele... Mame 1,5rocniho chlapecka... manža hraje na pc vlastne od dob co jsme se poznali, ale predtim mi to ne jak neprislo, skola, pak prace takze domu jsem jezdila az vecer.. Ale uz v ty dobe jsme meli obcas neshody.. Za to co jsem ted na matersky, jde to od 10 k 5.. Vice mi to zacalo vadit a kolikrat jsme se pohadali.. sedel tam od ty doby co prisel z prace d+o doby nez sel spat.. vylety a akce jsem vymyslela jen ja a kdyz jel s nama, tvaril se jak kakabus a bylo videt ze ho to nebavi.. Minule uz mi nejak prdly nervy, bylo toho moc a uz to preteklo.. vse jsem mu rekla i s tim ze ma posledni sanci, jinak sbalim maleho a odchazim.. Je tomu tyden a hodne se zlepsil, vsima si me, malyho, pomaha, vse ok.. jen u me se vytvoril blok.. vadi mi kdyz na me sahne, dotkne se me, promluvi.. atd... jsem radsi bez nej nez s nim... Bydlime s tchanovcema pres dvorek takze ty tomu memu pocitu taky moc nepridaji, moc s nimi nevychazim.. Vim ze je chyba ve me ted.. on se snazi.. ale co delat... prejde to? neprejde? nestolo se nekomu neco podobneho?? dekuji...
20. srp 2012 v 19:49  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojky holky,tak já jsem vdaná skoro 6let,mám tři děti 3 a 11měsíců.Měli jsme těžké manželství nebydlíme sami .Vše začlo po narození dcery.Manžel je hodný má rád děti,je až moc pracovitý,ale já poslední dobou jsem nějak neštastná.Jsem unavená ,vyčerpaná.Nemám zájem o sex a nevím proč.Hodně krát jsem až brečela jak mi to bylo odporné,ale manžel byl něžný je to má chyba.Jsem na tři děti sama .Celý den to samé dvě děti dát do školky to je o půl šesté budík,o půl osmé už pomáhat na baráku,který předěláváme,pak rychle uvařit oběd pro pracanty dovézt i s malým mezitím kojení ůklid a práce okolo malého.Pak přijíždí děti ze školky postarat se o ně vyžehlit atd znovu chystat svačinu pro pracanty ,děti okolo mě malý pořád pláče a chce mou pozornost,po té odvoz jídla s dětma.Pak opět chvíli práce na báráku pak večeře i pro pracanty ,znovu ůklid,péče o děti koupání všech tří pohádka chystání věcí do školky
večer chystání večeře znouvu jen chlapovi praní pomytí nádobí a konečně klid tak hodku pak kojení cca co 2až 3hodky každá mamina mi řiká to jsi dobrá ještě děláš chlapovi zmrzliny,pečeš nakupuješ,já říkám musím chlap taky robí od rána do večera a musí aby náas uživil ale poslední dobou nevím jestli nemám jít k doktorovi,nechci spát se svým mužem,je mi to odporné,mě by stačilo kdyby mi řek miluju tě jsi hodná že toho tolik zvládáš ale on nic spíše naopak a proto mám asi nechut k sexu nevím co dělat ten sex nám to hodně kazí a nechci mu to říct
26. zář 2012 ve 20:47  • Odpověz  • To se mi líbí
děti 4roky 3roky a 11měsíců
26. zář 2012 ve 20:48  • Odpověz  • To se mi líbí
@gazdzina Ahoj, máš toho opravdu moc. Taky bych na sex neměla náladu... :pensive: Co zkusit odborníka?
27. zář 2012 v 00:21  • Odpověz  • To se mi líbí
@gazdzina já bych hlavně zkusila s manželem otevřeně promluvit, jak se cítíš, co Tě trápí, že potřebuješ uznání, na tom není nic divného, to potřebuje každý. Já tedy obdivuju, jak to vše zvládáš :wink:
29. zář 2012 v 19:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@smutnamamka - ahoj, zkus mu navrhnout manželskou poradnu, to by vám mohlo pomoct. A to, že někdo psal, jestli nemá jinou ženskou, bych nebrala na jinou váhu. Každopádně good luck....máš to těžké a budeš ho potřebovat :wink:
16. říj 2012 v 16:09  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek