Manžel mi vůbec nepomáhá se synem
Hezké ráno, ráda bych se vám představila. Je mi 23 let, manželovi 28. Jsme spolu 4 roky z toho rok manželé. Mame spolu 6 měsíčního syna. Manžel dělá 3 směnný provoz. Víkendy má volné. Mame velký dům a malé hospodářství( dva koně, slepice, 2 psy, králíky). V 90% se o zvířata starám Já, a ještě jezdím na našich koních. Manžel je obstará pouze když je syn nemocný, nebo je venku fakt ošklivo a nechci ho brát ven, plus se samozřejmě starám o domácnost a syna. Manžel přijde žz práce, jde si udělat něco ven a pak prikde kolem 18 hodiny domu a uz se mu nechce nic delat. Kdyz po něm chci aby syna chvili pohlidal ze potrebuji treba uvarit, tak si snim vydrzi hrát pet minut a uz mi ho vraci. To samé když se jdu vysprchovat tak mi řekne ať to vezmu rychle, že u něj bude určitě brečet. V životě ho neuspával, přebaloval ho asi 2 krát. Neustále si stezuje jak je unavený a že ráno brzy vstává. Ale zě ja uz padám na hubu a spím v noci tak 4 -5 hodin to vubec neřeší. Zajímalo by mě jak to máte vy. Je to normální že se chlapy vůbec o dítě nestarají ?
@elu norma to fakt neni. Je to prapodivny zvyk par ignorantu, kteri videlibdoma svou mamu v roli sluzky a maji tak pocit, ze kdyz chodi do prace, uz nemusi na nic doma sahnout, a to vcetne vlastniho ditete. Normalni je, ze se o peci o domacnost i dite partneri deli a ze si vyjdou vstric, protoze se maji radi a jsou si vedomi toho, ze pece o dite neni sranda.
@ronja55 No, obecně bych řekla, že momentálně frčí kult super-otců, co po příchodu z práce převezmou veškerou péči o dítě. Nic proti tomu, sama doufám a věřím, že můj muž bude taky takový. Ale jsou prostě místa, kam tohle ještě nedorazilo 😉.. je rozdíl, když chlap maká v kanceláři, kde je to náročný hlavně psychicky, a je rozdíl, když maká někde fyzicky, navíc většinou v macho prostředí. Znám chlapy, který se k dítěti začali mít až později, když s ním začala být sranda, nějaký interakce a tak. Navíc dost mužů se prostě bojí, že to s miminem nezvládnou.
Nesoudila bych tak přísně. Asi bych ho pro příště poslala spíš ke koňům a dala mu čas, ať se s tím srovná. S něčím by pomoct rozhodně moh, ale nevyčítala bych mu úplně, že nejede na tý otcovské módní vlně.. však ono ho to chytne. Ale rozhodně by měl pochopit, že se doma neflákáš.
@vineta ja nevim, otcovska modni vlna. Muj deda byl narozeny v roce 1915 a pamatuju si, ze babicce doma pomahal. Kdyz byly deti male (vcetne meho taty), tak pomahat nemohl, nebot kutal v Jachymove uran za vlastizradu a spionaz, ale co se vratil domu, zapojil se hned do pece o vse. A kdyz uz byli s babi stari, byl na ne krasny pohled, meli se radi a pomahali si. Muj tata mame taky hodne pomahal, a to jsms s brachou rozeni za sociku, kdy to teda modni vubec nebylo. A vedl k tomu i meho brachu, takze ten je zvykly pomahat doma, i kdyz ma sakra narocnou praci. A muj manzel to same, uplne automaticky dela spoustu veci a evidentne je dela rad. Dneska celej den pracoval, ja se starala o dite, presto ja ted (38 tt) lezim v posteli a on vykoupal a ted s dcerkou veceri.
Má to trošku podobně. Velký starší barák, zvířectvo (celoročně slepice, ovce a pes, sezoně dvě prasata a kačeny). Péči o zviřectvo jedem zhruba na půl, ale péče o domácnost a starost o dceru je na mě. On ale zase hodně udělá kolem baráku (vše je staré a postupně se vše opravuje). Nikdy nekoupal, přebalil tak pěrkrát a pohlídá ve stavu nouze 🙂 ale je pravda, že co dcera (20 měsíců) začala chodit a tak nějak komunikovat, tak už si i celkem vyhrajou. Mám pocit, že někteří chlapi si prostě s těma miminkama neví rady a ten hlubší vztah vznikne pouději.
Jinak je asi rozdíl mezi tím bydlet v paneláku a bydlet v baráku a mít hospodářství. V paneláku bych asi přítele víc pérovala at pomůže s domácností, ale třeba v té naší situaci to po něm ani nechci, protože kolem baráku toho dělá dost. Takže zapojit vašeho manžela víc do péše o zvířectvo by mu určitě neuškodilo a vám se tím trochu uleví 😉
@letadylkokane No jo, ale znám muže, který se k dětem neměli cca do 2 let věku a pak se to zlomilo.. prostě starat se o to "bezmocné" mimino se báli a jak začlo být samostatnější, byli z nich super otcové. Můj taťka je jedním z nich- moje miminovské období strávil tedy hlavně na vojně, ale i tak máma říkala, že se k tomu přebalování atd moc neměl- a já ho z dětství pamatuju už jako skvělýho tátu, kterej by pro mě šel světa kraj, a šel by ho pro mě i teď. Brácha třeba taky i při náročný práci (lékař, stejně jako táta) se o dítě staral od mimina, ale tam bych řekla, že to bylo docela ovlivněný jeho ženou, myslím, že v těch pracích kolem malýho miminka by se klidně nechal zastoupit, ale věděl, že ona potřebuje vědět, že na to neni sama.
Moji kamarádi se vesměs o děti starají od mimin, ale jsou to všechno víceméně feministi, nebo jak to naškatulkovat, a kancelářský zaměstnání. Oproti tomu známí, který dělaj rukama, většinou zastávají i tradičnější dělení rolí, který teda má velkej vliv na to, jaký budou manželé, ale pramalej vliv na to, jaký z nich budou otci.
Ahoj, podle me je to docela casty jev. Hodne chlapu tak nejak nevi co s tema mimcama delat a zacnou se vice zapojovat az pozdeji. Mam doma neco podobneho... dceri je 9 mes. a cim je starsi, tim vice casu spolu travi. I tak je tovale fakt minimum a to vetsinou kdyz ja treba myju nadobi atd. Ze by hlidal a ja si hodila nohy hore neexistuje. Ale zase denne vari, nakupuje atd. Tady se na kaudy problem v partnerstvi radi odchod od chlapa a hned se na nej vsechny maminky sesypou... pak se nedivim tomu procentu rozvodu. podle me se maji problemy resit a ne to hned videt cerne. Nikdo tptiz neni dokonaly!
@vineta dik za reakci a uhel pohledu. Mas urcite pravdu v tom, ze nekterym chlapum to trva dele, nez se do pece o miminko zapoji. A taky mas pravdu v tom, ze pak mohou byt super tatove. Ale tihle muzi na zacatku podle meho pomahaji doma zase trochu jinak, kdyz nedavaji peci o mimi. A to je fajn. Ale co me nebetycne stve, tak to je ten machismus, kdy chlap ma pocit, ze kdyz prinese domu dvacku v hrubym, ze uz nemusi sahnout na nic a nikoho, krom flasky s pivem a tv ovladace. To povazuju za vylozenou sprostarnu a neuctu k zene, manzelce a matce jeho deti.
Manžel chodí do práci, navaří na 2 dny, vytírá a pomůže třeba s úklidem hraček po malé. Ji se věnovat musí, protože mu ji jednoduše dám do rukou a bojuj! Na druhou stranu, čekáme druhé, s tím břichem to už fakt není sranda a nemůžu mít malou pořád u sebe já, večer bych lezla asi po čtyřech. Když se chci některým koníčkům věnovat já, tak si vyslechnu, ať jsem co nejdříve zpátky, že to 2h. určitě s ním nevydrží a že on má toho ještě tooolik na práci (zrovna, když já chci jednou týdně někde vypadnout). No do 2h. určitě nepřijedu, prostě, to zvládnout musí. Když byla úplně maličká, do toho 6. měsíce, tak jsem jen slyšela "jdu na ryby, dojeďte za mnou" A už neviděl, že malá se musí unavit, aby v kočárku spinkala, oblíknout zimní oblečení, oblíknout sebe a nabalit na cestu, nachystat si kočár s fusakem a jet s kočárkem na ryby 40 min. Tam si ji pohoupal, zažvatlal na ni a řekl" tak už jeďte domů, já dojedu za vámi do hoďky." Doma sotva pomohl s koupelí, vzal si ji na 20 min k sobě a tím končila jeho aktivita. Pomohlo až když jsem mu to řekla a vytkla na rovinu, že z práce si jde na ryby, přijde večer a nás vidí sotva 2-3h. denně, že se ji nevěnuje, jak sliboval a co hlavně nesnášel, když jsem mu v pálila, že dítě chtěla hlavně on a teď se k němu nezná! U nás na miminko spěchal hlavně on, že nebude čekat do 40 a v 50 nechce teprve chodit na třídní schůzky. Až když to slyšel takto natvrdo a na rovinu, tak se probral a dceru si vzal třeba 2x týdně do kočáru na hoďku. Náznaky chlapi nepochopí, musíte to říct na rovinu!
@letadylkokane Proto bych ho na místě zakladatelky poslala k těm koním 😉.. nějak se mi nechce to soudit, když nevím, nakolik náročnou má práci. Umím si představit, že ten pocit, že to finančně je jen na nich, může dost chlapů docela zasáhnout. K tomu těžko představitelná práce ženy doma.. měla by pomoct komunikace, pokud to není ztracenej případ. Machismus nesnáším taky. Upřímně mi ale v tomhle případě přijde víc alarmující to, že ten zakladatelky chlap nepomůže s hospodářstvím, spíše než s miminkem. Protože by měl chápat, jak je péče o dítě náročná, a ulevit aspoň někde, kde se cítí jistější. ale jak říkám, nevíme, jak moc chodí z práce vyčerpanej.
Tak pokud si chlap neni jisty v kramflecich ohledne pece o miminko,nevim,co mu teda brani zapojit se jinak, dat napr. nadobi do mycky,nebo pomoct s uklidem,prip. varenim...zase nejake traumicko nebo to,ze ma mezi nohama pindoura? Ja tohleto fakt nemam rada,jednou je to dite obou,domacnost taky,partneri jsou spolu snad od toho,aby spolecnymi silami ten chod rodiny zajistovali a hlavne si pomahali v nesnazich,ne? A nesnaz fakt neni,kdyz prijdu domu z prace a "chci mit klid". V nesnazich se ovsem muzu citit,pokud nemam ani tri minuty na sprchu sama pro sebe a partnerovi je moje trapeni u pr*ele.
@ronja55 Tak tohle by se mi nelíbilo, manžel se o děti starat chce, sice se teprve snažíme, ale už teď vím, že si bude hrát a starat se. Jako aby jsi neměla čas se ani vysprchovat a ještě se u toho honit, tak to bych mu něco řekla. No a co že u něj bude brečet, tak se musí naučit jak s ním jednat. Je to jeho táta a dítě máte společně a ne že se budeš starat jen ty, až půjdeš do práce, tak bude dělat co. Ať malého občas vykoupe a zvykají si na sebe. Přebalování asi žádného chlapa moc nebaví 🙂.
Manžel nemá fyzicky náročnou práci, půl směny sedí u počítače. Pak jde zkontrolovat linku jestli vše jede jak má, občas něco opraví a to je celé. Tak že su nemyslím že by měl domů chodit tak unavený jak říká. Co se týče koní, jsou moje a já jsem si je i pořizovala. Manžel je nekoňák, jako má je rád ale bere to tak ze jsou moje a tím pádem i moje starost. Tak že tam s velkou pomocí počítat nemohu, neumí je ani pořádně nakrmit. Natož s nimi nějak pracovat. Ostatní zvířata obstarává občas, to mu zas takový problém nedělá. A bohužel jak už bylo psáno í víše. Kolem domu je práce. Dělá se dřevo, seká se tráva, opravují se stroje, pečuje se o zahradu, tak ze toho není málo. Tohle všechno manžel nějak s mojí občasnou pomocí zastane. A pak už bere že nemusí nic jiného dělat. Já po něm nechci aby doma vytiral a podobně. To je moje práce. Ale pohlídat každý den hodinu malého je myslím normální.
@ronja55 já pořád nějak nemohu zkousnout - pohlídat mi dítě. však je to i jeho dítě, rodiče jste oba. a pokud otec nejeví zájem se s prckem pomazlit, přitulit ho, být s ním jen tak - tak je někde chyba. ale je fakt, že to chlapům trvá déle - mimina třeba se bojí, neví co s ním. dopřej mu čas, jen jeho a prcka, aby se mohli sžít, aby pochopil, že je to jeho krev, jeho dítě.
@ronja55 no píšeš to správně...dneska už to není moc normální.prostě bych se mu to snažila vysvětlit od A do Z. že jsi nevyspalá a že to dítě potřebuje bejt zvyklý i na něj a je fajn, že kouká aspon chvíli ze dne taky na někoho jinýho, než na mámu, a zkrátka že to, že jsi na rd neznamená, že si válíš šunky. říct na rovinu. že takhle to nechceš a dlouhodobě je to pro tebe nežitelný. pak se taky zeptat, proč třeba s mimčem nechce trávit čas... zjistit, jestli fakt není jen nejistej a nesvůj, neví, co s dítětem dělat atd...v tom případě dát konkrétní návody na zábavu s děckem:D já teda nevim, hodně žen takle říká, že některý chlapy berou ty děti až pozdějc, kdy s nima je sranda a tak, ale i půlroční dítě jde snadno roztlemit a dělat s ním různý kravinky...
@berenika39 jenze jak jinak to rict?
Taky nesnáším výraz, že muž hlídá dítě. Je to sakrá jeho dite. Den má 24 hodin, 10 je v práci, 8 spí, zbývá 6 hodin, takže 3 hodiny denně je prcek jeho. Tečka.
@luj89 no já cítím rozdíl i v tom "manžel hlídá dítě a já vařím" a "manžel mi hlídá dítě a já vařím", to jsem měla na mysli🙂.
Je třeba chlapovi dopřát, aby s dítětem byl ve chvílích, kdy je spokojené, třeba nechat koupat a večer krmit, prostě jen ve dvou.....Ne mu ho vrazit, když řve - na, pohlídej mi ho....to odradí....Takticky se na to musí . jako se vším u mužů🙂)))))))))))))))))))))))))))
@letadylkokane a tento mýtus uvádí ženy do depresí, že jejich muži jsou na nic 🙂, já osobně jsem se setkala s takovýma chlapama jen z vyprávění na modrém koníkovi 🙂.
@elu omlouvam se, jsem mimon, s jakyma chlapama ses potkala jen z vypraveni na MK? 🙂
@ivisss no tak můžeš svému muži říct,že jsou ženské co mají nárocne miminko a rozhodně u toho nezvládají ještě bůhvíco, já nemám prostor se ani sama najíst natoz hospodářství jako ty. U nás vaří muž a ráno mi drží malého abych mohla v klidu na WC protože to vidí,že pak přes den je každé mé WC s hrozným revem
@ronja55
@elu
Uchlacholit se tím, ze je to normální muže jen ten, kdo o normálního chlapa nezakopl. Mě přijde naopak úplně scestné, když to má někdo nastavené jako vy. A ty zoufale řeči o tom, ze do určitého věku to chlap s dítětem neumí, to je další alibisticky blábol, který nemá za úkol nic jiného, než omluvit neschopného a sobeckého “taťku”.
Chlapa se doprosovat aby ,,hlidal,, dite??? Tak snad s nim chce travit cas taky ne ?
@garalela Já právě to náročné mimčo mám :(, je hrozně kontaktní a nechce být nikde sám, tak ze ho nosím v šátku, když potřebuji něco udělat. Na záchod chodí se mnou a večer mi ho právě musí pohlídat manžel, abych se vůbec vysprchovala. Už tohle je pro něj problém a vždy říká ať to vezmu rychle :(. Je to šílené náročné být na vše sama a už fakt pádem na hubu. Syn i špatně spí, budu se co hodinu v noci, tak ze jsem vyčerpaná. Manžel se bohužel k pomoci stále nemá a mě už dochází trpělivost.
@ronja55 vysvetli manželovi, že dite se nehlídá, ale vychováva. V normálních rodinách je výchova záležitostí rodičů. Obou. Proste mu to dítě dej, ať si všimne, ze vůbec nějaké dítě mate. A neptej se, oznamuj.
@ronja55 tak to tedy obdivuji,že zvládaly i to hospodářství, já vtom šátku třeba nezvládnu činnosti u kterých se musí človek zohybat,protože musím uvažovat malého níž. Nicméně už ti tu psaly ať s ním promluvily,prostě řekni,že potřebuješ více pomoci.ja kojim v kuse přes den,proto ty překlepy jak jsem online na telefonu,ale v noci se partner snaží abych měla kousek souvislého spánku,tak pokud není nutno kojit pomůže.nicmene přes den buď kojim nebo spi na m s nebo jsme venku.udelam jen nezohybaci činnosti,případně pak dle toho,jestli mi n procházce usne a vydrzi ještě chvíli spát,což se zatím stálo asi pětkrát(máme 10.tydnu).musíš mu říct narovinu,ale ne tak,že holky z koníka říkaly...
jsem asi jedina, která napíše, že to normální je 🙂 (neříkám, že je to dobře, ale že to bude taková ta norma 🙂...jinak bych řekla, že se to zlepší s věkem dítěte