Nechci dítě jezdit ,,ukazovat" tchánovcům, nemají zájem
Potřebuju se někde vypovídat, protože poslední dobou už chování tchánovců přesahuje únosnou mez. A taky prosím o rady, jak z toho vybruslit, jsem totiž blbka, která než by si je nějak rozházela, tak radši mlčí, ale vře to ve mně a pak jsem protivná na všechny kolem, chtěla bych to už nějak rozlousknout... Moje tchýně už roky nevychází z bytu, vymlouvá se na to, že ji bolí nohy, což je třeba i pravda, ale není nemohoucí a chodit může, jen se jí prostě nechce a vymlouvá se. S jejím synem žiju 4 roky a za tu dobu u nás byli 1x. Mají to k nám 4 km a auto mají. Tchán jezdí akorát nakupovat, jinak taky nikam nechodí a oba jsou radši zavření v bytě a vymýšlejí výmluvy proč někam nejít mezi lidi. Zvali jsme je milionkrát na kafe, to samé moji rodiče k nim (bydlí ve stejné obci jako oni), ale marně, nemají zájem. Když jsem měla narozeniny, přijel tchán, ve dveřích mi dal kytku a že prej tchýně se omlouvá, že má průjem a že on už taky jede domů - až na to, že na průjem se vymluvila už několikrát předtím a je to trapné, prostě se jí nechtělo vylízat z bytu a tchán taky mohl zůstat aspoň na kafe, jak to vypadá... Tohle všechno bych ještě brala, i když mě mrzelo, že nemají zájem, abysme měli pěkné vztahy. Myslela jsem ale, že když se narodí malej, přijedou aspoň do porodnice a pak se na něho k nám podívat, že mu třeba koupí nějakou pozornost nebo něco... Ale nic. Do porodnice přijel akorát tchán a to jenom proto, že ho přemluvili moji rodiče a vzali ho s sebou, když za mnou jeli oni. Ale tchýně nezájem. Po příjezdu z porodnice jsme jim jeli malýho ukázat. Bylo sychravé počasí, já pár dní po císaři, malý musel být celou dobu v sedačce, protože ho u nich nemám ani kam položit...vůbec jim to nebylo blbé a napříště zase žádali, ať přijedem s malým my. Postupně mě to začlo šíleně žrát - proč bych jim měla jezdit ,,ukazovat" tak malé miminko jenom proto, že jim se nechce a sedí doma jak pecky? Podotýkám, že u nich nemá ani postýlku, ani místo na přebalení, když ho chci nakojit, je to problém... Navíc i když jsme s ním u nich, tak si ho nevšímají, ani jednou ho nepochovali, ani na něho nemluví a chovají se jakoby tam vůbec nebyl a on je pak akorát po zbytek dne protivnej, protože je to pro něho neznámé prostředí, nemůže se tam v klidu najíst nebo si zdřímnout, když je unavený. Nedávno jsem byla u našich a jeli jsme s mamkou s kočárkem ven, tak jsme se chtěli stavit i u tchánovců. Malej spinkal v kočárku, když jsem přijeli před dům a tchán byl zrovna venku, tak jsem mu řekla, ať zavolá tchýni jestli chce vidět malýho, že ho nebudu budit abych jí ho nesla do patra. A on mi odpověděl: Ale ne, jí se asi nebude chtít scházet schody, tak jeďte... Hnus! Bylo mi z toho do breku a řekla jsem si, že už k nim víckrát nepojedu! Jenže oni pořád čekají, že jim budem malýho jezdit ukazovat a zlobí se, když jim řeknu, že to nejde z toho a z toho důvodu a že nechápu proč nepřijedou oni, vždyť nejsou nemohoucí - pokaždé se ale vymluví na nějakou krávovinu a já už vidím, že prostě nemají zájem a já proto nemám zájem dělat psí kusy, aby malýho 10 sekund viděli. Za celou dobu ani nezavolali a nezeptali se jak se nám daří, nikdy mu nic nedali, chovají se k němu jak k cizímu... Moji rodiče jsou tu několikrát do týdne, chodíme společně na procházky, s malým si hrajou, povídají, zajímají se o nás a máme fakt super vztah, ale tchánovci ačkoli bydlí ve stejné obci jako naši se chovají jak cizí a ještě si myslí, že je moje povinnost jezdit jim miminko ,,ukazovat"...
@rituska88 - tchýně může mít i nějaký zdravotní problém, který neřeší a proto je raději doma, např. problém s udržením moči či stolice a to se na potkání taky nevykládá, může ji i něco bolet...k nám tchánovci taky moc nejezdí, tak jednou za rok, my tam jedeme 4 x za rok, protože s rekonstrukcí na krku jsme to častěji nestíhali, také nepočítám, že až se malé narodí, že se ta frekvence nějak zásadně změní, jenže vím čím to je, tchán se vyjádřil, že nejlíp mu je doma, že doma má své pohodlí a myslí,že my mladí všichni budeme jezdit za nimi a navíc tchýně má na celé prázdniny vnouče od jedné švagrové a už tak ji dává zabrat a je z ní celkem vyčerpaná,když hlídá druhé švagrové tak je hotová, ale zase to je její problém říct, že už na to nestačí...my bydlíme v baráku s mými rodiči, tak kdyby něco budeme mít první vnouče a snad i to hlídání bude, že nebudu muset otravovat s hlídáním tchýni. Navíc musíš pochopit, že jaký má vztah matka-dcera nikdy nebude mezi tchýni-snachou, přece jen k vlastní mamince vždy budeš mít vždy bllíž a tchánovci budou vždy trochu odstrčení, protože péče o dítě visí na ženě, ne na muži, takže jejich syn nebude tak aktivní, aby řešil návštěvy či věci kolem mimi a jak jsem psala výše, ty to budeš řešit spíše se svou mamkou než s tchýní...
@marcicek84 Tohle je ale o celkovém nezájmu. Není tam vidět žádný zájem o dítě 😔 . Moje prababička má taky plno zdravotních problémů, je mnohem starší, ale jak může za pravnoučaty, tak se prostě na ně moc těší. Hraje s nima stolní hry, prostě v rámci toho, co zvládá. Ono je to prostě většinou o tom jestli někdo ten zájem má, tak si nějakou tu svou cestu najde, kdo ho nemá, ten jí ani nehledá 😔 .
@hojda - myslím, že i ten zájem může být ovlivněn zdravotním stavem, někteří pak působí, že zájem nemají...já těžko můžu soudit, uvidím až mi bude kolem 60let, jak na tom budu...tohle si ted jen těžko uvědomíme a představíme a v konečném důsledku můžeme být podobní či stejní...
@marcicek84 Já už jsem se s tím smířila, že to jinak nebude, mrzí mě to kvůli dětem, protože už jsou větší a o tu pozornost si říkají už samy, dědo pojď s náma na hřiště atd. Nejdu jsem unavenej ze včerejšího výletu (jeli se švagrem a jeho dětma na výlet, prohlídka nějakého podniku - důležité je, že to bylo zadarmo a dostali tam zadarmo občerstvení, pak ještě jeli nakupovat do Globusu, takže podle mě pokud tohle zvládnou celodenní výlet, tak zvládnout dojít s dětma na hřiště 😔). Takže asi tak.
@rituska88 Ja bych nevyloucila agorafobii nebo socialni fobii jenom proto, ze jela na Slovensko.. protoze pro cloveka v tyhle situaci muze byt daleko jednodussi jet nekam uplne pryc ''do neznama'', nez jit do obchodu pro mliko.. Mohla si v sobe uz vypestovat takovy obavy typu ''Kdyz pujdu tady po vesnici, tak me zastavi x lidi, kteri se me zeptaji, jak to, ze me 15 let nevideli.. a ja jim budu muset neco vysvetlovat...'', kdezto u toho Slovenska si asi nepredstavuje nic a pak se toho neboji.. Taky znam holku, ktera jela na Erasmus do Nemecka, a pritom doma si nebyla schopna ani dojit do toho obchodu.. (ten Erasmus ji v tomhle ale samozrejme velice pomohl a uz je v pohode..)
Kazdopadne to, ze ti na tom zalezi, je dobre, protoze z toho urcite tchyne vyciti nejakou podporu.. a to, s temi krtinami zni jako dobry napad 🙂
@marcicek84 No tak u nás to tak není. Tchýně s tchánem ven nejdou, max. na nákup nebo hřbitov, ale jakmile jí zavolají, aby šla do práce za někoho, kdo čerpá třeba 14 dní dovolenou, tak to tam jezdí bez problémů. Zdravotní stav asi nebude tak vážný, že ? 🙂
@marcicek84 U nás to s tím zdravotním stavem také nebude tak horké 😔 , ano nějaké problémy mají, ale tak závažné to není. Mezi lidi taky chodí, ne moc ,ale chodí, třeba na sraz spolužáků, to jsou natěšený, kdyby tak byli natěšený taky na vnoučata 😔. Nechci od nich hlídání, ale aby těm dětem věnovali trošku času, když tam jsme. 😔
@hojda - no jo, ale máma jsi ty, vždycky to tak bude, že to jsou tvé děti a věnovat se jim budeš nejvíc, nelze čekat od okolí, že se k tvým dětem budou chovat jako máma, někdo prostě na cizí děti není, někdo neví jak na vnoučata, no prostě co už s tím, raději to neřešit, než se tím užírat 😉
@rituska88 četla jsem jen úvodní příspěvek..upřímně, já bych to neresila. Nejezdila bych ho ukazovat, ale pouze občas na návštěvu, ze slušnosti a vůbec bych se netrapila výčitkama, ze tam nejsme často....vždy bych jim na konci návštěvy řekla, at se kdykoliv ozvou,ze se domluvime a můžou se zastavit, ale pravidelně každý týden bych nezavadela návštěvy...
Chápu, ze te to mrzí, ale mas mamku, která je dobra babička, bud rada za ni...a tchyni neres...stejně ji nezmění s....a na druhou stranu, porad lepší, než kdyby tam zvoníla každý den...
@marcicek84 Ale já neříkám, že nejsem máma. Já nějak nechápu smysl našich víkendů, které tam trávíme, aby prarodiče viděli vnoučata, když si jich nevšímají..... Manžela je mi fakt občas líto, když vidím, jak se jim je snaží pořád naservírovat a jděte s nima tam, a koukněte se na to a jděte si děti užít, když jsme tady a ono nic...ani ťuk....Jinak já nemám v plánu tam přestat jezdit, jsou to přece jen prarodiče a i děti mají nárok se s nima stýkat. Jen mi je tedy líto, že tam ten zájem prostě není. Jako aby jim babička věnoval z víkendu 5 minut(minule s níma honila mouchu po kuchyni), mi tedy přijde dost smutné 😔 .
@rituska88 Já mám taky tchýni, na kterou se taky vždy musím před návštěvou vnitřně naladit - je prostě svá a proti mé mámě naprostý opak. Z tvého příspěvku tomu taky tak rozumím, že hodně srovnáváš přístup své mámy a tchýně - nedělej to, budeš se akorát zbytečně užírat a ji to nezmění. Naši když se pohádají, ale přijde návštěva, tak se snaží normálně komunikovat - návštěva přece nemůže za jejich rozepře, u tchýně je prostě hrobové ticho a připadáš si tam trapně, že jsi tam v tu chvíli vlastně vlezla... Nejezdila bych tam s miminkem každý týden, ale jednou za měsíc, ať vidí pokroky, jak miminko povyrostlo - jednou za měsíc to myslím psychicky ty i miminko ustojíte a manžela to myslím potěší, že ho nebudeš stavět do nepříjemné situace, kdy musí vlastním rodičům lhát, proč tam na návštěvy nejezdíte. Nějak jsem nevyčetla, jak je mimčo už velké, že píšeš, že nemáš klid na kojení. Jak mimčo povyroste, začnou svačinky, apod., takže na návštěvě už kojit nebudeš muset a zas to bude trochu jiné. Když tam jdeš na návštěvu, tak si pod kočár hoď nějakou deku, na které si bude moct miminko hovět a budeš ho moct na ní přebalit či uspat. Zároveň si myslím, že by mohla být schůdná i varianta, že vynesete kočárek do toho 2. patra, odcvakneš korbičku, ve které by miminko mohlo odpočívat a podvozek nechat složený na chodbě, aby tam zabíral co nejméně místa nebo ho dát složený do chodbičky bytu? Jen přemýšlím, jak to udělat, aby jsi to měla co nejpohodlnější.
Tchýně se nám taky snažila kecat do výchovy u prvního syna, jak se to dělalo za nich a proč to teď děláme jinak... Několikrát jsem odpověděla, že vím, že se to takhle dřív dělalo, ale takhle nám to doporučila dr. a že jí věřím, že je to dobrá lékařka a budu to tak dělat. Tak toho pak postupně nechala.
A ty rezavé hrnce a věci od Ťamanů - já věřím, že si tchánovci vnitřně myslí, že vám dali super poklad a ne odpad... A jak tu holky už víše psaly - spousta starších lidí neví, co s miminky dělat, tak počkej, až se mimčo rozběhá a uvidíš, jestli je to víc chytne nebo ne. Víc s tím stejně nenaděláš a važ si moc své maminky, ve které tu oporu tedy máš.
@jancip To máš pravdu, že si ty návštěvy aspoň můžu korigovat sama a nemusím řešit, že by u nás byli pořád - to by byl zas druhý extrém 🙂 To všechno okolo je taky fakt, ale oni by chtěli abysme tam seděli třeba hodinu, dvě a když náhodou malý potřebuje přebalit nebo dostane hlad, tak to tam moc nejde - byt mají dost malý a všechno zaskládané, takže na té zemi přebalit fakt není kde, maximálně na gauči, ale to zas mám nervy aby jim tam něco nepočůral, s tím kojením už jsem to tu taky psala - kdysi jsem měla úraz takže se s prsama nerada někde ukazuju a když chci u tchánovců nakojit, tchýně si stoupne vedle mě, hledí mi na prsa a ještě mi odhrnuje tričko, že prý malýmu zavazí, k tomu přijde ještě tchánova sestra a hledí na mě taky - i když jde o ženský, je mi to nepříjemné a jsem pak nervózní a malej ostatně taky, protože má na krmení nejradši klid a ne aby ho u toho někdo hladil po hlavičce. Jedno jejich vnouče u nich tu postýlku a všechno mělo...ale to jsme zas u toho, že holt někteří lidi dělají mezi svými vnoučaty nepochopitelné rozdíly 🙂
@marcicek84 Tak ona mi o svých problémech říká dost, jsem totiž zdravotní sestra, takže se i hodně na nějaké věci ptá apod., ale těžko říct, jestli ještě něco netají. Ale pokud se nesvěří, těžko jí může někdo pomoci. Máš pravdu, že k mamince je ten vztah bližší a s tchýní to tak není - ale zase si myslím, že by bylo divné, kdyby to bylo jinak. Já se ale s tchýní snažila od prvopočátku vycházet dobře, nejsem vůbec konfliktní typ, spíš naopak jsem takovej flegmatik, kterej nad vším mávne rukou a snaží se být s každým zadobře, ale poslední dobou už mi prostě strašně vadí, že si to představujou jak Hurvínek válku - oni budou sedět doma a všichni budou skákat jak oni si zavolají a pak nedejbože když řekneme, že nám to z nějakého důvodu nevyšlo. Oni mají takovej blbej zvyk - navaří vždycky strašně moc nějakého jídla, i když jsou sami dva a pak obvolávají děti, ať si přijedou třeba pro guláš - jenže děti všechny chodí do práce a nenechají všeho, aby honem jeli 5 km pro guláš a oni jsou pak naštvaní - kdyby se to stalo jednou za čas, ale to je každej týden. Prostě ani nechápou, že každý má dost svého, že rodiče jednou za čas navštíví, ale nemůžou tam jezdit na každé jejich zavolání kvůli kravině. A vůbec právě neřeší, že když přítel chodí na směny do práce, potřebuje se někdy i vyspat, že s miminkem jsme se ze začátku nevyspali vůbec protože ho trápilo bříško, že potřebuju taky někdy vyprat, vyžehlit, uvařit a nikdo to za mě neudělá, myslí si, že budeme jezdit na povel a přitom když řekneme ať přijedou někdy oni, tak odpoví, že oni už nikam chodit nebudou...
@hojda Přesně tak, taky si myslím, že je to o nezájmu. Já měla babičku starou a nemocnou, bydlela od nás 50 km a přesto občas sedla na vlak a přijela a vnoučatům se věnovala bez rozdílu. Moji rodiče taky už nejsou úlně zdraví, i když jsou o nějaký ten rok mladší než tchánovci, mamka teď třeba řeší kupu zdravotních problémů, musí brát i antibiotika a má nové léky na tlak, takže jí nebývá moc dobře, přesto ale přijede, aby malýho viděla a taky jde vidět, že jak je s ním, jakoby pookřála a na zdravotní problémy zapomněla. Myslím si, že je to lepší, než sedět doma a brečet nad sebou.
@karlajasmine Je pravda, že kdyby teď z toho bytu vylezla a šla se projít po dědině, tak by ji polovina lidí po tolika letech snad už ani nepoznala a určitě by se jí ptali jaktože nechodila nikam dřív apod. Ale to si udělala sama, kdyby se neuzavřela už tehdy a když byla ještě ve věku, kdy mohli cestovat, trávit čas s přáteli...a pokud se u ní projevil nějaký strach z lidí tak to řešila hned, tak to tak nemuselo dopadnout. Teď už by to bylo mnohem těžší než před lety. S těma křtinama to určitě zkusím, byla bych ráda, kdyby tam měl Pepíček oboje prarodiče a pro ně by to možná mohl být větší důvod než obyčejná návštěva. Pak už zbývá jedině naše svatba a pokud ani tam je nevytáhneme, tak to už bude hodně smutné ☹
@tarra27 Ano, za mamku a taťku jsem hrozně vděčná protože oni jsou opravdu vzorní prarodiče. Proto možná podvědomně čekám, že takový musí být každý, což samozřejmě není. Jinak já výčitky nemám - říkám si když už nepřijedou, kdyby se aspoň na malýho zeptali nebo něco, ale takhle mi to opravdu připadá, že zájem nemají. Že se můžou stavit jim opakuju pořád a budu opakovat i nadále, nelíbí se mi, že jsou doma zavření mezi čtyřma stěnama a čekají, že se všichni ostatní přetrhnou - a pokud má tchýně nějaký problém, nějakou fobii z lidí nebo něco, tak by to měla řešit a ne se smířit s tím, že už do smrti nevyjde z bytu-já jsem ochotna jim pomoct, ale snaha musí být na obou stranách.
@kveta007 Děkuji za povzbuzení. Malýmu jsou 2 měsíce. Věřím, že až trošku povyroste, bude to lepší, až třeba bude umět sedět tak mu to i v té sedačce nebude tak nepříjemné... Oni ale teď vůbec nechápou proč by bylo jednodušší kdyby za miminkem přijeli oni, že než my se s ním vypravíme, že je v cizím prostředí protivný...
Já mám tchýni ob pár vchodů dál a také k nám nechodí.Občas mě to zamrzelo a říkala jsem si,proč asi nechce,ale přestala jsem to řešit.Chodíme s klukama každý týden k ní.Nepitvám se v tom a věř, že se mi líp žije 😉 JInak spolu máme moc fajn vztah,ale ono je to asi i tím, že já prostě neřeším takové věci-jako že jsem neměla kde přebalit-tak jsem si dala podložku na zem a bylo, prostě jsem si poradila jinak. S tím kojením by mě to také štvalo,ale já bych jí to prostě řekla, že chci mít na to soukromí a není mi to příjemné, když stojí u mě.Holt tam choď mezi krmením a máš o starost méně.
Jinak mám takovou mamku, jako je tvá tchýně-ona z baráku prostě nevyleze..Bydlí od nás 50km daleko, tak prostě jednou za čas sbalíme děti a jedeme za ní. To že nechce přijet na narozeniny kluků taky dávno neřeším-mrzelo mě to mockrát,ale vždycky si říkám, že ona přichází o hezké chvíle, já ne.
Zkus věci tolik neřešit, i když tě štvou, ale druhé lidi prostě nezměníš a jediný, kdo si tím ničí život jsi ty. Prostě sbal prcka a občas se tam ukažte, vy si určujete i čas, jak dlouho tam budete. To že je v cizím prostředí prcek protivný- je ještě malinký, tohle se všechno bude ještě měnit.
@rituska88 nezlob se, ale tohle není už tvoje věc - ze je tchyně zavřena a nikam se ji nechce a nikam nejde...je to její život, třeba ji to doma vyhovuje. Každý není pro společnost a návštěvy, ale neznamená to, ze je špatný člověk. A promin za upřímnost, ale neumím si představit, ze by mi snacha nebo kdokoliv jiný organizoval nebo říkal kdy mám chodit ven.
Neresila bych, ze vyčítá, když nepřijde na pozvání....chovala bych se slušne, nelezlá bych jim do zadku, ale ani je neresila. Jednou za měsíc je pozvala na návštěvu a je její věc, zda dorazí...v závěru se oni okradaji o hezké chvíle....
A co si dělají nebo nedělají ve svém čase je jejich věc. Třeba ma problémy s únikem moci, nebo něco jiného, o čem nechce mluvit....já bych ji hned nesoudila....
@rituska88 není zac a drzim palec 🙂
@rituska88 - tak když vám příště řeknou, že nikam chodit už nebudou, tak jim máte říct, že vy už taky asi ne, že je toho hodně kolem dětí, tak jste se rozhodli, že bude raději bývat doma a návštěvy přijímat u vás, jinak nevím proč vám vaří resp. nutí vám jídlo,to nedělá ani moje mamka a to bydlíme v jedom baráku...no je to zvláštní...můžu se zeptat kolik jim je?
@marcicek84 Tohle jsou takové ty lidské naschvály,které nikam nikdy nevedou....když oni nepřijdou, my taky nebudeme-v tom případě bych já neviděla půlku rodiny.Prostě jsou lidé pohodlní-kdyby nechtěli vidět malého, neříkají si o návštěvy u nich.
Jinak s tím jídlem-co je na tom špatného? Také dostáváme od tchýně-pracuje v kuchyni, tak nám občas nějaké jídlo s sebou dá,netušila jsem, že je na tom něco divného.
@beata.n - mi přijde divné, že někdo vaří cíleně, aby pak obvolával rodinu, kdo to chce a že si pro to musejí přijet...nebo že to pak někomu někdo nutí, když to nechtějí...to, že tchýně pracuje v kuchyni je asi zcela jiná situace, si myslím...nevím co myslíš tím naschválem, zkrátka když blbé řeči, tak blbé řeči, třeba se taky odmrazí, u nás tchánovci nechtěli na návštěvě ani nic jíst, vždy jsem jim jídlo balila domů, když jsem to už po pár letech nevydržela, tak jsem u nich taky párktrát nejedla a sice remcali a balili s sebou , ale manžel jim říkal, a´t se nediví, že oni u nás taky nejedí, najednou to jde, to samé s tím ježděním vyčítali manželovi, že málo jezdíme a že se neozve a my měli rekonstrukci na krku a fakt jsme nestíhali,tak jim říkal, že taky můžou přijet nebo zavolat i oni, že nemusí jen on a taky to šlo sice ztuha, ale ono to nakonec šlo. Ono někteří lidé si neuvědomí jaké to je, pokud to nevidí z druhé strany, ta sebereflexe je důležitá a hold někdy je potřeba ukázat druhým jaké to je se např. chystat se s něčím pro návštěvu, která to ani neochutná, přála bych tito někdy zažít, budeš mluvit jinak...a jako to vracení nemyslím, dělat to pořád jako naschvál, jen to párkrát udělat, aby jim to došlo a ono to dojde 😉
@marcicek84 Když tohle záleží na povaze té druhé strany-my taky říkali mamce,že když nepřijede, že nebudeme jezdit taky-neviděli jsme se skoro rok,prostě to s ní nehlo,takže než aby jsme přetrhali vazby-z mého pohledu úplně zbytečně, tak se prostě jednou za měsíc sbalíme a jedeme k ní-a jsme spokojení všichni.
Já nevím,mě to divný nepřijde,prostě to tak dělá celá rodina-když řeknu dvakrát nechci a stejně mi to nutí tak co,vezmu si to u nás to vždycky někdo sní.
Tohle je prostě o nátuře daného člověka,mě to jako naschvál přijde- vyloženě mi to připomíná dětské hašteření-Andulka se semnou nebaví, tak já nebudu taky....
To že by u nás někdo nejedl-ano to by mě mrzelo, ale v tomhle je asi rozdíl mezi náma-pro mě jsou tohle malichernosti, kterými já si život ničit nehodlám,prostě si řeknu-jejich problém,neví co je dobrý a tím to pro mě hasne-abych pak demonstrativně nejedla u nich,prostě to bych já neudělala.Je to celé jen o lidech-chápu,že každý řešíme věci jinak,jen mi přijde, že ve vztazích jsou mnohdy ty situace vyhrocené úplně zbytečně-to že druhá strana nejedná, tak jak by jsme si přáli, tak mi přijde až dětinské vracet jim stejnou mincí-na to si svého klidu opravdu hodně vážím a takové žabomyší války by pak otravovali život jen mé-té druhé straně opravdu ne,protože oni jednají podle svého vzorce, který je z jejich strany v pořádku.
Tím tu nechci říct ani nikomu vnucovat můj styl jednání,každý jsme prostě jiný, pro mě je nejpodstatnější domácí pohoda a podle toho jednám-jak se říká,když nejde o život jde o ......
@beata.n - víš kdo nezažije, nepochopí, ale když si vezmu, že to naznačení stačilo k tomu si to uvědomit, tak si myslím, že to špatně nebylo, ty to bereš jako naschvál, já jako sebereflexi, kdyby to byl naschvál nejedla bych u nich už nikdy nic, to jsem snad udělala 2 x a ono to došlo 😉 u nich to prostě tak funguje, u tvé mamky to nepomohlo, tak prostě jsi to vzdala, to chápu, po roce nevídání už to muselo být trapný...
@rituska88 Diskusi jsem nečetla, takže se možná budu opakovat. Jsou lidé, kteří z baráku prostě nevylezou. Možná pohodlnost s kombinací nějaké sociální fobie. Těžko říci. Takže bych se na to povznesla a říkala, si, že takto si ty návštěvy s tchyni mohu korigovat já a nemám ji doma každý den. Že to doma nemají přizpůsobené miminku je naprosto normální. Postýlku má u babičky málokdo, pokud tam nejezdí často a nenocuje tam, přebalovat se dá na zemi, na gauči, na stole na jednorázových podložkách, které neprosáknou (vozila jsem všude), na kojení nemůžeš do jiné místnosti, pokud jsou Ti pohledy nepříjemné. A nebo prostě přijet na půlhodinky mezi kojením, kdy máš vyřešeno i to, že se Ti nemusí dítě mačkat v sedačce, ale můžeš ho Ty nebo muž chovat. ...Těžko soudit, zda mají nebo nemají zájem. Kdyby ale neměli, tak by asi o návštěvu vůbec nestáli. Možná neví, jak se k miminku chovat, až bude větší, bude to třeba lepší.