• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel mě opustil měsíc před porodem kvůli jiné

24. ledna 2016 
jo to mas asi pravdu dnes je to presne mesic co se mi to stalo ,da se rict ze jsem silnejsi, jen se mi porad dokola o nem zdaji sny a nejhorsi na tom je, ze v tech snech jsem doopravdy stastna,,,
7. pro 2012 v 10:18  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj zdravím Vás všechny, tak musím přiznat že se mi stalo to samé. Před měsícem jsem zjistila že mě manžel tři měsíce podvádí s mou kamarádkou. Když se to provalilo tak mi řek že už mi nechce teda lhát, že jí miluje a chce být s ní. A to spolu čekáme dítě. Malej se má za narodit za měsíc, takže jsem ve své podstatě na všechno zůstala sama. Sice mi říká že jeho dítě je pro něj důležité a bude se o něj starat ale nevím teda zatím to tak vůbec nevypadá. Pořád nechápu jak mi to udělat, když ještě nedávno jsme byli tak šťastní.
8. pro 2012 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lyrin nezoufej a netrap se, tím nic nevyřešíš..chlapa nepochopíš, protože žena by tohle těžko udělala..a pro ně je to celkem typické, sobecky opouští těhotné ženy, protože nechtějí přijmout odpovědnost, bojí se, a raději zdrhají někam, kde nemají závazky, kde je jim všechno servírováno na podnosu..sobecky odmítají vydržet těhotenství, podporovat a chápat těhotenství, ještě srabácky svalují vinu na partnerky, že kdyby nebyly takové a takové, že si za to můžou ony bla bla..a že se bude starat? kecy! na začátku potřebuje ženy někoho vedle sebe, kdo nakoupí, uvaří, vstane k dítěti, aby si ona odpočinula, nebo jen vezme za ruku a řekne, že ikdyž dítě pláče, že je úžasná máma...takže pokud tam není, pak nepomáhá! a že posílá peníze? to není pomoc, ale povinnost! co dělat? těšit se na miminko, s prckem v ruce už nebude čas a chuť se litovat, vytahovat vzpomínky a vzdychat, minulost je minulost, tam zůstává, teď je realita, pokud se chová teď takto, pak to berme jako oni: prostě nevzpomínat, netrápit se a jít jen kupředu! chlapi to tak mají, nečekejme, že se někde po večerech trápí a užírají svědomím..ne oni to neumí..a my ženský máme v sobě tu blbou vlastnost, že se obviňujeme,a je ospravedlňujeme, chytáme se střípek minulosti,jako by nás měli zanést do lepší budounosti...věř ve vlastní sílu, budeš úžasná máma, s drobečkem budeš lepším člověkem, zodpovědným, starostlivým, něžným a láskyplným! a ten človíček Tě bude milovat! čistě a opravdově! za tohle všechno to trápení stojí - uvidíš :wink: drž se a užij si vánoce, za chvíli se Ti změní celý život!!! - bude dalekko krásnější :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
9. pro 2012 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@lyrin ahoj, chlapi jsou sobci, to jen svedci o jejich nevyspelosti a sobeckosti. A take o nizkem emocnim IQ. Dokud bude mit tvuj chlap babu, neuvedomi si zhola nic. A to, ze ted tvrdi, jak je pro nej mimco dulezity, to tvrdil i muj ex. A dnes? Skutek utek...jezdi si pro nej jednou za tyden na hodinu a pul. Minulou sobotu ho mel pul dne u rodicu - tam o nej bylo dobre postarano, protoze on malyho neumi ani prebalit a ani nakrmit. Taky ta jeho hvezda nechce, aby mel s malym vztah...on ani synkovi nedal uz pul roku zadny darek. Proste ma babu, je zamilovanej a ani mu dodnes nedoslo, ze udelal neco spatnyho. Bud rada ze je pryc, jednou to preboli...a jak uz zaznelo o par prispevku vys, prijde doba, kdy budeme zas nahore my, s jinym partnerem a oni budou zadonit, abysme je vzaly zpet nebo aby aspon mohli vidat deti...drzim moc palce aby si to vsechno zvladla, drobek ti to vsechno vynahradi, uvidis!
9. pro 2012 v 16:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
K dnesnimu dni je to presne mesic co jsem sama a kazdym dnem cekam prichod meho syna...
Pripadam si byt silna, jenze okamziky uzkosti se mi porad a porad vraceji, myslite si nekdo,ze prichodem syna to zmizi,nebo se mi to rozjede jeste vic?
10. pro 2012 v 09:40  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lyrin ahoj, presne vim, co ted prozivas.... u me to byla kolegyne u Tebe kamaradka... vsechno je to des...jen Ti chci rict,to ze jste byli predtim tak stastni je jen dukaz,jaky je tvuj byvaly herec stejne jako u me...U nas bylo taky vse ok jen mel pochmurne nalady,o kterych tvrdil,ze je to s pracovnich povinnosti...u me je to uz mesic a muzu Ti řict, ze s toho taky nejsem venku, jedine co mi pomohla tak nejak jsou blizci lide a zadne vazby s byvalym,,, pomaha to ikdyz to stale jeste boli,v dobe kdy se to stalo jsem mela taky mesic pred porodem, ted uz mi zbyva uz jen par dnu... mysli na to miminko a vzdy ti bude lip, preju hodne sil bud statecna....
10. pro 2012 v 09:45  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tynka001 držím palečky, aby už byl malý s Tebou! (pak se pochlub - budeme se Sofinkou držet palečky a těšit se!!!) a stopro Ti můžu říct, že s příchodem toho bobečka se to zlepší! už totiž nebudeš mít tolik času zabývat se sebou a svými pocity a budeš se soustředit na svého maličkého! a jak píšeš..nejlepší je minimalizovat kontakt, taky si vzpomínám, jak vše bylo v pohodě a pak jsme se viděli a na mě to zase padlo, že se netrápí (proč?) jak to může všechno zahodit.apod. otázky a trápení...pak mi docela pomohl, že se na začátku nesnažil prcka kontaktovat a ani že se vlastně nesnaží vůbec :slight_smile: takže mi to vlastně pomáhá..zaprvé, že jsem na něj zapomněla, zadruhé že je vidět co je zač a všechno kolem dítěte byly jen kecy..a takhle je nám lépe!
a ještě jedna veelká pravda co jsem dnes četla: "pokud se budeš trápit nad věcmi, které změnit nejdou, tak možná prošvihneš šanci měnit věci, které změnit jdou.." :wink:
10. pro 2012 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hm tak to mas asi pravdu....
Uz abych tady mela Kubicka... Budu tu jen a jen pro nej
10. pro 2012 v 10:17  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Hm děkuju vám všem za podporu. Je to opravdu těžké. Snad se to zlepší až se malej narodí. Pořád si říkám že to není pravda. Jsme spolu 11a půl roku ale brali jsme se teprve letos v červnu a začal mě podvádět už dva měsíce po svatbě. Je to o to horší že je to s mou kamarádkou. Přijde mi že mu úplně přeskočilo, najednou ho vůbec nepoznávám, jako by ten člověk se kterým sem tolik let byla zmizel a nahradil ho někdo jiný. Jsem opravdu ráda za podporu rodičů, bez nich bych to nezvládla. Tynko001 snad to všechno zvládneme a až budeme mít ty naše poklady v náručí tak se všechno zlepší.
10. pro 2012 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky,jsem na tom velmi podobne jako vy. Za dva dny rodim, sveho prvniho syna, Pred 6 mesici jsem doma nasla pouzite damske kalhotky, manzel mi tvrdil ze jsou moje, :rolling_eyes: ovsem tvrdi to dodnes, coz je vice nez 6 mesicu,obvinuje me,za uplne vse.A protoze je cizinec, a ja s nim zila v cizine doslova jsem utekla do bezpeci CR, od te doby nastalo peklo v podobe vyhruznych emailu,nechce mi poslat moje osobni veci, vitaminy v tehu, a samozrejme ani penize,vse tahnu sama z uspor. Dnes 2 dny pred porodem to na me neuveritelne padlo, citim silenou uzkost, pocit marnosti, strach, bezmoc..vse se ve me mele, a ja cely den brecim, nejsme uplne takova slaba osobnost, myslim ze neco vydrzim, ale nevim jestli se mnou zacali clouvmat hormony,nebo co, cele tehu, bylo stresove, plne vyhruzek z jeho strany atd.atd. DIky tomu ze jsem nezila v CR delsi domu, nemela jsem narok na materskou, ted mi daji 7600,. do 9 mesicu syna, a pak 3880 na 4 roky, zkousela jsem najit praci v tehu, uff bezvysledne..... je to mazec... jsem rada ze jsem narazila na tuto diskusi, clovek nepreje nic spatneho nikomu, ale aspon citi ze na to neni sam...doufam jak tady pisete ze az se mi drobecek narodi, tak ze se muj zivot otoci o 380 stupnu a ja nebudu mit cas myslet na nic nez jen na hezkou budnoucnost s nim...vsem vam drzim palce... preju pevne nervy, hodne pohody a co nejvic klidu v tehu... :slight_smile:
10. pro 2012 ve 21:28  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
juj babenky zlate, ja Vam vsetkym velmi drzim palceky...budte silne....drzte sa koli detom...aj mne sa to stalo,ale manzel sa ku mne vratil...no a snazime sa fungovat...ale mne je tazko mu doverovat.... DRZTE SA :slight_smile:
@hanka1212 co cakas? chlapceka,dievcatko? vela stastia pri porode,neboj sa,zvladnes to :slight_smile:
10. pro 2012 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@hanka1212 drzim moc palce a hladky prubeh u porodu. Az budes mit miminko, tak se to vsechno zlepsi. Ono ti to vynahradi. Jen jestli muzu radit, nezkousela si se spojit s pravnikem nebo s nejakou bezplatnou pravni poradnou? Manzel by ti mel prispivat nejake penize na tebe a pak i na miminko...a asi bych i zadala upravu styku. Drz se a preju ti hodne moc stesticka a zdravi pro miminko i pro tebe
11. pro 2012 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zoenka tak to pred tebou smekam, ze jsi se k nemu dokazala vratit. To ja bych nedokazala ani kdyby on tisickrat chtel...uz je to pro me naprosto cizi clovek, uz si s nim nemam ani co rict
11. pro 2012 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@bureska ano dokazala, clovek nekdy dela chyby... i takove ktere by se nikdy nemeli stat...i v odpusteni a pokani je sila :wink:
11. pro 2012 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nemam podobnou zkusenost, jedine co, ze protoze byvaly zil v zahranici a ja v cr, byla jsem na tehotenstvi (prozite z vetsi casti v nemocnici) a male miminko sama. Jezdil k nam jen kazdy druhy vikend... Trapila jsem se, protoze jsem touzila po normalnim vztahu, rodine... Ale fakt je, ze stredobodem meho vesmiru se stal muj synacek a po porodu uz mi bylo vse ostatni vicemene volne. Nakonec jsem se odstehovala do zahranici, ale stejne uz spolu nejsme... Prozila jsem si svy, zustat sama v cizi zemi, neznala jsem rec, nemela praci, jen toho maleho... a ted :slight_smile: ? Maly ma sest, chodim do prace, mame byt, auto, zviratka a nakonec i uzasnyho partaka do pohody i nepohody, se kterym planujeme miminko... Holky, prosim vas uvedomte si, ze kazda z vas ma narok na to byt stastna, ze stastnymi vas muzete udelat jenom vy samy... Zakon pritazlivosti mluvi jasne! pozitivni myslenky pritahuji pozitivni veci :slight_smile: Nemyslete na samotu, tisen, myslete na uzasnou budoucnost, ktera vas s vasim miminkem ceka, myslete na to, co vy mate a ne na to co nemate, myslete na to co chcete, ne na to co nechcete... Neexistuje nic uzasnejsiho, nez si uvedomit, ze strujcem naseho stesti neni nejaky trubec, ale jenom a jenom my samy! Nasim stestim jsou nase deti, stastne deti jsou jen ty, ktere maji stastne mamy a proto budte stastne, stastne kvuli sobe, kvuli nim, kvuli vam! To ostatni prijde samo :slight_smile:
11. pro 2012 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@zoenka to samozrejme...problem je, ze muj manzel se kat nechce a vratit uz vubec ne - zije se svou milenkou kvuli ktere ode me odesel. Ale ikdyby se chtel vratit, jakoze se to nestane, tak ja bych uz zpatky do minulosti nesla, uz se stalo moc zleho...navic ani jako otec nefunguje, tak u nas by to bylo zbytecne
11. pro 2012 v 19:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maximaty moc hezky napsano :slight_smile: Jak je videt, to, co se zprvu jevi jako hrozna tragedie, se muze casem ukazat jako to nejlepsi, co nas mohlo v zivote potkat :slight_smile: Myslim, ze tvuj pribeh je toho dukazem :slight_smile: drzim moc palce at se druhy mimco povede co nejdriv.
11. pro 2012 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maximaty koukám, že máme stejnou filozofii... :wink: taky myslím, že být šťatsným není v okolí ale jen a jen v sobě samém...a pozitivní myšlení je základ! já jsem sice sama ale šťastná a spokojená .. :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
11. pro 2012 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sunnymood Mame dve moznosti... Bud budeme prezivat, nebo zit... Ale zit se neda v pochybnostech, strachu, bolesti, sebelitosti a negativismu... to je pak jen prezivani... Ja chci zit, a ziju, ziju pro sveho syna, ziju, protoze zivot je moc krasny a kratky na to, aby ho clovek jen prezival... Kdo si tohle uvedomi, ma vyhrano :slight_smile: ...
A jeste jedno bych rada dodala k tomu vsemu, co jsem se tu docetla... Nema smysl nenavidet a vztekat se, to s sebou prinasi zase jen negativismus... Jde to, opravdu to jde nechat to byt a jit si svou cestou... Neni to snadne, ale jde to! Ja to vim! Tohle je vas zivot, tak proc si ho nechat otravovat :slight_smile: Sny a cile k tomu se upnete... :wink:
11. pro 2012 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maximaty tak tak..každý si tu bolest musí v sobě nějak porovnat, je dobré se poučit z minulosti, ale minulost patří za dveře...nikoli vedle nás...koukat pěkně do budoucnosti ale hlavně žít! teď, tady s těma co zrovna jsou vedle nás!!! a hlavně být šťastný ...ne třeba celý den, ale každý den! :wink:
a holky? my to dáme, protože máme ty své bobánky milované a taky proto, že ženský toho zvládnou víc!!! :wink:
11. pro 2012 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@maximaty
@sunnymood holky jasne ze to, co se stalo, je potreba hodit za hlavu...vsak se rika, ze abysme mohly potkat Acko, musime napred byt s Beckem :grinning: Ja uz to dnes beru tak, ze jsem rada, ze je pryc. Uz bych ho zpatky nechtela. Uzivam si to s malym a tesim se z kazdeho dne kdy s nim muzu byt. Jasne ze me nekdy pichne z toho, jakym zpusobem nas vymenil za jinou. Ale i to se jednou v dobre obrati. Hlavne ze malemu plati vyzivne. Hlavne ze je maly zdravy...A on prisel o moznost videt vyrustat sve dite, ne ja.
No a jasne ze to dame, jednou budem jeste vzpominat na to, jak sme se trapily a nebudem chapat
12. pro 2012 v 08:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Tak jak se Vám daří holky já se pomalu připravuji na porod. Snad to už bude brzo. Už se na malého moc těším. Na budoucnost se snažím moct nemyslet spíše se zabývám prckem. Jakmile začnu myslet dál, tak je hned záplava slz. No takže to radši už vůbec nedělám. Těším až budu jako vy si moc říct že mi za to nestál, a že je mi bez něj líp. No ještě to asi nějakou dobu potrvá. Jinak na porod už se opravdu těším, je mi čím dál hůř, přijdu si neohrabaná, pořád mě někde bolí už se opravdu těším až bude venku. Jinak Vám všem děkuji za podporu. Tak si tak říkám že když to zvládlo tolik maminek přede mnou tak já to taky zvládnu.
17. pro 2012 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
tak tetky moje milované:
21. pro 2012 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Ahoj holky tak Vám oznamuji, že se mi 8.ledna narodil chlapeček jmenuje se Matouš a má se čile k světu. :slight_smile: No jinak je u nás vše při stejném, ale je fakt, že se manžel o syna opravdu zajímá. Chová si ho a má ho zřejmě rád. Škoda jen, že nemá rád i mě. Takhle to bude dost obtížné do budoucnosti. Ale jinak jsem z Matouška opravdu šťastná, jen mě dost bolí když vidím ty dva spolu a vím, že už nejsme úplná rodina. Ale tak hlavně že o malého jeví zájem. Uvidíme jak to bude v budoucnosti.
18. led 2013 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lyrin obrovská gratulaceee!!! hodně zdravíčka přejeme a taky toho zaslouženého klidu a štěstí...držím palce, ay jste to dále skvěle zvládali!!! :wink:
21. led 2013 v 08:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@dada_79
ahojky, tak to je přesně, jak kdybys mi to četla z duše, stalo se mi to samé 4.1.:-/ Zhubla jsem a dneska 2x zkolabovala, chtěli mě hospitalizovat v nemocnici, ale mám doma 3 psy a nemůžu si to dovolit takhle neplánovaně. Manžel mi oznámil, že ke mně přestal cokoliv cítit v listopadu. Vůbec jsem to netušila, všichni jsou z toho zdrcení, ale je rozhodnutý odejít. Jen tvrdí, že to není kvůli jiné. Myslela jsem si, že se zbláznil po tolika letech soužití a snažení o miminko, ale vypadá to, že mě přestal "jen" milovat a chce začít znovu. Jsem ve 34. tt a vůbec to nezvládám, chce se mi umřít...ale vím, že kvůli maličkému nemůžu...rodina a přátelé mi moc pomáhají, ale je to zlý...Dneska mi řekli, že jestli to tak půjde dál, maličkého mi vytáhnou dřív, bude se tak prý míň trápit, než u mě v bříšku:-´/ Proč??? Já ho miluji, na Silvestra jsme se smáli a tančili...jsem bezradná...
24. led 2013 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky, omlouvám se, ze vám sem lezu, ale nemůžu spát, tak tu smejdim a našla jsem tuhle diskusi. Zkusím vas trochu uklidnit. Stalo se mi to co vám, přítel mě opustil mesic po porodu navíc s mou nejlepší kamarádkou a společnici ve firmě.. Miminko bylo chtene, po roce snažení. Zhroutil se mi svět, všechno, na čem jsem stavěla bylo pryč, do toho mi umíral táta. Po čtyřech měsících spolu oni dva čekali díte, to mě už položilo úplne a za další dva mesice táta umřel.. Pisu to proto, ze jsem si musela asi sáhnout na úplne dno.. To, co se tenkrát jevilo jako konec mého zivota, paradoxne dnes vnímám jako výhru. Vím, ze to zní jako klišé... Ale rok pote jsem si našla přítele (to mi na zacatku připadalo úplne nemyslitelné), letos v lete jsme se vzali a čekáme miminko. :slight_smile: Můj život se od základu změnil, prehodnotila jsem cely žebříček hodnot a dovolím si napsat, ze ted teprve vím, co je opravdu podstatne.. Díky tomu, co se stalo si dokazu věci vážit a neřešit nesmysly. Až s velkým odstupem času mi došlo, ze s bývalým partnerem bych nikdy nebyla takhle šťastná a nemela takhle bezvadny život. Mám krásného zdravého chlapečka, se kterym mám díky tomu neuvěřitelný vztah a jsem vázne, vázne šťastná. Buďte silné, miminka vas potrebuji, nedopustte, at vaše nervy přejdou na ne, na to je přece moc milujete, to si nezaslouží. Čeká na vas sladká odměna, věřte mi, bude zase hezky a navíc mate miniatury jako bonus. Emoce a hormony jsou mrchy, nenechte se semlyt! Hodně sil a kdybyste si potřebovaly třeba popovídat, klidne napište. :slight_smile: M.
24. led 2013 v 00:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (14)
@lyrin moc gratuluju! At je maly zdravy a dela ti jen samou radost. Uzivej si to s nim, protoze to hrozne rychle utece a za chvili ti bude behat :slight_smile: a pak se budes sama sebe ptat, kde ze je to malicky miminko :slight_smile:

@zuzanamaja tak to me moc mrzi ze tim taky prochazis. Drz se a na nej se vykasli. Kdyz chce jit, tak at si jde. Stejne neverim tomu, ze bude mit z toho vseho ciste svedomi. Hlavne se zkus drzet kvuli miminku, ono te potrebuje, tak musis byt silna kvuli nemu. Neboj, zvladnes to. Taky jsem si rikala, ze je to konec sveta a neni. Malej je moje tazna sila...uvidis, ze i tvoje mimco bude. Drzim moc pesti. Kdyby jsi chtela, tak se klidne ozvi

@jahodarka tak to je bezva, to gratuluju moc! Jen by me zajimalo, kde se da seznamit s chlapem, kdyz mas maly miminko :slight_smile: Mne to ted pripada jako utopie :slight_smile:
24. led 2013 v 07:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@bureska mně to tak na začátku připadalo taky, ale ono to fakt jde. já měla kliku, že jsem dostala nabídku na práci a na dva dny v týdnu jsem od roka začala chodit do jedné kanceláře a vojtíkovi platila chůvu, tam jsem našla manžela.., ale i když takovouhle možnost nemáte, ono to bude čím dál lepší, miminka už na vás nebudou tolik závislá a buď někdo občas pohlídá nebo vojta třeba chodil od necelých dvou let do takové miniškoličky alespoň na dvě dopoledne v týdnu, jsou kamarádky, které vám občas pohlídají, možná si miminka taky začnou brát občas "biootcové" (jiný termín pro ně nemám) nebo máte-li, babičky.. mě občas pohlídala ségra, občas jsem si zaplatila hlídání, je to náročný, ale jde to. navíc já jsem si taky říkala, kdo mě bude chtít s takhle malým dítětem? (do 13 m jsem kojila..) a světe div se, můj muž měl k dětem fakt negativní vztah :slight_smile:, s bývalou manželkou děti nechtěli, do mě se zamiloval a já měla vojtu, on je mojí součástí, takže to nemohl oddělovat.. dneska je nejlepší táta jakého bych mohla svému dítěti přát a další dítě se mnou začal chtít po půl roce vztahu.. možná to píšu trochu zmateně, ale chci říct prostě to, že až někoho potkáte a uvidíte, že potkáte :slight_smile:, mrňousek nebude problém a když ano, tak od takového chlapa rychle pryč.
měli jsme tu před třemi lety obdobnou diskusi, dnes jsme v myslím už všechny spokojené, některé dokonce vdané a to není tak dlouhá doba.. i když vám to teď připadá jako konec světa, vážně naštěstí není. na druhou stranu, já když mi někdo něco podobného tenkrát řekl, myslela jsem si svoje.. :wink: musíte si projít všechny fáze, každému to trvá jinak dlouho, já se prostě jednoho rána vzbudila a s velkou úlevou si uvědomila, že moje první myšlenky jsou o něčem jiném než o něm.. to bylo vojtovi cca 8 měsíců, nebylo mi dobře, ale začalo mi být přijatelně. i dnes v sobě mám pořád hroznou zášť vůči "kamarádce", které se pořád neumím zbavit, bio už neřeším, ale jí to neumí odpustit.. snad mi i tohle jednou bude jedno.
a ještě jedna věc, já si stejně asi jako spousta z vás hrozně přála, aby se vrátil. ono to taky částečně souvisí s naší ješitností, myslím. fakt jsem ráda, že to nezkusil. nikdy bych mu už nemohla věřit a myslím, že bych to dřív nebo později udělala já a bylo by to o to horší..
takže holčičky moje, držte se! je mi vás hrozně líto, vím jak je to šílený, nikdo vám nemůže pomoct, nikdo vás nemůže pochopit, ale máte svoje miminka, ty vám nikdo nevezme a zase se budete smát. navíc vaše děti jsou hrozná jistota, jistota, že už nikdy nebudete samy. :dizzy_face: myslím na vás!
24. led 2013 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@jahodarka tak to je krasny. Mas stesti ze mas takovyho suprovyho chlapa a tatku pro Vojtiska. Je to jak pises, ja uz taky nechci aby se vratil a presne je to i u me, neumim odpustit ji, ze ho odvlekla kdyz jsem byla tehotna. Ona je jeho kolegyne z prace, znam ji osobne a tvrdila mi, jak s nim nic nema...a mela. To se mi odpousti spatne, protoze vim, ze ona uz se zenatyma chodila, takze ji neprislo divny, ze rozbiji dalsi rodinu. A jaky ma Vojtik vztah s bio otcem? Vida ho? Muj byvaly si Jachymka bere, moc se mi to nelbi, ale co nadelam...jeho zajem ale neni vylozene laskyplny, tak je i mozne, ze to casem vysumi. Ja mu hlavne neverim ze se o nej umi postarat, nekomunikuje se mnou, kdyz se zeptam, co mu dal k jidlu, tak neodpovi. Jedine, co umi, je kritizovat co ja delam spatne. Ale treba to casem vzda, myslim, ze jeho pritelkyne nebude chtit maleho vidat nejak casto
24. led 2013 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek