Nechci dítě jezdit ,,ukazovat" tchánovcům, nemají zájem

@rituska88 Neměla jsem sílu to číst celé, tak si jen dovolím napsat svůj názor. Je samozřejmě smutné, že se už 2 měsíce od narození syna/vnoučete takhle cítíš, ale... Není jejich povinnost "učůrávat" nad každým krknutím tvého dítěte nebo přestavovat byt pro jeho pohodlí, ALE stejně tak není tvoje povinnost stavět se na hlavu jen proto, aby na chvíli zahlídli své vnouče, když neudělají jediný vstřícný krok. Vzhledem k tomu, jak je syn malinký, obdivuju, žes už podnikla tolik věcí, abys jim ho přiblížila, já už bych se na to vyprdla. Pokud nechceš jít do konfliktu, přehraj to alibisticky na muže - on je jejich syn a třeba bude vědět, jak je namotivovat. Jen mu samozřejmě musíš vysvětlit, jak to vidíš ty. Na tvým místě bych už další pokusy vzdala, máš jistě svých starostí dost, než vymýšlet, jak tchýni zařídit, aby viděla, jak její vnuk roste. A zřídila bych na netu zaheslovaný album s jeho fotkama, na který se můžou kdykoli podívat - tím jim zavřeš pusu (a možná i otevřeš oči). Pokud nemají net, není problém 1x za měsíc vytisknout aktuální fotku a až bude mít muž nebo tchán cestu kolem, předat a hotovka. 🙂 Tchána už netrap (výčitkama), zřejmě to nemá doma úplně lehký. Možná jsi v rámci sotva skončenýho šestinedělí ještě psychicky víc rozdivočelá a víc vnímáš věci, nad který se časem povzneseš. Ono se to opravdu za pár měsíců obrousí a nějak si obě strany zvyknou. Zkouška bude pak až oslava 1. narozenin. 😀

@beata.n Máš pravdu, ale jde o princip: nám se nechce a všichni ostatní skákejte jak my budem pískat a běda jak ne, tak budeme naštvaní. Všechno jde nějak udělat, ale proč bych se měla snažit jenom já a oni vůbec?

@tarra27 Já nikomu život neorganizuju ani nechci, nechápu ale potom, proč by ho měl někdo organizovat mně. Když se jim za vnukem nechce, tak ať nechodí a sedí doma - je to jejich problém. Pak mi ale nemůžou vyčítat, že mně to k nim nevyšlo nebo se mi třeba taky nechtělo, zrovna když si zavolali. Já mám víc povinností a míň času na návštěvy než oni. Jenom říkám, že se mi to nelíbí a že je v tom nebudu podporovat. Co kdybych se já třeba dneska rozhodla, že už nikdy nikam nepůjdu a ať všichni chodí za mnou?

@marcicek84 Tchán má 68 a tchýně 73. Moji rodiče jsou jen o pár let mladší a s nemocema jsou na tom přibližně stejně. S tím jídlem mi to ze začátku nevadilo, ale je to každou chvíli a ještě se cítí dotčeně, když přítel má jít třeba na noční a oni hodinu předtím zavolají ať si přijede pro nějaké jídlo a on jim řekne, že nestíhá, že už jde do práce. Ne, že by mi vadilo, že nám dávají jídlo, ale asi každého by časem omrzelo, kdyby každej týden musel jezdit schválně 5 km jenom kvůli guláši nebo polívce, jenom proto, že oni si toho navařili moc a teď neví co s tím.

@marcicek84 Taky si myslím, že někdy třeba jen stačí se chvilku chovat jako ti druzí a třeba jim to docvakne. Třeba si to jinak prostě neuvědomí, dokud nebudou v kůži toho druhého. Samozřejmě nedělat nic nějak do extrému jako naschvály, ale jenom naznačit, jaké to je nepříjemné. Já teda nejsem vůbec konfliktní člověk, právě naopak, ale nevím, proč bych měla být pořád ta uťápnutá, která nemá vlastní názor a jenom skáče podle druhých.

@kristyn.g No právě ze začátku to bylo strašně nepravidelné a kojila jsem prakticky pořád. A později ho zas moc trápilo bříško, takže jsem ho třeba doma nakojila a jeli jsme a on za chvilku začal ječet a svíjet se... Teď už se to trošku upravilo, ale jak jsou vedra, tak holt chce pít častěji a máme na to radši klid. Snad to bude časem lepší, ale má holt teprve 2 měsíce, tak to není jako s 5tiletým 🙂

@soleilll Shrnu to asi takhle: Hned po příjezdu z porodnice jsme k nim jeli, bylo sychravé počasí, poprchávalo, já pár dní po císaři a s otevřenýma ránama na prsou (chytla jsem v porodnici ošklivou alergii), což šíleně bolelo. Brala jsem to jako povinnost a slušnost (i když je nenapadlo za mnou do porodnice ze slušnosti přijet). Potom za pár dní zase volali, ale já neměla sílu, potřebovala jsem si chviličku odpočinout, tak jsme to udělali tak, že jsem odstříkala mlíko, přítel naložil malýho v sedačce do auta a jel tam s ním sám. Za chvilku byl zpátky, protože malej řval i po nakrmení a nevěděli co s ním. Pak jsme tam byli ještě několikrát spolu a dvakrát já s mojí mamkou když jsme byli s malým venku - poprvé nás prakticky vyhnali, protože se tchýni nechtělo scházet schody (viz. můj úvodní příspěvek), podruhé nám udělali kafe, ale malej byl protivnej, oni se mu nevěnovali, tak jsme ho nosily na rukách střídavě já a mamka a po hodině vztekání jsme to už nevydržely, daly malýho do kočárku a jely s ním ven. Snažila jsem se opravdu hodně a čekala jsem aspoň sebemenší snahu i z jejich strany, ale kdykoliv jsem jim řekla, ať se staví taky a že by to bylo lepší než abysme my pořád sjížděli s miminkem, tak mi odpověděli: Ale když my už nikam nechodíme nebo My už nikam chodit nebudem. Vím, že každej není z mimina mimo a nemusí to prožívat, ale zas takový naprostý nezájem, že za ním nepřijedou ani jednou jedinkrát, to je trošku smutné.

@soleilll Jinak přítel jim taky říkal snad tisíckrát, že nechápe proč nikam nechodí, že když bude chodit jenom po bytě z kuchyně do obýváku, nemůže se pak divit, že jí začne ochabovat svalstvo a pak se její zdravotní stav bude zhoršovat, nehledě na to, že to musí být na palici být zavřená jenom doma a nemít kontakt s lidmi a čekat jenom kdy za mnou kdo přijde, přestože hned ve vedlejším vchodě má švagrovou, za kterou taky nejde. Kromě toho je tchýně docela obézní - možná se za to stydí, tak mezi lidi nechce, ale tím, že bude celý den jenom sedět a hledět na televizi a nezajde ani ráno pro rohlíky, se to nezmění. S těma fotkama je to dobrý nápad 🙂 No ještě je zkusím pozvat na křtiny a zeptat se, jak si představujou naši svatbu, jestli přijmou pozvání (nebo se zase vymluví na průjem 😀). Příteli je to taky už blbé, že všechno s náma řeší jen moji rodiče a je z toho smutný, minutý týden jsme se o tom bavili a bylo vidět, že taky už východisko nevidí, než buď tam taky nejezdit s tím, že oni budou naštvaní, nebo se pořád podřizovat a jezdit jak oni si zavolají, s tím, že v tomhle případě zas budeme naštvaní my.

@rituska88 - myslím, že podle druhých skákat nemusíš, ta malá sebereflexe neuškodí, zkus párkrát nazančit a třeba se to taky zlomí a když ne, aspoń to nebudou brát jako automatiku, že bude jezdit na každé zavolání atd. Už jsi zkoušela něco navečer napéct apqkvolat tchánovi, ať si pro to rychle přijede, že vám už spí dítě? To by taky mohla být sranda 😉

@marcicek84 Vidíš, to mě nenapadlo 😀 A peču docela ráda. Třeba by jim taky mohlo stačit, kdyby přítel jel a ve dveřích jim předal buchtu, otočil se a jel domů 😀 Právě se teď snažím dělat to jak píšeš - asi třikrát už jsem se na něco vymluvila (vždy to ale byly opravdu pádné důvody, i když kdybych se opravdu moc snažila, přijet bysme mohli, ale proč bych měla něco za každou cenu hrotit), jak bude mít přítel volno v práci, tak tam třeba zajedem, ale pokud budou rýpat, že jsme tam dlouho (asi 14 dní) nebyli, tak jim znovu řeknu, že oni u nás mají dveře otevřené a nebyli u nás ještě vůbec co je malý na světě.

No to u nás je zase opačný problém a taky docela dost extrémní. Tchánovci s námi chtějí dělat naprosto všechno. Dokonce se mnou chtějí jet do porodnice až začnu rodit a vůbec jim nevadí, že tam budou čekat klidně několik hodin, prostě potřebují vidět vnuka ihned po porodu a nenechají si to vymluvit. Prý jim to nemůžu zakázat, protože to je jejich vnuk... no chápeš to.... na palici!! No škoda se rozepisovat, tím ti chci říct, že určitě nejsi sama, kdo nemá uplně vřelé vztahy v rodině a bez problémů!
@rituska88

@iwurosima Tak jim prostě nedáte vědět, jak začneš rodit, ale až bude po porodu. Řekneš, že prostě nebyl čas.

@kuratkol Přesně tak to mám v plánu, ale mému muži to připadá v pořádku, že tam chtějí být. A hlavně se bude chtít chlubit, že už je to tady, takže obvolá asi všechny. Ani nevíš, jak se modlím, abychom to vážně obvolat nestihli, ale kdoví jak porod bude probíhat, kdyby se to tak dalo naplánovat žejo 😀

@iwurosima Jejda, tak to by mě asi kleplo. Zkus jim říct, že si přeješ mít tam jenom muže, že je to pro Tebe intimní záležitost a potom si budeš určitě chtít odpočinout a že za vnukem můžou přijít hned jak to bude možné. Ono každý extrém je špatný ☹

@rituska88 Ano, tak přesně tohle sem jim řekla!! odpověď byla, že o co mi jde. Stejně budou čekat na chodbě a u nás nebudou, ale malýho chtějí vidět hned jak bude na světě. Udělali to tak u prvního vnuka a teď to taky tak chtějí. Druhá strana věci je taková, že předtím rodila jejich dcera. Samozřejmě bych byla ráda za přítomnost mojí mamči, kdyby to bylo z její strany, nemám proti tomu nic. Ale ta se mi omlouvala, že přijede hned jak bude moct, ale čekání v nemocnici jí nedělá dobře, kor, když by nevěděla jak dlouho tam bude. Logické že? Ale jim vůbec neva, že já nejsem jejich dítě a přesto chtějí být vlastně u mého porodu. Taky nemám s tchánovci ideální vztahy, ono všude je něco a hlavně z vlastní zkušenosti vím, že at děláš, co děláš, stejně s tím nic neuděláš. Je to naprd, taky si ráda občas ulevím, protože to je jediný, co asi zmůžem!!! Už sem se narozčilovala dost a nemá to cenu, teď se snažím vážně jedním uchem tam a druhým ven a jen se směju, protože to je o nervy a nerada bych kvůli nim rodila předčasně

@rituska88 Jen v krátkosti - já celý šestinedělí nikam nechodila, natož, abych dítě někomu ukazovala. Byl teda leden, takže trochu jiná situace, než v létě, ale z principu u každýho šestinedělí ctím a neotavuju a požadovala jsem to i já. Návštěvy jsem zatrhla, dovolila jsem jen prarodiče a všechny ostatní jsem odkázala na dobu za 2 měsíce. Takže z mýho pohledu jsi vstřícná až.až. S těmi křtinami a svatbou - pokud tchýni nepřiměje k pohybu ani tohle, tak pak už nic a nikdo jí nepomůže. Je zbytečný, aby ses tím trápila.

@iwurosima Řekla bych muži, že pokud chce do porodnice zavolat celý procesí příbuzných a přátel, že u toho taky vůbec nemusí být. 🙂 A tchánovce bych rovnou poslala do patřičných mezí - je to chvíle tvá a budoucího otce. Pravděpodobně půjde o rychlou akci a snad nebude mít čas a hlavně myšlenky na nějaký telefonování. Ti chlapi jsou někdy fakt na hlavu! 🙂

@iwurosima ani nevíš, že máš větší problém než @rituska88 , protože její chlap to docela chápe. Mimochodem moje tchýně chtěla být u porodu. U obou švagrových byla...... já řekla ne. Celé těhu mě děsilo, že se tam přesto objeví ...... alespoň musela zkontrolovat mou jizvu po porodu...... jako bývalá zdr. sestra.

@rituska88 ...... at tchánovci zbytky zamrazí a 1x za 14dní a vy si to vyzvednete v plast boxech. Tady tímhle si oni ulevují svědomí, že něco dělají........ pro vás......

@iwurosima Tak to je od nich pěkně hnusný, že nechápou, že chceš mít v takové chvíli trochu soukromí, ani když jsi je o to poprosila. Mně by taky nevadilo, kdyby tam s náma byla třeba moje mamka, rodila jsem císařem a předem jsme tak věděli den i hodinu porodu, ale naši hned řekli, že to je naše chvíle, že jim pak akorát máme hned zavolat a přijedou za náma hned druhý den. Máš pravdu, člověku nezbývá, než si postěžovat, ale stejně na tchánovcích asi nic nezměníme ☹

@iwurosima ješte dotaz..... ona je někde v porodnici čekárna, než matka porodí pro cca 5 osob? Já jsem myslela, že doktor vycházející z porodního sálu a který si sundává roušku a konstatuje stav před davem je pouze v amerických filmech....... poučte mě....... nebo je to fakt možné i u nás?

@rituska88 já si teda nemyslím, že je slušnost jet za rodičkou do porodnice ... pokud o to teda rodička přímo nestojí ... já předem řekla všem, že o návštěvy v porodnici nestojím, nakonec jsem teda třem osobám návštěvu povolila, ale až já sama jsem měla chuť je vidět ... pokud by mi tam (rádoby ze slušnosti) vlezly osoby, se kterými úplně ideální vztahy nemám, práskla bych jim dveřma před nosem ... a já sama respektuju soukromí druhých a nikdy mne nenapadlo za někým do porodnice lézt 😠
... a pokud jde celkově o chování tvých tchánovců, měli jsme v rodině podobný pár, tetu a strýce, nebyli obézní, neměli žádná omezení, ale k nikomu nechodili, aby neotraovali ... nezbývá než to respektovat 😎

@iwurosima tchánovci nebyli u toho, když jste mimčo dělali, tak proč by měli být u jeho porodu ... oni už si svoje odbyli, své děti si porodili, oňufali a jistě si také jako mladí dělali vše po svém ... já bych si tohle před porodem s manželem jasně vyříkala ... bo taky se může stáít, že třeba budeš muset narychlo na císaře a než ty se probudíš, oni už budou mít mimčo okoukané a třeba i pochované ... a tohle bych já třeba neskousla ani náhodou !!! ... a mpozor, pobvolíš jim porodnici, budeš je mít u vás pořád nakvartýrované ... ale abyx to nevypadalo, že mám obecně něco proti tcháínovcům, to ne, jen nesnáším když se někdo vměšuje do tak soukromých věcí, jakým porod dítěte je ... držím palce, ať se ti podaří to vyřešit 😎

@kocka5 Ano, problém to je, ale dělat se s ním nic nedá. Vleče se to už léta, kolikrát sme se hádali, jak my s mužem mezi sebou, tak my spolu proti jeho rodičům. Ani on s tím nic neudělá, jsou to jeho rodiče a tak to musím brát i já. Nechci být na nože a tak jak říkám, hážu to za hlavu. Občas se někomu vypovídám, ulevím si a toť vše. Jak je to v porodnici vážně netuším, ještě sem nikdy nerodila, ale oni už stejně praktikovali u prvního vnuka, takže asi ví, jak to chodí 😀

@rituska88 Oni jsou případi sami o sobě 😀 nevěš hlavu, jsou na tom lidi i hůř!! a třeba ti tvoji tchánovci časem změní názor, jak malý povyroste. Třeba taky ne, nevím.... co vím, nejsi v tom sama, je nás takových víc 🙂

@soleilll Taky jsem si před porodem říkala, že v šetsinedělí nechci žádné návštěvy a že taky nikam jezdit nebudu. Bohužel jsem ale byla moc měkká a když mi někdo zavolal že by chtěl přijít, nedokázala jsem říct ne ☹ Kdybych ještě někdy měla další dítě, už bych se po téhle zkušenosti zachovala jinak.

@kvakuska Největší paradox je, že moje tchýně se chová naprosto stejně jako její tchýně, kterou naprosto nesnáší. Ona je generál a udělá vše po svém. Opravdu nemá cenu řešit.....

@kocka5 Taky mi to tak připadá - že si myslí, že nám nacpou jídlo a my budeme vděční až do nebe a budeme se jim ve všem ostatním podřizovat. Jak já ale říkám: Věci nenahradí vztahy.

@kvakuska Já si to taky nemyslím, taky jsem si do porodnice nikoho nezvala, ale u rodičů jsem to brala jako samozřejmost - jak u mojich, tak u přítelových. Nikdo jiný kromě mých rodičů a přítele za mnou ani v porodnici nebyl. Ale prostě jsem myslela, že když teda tchánovci nepřijeli do porodnice (nikdo je samozřejmě nenutil), tak že budou chtít vnuka přivítat a přijedou za ním třeba kdykoliv potom až budeme doma. Ale to se taky holt nestalo. Jak říkáš, nezbývá, než to respektovat, ale potom ať i oni respektují mě, že se k nim nijak nepohrnu.

@rituska88 @iwurosima Já jsem na tom podobně, MM stojí za mnou, ale některé věci taky nevidí. Chovám se vhodně, ale vevnitř mě to někdy žere.

Taky by mě děsilo, kdyby se porod nějak zkomplikoval ...... a po císaři či nějakém děsu..... bych si ještě další roky představovala obličeje v čekárně.

A moje nejnovější zkušenost ..... teď jim ustupujeme a je jim 60 let...... a nám je třeba 30let ......... mí rodiče teď ustupují bo babi má 87 let ..... mí rodiče 64 a 68let....... a pořád je to to samé, přece se nebudeme hádat a dělat zlou krev, když už tu dloho nebude a ani se to nehodí vzhledem k tomu, že je stará. Při představě, že se mnou bude někdo mávat i za 30 let se mi vaří krev.