Manžel mě vytáčí.... Rady, co s tím?
... a už ani se nemám zájem s ním o čemkoli bavit. Chuť na sex s ním mě už přešla dávno. Hlavně po nějaké hádce se mi hnusí jen když se ke mě přiblíží. Ještě dnes odjel na pár dní na služebku. Dobře, že ho pár dní neuvidím. Jinak bych se na něho nemohla ani podívat.
Má časově náročnou práci, kterou si musí brát i domů a pracovat po večerech a o víkendu. Prostě má moc práce a má z toho deprese. O tom, že by si měl najít jinou, nechce ani slyšet. Žeprej nikde jinde by mu nedali tolik, kolik vydělává.
Jak je z té práce nervní, tak ho občas chytne rapl. Mluví se mnou, jako bych za všechno mohla já. Pak ještě obviňuje děti. Žeprej nemá na nic čas, protože se o ně musí furt starat. Kvůli nim nemůže doma (po práci a o víkendech) v klidu pracovat. Žeprej si mám najít nějakou výpomoc, nic nestíhám, jsem totálně neschopná apod.
Máme 3 děti, jsem na rodičovské, každý den vařím, chodím s dětmi ven, doma máme většinou uklizeno, víceméně stíhám všechno. Občas jsou sice výjimky, ale u koho ne, že? Náš nejmenší (9m) je takové uplakané dítko, takže večer musím často obsloužit první jeho a dát ho spát a když se mu nedaří, tak ječí a ječí. A manžel musí nachystat na spaní další 2. A to je ono, co mi vyčítá - že se musí pořád starat o děti. No přidám, že někdy jim musí dát i večeři. Večery jsou pro nás prostě nejnáročnější část dne.
Když bych si našla nějakou výpomoc na ty večery, tak bych to musela plánovat nějak dopředu. Jak budu zrovna vědět, že to bude časově náročnější? Někdy jde malý spát dřív a zvládnu dát i ty dva další spát v dobu, kterou chci, aby chodili spát. Nikdo mi nepřijde na zavolanou a obzvlášť ne večer. Bydlíme daleko od příbuzných.
Nejvíc mě naštve o víkendu kolem poledne. O víkendu většinou nevařím rychlovky, jak přes týden a zrovna když potřebuju být v kuchyni a malý zrovna řve, on vytáhne počítač a chce pracovat. Když jsem mu řekla, že ať jde vařit teda on, když nechce být s malým, tak řekl, že to je další věc, kterou dělat nechce.
No a tak všeobecně, když řeknu nějaký názor nebo tak to považuje za směšné. Když mám nějaké přání, tak jsem sobecká, pořád po něm něco chci apod. Na výlety nechce nikam jezdit, žeprej nemá čas. Když na půl dne s dětma vypadnu, aby měl čas pracovat (protože říkal, že potřebuje), tak se pak dovím, že nic neudělal, protože se mu zrovna pracovat nechtělo. Četl si místo toho zprávy na netu či se díval na youtube. Ať dělám cokoli, tak se mu nezavděčím. Snažit o nějaké zavděčení se jsem už vzdala.
Občas na mě křičí kvůli kravinám. Dnes jsme jeli autem a když jsem vyjížděla, tak zakřičel bacha. Dupnu na brzdu a co je? No žeprej sejmu popelnici (pokračoval v křičení), pokračovala jsem ve výjezdu, tak jak bych pokračovala, kdyby nic neřekl. Popelnici jsem nesejmula. Snad ji vidím, ne? Tak jsem se s ním pohádala, protože na mě křičí kvůli kravině. Nedávno na mě taky v autě ječel kvůli něčemu obdobnému a dnes mě už vytekli nervy.
¨
Když kojím, tak si ležím v posteli a u toho čtu knížku. On říká, že mám čas na čtení a ležení, on na nic takového čas nemá. Já se osočuju, že přece nebudu při kojení čumět do zdi.
Žeprej on chodí do práce, já jsem doma, práci nemám, nic nedělám, mám to jednoduché, bla bla bla...
Byli jsme o víkendu u našich a malý lozil po zemi. On na mě zvýšeným hlasem, že tam někde jsou nějaké malé části, ať na něho dávám pozor. Řekla jsem mu, ať mi je teda ukáže. Nic tam nebylo. S našima jsem vyjela autem nakupovat. Oni auto nemají, tak ať si mohou nakoupit ve velkém. A protáhlo se to na 3 hodiny. Odjeli jsem, když šel malý spát. Muži jsem řekla, ať mu dá pak přesnídávku, kterou normálně sní skoro celou. Když jsem se vrátila, doma řev, malý měl hlad, on mu dál přesnídávky snad jen pár lžiček a hádal se se mnou, že mu to stačí. A žeprej jak jsem si dovolila být tak dlouho pryč, že nic jiného nedělal, než ho měl v náručí a neměl čas na nic jiného. Prostě se musí pořád starat o děti!
Ale klidně si může vyrazit do hospody po práci. Klidně i o víkendu, když chce. Já s tím problém nemám. Ale jako že já bych si někam na 3 hodiny nějak vyrazila nepřipadá v úvahu. Furt by do mě ryl, že si mám najít někoho, kdo ty děti pohlídá. Jako otec takové věci nedělá???
Když se opovážím si na něco stěžovat nebo vyčíst jeho chování, tak to vždy obrátí proti mě. Já jsem ta špatná a za všechno si můžu já.
Dámy, omlouvám se za takovou obsáhlou esej, chtěla jsem napsat jen pár vět, ale nějak jsem se rozjela. Napište mi prosím nějaké rady, co s ním dělat. Děkuji.
@marketa11112 souhlas,dříve bylo vše jinačí,je to znát i s nástupem mobilních telefonu
a ted se každý jen předhání v tom kdo má lepší model čehokoliv
proto i u nás alespon ty Vánoce probíhají relativně v klidu
@caverina souhlas i tady ale je tam hodně věcí a jako taky se mi z té předstvy dělá blivno
ale jinak to ted opravdu nejde,dám ti příklad jo- manžel je strašně šikovný manuálně zručný atd problém je v tom že cca přes rok žijeme tak že se tady dělat nic nebude protože hledá se větší bydlení ale tak asi nechápu ten přístup proč by se něco vubec mělo že?takže co si neudělám nemám,a přitom ten chlap to doopravdy umí
Hele, já teď aplikuju respektující přístup na děti i na manžela a ono to funguje.. Možná by stálo za to si spolu promluvit tímhle způsobem. Jakože se do něj zkusit vžít, popřemýšlet, jak se asi cítí a proč a uznat mu pocity. A on se třeba rozpovídá víc. A pak třeba mluvit o svých pocitech a pak vyzvat ke společnému řešení stylem "máš nějaký nápad, jak by to mohlo fungovat, abychom byli spokojení oba?" Třeba něco navrhne, vy pak můžete taky něco navrhnout a třeba byste se nakonec domluvili. Jen byste nesměla sklouznout k obviňovaní nebo sebeobviňování a ani si nebrat jeho pocity osobně.. Za zkoušku nic nedáte, ale musí se to udělat správně. Fakt si jeden druhého vyslechnout..
@vineta Asi to někde blbě vyznělo. Nechtěla jsem slyšet radu, že se mám nechat rozvést. Na to bych nepotřebovala zakládat tuto diskuzi. Z práce nechce odejít, protože mu jinde nedají tolik, kolik vydělává teď. Je tak trochu "rozmlsaný" a o nějakém případném šetření a rozpočtu nechce ani slyšet. Že bych si měla najít přivýdělek - to by bylo super, alespoň bych na chvíli vypadla z baráku a dělala něco užitečného. To už jsem navrhovala cca před 2 lety, ale on že ne, přivydělávat si nepotřebuju, tak jsem se oháněla tím, že alespoň budu mít dobrý pocit z toho, že něco dělám. On že teda si mám najít chůvu a můžu jít do práce. Ha, no to jistě - abych všechno, co vydělám, mohla dát potom chůvě? To můžu teda zůstat doma.
@brunetka11 "Možná ti to bude znít divně, ale prostě máte ponorku. Ty jsi doma po 3 dětech, on cítí zodpovědnost za financování velké rodiny a zůstává v zaměstnání, kde je silně pod tlakem.
Vyhořelí jste oba."
Asi ano.
Pokud je dobry, tak dostane podobne ci lepsi penize i jinde. Jedine, kde moje premisa neplati, je automotive. Pokud dela ve Skodovce, chapu, ze se mu nechce jinam. Ale i ze Skodovky se da jit na stejnou uroven jinam. Psala jsi, ze sedi casto u ntb, takze u pasu nedela. Tvuj muz je vyhorely workoholik, to je celkem vrazedna kombinace. Je treba mu ukazat, ze jinde si vydela podobne. Najdi mu inzeraty, at to vidi. Do prace jfi a nech si chuvu zaplatit od nej. Kdyz vydelava, at to k necemu alespon je.
@sudylichozrout Je vyhořelý workoholik - přesně to sedí! Ne, u pásu nedělá. Inzeráty jsem mu už ukazovala, ale on že to nedostane a na to nemá apod.. To si myslí, proto ani nezkouší se o místo ucházet. Je to prostě tele.
Dámy, rozvod nevidím jako řešení. Jak už jsem někde psala, tak manžel dokáže být fajn chlap, když má dobrý týden. Ale takových je málo. Vím, že je unavený z práce, má toho hodně atd., ale to neznamená, že na mě bude štěkat a dávat mi nepřímo najevo, že za všechno můžu já a děti. Přečetla jsem si tu spoustu dobrých rad. Vím, že je potřeba se zamyslet i trochu nad sebou a mým chováním vůči němu. Ale totéž očekávám od něho a pochybuju, že se nad tím pozastaví. Na to nemá čas, že? Má moc práce! A když už nemá práci v práci, tak má mě a děti. To je taky práce... tudíž nemá čas na nic jiného, jen na práci (jeho slova).
Jj, spousta věcí se v tomhle způsobu komunikace ztratí, proto jsem to fakt myslela jako myšlenku, ve který si buď můžeš něco najít, nebo ne. No vypadá to na tvrdší oříšek, pokud veškerá řešení odmítá... a je aspoň schopný pochopit, že tobě to vadí natolik, že jsi na pochybách o vztahu samotném? Nebo si to nepřipouští, nebo mu to je jedno? Nejlepší by bylo asi najít poradce, ale to musí chtít oba, no 😕. Pokud se bojí, že by jinde neuspěl, chápu, že ho to paralyzuje, výpadek příjmu jako takovýho byste asi už i pocítili, tak to se pak blbě riskuje.
Pokud by ale tobě udělalo dobře vypadnout z domu a něco dělat, tak bych do toho asi šla i s tím, že holt co vyděláš, dáš za hlídání- pokud by sis tím odpočinula, přišla na jiný myšlenky a rozbila tím tu ponorku doma, byly by to dobře investovaný peníze.
To je prave to vyhoreni, neschopnost se hnout. SV je paralyzujici. On potrebuje skutecne pomoc. Nemohl by s nim treba promluvit nejaky jeho dobry kamarad? Treba by to od nej vzal. Nemas v zaloze nekoho, komu oba verite?
@vineta Já myslím, že by to pochopil, že mě to vadí tak, ze pochybuju o vztahu samotném. Jen mu to musím říct. Právě to je ono, musíme si sednout a pohovořit. V pátek se vrací ze služebky, ale nechci na něho hned štěkat kódy. Všeobecně, když mu něco řeknu, jak se cítím, nebo když mi něco vadí, tak to hned obrátí proti mě. Od toho by byla dobrá ta poradna, aby si nás někdo vyslechl a poskytl nezaujatý názor a radu
@sudylichozrout Je to SV jako prase, vím. Ale nevím, jestli to ví on. Nikoho v záloze nemám. Jednou jsem mu řekla, ať si zajde k psychologovi, ale to odmítá. Možná bych mu měla dát přečíst nějaký dobrý článek?
Muzes, to urcite nicemu neuskodi. Jak jsem psala, zazila jsem tohle u brachy. A take trvalo, nez si to uvedomil. On si zakladal vzdy na ferovosti ke studentum a cvaklo mu to tehdy, kdyz se zachoval vuci jednomu nefer a ten kluk z toho byl dost paf. A rekl mu, ze takhle se nikdy jako ucitel jeste nezachoval. Druhy den daval bracha vypoved a tomu hochovi i tride se omluvil. Proto jsem mluvila prave o kamaradovi, jestli by mu nemohl neco rici z pozicr mimo rodinu.
Nekdy clovek nejblizsi neposloucha a je potteba "facka" zvenci.

@marketa11112 taky nejsem zastancem rozvodu a rozchodu...ale nekdy to proste jinak nejde...a duvod prece jen nemusi byt agrese,nevera a alkohol...jako predstava,ze bych s nekym s kym uz si ted nerozumim a vicemene "fungujeme" jen kvuli detem byla treba jeste dalsich 20 let je prece strasna...nejen pro ty dva ale i pro deti...ano jsou problemy ve vztahu,ktere se pokud oba chteji daji vyresit...ale musi chtit oba....a ne ze se jeden druhemu bude porad podrizovat,aby byl doma klid...schvalne ted mluvim vseobecne...protoze i zenske dokazou byt pekne potvory🙂