Konflikt mezi manželem a matkou. Jak to vyřešit?

@radecka1 No tak na ryby nechodí vůbec, ani nikdy nechodil, to si tu rybu radši koupí, snad jen lyžování, což v létě nejde, pak hokej (jestli bude zápas třeba jen přátelské utkání, tak možno, to jse někdy i sám, když nemá s kým), možná. Protože posledně se hrozně pohádali a máma řekla, že už nikdy ji u nás neuvidíme. A ted říká, že překousne hrdost, skloní hlavu, poníží se a přijde kvůli vnukovi. Tak aby tam pořád neopakovala, že jaká je ona chudinka, že se ponížila až na smrt. Protože oni se už tak hádali, že máma se večer balila a že ona půjde na noc domů, klidně bude stát ve dvě ráno na nádraží, ale u nás s ním nebude a já pomyslná rozhodčí. Byla jsem na straně rodičů, tak jsem mamámenk, byla na straně manžela, drzím basu s mužem, ale kde je úcta k rodičům? Tohle je příklad synovi? a už to jelo. Toxické prostředí.

Těžké to máš. Já popravdě nevím, co bych dělala na tvém místě, kdybych věděla, že matka je taková, jaká je, že je narcis a generál...každopádně je návštěva ve vašem domě a podle toho by se měla chovat, ne rozdávat nevyžádané knížecí rady. Chápu manžela, že mu tohle vadí, navíc pokud není submisivní, že si nenechá jen tak něco líbit a je oheň na střeše. Pokud fakt nemůžete jet na návštěvu k nim jen se synem, tak holt ten týden nějak přežít (je fakt, že odkazovat ji nahotel, když máte velkej barák, kde může přespat, je za mě nevhodné, ať je máma jaká chce), minimalizovat kontakt s manželem (ať si domluví pivo s kamarádem, procházku se se psem, přesčas v práci...no prostě v rámci JEHO duševního zdraví ať je doma co nejméně, ať si VYMYSLÍ nějako aktivitu, i kdyby měl chodit sám po lese, tak možná lepší, než poslouchat držkovat tchyni a nechat se vytočit...když očividně je na tchyni startovací), nevytahovat palčivá témata, nebavit se o politice apod. Kvůli čemu se pohádali, něco zásadního? Nebo de facto prkotina?

Já Ti nevím, ale pokud je máma tak konfliktní, na týden bych si jí domu nebrala, vím, že se lehce řeknu a hůře provede, ale dům je Tvůj a Tvého muže, tak si tam můžete pozvat a ubytovat koho chcete. Aby se zhádala celá rodina, včetně vás dvou s mužem, za to by mi ta návštěva "ze slušnosti" prostě nestála. Varianta max 1 noc, aby se vyloženě neotočila ve dveřích by schůdná nebyla, pro Tvého muže? Mámu bych řešila až dle toho jak se to hodí vám.

@ninive211 já si to dokážu živě představit, to kolikrát stačí jen, že ten druhý dejchá a je průser :D je to složité většinou pro ty ostatní, potížista si většinou ani neuvědomí, že dělá/říká něco nevhodného a dělá dusno, kde k tomu není absolutně důvod. Je to složité, pokud člověk chce jakž takž urdžet ty vztahy ...

@moudivlacek Rodinné vztahy jsou nkdy dost komplikované. 100 lidí, 100 povah. Člověk si to nechce s nikým rozházet, tak ustupuje...a pak v konečném důsledku se mu to vymstí. Užvanění narcisti jájínkové, co jen mluví o sobě, jsou otravní.
Já mám občas problém vyjít s tchánem, on má potřebu všechno komentovat a na všechno mít blbé poznámky, takt mu neříká absolutně nic, on tomu říká upřímnost a že mluví, jak u zobák narost, ale že se může někoho svýma kecama dotknout, mu absolutně nedochází. Je to teda lepší, jak to bývalo, možná částečně tím, že už jsem na jeho řeči imunní a nenechám se rozházet a urazit (myslím si svoje, že je to buran, co zase mele, ale přejdu to, nekomentuju). My dva jsme tak naprosto diametrálně odlišná povaha, že já nechápu jeho, on nechápe mě (např. že se občas nechci družit a že se s nima nebavím, protože jsem introvert a nebaví mě plácat o hovně, jen aby řeč nestála nebo vzpomínat na jeho mládí a poslouchat jeho historky, kdy on zá snad všechny a všude byl a zažil kde co - mně to nic neřekne) - tak jsem hned prý nasraná a divná. Kdybych byla rázná povaha jak třeba moje kolegyně, tak ho už myslím nejmíň tisíckrát pošlu do prdele, ale tohle mi slušnost nedovolí.

Ještě může jít na hotel manžel, když je ti blbé říct tvojí matce, aby tam šla ona. 🙂 Bude mít svůj klid. Známá má penzion a říkala, že hodně lidí, když jede na svátky k příbuzným, tak se ubytují na penzionu a k rodičům jdou na návštěvu přes den, ale večer mají svůj klid.

A jaký plánuješ program s matkou? Pokud si manžel nechce vymyslet aktivity, tak aby nebyl moc doma a nepotkal se s matkou, tak by to chtělo vymyslet si aktivity s mamkou tak, aby ona nebyla doma, když přijde manžel.

Já se ti nedivím, že se tam necítíš dobře, když tě tvůj otčím nemá rád.

Jezis ja nevim, kdyby se k vam mela stehovat, tak to chapu, ale ze po roce prijede na tyden za vnukem a manzel z toho dela takovou kovbojku? On je taky nejak nemocny, nebo jen extra sobec, ze by byl radeji, at nekam tahnes autistickeho syna, ktery to bude tezko prozivat, nez aby tyden ignoroval tchyni?
Asi bych manzelovi vysvetlila, ze je dospely clovek, ktery by se mohl na tyden ovladnout, nechat mati kecat o lidech, ktere neznate a nevmesovat se do toho. Z tvoji strany bych vymyslela pro matku, tebe a syna trochu program/cinnosti, at se mate o cem bavit a korigovala ji, kdyby mela rozkazovaci tendence.

@levandule_k No on ani není otčím, ale chová se tak. Je to normálně můj táta, ale kvůlu úplné prkotině, nad kterou se normální člověk nepozastaví, on si úplně odborá svůj vztah s dcerou. S matkou program plánuji, nic velké, ale jo, něco bude. Manžel chodí z práce domů mezi 16:30 - 17:00 nejčastěji. Tak třeba vytáhnout mámu do lesa na hodinu, i kdyby jen tak, prostě mimo, pak manžela poslat na zahradu, at se třeba jen houpe na houpačce, možná budou horka a půjde na hodinu do bazénu, občas chodí, ale to musí být vedro. Víkend bude asi nejhorší, tak asi mámu odtáhnout někam na celý den, pochopitelně i se synem, jen aby nepršelo, to bychom se doma asi zabili, to opravdu.

@moudivlacek No to by byl oheň na střeše, to se jí neoplatí, snad to nedopustím, vždyť to s tím malým bude uplně nic, týden je přeci tak krátká doba, to by nedala.

Asi neni moznost aby manzel odjel na celý týden pryč? To by bylo pro vás nejlepsi. Ale zkuste si o tom promluvit, a udelat to tak aby se ti dva pokud mozno nepotkali. Byla by skoda aby babicka nevidela vnuka a tvoje duvody proc k nim nechces chapu - uz kvuli synovi tam neni dobre prostredi, tak snad i manzel to pochopi a pujde na tyden z cesty.

@ai30 topuju ze manzel bude obdobne povahy jako máma, proste general ktery si rozhodne nenecha do niceho kecat a naopak musi byt po jeho. Takovi dva lidi vedle sebe nevydrzi ani den, natoz týden.

@ninive211 O politice se nebaví vůbec, máma ani volit nechodí, je jí to tak nějak jedno, to vůbec, hádali se vyloženě o politice a takové ty hádky - tys to tak řekl, ale nemyslel, ale já mám svou teorii v hlavě a neřekl jsi to a mohl, ale řekl si to dceři a né mě, mohl jsi to říct a neřekl a řekl si to pozdě a já to chtěla říct jinak, neřekl jsi to úplně...až mě hoava bolí, jen to píšu a to tam mít celý týden, kdo co kdy komu a jak v jakém rozpoložení řekl a já ve středu toho s autistickým synem jako rozhodčí. Manžel řve, máma hysteričí a lituje se, balí se s brekem večer, že půjde na noc domů a at to dopadne, jak chce. Totiž ona neumí vzít věci s nadhledem, mít trochu smysl pro humor, obrátit manželove výtky v žert, ona to neumí, ona jen vážně a vážně. Třeba mu jednou řekla, že se nudí a on jestli jí má dělat akrobata, nebo klauna. tak já bych řekla, že třeba akrobata, předveď se, zeťáku. Ona se zeptala, proč se jim vysmívá, proč a vážně, to je to, ona jen vážná a celý život vážná, já jsem zase veselá a pozitivní, to se potom nedá. Podle ní bláznivá. Ať i bláznivá, ale mám život veselší.

@martinka_33 Přesně. Jeden neustoupí, ani druhý. Proto manžel nikdy k našim na návštěvu nepůjde, byl jen jednou na chvíli a to už dávno, protože to je území mojí mámy a tam by rozhodovala ona. Posledně mi určovala, kdy mám jít zpátky za manželem. a ještě řekla, tam jej její území, tam jsem v jejím područí.

@martinka_33 No, bude v práci. Dovolenou už nemá, protože ji máme proti sobě kvůli dítěti. A práci má kousek od baráku. Nechodí na týdnovky, na služebce byl jednou, i to jen jednu noc.

Zkusila bych se i podívat, jestli není v okolí nějaká akce, koncert, divadlo pod širým nebem a manžel by mohl nějaký večer hlídat.

Rozhodčího jim nedělej, pak si akorát ta nejhorší. Odejdi z místnosti i se synem a když to chtějí vyhrotit, tak ať to udělají a jestli chce máma tyhle drama gesta, že bude stát na nádraží ve dvě hodiny, tak ať tam stojí. Asi tuhle zkušenost potřebuje. Chce trucovat, tak ať trucuje.

Kdybych já řekla manželovi, že je třeba vyklidit pole, tak to udělá. Udělá si nějaký přesčas, domluví si kamarády, s kterými zajde na pokec, zajde si zacvičit, nebo si vezme knížku a půjde si číst do čajovny.

@ai30 souhlasím, jako tady se mluví pouze o matce jak je narcis a netolerantní, ale manžel se mi jeví teda úplně stejně.

Tak týden se dá přežít, ne? Přece musí manžel pochopit, že pro tebe a malého je pohodlnější zůstat u vás doma. Přijde mi z jeho strany trochu sobecké takhle řešit jeden týden v roce. Kor když máte dům a netěsníte se v bytě. Naplánujte si aktivity mimo dům (babička i manžel), ať se tolik nepotkávají a snad se zvládne manžel chovat trochu s respektem k tchýni, i když jí třeba moc nemusí..

Já když jedu k matce, je to masakr, dva dny - pak jsou problémy. Naštěstí když je u nás, tak si nedovolí. Můj manžel jí taky nesnese, takže když js tady, je ticho, nebo nejaka zdvořilá konverzace, prinejhorsim odejde. Jednou jedinkrát na ni “vyjel” ale jinak se před ni drží.Jako já bych to dala, ale ne na týden. Třeba tři čtyři dny max. Nebo, jestli týden, tak fakt udělat program, aby byla máma se mnou co nejvíc venku (tak to dělám já), proste obchodak, jídlo, hřiště atd atd, přijdeme třeba v pět, šest a pak večer doma. Jestli to je reálný. Nevim jak to mate vy, já třeba mámě několikrát říkala, že prostě je nějaká hranice za kterou nechci jít a už jsem od ní kolikrát třeba odjela dřív, než bylo domluveno, takže ví, že si nemůže dovolovat tolik. Nebo jde odmítnout. Že se v tom necítíte dobře a prostě nechcete..

Jak tu holky už psaly - oddělené aktivity pro mamku a manžela. A další věc: odmítla bych jim dělat soudce, kdo je v právu. Z toho už jsem vyrostla. Po mně to taky někteří v rodině chtěli, tak jsem jim řekla, ať si své spory vyřeší mezi sebou a mě s tím laskavě neotravují, že to je jen a jen jejich problém, že spolu neumí vyjít. Ty jsi v tom nevinně, tak na sebe nenechej házet vinu za to, že se dva dospělí lidé neumí chovat na úrovni a s nadhledem. Možná bych nakonec zmizela já s dítětem, abych nemusela být svědkem nesmyslných hádek.

@pampeliska1313 tak nejak, máma je dobrá tak 2 dny, pak začíná být nesnesitelná. Třeba udělá něco spatně oná, ale já jsem vinna. Dítě má záchvat a už se ho straní, aby ji náhodu neviděla známá, že má vnuka postiženého, ale on postižený není, jen je autista. A tamta paní se už dívá, radši s ním jdi, nemusí to každý vidět. Nějaká no name paní mi byla u zadele. Nebo té paní to bylo jedno a máma má zase domněnky. Ale chyba je ta, že si u rodičů neumím vytyčit hranice, to je to. Protože celé dětství a dospívání jsem byla moc blbá na to, abych nějaký názor měla, jejich jediný názor byl ten správný. Proto každý můj bývalý který za něco stál, přestal k nám chodit, protože ho to sralo samo sebou. Neumím si dupnout, neumím si vytyčit hranice, jsem pořád se všeho oplašená, taková leklá ryba.

A syn se tesi na babicku? Jinak ja si nedovedu predstavit mit na navsteve nekoho (konfliktniho) tyden. Dala bych si panaka na kuraz a matce zavolala, ze at prijede jen na vikend, ze tyden je na vas moc, kor kdyz nevychazi s manzelem. At babicka taky prokaze trochu dobre vule nebo at nejezdi. Neco si usmyslela a vy se zblaznete..

Naplánuj týden tak, ať se s máti vidí 10 minut u večeře a je to - ať jde třeba 2 dny po práci někam si zaplavat nebo sednout s kamarády, přijde, až bude máti zalezla v pokoji, další dny běžte vy ven až do večera, dítě i matka se utahají a nějak to zvládnete. Nicméně já bych takového člověka doma nesnesla, když se k tobě rodiče chovají takhle, ty ještě máti hostíš a omlouváš její chování...

Trošku píšeš o mojí mámě, už rok jsem ji neviděla a nikdy mi nebylo líp.. já jsem jí řekla, co si myslím, co se ve mně odehrává při jejích návštěvách a nezvládla, neustála a místo pochopení sršela jen útočnou obranou.. tak jsem jí utla úplně.. nechce mě respektovat? tak má smůlu, nevidím sebemenší důvod, proč bych si v dospělosti (a i kdykoliv jindy) nechat líbit takové chování navíc od vlastní matky je to až zrůdnost.. buď se budeš chovat nebo nejezdi vůbec, nejsme na to zvědaví ani jeden

Stanovit hranice si neumis ani u manzela. Nejen u rodicu. Sedla bych si s manzelem, domluvila se, jak to udelat, protoze kvuli synovi je kravina, abys jela ty k nim. A pokud neni uplny debil, tak to uzna sam. Muze byt v hotelu, u kamaradu, nekam odjet, nebo si udelat program tak, aby byl doma minimalne. Moznosti jsou. A pak bych pravidla nastavila s mamou - ze si neprejes konflikty, nebudes to resit, takze at manzela ignoruje, nebo at se nehada. Pokud se urazi a bude chtit odjet - ok, at jede. Citove te vydira, pokud ji budes ustupovat, bude to pokracovat dal.

Podle me nejde o to, aby matka rekla 'predved se, zetaku', ale o to, aby manzel kontakt omezil na slusne minimum, misto toho, aby jeste mel blbe kecy.

@prejeta_zaba Mne treba toto prijde uplne psycho, aby ona mu planovala, ze si pujde zaplavat? Nemel by normalni dospely clovek, ktery umi alespon zakladne ovladat sve emoce rict 'hele, vis jak to s tvoji mati mam, ja se budu drzet zpatky a moc s vama nebudu, az prijede'? Misto toho, aby delal hystericke sceny a vydaval zakazy a ona mu musela delat program jak malemu decku?

@evaviki Presne tak, ji jeden citovy vyderac vychoval a druheho si vzala...

Tak třeba plavat chodí do aquaparku, no tak půjde každý den, někdy může vzít i dítě, nebo půjdu s nimi i já a máti si zatím udělá svůj program, už se u nás orientuje hezky, nějak se to vymyslí podle situace. Jako jít tam s dítětem by šlo, ale opravdu je lepší, aby šla ona, Problém je i táta, jako kdo by z vás stál o to, aby kolem vás chodil táta, který se chová, že vás nezná a opovrhuje vámi? Já mu začátkem roka volala, měla narozeniny a on nepoděkoval a beze slova vytípnul a řekl, že nic neslyšel, když zvedne mobil on, beze slova ho podá mámě nebo zloží. A víte teda proč? protože chtěl jít s mým synem před barák. SÁM. A projít se. Já chtěla jít tak 10 metrů za nimi,kdyby néco. Syn je autista, neuvědomuje si nebezpečí, vletí i pod auto, musí se držet, má zdrhací období, kdy opravdu mám co dělat, někdy i hysáky, jindy jde i vedle a drží se jako klíště, ale to nikdy nevím. A táta je starší, chodí o palici, nemusel by to zvládnout. Nemá už takou pozornost, utíkat nemůže vůbec, to by se zlámal. Tak jsem chtěla jít kousek za nimi, no dělal cirkus, jakobych mu šla brát život. A prý mé kvůli tomu vydědí. Kousek nad námi taky bydlí rodina, kde dcera chodí s vnukem na návštěvu. Její rodiče jsou mladší, nechodí o holi, ale dcera řekla, že ven půjdou s vnukem ona nebo její přítel, oni sami ne. A řekli, že v pořádku. vyhodnotila to takhle, tak to tak bude. Nebo oni dva třeba, ale ne jen jeden z nich. U nás to tak dopadnout nemohlo. A mám to vyčteno doteď. On nemohl jít se projít po sídlišti s malým sám a jen sám. A poŕád to porovnává, že jeho kamarád s vnukem chodí. Jenže jeho vnuk je starší a je zdravý. Můj malý je trochu specifický.

@ai30 Mně se zdá, že zeťák bude tak trochu typ mého tchána, co taky musí všechno okomentovat a má na všecko rádobyvtipné narážky a očekává reakci s nadhledem. A tchyně je jiný typ, více vztahovačný, více upjatý, pokud to zeťák ví, tak ji zbytečnými poznámkami jen dráždí a píchá do vosího hnída a úplně zbytečně...nechápu, že dva dospělý lidi, co se sice moc nemusí, nedokážou spolu koexistovat chvilku tak nějak v klidu, třeba tím, že se budou ignorovat a maximálně se pozdraví a popřejí dobrou chuť. Za mě lepší varianta, než za každou cenu zahajovat konverzaci, o které předem tušíme, že se vyhrotí a bude oheň na střeše.

@ninive211 to, přesně to, já vždy zírám, proč dráždí hada bosou nohou, proč to prostě nepřekousnou, neřeknou si v duchu své, ale zbytečně dráždí, ale moje máma kdysi vystudovala zdravotní školu, byla tam hodina psychologiek, tak ona ví, ona zná. Dokonce jednou nebyl chleba, ale manžel řekl, že půjde koupit, pořád se k tomu ale neměl. Ale říkal, že půjde určitě. Moje máma nevěřila, tak mi dala úkol, že se ho mám jít zeptat, jestli půjde, nebo moje máma bude muset jít autobusem ten chleba koupit. Já se zeptala, jestli jo nebo ne, řekl, že ano a začal se oblíkat a opravdu šel. Na bylo zle, že já se nezeptala, jak ona kázala, že máma bude muset jít, to bylo důležité, ne to jestli chleba je nebo není. Ano, máma je moc vztahovačná, všechno si bere hrozně osobně, je upjatá. Třeba na naší svatbě měl manžel jako svědka kamaráda a ten se teď žení a pozývá nás na celou svatbu i ke stolu a na zábavu, jen svědek nebude můj manžel, ale nějaký kamarád z mládí od nich. A moje máma hned, že ona by tam nešla, pokud nemá být svědek, na to by se vykašlala. Přitom manželovi je to u zadele. Je rád, že pozval.