Návštěvy s kojencem u prababičky, kde je špína a smrad
S babickou jsem nikdy nemela moc dobry vztah (vidaly jsme se jen na vanoce, narozeniny), pred 2 mesici umrel deda a ona zustala sama v baraku, je ji 87, ale je jeste pomerne cila, tyden je u moji mamky a tyden je sama na baraku (tak to chtela, pres to nejede vlak), no a jak ona tak mamka chteji abych ji navstevovala i s malym (10m), kdyz je sama na baraku, mam to k ni autem 50 minut, to by problem az tak nebyl, problem je, ze jak je stara, a nemuze, tak neuklizi, nic nevyhodi, smrdi to tam, no a do toho tam to moje dite plazi po zemi, vsechno ohmata, vsude chce lezt. I kdyz ji tam mama jednou za ten tejden uklidi podlahu, tak proste vsecko je spinavy a me je z toho uplne zle. Kafe si tam davam jen cerny (mliko ma v lednici buhvijak dlouho) a i tak se mi zveda kufr, neumyty hrnky (nebo spatne umyty), o tom, ze nekdy i upece buchtu ani nemluvim, to se snazim vzdycky nak vykroutit ze nemam hlad, a to to chce davat i malymu! Je mi ji lito, vim ze se snazi a chce byt este uzitecna, ale me ty navstevy nsprosto vycerpavaji a nechce se mi tam jezdit s malym, ale nemam ho kam dat :( No nic, pardon za sloh, ani nevim jakou bych chtela radu. Uz tam nechci jezdit, ale to nejde no ;( je to rodina.
ja mam tento problem se svou mamou, co se prestehovali z bytu do baraku je vsude bordel ... kdyz otevru lednici pulku veci vyhodim, jsou prosle nebo plesnive, oni to klidne jedi, dava to i mym detem. dneska dostali pul roku proslou nutelu (otevrenou), kdyz zacnu uklizet urazi se a nadava.
@sunnurse hele ja to na jednu stranu chapu, kluka si do jeho tri let nikdo nevzal ani na prochazkuv kocarku nestali o to ... a pak mi tchyne vycetla, ze s nimi syn nechce jit na vylet... proč by měl chtit, kdyz oni nechteli.... nakonec se to nejak srovnalo on povyrostl a zacli se vic venovat sobe vzajemne.
jak ja vam rozumim.. mame to same. do asi dvou let jsem tam jezdila se synem v nositku, aby se v tom neplazil..
@sunnurse to hlídání je až to poslední bych řekla.
Moje babi, nás nehlídali,nebrala na výlety, poprvé mě viděla když mě byly 3 roky.
Nestála o ,,tatovi parchanty"
Jak potom může někdo čekat že k ni budu mít jakýkoliv vztah?
Je to proe v podstatě cizí člověk.
Ono je to o tom vztahu komplet. Musí chtít a budovat ho oba dva. Ne jen jeden. A ne pak na starý kolena čekat že se každý z nich sedne na prdelku a přetrhne se aby jim pomohl.
A na ulici bych člověka co potřebujete pomoc fakt nepřekročila.
@sunnurse sestra ale pracuje za peníze pokud se nepletu. Mimochodem já se donedávna starala o svoji babičku, která mě mlátila řemenem, ponižovala mě a vůbec mi dávala najevo, že jsem míň než někdo, koho potká na ulici. Čtyři roky jsem s mými dětmi a manželem a s ní žili v jedné domácnosti a já dělala naprosto vše kolem ní, aby nemusela do ústavu. Do poslední chvíle jsem čekala na projevení nějaké vděčnosti od ní. Nestihla to. S účtem babičky zacházel pouze její syn, který jí jednou za měsíc dovezl pár tisíc na léky a jídlo a u toho ji sprdl že zapomíná a je úplně blbá, no děsný. A stejně měla největší zájem o něj, aby chudáček nestrádal. My ji často živili ze svého. A s tím nepořádkem, jak zmiňuje zakladatelka, mám tedy bohatou zkušenost. Několik měsíců jsme domek vyklízeli, abychom v něm vůbec mohli bydlet. To samé zahrada. A i poté každodenní uklízení, odnášení nepořádku, špinavého prádla, podělané vložky zastrkané v čistém oblečení a pod matrací, počůrané cestičky přes několik pokojů a do toho dvě malé děti. Nepodařilo se nám ji ani přesvědčit si po velké potřebě umýt ruce. Za dárek k Vánocům ani nepoděkovala, a to jsme jí opravdu vybrali věci které využila. Každou chvíli s někým telefonovala a vždy jen zmiňovala, že tu bydlíme a jak ji už nebaví život a nikdy to, že se ni starám jak o mimino, a třeba že má radost ze dvou pravnoučat. Pak už i trpěla na demenci a popouzela proti mě vlastní matku a vymýšlela si blbosti. A komu se asi tak věřilo, dokud to vymýšlení nebylo do očí bijící. Opravdu jsem ji neměla ráda, ale když strávila poslední měsíc života v nemocnici, byli jsme za ní obden narozdíl od jejího synáčka, který jí jen sosal peníze z účtu. Myslím, že jsme pro ni s manželem udělali milionkrát víc, než si zasloužila. Už jen odstěhováním se někam, kam jsme vůbec nechtěli, aby mohla zůstat tam, kde žila většinu života. Když jsem jednou říkala své matce, čím vším mi v dětství a pubertě její matka ubližovala, odpověděla, že ona ji ale má ráda, protože jí hlídala děti. Ano, opravdu mě sem odkládala často ale já neměla na výběr. A mojí matku asi moc nezajímalo, co se se mnou děje 250 km od domova ☹
@bayt jo to je celkem pravdive řečeno, ja jsem momentalne ve stavu, kdy vim, ze nechci aby me deti (az budou mit deti) nemohli jit alespon jednou mesicne na veceri aby nestradal jejich manzelsky zivot, ze kdyz budu moci ty vnoučata pohlídám aby si rodice mohli dojit k lekaři, proste to co me momentalne chybi. Moc dobre si pamatuju jak mne i brachu babicka s dedou hlidali celkem casto, deda co s nami bydlel me vyzvedaval kazdy den ze skoly abych nemusela do druziny, chodil se mnou na kačenky... tyhle vzpominky chci i pro sve deti a budouci vnoučata.
@j.a.n.i no všeobecně ani tak ne, jak se postupně zvyšuje doba odchodu do důchodu, stoupá úměrně tomu i věk rodičů dětí. Ale to už je mimo téma.
Jinak zakladatelku chápu, to, že se chce zavděčit, ale i to, že to rozhodně nemusí být vůbec příjemné. Až začne mrně chodit, tak třeba to bude o trochu lepší (no přijde jiný level, já vím 🙂).
@j.a.n.i Moje babička byla pracující, když jsem byla malá - dokonce si pamatuji, že jsme u ní v létě byly a neměla vůbec dovolenou a "hlídala nás" sousedovic dcera, co tam byla na prázdninách (asi už jí bylo v té době 18+, studovala a tuším u VŠ, ale jistá si nejsem). A byla to docela sranda - nacvičily jsme pro rodiče divadlo, které jsme jim pak o víkendu zahrály a moc nás to bavilo. Máma asi nebyla úplně nadšená, ale já si tyto prázdniny na vesnici docela dost pamatuji - bez většího dozoru jsme prostě dost lítaly i mimo zahradu (obří), honily sousedovu kozu po vesnici a tak.
Druhá babička byla v důchodu - ale až později jsem si uvědomila, že to bylo hlavně proto, že byla nemocná a byl to invalidní důchod a měla k tomu "pidipráci".
A moje máma šla do důchodu až jak se jí narodily vnoučata - hlavně asi kvůli nim, do té doby chodila do práce.
@nikolaamiminko ahoj vis ono je to moc těžké,staří lidé to mají nastavené trochu jinak taky už nezvládají fyzicky ten úklid a hygienu ,ale vždy přemýšlej jaká v jejich věku budu já ,co já budu z Lafata,to mne vždy zase vrátí do reality .Je to rodina máš velkou pravdu a my bychom si měli všichni od těch starších vzít Př klad,všimni si ,jak se k sobě chovají,a také to v životě asi lehké neměli,co říkáš?V čem žili,a jak to museli snášet a zvládat,to já nevím jak bych to dokázala já .moc si jich vážím a jejich řady poslouchám a někdy se opravdu také řídím jejich řadou 8 když si o tom myslí své pěkné svátky hodně zdraví pro celou Tvou rodinu přetvařuj se ,ale pamatuj dobře chování se Ti vždy vrátí pá
@ilonne ono jde opravdu nejvic o povahu, jedna cast rodiny na pribuzneho hrozne nalehala, tlacili strasne na pilu, az se jim seknul a nemluvil s nima skoro, nase cast jen obcas upozornila na rizika, ale jakykoliv primy natlak vynechan. U nas asi neslo primarne o to, ze domaci peci uplne nechce, ale ze k rozhodnuti chce uzrat sam a ma svoje tempo, i kdyz jde jen o domaci peci, zadne stehovani, atd. Vcera prisla poprve pani na uklid a hygienu, celkem si sedli.
@nikolaamiminko Já bych se na tvém místě domluvila s maminkou, na co hlavně se má při úklidu zaměřit a jezdila tam těsně po ní, hned druhý den. Ideální by navíc bylo, složit se na uklízečku a v době, kdy je babi u mamky, by tam vždy provedla generální úklid. Ten druhý týden, třetí, nebo čtvrtý den, by mamina vyluxovala, vytřela, nádobí, záchod, prostě taková ta denní rutina. No a druhej den dorazíš s malým do čistoty, babička tam nebude hnít za živa a mamina tam nenechá ruce.
Všem zúčastněným na Modrém koníků,přeji vše nej hodně zdraví,štěstí v Novém roce
Já jsem babičku neznala, ale moji děti to možnost měly, jedná vůbec nekomunikovala, jen se přišla podívat vždy při příchodu z nemocnice, pak vůbec žádný zájem, jen sliby, až bude trochu větší atd druhá babička jen sporadicky, a to jen, aby mne mohla kritizovat, že dělám něco špatně, ale v mládí jsem měla sousedku starší paní v důchodu, a to byla jiná káva, zkrátka si příbuzné nevybirame, je to smutné, ale vždy se člověku vrátí, někdy dříve někdy později to, co sám udělá, nebo udělá pro sebe, nebo pro druhého člověka.

Teda ženy, já nestačím zírat. Babi nehlídala, nic pro mě neudělala, tak ať si nakašle? Nenapadlo vás, že ten sklonek jejich života je skvělá příležitost spravit ten vztah mezi vámi? Abyste jednou nedopadly stejně...