Manželova neustálá únava, spavost, nechutenství

@merope to není zas tak pravda nikdy jsme stopy krve na prostěradle neměli a to trvalo půl roku než jsem přítele k operaci dokopala, bál se co se bude dít, jestli ji přežije (nejdřív jsem se smála a pak mě to přešlo když ho nechali skoro vykrvácet přes noc protože v noci doktoři službu nemají), jak to bude s bolestí potom. A vážně se tak dá žít i několik let, partner měl 4. stupeň z 5 nebo 6 nevím přesně, má to dědičný a jídelníček na to fakt nepomáhá. Má rok a půl po operaci a zas se mu to vrací a to má furt ovoce, zeleninu, luštěniny, jogurty, polívky, všechno spíš dušený nebo pečený smažený jenom sem tam ( teď je třeba sezona tak si dal po půl roce smaženou cuketu) a jako fakt je to jedno zas začíná trpět a trávit na záchodě čím dál víc času, a ten blbej doktor co ho převzal když ten jeho odjel na misy ho nechce pustit na další operaci přes to že i ten původní říkal že ještě minimálně jednou bude muset že tam byl problém.

@yelowangel a mel to delane Longovou metodou? Ex po operaci longovou metodou nema uz 10 let problemy, drepi furt a na jidlo zrovna nedba...

@sary_na Já tedy souhlasím s @karlajasmine - aktuálně máme zkušenost s naším taťkou (74 let). Poslední dobou hubnul a hubnul, až se všichni ptali, co mu je, zda není nemocný. My jsme mu doma říkali, že moc málo jí, že to takhle není možné. Jistotu, že není nějak nemocný, jsme pochopitelně neměli. No nedal si říct, aby s tím něco dělal. Zabralo až to, když ségra ztropila hysterickou scénu, že o něho nechce přijít, že ho má ráda, ať se sebou něco konečně začne dělat. Šel k obvodní lékařce, ta ho poslala na řadu vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie, ultrazvuk břicha, vyšetření štítné žlázy, odběry krve,...). Výsledek (díkybohu) je takový, že nenašli NIC. Taťka po výstupu ségry začal víc jíst, přestal hubnout, už vypadá líp.
Poruchy příjmu potravy mají různé podoby. Ne vždy je to tak, že u bulimie musí dotyční zvracet a u anorexie nejí vůbec nic. Často jedí hodně málo, ač okolí tvrdí, jak hodně jí a že mají dobré spalování (taťka, ségra), nebo se přecpávají, ale nezvrací (s tím mám pro změnu zase zkušenosti já).
Každopádně takový nezdravý přístup k jídlu má vždy psychické kořeny, takže bych rozhodně nezavrhovala návštěvu psychologa, kineziologa, EFT, rodinné konstelace či cokoliv, čemu bude aspoň trochu přístupný. A z vlastní zkušenosti ještě dodávám, že k přejídání se sklouzávám nejvíc tehdy, když jsem ve stresu, hrne se toho na mě hodně, neumím si poradit s vlastním životem (a ségra naopak v tu chvíli přestává jíst)...což podle popisu je toho teď na manžela objektivně fakt hodně.
Držím moc palce!

Partner měl něco podobného - jelikož je hodně hubený, tak to bylo vidět, že mu něco musí být, ještě víc. Na konec podstoupil vyšetření jícnu sondou až do žaludku a na jícnu ve spodní části byl vřed. Ten vylučoval nějaké látky, které způsobovaly, že byl pořád na záchodě (často průjmy, doma se svíjel...). Po odstranění vše odeznělo. Dokonce i hemoroidy.

@bamishop jo tak to nevím, vím že vyhlášenej Vyškov mu to před lety nějak podělal tak to bylo složitější část mu tam museli nechat ale 3/4 odoperovali a u toho zbytku se čekalo až vypadnou svorky

Kamarádka měla přechozenou boreliózu, únava nechutenství, deprese, skončila až na psychiatrii, na boreliózu přišla až náhodou její gynekoložka, která ji vzala je svému obvodnímu lékaři na odběry. Trvalo asi 2 roky než se přišlo na boreliózu.

@yelowangel tak to je divoké, koukám, že pořád se člověk učí, že ne vše je tak, jak se domníval. Držím pěsti, ať se to manželovi spraví.

@merope děkuju, no jo taky jsme si mysleli že po operaci už bude mít pokoj. Mě to právě napadlo protože příznaky by seděli a navíc je to takový citlivý že ne každej chce o tom mluvit. Navíc když se objeví krev ve stolici dost lidí zpanikaří kvůli rakovině a radši si říká že to nic nebude dokud to nebudou řešit 🙂

těžko říct, je možné, že je zdravotně v pořádku ale uvnitř hlavy jakoby chtěl trpět: odmítá jídlo, nemá chuť do života a tím pádem je unavený a bez elánu .....který potřebujeme do života... otázkou zní jestli ho něco trápí...

A jak se k tomu manžel staví? Jakože odbyde tě, že vyšetření byla v pořádku a on je zdravý? Čemu připisuje svoje pootíže? Přijde mu to takto normální? Není mu líto, že je takovej (pardon) chcípák? A ta váha je naprosto šílená, bylo by kupodivu, kdyby se cítil fit.
Pokud on by se stavěl že je zdravý, tak bych se k němu tak začla chovat. Čili žádné spaní do oběda, ale pěkně třeba na velký nákup, pohlídat děti, domácí práce.. odpoledne na rodinný výlet 3 hodiny a podobně. Nemyslím to jako šikanu 🙂 ale spíš jeho vyšikanovat k nějaké akci a uvědomění si, že je něco v nepořádku.
Jak si vlastě dělíte domácí práce a trávíte volný čas..?
S diagnozou samozřejmě neporadím, podle toho co píšou holky bych viděla jako spouštěč smrt dědy, pak se třeba nechtěl/nemohl radovat z očekávání mimča.. bloknul se a vypěstoval si z toho nějaký nepěkný zdravotní problém.

Vždy,když mluvíme o dědovi..Má slzy v očích..Ale tváří se a mluví,jako bychom se bavili o včerejším obědě..
Takže je mi jasný,že s tím neni vyrovnaný..Ale nildy se mi ho nepovedlo nalomit tak,aby se rozpovídal a třeba i rozplakal,aby se mu ulevilo..
Další věc..Tchýně za mnou věčně chodí,abych mu s tím jídlem domluvila,že jinak umře,atd..Když ale na manžela uhodím,že nejí tak jak by měl,že je to takhle špatně a měli bychom to co nejdříve řešit,podívá se na něj s úsměvem a řekne:"Už aby Ti dali všichni pokoj,viď?"..On protočí oči a veškerá diskuze je ta tam.
Teď pro změnu nepojede k lékaři protože musí do práce a pak bude radši s námi doma než lítat po doktorech..no a o toho psychologa se snažím už delší dobu.A nic..prostě tam nechce..

@pavlinar To s nákupem,atd..jsem párkrát zkusila..Výsledkem byl náštvaný muž,který si pak stěžoval na slabost a bolest v uších a v autě při cestě zpátky tvrdě usnul..nějaké hlídání po příjezdu domů..nehrozilo.
A volný čas už nemáme.Starost o malou+dům+psi+vyřizování a úřady s tím jak chodí do práce se vykryje tak,že když už trošku času zbyde,spí.

@sary_na Ty mdloby, tlaky, bolest hlavy, zažívání můžou souviset i z úzkostnými poruchami. Pokud má různá vyšetření negativní, zkusila bych se domluvit s jeho obvoďákem, ať ho pošle na vyšetření na psychiatrii. Na Tebe třeba nedá, ale na doktora ano.

A když mu řekneš, že to sama vše nezvládáš? Že potřebuješ normálně fungujícího partnera, ne jen na práci, i na zábavu a společný život? Asi nic, že, je nepřítupný domluvám :(
Co citové vydírání? Když ne kvůli sobě, tak k dr bež kvůli mně a dceři, já už dál nemůžu atd.. k čemu je to dobré když místo dr je s vámi, když to vesměs prospí.
Až si zas někdy takhle bude v autě stěžovat, tak to vem obratem k lékaři, bez depat.
Jinak jak říkaj holky, šla bych k dr sama se poradit, aspoň něco

@sary_na můj manžel byl taky hodně unavený, málo jedl, z jídel mu bývávalo špatně a občas je i nyní. Každopádně jsme změnili jídelníček a u dr. mu zjistili Gilbertův syndrom

@sary_na když jsem četla prvních pár příspěvků, tak mě napadla páteř a tys o několik řádků napsala, že měl vážný úraz páteře. Pátrali jste i tímhle směrem?

Kdysi jsem byla u obvoďačky s problémama s dýcháním, následovaly krevní testy, rentgen, alergo, všechno dobrý...když mi řekla, že mě pošle na rehabilitaci se zádama, tak jsem na ni hleděla, jestli si ze mě dělá srandu. Tam mě fyzioterapeutka prohmatala a řekla mi, že je to jasná páteř. Prý je hodně problémů (i když to vypadá nesmyslně) provázaných právě s páteří. Obratel může špatně srůst nebo se udělá výrůstek, který tlačí na míchu a pak se to projevuje různě.

Mimochodem, kamarádka měla úraz, zlomený obratel, doktor debil, který jí povolil normální režim. Skoro rok jí trápí bolesti zad, migrény a teď si vydupala nový rentgen. A překvápko, prej má ten obratel zlomenej. 🙄

Děkuju Vám všem za rady..už asi tuším,kam dál..Jen jsem ještě nezlomila manžela,aby k tomu lékaři došel..Ale už se rozpovídal o dědovi..a nakonec z toho vyšlo,že má hlavní problém se svojí mámou...Takže se budeme v rámci pár měsíců stěhovat,protože jsme bydleli v polovině domu,který patří tchýni...

@sary_na
Podobné problémy jaké popisujete jsem měla před lety celé 2 roky-začaly po operaci zlomené ruky, tenkrát jsem byla nadopovaná práškama od hlavy k patě-před operací jsem měla ještě ruku 3 týdny v sádře - 4 brufeny denně, v nemocnici po operaci pak 5 prášků denně týden (srážlivost, bolest, atb, na spaní, na křeče-takže po propuštění - po 1. jídle - nejdřív záchvat a záchranka - jak popisujete a pak mě pomáhaly globulky na žlučník, které jsem dostala pak od dr-když nemohla přijít na to co mi je /dnes si myslím že to byly játra/ moje rada je-nepřičítejte problémy psychice-změňte od základu životní styl-a pokud ani to nepomůže-klidně včas hledejte alternativní způsoby léčby případných vážných chorob-které lékaři neumí odhalit. Jestli na to máte-tak zkuste Biorezonanci-za 1500 první prohlídka a pak další případné terapie-800 každá další.. Klasická medicína je pro mě jedno velké..zklamání. Chápu že na některé nemoci není lék - ale co nechápu-je ta prevence-myslím i ta vyšetření která se při různých problémech nabízí-ne všechno jsou symptomatické potíže, to je můj názor.