Manžel se mi mění před očima, chci utéct
Zdravím milé maminky, vím že z těchto diskuzí je tu nespočet, ale potřebuji se svěřit a sebrat odvahu změnit svůj život. Žijeme s manželem 11 let v manželství a 1,5 rok předtím. Nikdy nebyl ten vysluvený getleman, ale něco mě k němu táhlo. přožili jsme toho opravdu hodně..zlé.. a zlé a se vším jsme se poprali..jakžtakž.
Ale od narození našeho syna se vše obrátilo a je to čím dál horší.
Synovi je 3,5 roku a mažel s ním neztrávil ani půl dne sám, přebalil ho maximálně jednou, nikdy ho nekrmil, a na procházku ho vzal co bych spočítala na prstech jedné ruky... pořád jsem si říkala, že se bojí malého mimča a že až prcek vyroste bude to lepší. Ale o moc lepší to tedy není.
Nejde všechno popsat aby jste rozuměli mému pohledu a toho jak se manžel mění. Vím že teď je určitě i chyba na mé straně, protože už se nensžím něco zachraňovat. Vždycky jsem všechno řešila a zachraňovala já, sklonila hlavu a byla puťka nechala si všechno líbit..( nejspíš si na to zvykl) Ale taky jsem se s příchodem syna změnila a občas se manželovi postavila. Jenže vždy k mé škodě.
1. Všechno otočí proti mě, to že je prcek nemocnej, můžu za to já, všechny záporný vlastnosti má po mě. Jsem špatná matka z jeho pohledu. Ale já to vidím jinak.Jsem sním od narození 24 hodin denně, on s ním nebyl ani půl dne sám. A když se má člověk starat ještě o domácnost v domě, zahradu atd. a hrát si s dítětem (podotýkám žádný čas na sebe nemám- Jediné moje neřesti jsou kniha a PC jak utýct trochu do jiného světa (ale na pc hledám práci, oblečení apod.) a manželovi se to nelíbí, prý tak syna zanedbávám a on nic neumí....dělá přitom jako bych na pc vysela 24 hodin denně.☹ Ale s nad mě pochopí jiná mamča co utíká ke knize a pc když malej spí nebo najde činost s hračkami.
2. synovi se věnuji, chodíme na procházky, hrajeme si čteme, tvoříme. jezdíme na výlety.../jenže jen já a syn a občas noje máma) Manžel někdy přijde s práce a ani prckovi neřekne ahoj a lehne. Někdy si přijde pophrát max půl hoďky nebo se sním osprchuje a pak nemám čas.
3. Když je manžel nemocnej...nevidíme co celou domu...je zalezlej aby nás nekazil. Ale když jsem nemocná já musím zvládat všechno.
4. Manžel mě nikdy nepochválí. Vůbec nejí jen lemtá pivo. Když navařím řekne že se to nedá jíst ☹( Nejíme jako rodina.
5. Ale on ze sebe delá nejlepšího otce na světě, ale já to tak teda nevidím a on si to neechá vysvětlit.
6. Řekne mi že se neumím vyjadřovat, neumím mluvit (No jasně když nechodím mezi lidi, a dělám jenom zvuky zvířátek a čtu pohádky) když jsem šla na pohovor, ohledně práce byl to nejhorší pohovor v mém živitě. Chybí mi lidi ale manžel mi neumožní snimi být. Žádné kamarádky ani sousedky ke mě nechodí na kafe jak vidí manžela prchají a hledají výmluvy. (nedivím se jim)
7. Začíná být agresivní, na prckovi narozeniny, po hádce když nepřijeli prckovi jeho rodiče popřát jsme se chytli a on mě škrtil a táhl z obýáku až do kuchyně. Nebyli v tom pěsti ale ta rychlá škrtící agrese mě tak překvapila, byla jsem v takových šoku, že jsem utekla před dům a zavolala na něj policajty. On ležel s prckem v posteli a tvářil se jak milijus e že nic neudělal. Nepřišel se mi omluvit, nekál se nic podobného ještě mšě utvrdil v tom že jsem to zavinila já a že za všechno můžu. Pak ve slabé chvilce jen naznačil, že ho mrzelo že rodiče nepřijeli prckovi popřát. Ale žádá omluva. A já mu odpustila...
8. Když mi nadává je neskutečně hrubej i před synem, nadávámi do pi.. a do ku.. Já teda taky dokážu řvát ale nikdy mu sprostě nenadávám. To mě u něho štve jako by mě nenáviděl. Ale nechce se vzdát půlky domu tak radši mě bude deptat ať odejdu.
9. Poslední hádky kkdyž jsem prckovi stahovala pohádku (protože zase se ve školce nachladil) dostala jsem nadáno že jsem fůrie a trávím všechen čas na pc a prcek jen čučí na bednu (Jo tak sním mám jít asi ven a skákat když chrchlá jak stoletej stařec) neměla jsem sílu se ani obhájit...chtěl mi notebook rozbít ale naštěstí to odnesla jen myš.
10.Sex nemáme už nemůžu se přetvařovat nemůžu, prostě na něho nemám chuť nepřitahuje mě. Sprostě mi nadává, nepochválí mě a ještě čeká že budu po vůli??? Nemůžu a to určitě situaci komplikuje, protože se nemá kde ventilovat.
11. Včera jsme byli na výletě já s prckem a sbábi a poprvé v životě jsem záviděla!!! Byli jsme v nákupním centru a vedle nás byla rodinka se dvěma dětmi mimi v kočárku a asi 4 letá holčička. A manžel pomáhal obstarat obě děti pomohl manželce s jídlem. Krmil, převlíkal, krájel, držel bez námitek s usměvem. A mě bylo dobreku že takovou rodinu prckovi dát nemůžu a žačalo to ve mě hlodat ským to vlastně žiju ..
12 Když to vydržím jak to bude vypadat třeba za 3 roky?? Nakonec to odnese syn.
13 Už se dívám i na pronájmy ale je těžké vyhodit okolo 7500-9000 za zařízený pronájem. Začínat znovu s holým zadkem ???? A náš pan dokonalý bude vklidu ve velkým a zařízeným domě a bude s e smát...
14 Úplně se bojím mu říct že takhle to dál nejde, že s tím musíme něco udělat. Nejlepší by bylo prodat domek a každej si z něho pořídíme nové bydlení... Ale na toto on nikdy nepřistoupí.
15 Nikdy mi na prcka nepřispěl ani korunu, všechno jídlo, oblečení, hračky táhnu sama... (On si buduje dům) (Pak se mi nemůže divit že hledám bšechno nejlevnější oblečení hračky na netu abych mohla prckovidát to co je potřeba) a ještě jsem ta nejhorší na světě.
16 Holky má takovýmu člověku cenu zase odpouštět?? Upřímně se přiznám že na to nemám sílu ale nemám ani sílu začít znova s holým zadkem, ale statečně o tom uvažuju. Asi potřebuju nakopnout ,aby se prckem měl dobře... A nežil v tom co mezi námi s manželem není.
Díky za každý postřeh a naději a sílu kterou pošlete.
určite oddidte . teraz to už není o vas, ale o synovi. ovlyvni ho to, nebude si vas vazit, ked vidi ze si vas nevazi ani manzel, bude to len horsie a horsie.
na peniaze z podnajmu nepozerajte, je to len mala dan za stastie.a dom neni dolezity. po rozvode sa podla zakona budete musiet majetkovo vysporiadat.
držím palce.
@simanas Obrat se na nějaké centrum a požádem o pomoc. Jinak bych začala i tím, ze ma povinnost přispívat na potřeby syna ap. Schovavej si úcty atd. Jsi dobra, ze sbiras odvahu a jsi rozhodnuta odejit. Udelej to. Já to zazila před 2 lety, kdy mi ex oznámil rozvod. Nechoval se, jak ten tvuj, ale zpetne jsem rada. Nekomunikoval a presne, nezazila jsem bezny pocit rodiny. Abych se doma citila prijemne. Obrátila jsem se na psychologa, dum jsme měli též společný....Naštěstí me problémy se svěřenim do pece nedělal. Ted je často nepříjemný, ale jsem už mnohem dal.
@simanas - no chová se k tobě jak dobytek, tak se tak zachovej taky 🙂 Tzn. najdi si jinou známost a začni znovu, někoho, pro koho děti nejsou překážkou,se zázemím, někoho kdo se k tobě bude chovat s úctou a před manželem zatím hrej hodnou ženušku a neprovokuj ho tím, co ho točí( i když ho asi bude točit všechno, co?) Pokud se ti nepodaří brzy najít jinou známost, za každou cenu se zařiď sama - nejdřív bych zkusila dům pro matku a dítě, budeš tam mít půl roku najít si práci, dát se dohromady a najít si jiné bydlení a pak bych zařizovala nějakou garsonku, či byt 1+1, aby to bylo co nejlevnější, klidně i zařízené, ale pochybuju, že by to bylo zařízené pro dítě...každopádně, aby ses mohla rozvést musíte žít min. půl roku odděleně, rozvod bude asi pelo a od taového člověka čekej všechno, klidně, že budw chtít dítě pro sebe, proto je důležité,aby sis před tím, než podáš rozvodové papíry vybudovala své zázemí, tedy byt a práci, přeji ti hodně štěstí bude to náročné, ale pak už bude líp...
Rozvody moc neuznávám, ale tady je evidentně vidět, že vás nemá rád. Nebo alespon tebe určitě. Je to jenom na tobě, jestli máš ještě sílu zachránit rodinu, třeba manželskou poradnou, pokud by měl tedy zájem, o čemž pochybuju, nebo odejdeš. K té finanční situaci - pokud je domeček psaný na oba, musel by tě po rozvodu vyplatit.
@simanas zajdi na sociálku, poradín ti.....máš výhodu, že jste 11 let manžele, vše se bude delit i kdyby se manžel na hlavu stavel.....může vyhrávat se sřídavou péči, ale dlouho mu to nevydrží neb se o syna postarat nedokáže...
máte jen jedno dítě, prchej....tohle si nezaslouží nikdo natož matka jeho dítětě...
drž se, takovýho debila najdeš na každém rohu....takže o nic nepřijdeš, neboj...a on se najde nějaký fajn chlap, uvidíš...
@simonceli Díky jj taky mě překvapilo s čím vším se dokážu i nedokážu poprat.
@marcicek84 No upřímně na druhýho chlapa nemám ani pomyšlení, a nemám se navíc ani kde seznamovat, ani nato nemám chuť a čas.. Mám jen představu o mámě na plný úvazek. Další chlap to snad až jako poslední věc. Ale vím že člověk nikdy neví co ho potká...ale to by musel být opravdu hodný a něco v tom smyslu jako osud.!! Jinak nechci chlapa ani vidět..Má ženskost se bude hojit pěkně dlouho☹
JJ četla jsem u půl roce i o poplatcích za rozvod a vyrovnání SJM. Povleč ese to
@tarra27 JJ to se půjdu rozhodně zeptat na co všechno mám nárok abych to zvládla. S jakým prodlením financí počítat a podobně. Jak řešit trvalé bydliště a rozvod a stím spojené vyrovnání.
@zmuzle jj záznam byl.
@simanas Tak pul roku je formálních. Nám to do žádosti napsala právnická bylo to. Ten tvůj asi bude dělat problémy, ale vše ti poradi. Já už mám taky přítele, ono není špatně i pro syna vidět fungující mužský vzor. 🙂 A ty se rada o nekohon o přes. Co ma byt, bude, ale az budeš připravena. 😵
@simanas Urcite, je důležité, ze jsi si to uvědomila a pres těžké období co te čeká jsi odhodlaná to změnit. I kvůli synovi. Stvou me ženský, co říkají, ze zůstávají kvůli dětem. Ty si jich pak nevazi a co víc, přejímají chování jejich despotického otce. Ty si budeš vážit sama sebe 😵
@simanas Mam slzy v ocich ☹ Takovej zivot si nezaslouzis ty ani tvuj syn, neni duvod proc s muzem zustat. Zvladas vsechno bez nej uz ted, verim ze tohle opbdobi brzo preklenes a chlap pro opravdovej zivot nejen trapeni a prezivani se objevi. Preju hodne sil, stesti uz mas v synovi 😵 ! Drz se!
@simanas Jsem jen na mobilu, tak se nerozepisu tak, jak bych chtela.
Ani nevis, jak ti rozumim, zila jsem roky ve velmi podobnem manzelstvi, ona jsou takovahle manzelstvi vetsinou podobna. Muz dominantni, zena poslusna a s prichodem ditete se cosi stane... Stane se to, ze zena s pozici matky ziska novou podobu sebevedomi a je sem tam schopna partnerovi oponovat, coz driv nedelala a proto driv problemy nebyly tak znat. Samozrejme v takovem vztahu zena spor nemuze nikdy vyhrat, protoze muz ji utluce argumenty a vyjde opet on jako ten skvely a ona jako ta priserna.
Hrube nadavky a obcas i hrube zachazeni, permanetni ponizovani a snizovani hodnoty a nazoru druheho cloveka, to je zkratka klasika. Je mi to lito, ale NIKDY se to nezmeni. Je nakonec dobre, ze uz myslis na utek jako reseni, protoze ono to opravdu jine reseni nema ☹
Je ale potreba hodne sil k odchodu a pak i do budoucna, protoze on ti to urcite neusnadni a je dost mozne, ze vas bude cekat i spousta neprijemneho souzeni o dite...
Preju tedy to nejpotrebnejsi ted - silu a take trochu stesti.
@simanas nezlob se na mě, ale sama jsi psala, že je agresivní...stačí pár let, kdy dítě doroste do staršího věku a už nemusí mít zábrany uhodit i jeho...píšeš, že k malému se chová dobře, přitom výš popisuješ, že s ním není vůbec a jednou za čas si s ním pohraje, jinak se k němu chová nijak...promiň, ale můj partner přijde domů dá pusu mě i dceři, pomazlí se s ní, zablbne, chystá ji jídlo, přebaluje, převlíká, uspává, tráví s ní celý den, zatímco já jdu na nákupy nebo prostě někam...tohle je ukázka toho, že má své dítě rád..ne to co píšeš ty nahoře...jestli ti přijde, že tě srážím, tak to mě mrzí, ale někdy je lepší s člověkem jednat narovinu..pomůže ti snad moje lítost? ty momentálně potřebuješ nakopnout, přestat přemýšlet proč to nejde změnit a dát si jasný cíl, co nejdříve vypadnout...já tě za chudinku nemám, znám plno holek, co žily s podobnými partnery a raději odešly do azylového domu, než tomuhle vystavovat své dítě...možná ti připadám jako bezcitná potvora, ale já běžně holkám v podobných situacích pomáhám, posílám peníze, dávám jim krabice oblečení pro děti po mé dceři, hračky, jídlo i stravenky...a pokud se ke mě dostane informace, že potřebuješ pomoct ty a dělá se sbírka ať už peněz nebo něčeho jiného, věř, že ti ráda pomůžu...momentálně je to ale na tobě..podle mě by měla matka jednat hlavně tak, aby neublížila dítěti a není pro mě výmluva, že potřebuje tátu nebo že se chová hnusně jen k té matce, přímo před očima dítěte..ano, mám to štěstí, že mám skvělého chlapa, který se stará o mě i o dceru, ale na druhou stranu, ty ho přece můžeš mít taky, čím dřív odejdeš od toho dosavadního, tím dřív můžeš začít nový život ať už sama s dítětěm nebo po boku s někým, kdo si tě bude vážit...ale řeknu ti jedno...já jsem toho názoru, že partner je odraz samotného člověka, pokud se k tobě ten tvůj chová tak hnusně, tak určitě přemýšlej hlavně o tom, proč má ten pocit, že si to může dovolit...to znamená začni u sebe, ty se musíš změnit aby si tě on začal vážit a přestal ti ubližovat
@kataol Jen bych chtěla dodat, že mít skvělého partnera není jen otázka štěstí, ale i výběru, práce na vztahu i na sobě samé. Tím nechci říct, že si za to může zakladatelka sama, ale že každý může ovlivnit to, jestli si štěstí nakloní nebo ne. A já bych zakladatelce doporučila zapracovat hodně na sobę, protože to, co si k ní muž dovolí závisí i na tom, co mu dovolí sama.
Utíkejte pryč!Úplně s Vámi soucítím.Měla jsem to hoodně podobné.Na všechno sama,at byl nějakej problém vždy bylo vše na mě.Doma nepomohl vůbec,snažil se chvíli,když se malá narodila.Čím byla větší tím mín se jí věnoval.Radši chlastal a seděl u PC nebo nechodil domů.A agresivní a sprostej byl taky a to dost.Já z něj měla strach,nechala jsem si všechno líbit a to jsem taková nikdy nebyla.V životě jsem ho neprovokovala nebo nehysterčila,úplně se mi to vrací a je mi z toho úzko.To mě ještě dokázal ponižovat a taky mě v životě za nic nepochválil.I před dcerou se tak choval.Já nevím,proč jsem zůstávala dál s ním.Asi ze strachu,jak bych nás uživila,kam bych šla.Loni záčátkem října jsem mu přišla na nevěru a to byla vážně ta poslední kapka.Sebrala jsem všechnu odvahu a řekla dost je konec.Já ho stejně už nemilovala a po tom všem,co mi dělal..No a jak se hned začal chovat jinak,jak mě miluje blá blá kecy.Jsem nejvíc štastná,že jsem odešla.Krátce potom jsem se dala dohormady s přítelem,kterej mě celou dobu držel a je úžasnej,hodnej,váží si mě a můžu se o něj opřít.Dceru miluje taky i ona jeho.A ex?Ten když už viděl,že nemá u mě šanci,přestal komunikovat a začal se chovat zase jako hajzl.Ted neplatí alimenty,dceru neviděl 7měs.,nemá zájem.Ani na narozeniny si na ní nevzpomněl.Já se jen modlím at se za nějakou dobu neozve,že chce malou vídat.Ta to nesla hodně špatně a pořád po něm brečela.Ted už si na něj nevzpomene.Zvládly jsme to a jsem za to fakt neskutečně štastná,že ted mám v životě štestí a doufám už toho pravýho.Tohle si nezasloužíte i Vaše dítě.Ten člověk se nezmění,já ex dala tolik šancí a bylo to jen horší a horší.Moc Vám držím palce a přeji,aby jste byla už jen štastná!
@simanas nečtu co radili ostatní, ale není jediný důvod proč s ním být, zato hodně důvodů proč jít pryč-aby jste byli v klidu, syn nebral za normální nadávky, agresivitu. stejně syna živíš sama, věčně jsi sama takže prakticky se nic nezmění, kromě toho že budeš v klidu
můj manžel asi není otec roku, ale děti přebaloval, krmil, vzal je na procházku at mám klid, třeba mě nechá o víkendu si do 11 pospat, at spočnu a je s klukama-hrají si, uvaří oběd
Za sebe a ze své zkušenosti radím rychle uteč, pryč, jen tam nezůstávej. Prožila jsem něco podobného, naštěstí jsme spolu neměli děti. Agresivita partnera nikdy nezmizí, jediné co je jisté, že se stupňuje a stupňuje. Začne to obvykle fackou, končí pořádnou bitkou. U nás to bylo několik zničených mobilů, bitky po 5 letech soužití téměř na denním pořádku. Policie u nás byla snad 10x. Když už mi i policajti začli radit, ať se rozvedu, že mě jednou patrně zabije, tak jsem začla uvažovat rozumně. Do té chvíle jsem se hrozně styděla, styděla jsem se za něj, jakého mám partnera. Před okolím jsem to dlouho tajila a i když jsem s tím šla už na světlo, tak tomu málokdo věřil, včetně jeho maminky. Každý jen mávl rukou a řekl - tomu se mi nechce věřit, takovej zlatej pracovitej chlap.....to trochu přeháníš. Takže jsem rychle pochopila, že co okolí skutečně nevidí na vlastní oči, tak tomu nevěří (většinou). Takový optický klam. Tihle násilníci totiž na okolí působí hrozně mile, chtějí se zalíbit. Ex ani náhodou nepochyboval o tom, že něco dělá špatně, že se tohle skutečně nedělá. Špatný žebříček hodnot a špatný vzor ve vlastní rodině. Sice asi 1000x říkal, že nebude jako jeho otec, který matku i děti mlátil hlava nehlava, ale nakonec byl úplně stejnej. Takže radím - UTÍKAT - patrně to bude jen horší.
@domiz
@barulina
nezažila jsem, samozřejmě že to nemůžu plně pochopit..na druhou stranu dávám normální objektivní názor člověka, který má harmonický vztah a ví, že jde si najít partnera podle představ...nikoho neodsuzuji, ale jak už jsem psala, potkala jsem několik podobných případů, kdy žena s dítětem odešla od chlapa, i když neměla práci, podporu v rodině a teď jsou na tom dobře..někdy je potřeba padnout na úplné dno, aby si člověk srovnal hodnoty, změnil přístup k určitým věcem a hlavně vzal život do svých rukou..teď to napíšu obecně, ne k tomuto případu...říkejte si co chcete, ale já jsem přesvědčená, že každý má svobodnou vůli a je na něm, jestli se bude chovat podle ostatních, zařizovat se podle očekávání jiných nebo se nechá ovlivňovat okolím, bude se vymlouvat a hledat důvody, proč něco nejde..nebo se prostě rozhodne, že svůj život změní a udělá co je potřeba, aby měl ten život lepší..jasně že to nejde hned, ale nějak se začít musí a vždy se dá k tomu cíli nějak dopracovat..ale to už je na cílevědomosti, na motivaci a síle toho jedince, jestli se do toho dá nebo radši tu odvahu v sobě hledat nebude a nechá věci tak jak jsou, protože takhle se to dá taky přežít...neustále potkávám lidi, co si na svůj něco stěžují, ale když jim navrhnu řešení, radu nebo jak to změnit, tak jen mávnou rukou, že takhle se to dá, popř. začnou hledat výmluvy, proč to nejde..i když ty výmluvy nemají hlavu patu...opět říkám, píšu to obecně, ne k tomuhle případu...každý si prochází sem tam horším obdobím, ale důležité je se z toho poučit a příště dělat věci jinak...vždycky je možné začít znovu...ale to už je o způsobu myšlení samotného člověka
a uty re muzete obratit na Bily kruh bezpeci. tam vam poradi vic. i policie resi DN. a DN neni jen o fyz.nasili
@simanas Doporucuju stranku www.bezrealitky.cz . Snad brzy neco najdete 🙂
Pokud jsi polovičním vlastníkem domu a dojde k rozvodu, tak má manžel povinnost tě z tvojí půlky vyplatit - a pokud peníze mít nebude, tak se dům bude muset prodat a ty dostaneš půlku. Rozhodně to nebude tak, že budeš třít bídu s nouzí a on si bude sedět na baráku... Navíc je povinnej platit na syna výživné... Jestli se chová tak, jak se chová, je fakt nejvyšší čas vzít nohy na ramena... Držím palce...
Je mi to moc lito,ikdyz te neznam. Utikej,rychle pryc. Syn si nezaslouzi znicene detsvi. A ten psychopat jiny nebude. Seber vsechnu odvahu a silu a jdi. Dokazaly to jine zeny,dokazes i ty. Jen nedoufej,ze to bude lepsi,protoze by si sobe a synovi zkazila cely zivot. Za chvili ty utoky budou i pred tvym synem,a jak mu asibude? Ty jsi jeho mama! A ty jsi jedina,kdo ho pred timto muze ochranit! Drzim palce.
@kataol Ano s tím souhlasím.Já se k tomu kroku odhodlávala rok a půl.Někdy to vážně není jen tak,ale našla jsem tu odvahu a ted jsem za to hrozně moc štastná!Jako jsem dlouho nebyla,protože v tom manželství jsem štastná rozhodně nebyla.Hlavní je,že s tím chce ta ženská něco dělat,hlavně kvůli dětem.Přiznávám i to,že jsem se musela změnit já sama,je to tak.A bum najednou nečekaně a neplánovaně 🙂 jsem se dala dohromady s přítelem,kterej je zlatej a miluje nás obě,můžu se o něj opřít.Má v něm to všechno,co jsem si vždycky přála a co jsem s ex nikdy neměla.A pořád tomu nemůžu prostě věřit 🙂 Jsem v to věřila,že mě to potká a přišlo to..I já takový lidi znám,to je pak zbytečný radit nebo jim něco vůbec říkat.Stejně si to udělají po svém.Já si myslím,že to jde odejít,když opravdu chce.Není to lehký,kolikrát jsem se hroutila.A ex mě prosil at se vrátím, ted z toho nejsem jakoby úplně venku,pořád to ve mě je.Ale je to pro mě uzavřený ,prostě minulost.A jsem ráda,že jsme to s malou zvládly.
Dobry den, nebudem radit ako na manzela alebo od manzela. Len napisem nieco z pravnej stranky. Pokial chcete odist a predpokladame, ze manzel nebude suhlasit s rozvodom a na majetkovom vyrovnani sa tiez nedohodnete, bude zreba platit najom niekde inde v byte, ale:
1. Podat zalobu na urcenie vyzivovacej povinnosti (voci Vam aj dietatu) pred rozvodom.
2. Podat ziadost o rozvod s navrhom majetkoveho vyrovnania (ako spoluvlastnik mozete ziadat sud, aby sa dom predal a peniaze rozdelili).
3. Zalobu na urcenie vyzivovacej povinnosti voci rozvedenej manzelke.
Takze aj ked nebude chciet davat nic, sud to rychlo zmeni (alebo ak nebude plnit dobrovolne, tak po exekucii).
Je to beh na dlhu trat, ale nebala by som sa toho. Doporucujem obratit sa na bezplatnu pravnu poradnu u ELSA na najblizsej pravnickej fakulte.
otec pil, vyloženě agresivní na mámu nebyl, ale pamatuji nadávky. bylo mi 10 a setře 7 když se mamka konečně rozhoupala a rozvedla se. Bylo to to nejlepší co mohla udělat. Šli jsme k babičce a až pak se odstěhovali. Ano finančně to bylo dost náročné a divím se jak to mamka zvládla sama a moc jí obdivuji, ale všichni tři jsme si moc blízké a měli jsme báječné dětství (moc věcí si do 10 nepamatuji, jen útržky) A otce tak toho jsem od těch 10 neviděla. Náš dům se prodal )musel by mamku dle rozvodových papírů vyplatit a na to neměl - trvalo to asi tři roky možná déle, ale nakonec mamka získala svojí polovinu a koupili jsmesi krásný byteček. Ano otec mi svým způsobem chybí, ale né ten kterého mám
🙂. Chce to odvahu, ale na změnu nevěřím a čím dřív tím asi líp pro oba. Hodně štěstí
Podobné diskuze
- Zapojení otce dítěte do péče o nemocné dítě - při současné nemoci matky51
- Už nevím jak dál v manželství...69
- Manžel se mi změnil, stěžuje si, je vzteklý. Poraďte16
- Dům pohádek Plzeň. Kam se dá ještě zajít s holčičkou?4
- Rodičovská dovolená do 7 let věku dítěte. Jak na to?2
- Manžel se po svatbě změnil. Nadává mi35
@simanas Co nejdřív odejít!!! podívej se, stejně píšeš, že vše malému a sobě obstaráváš sama, že ti nedá ani korunu. Takže vlastně zvládáš syna uživit sama. Zkus třeba poprosit rodiče, jestli tě nenechají nějakou dobu u sebe. zažádej si na sociálce o nějakou pomoc, zjisti si co nejvíc co můžeš. Tohle nikam nevede. A jak říkáš. Ve finále to stejně nejvíc odnese tvůj syn. Ten chlap se nikdy nezmění. Maximálně se bude nějakou dobu převtařovat, ale nezměni se. Seber všechnu odvahu, hrdost, tvoje a synovi věci a odejdi. Bude to těžké, ale máte tolik hezkého před sebou a tvůj muž vás jen ničí a brzí. Nedovol to kvůli synovi. Posílám ti hodně štěstí a odvahy aby jsi to vše zvládla. A ty to zvládneš. Můj otec říká, že ženská je nejdokonalejší voják. To co všechno dokáže ustát, obvzlášť když je matka, to nedokáže nikdo.