Nechci dítě jezdit ,,ukazovat" tchánovcům, nemají zájem
Potřebuju se někde vypovídat, protože poslední dobou už chování tchánovců přesahuje únosnou mez. A taky prosím o rady, jak z toho vybruslit, jsem totiž blbka, která než by si je nějak rozházela, tak radši mlčí, ale vře to ve mně a pak jsem protivná na všechny kolem, chtěla bych to už nějak rozlousknout... Moje tchýně už roky nevychází z bytu, vymlouvá se na to, že ji bolí nohy, což je třeba i pravda, ale není nemohoucí a chodit může, jen se jí prostě nechce a vymlouvá se. S jejím synem žiju 4 roky a za tu dobu u nás byli 1x. Mají to k nám 4 km a auto mají. Tchán jezdí akorát nakupovat, jinak taky nikam nechodí a oba jsou radši zavření v bytě a vymýšlejí výmluvy proč někam nejít mezi lidi. Zvali jsme je milionkrát na kafe, to samé moji rodiče k nim (bydlí ve stejné obci jako oni), ale marně, nemají zájem. Když jsem měla narozeniny, přijel tchán, ve dveřích mi dal kytku a že prej tchýně se omlouvá, že má průjem a že on už taky jede domů - až na to, že na průjem se vymluvila už několikrát předtím a je to trapné, prostě se jí nechtělo vylízat z bytu a tchán taky mohl zůstat aspoň na kafe, jak to vypadá... Tohle všechno bych ještě brala, i když mě mrzelo, že nemají zájem, abysme měli pěkné vztahy. Myslela jsem ale, že když se narodí malej, přijedou aspoň do porodnice a pak se na něho k nám podívat, že mu třeba koupí nějakou pozornost nebo něco... Ale nic. Do porodnice přijel akorát tchán a to jenom proto, že ho přemluvili moji rodiče a vzali ho s sebou, když za mnou jeli oni. Ale tchýně nezájem. Po příjezdu z porodnice jsme jim jeli malýho ukázat. Bylo sychravé počasí, já pár dní po císaři, malý musel být celou dobu v sedačce, protože ho u nich nemám ani kam položit...vůbec jim to nebylo blbé a napříště zase žádali, ať přijedem s malým my. Postupně mě to začlo šíleně žrát - proč bych jim měla jezdit ,,ukazovat" tak malé miminko jenom proto, že jim se nechce a sedí doma jak pecky? Podotýkám, že u nich nemá ani postýlku, ani místo na přebalení, když ho chci nakojit, je to problém... Navíc i když jsme s ním u nich, tak si ho nevšímají, ani jednou ho nepochovali, ani na něho nemluví a chovají se jakoby tam vůbec nebyl a on je pak akorát po zbytek dne protivnej, protože je to pro něho neznámé prostředí, nemůže se tam v klidu najíst nebo si zdřímnout, když je unavený. Nedávno jsem byla u našich a jeli jsme s mamkou s kočárkem ven, tak jsme se chtěli stavit i u tchánovců. Malej spinkal v kočárku, když jsem přijeli před dům a tchán byl zrovna venku, tak jsem mu řekla, ať zavolá tchýni jestli chce vidět malýho, že ho nebudu budit abych jí ho nesla do patra. A on mi odpověděl: Ale ne, jí se asi nebude chtít scházet schody, tak jeďte... Hnus! Bylo mi z toho do breku a řekla jsem si, že už k nim víckrát nepojedu! Jenže oni pořád čekají, že jim budem malýho jezdit ukazovat a zlobí se, když jim řeknu, že to nejde z toho a z toho důvodu a že nechápu proč nepřijedou oni, vždyť nejsou nemohoucí - pokaždé se ale vymluví na nějakou krávovinu a já už vidím, že prostě nemají zájem a já proto nemám zájem dělat psí kusy, aby malýho 10 sekund viděli. Za celou dobu ani nezavolali a nezeptali se jak se nám daří, nikdy mu nic nedali, chovají se k němu jak k cizímu... Moji rodiče jsou tu několikrát do týdne, chodíme společně na procházky, s malým si hrajou, povídají, zajímají se o nás a máme fakt super vztah, ale tchánovci ačkoli bydlí ve stejné obci jako naši se chovají jak cizí a ještě si myslí, že je moje povinnost jezdit jim miminko ,,ukazovat"...
@rituska88 v tom jsme si podobné s jednou výjimkou, já jsem se dlouho snažila mu třeba příkladem nastínit, že někdo má podobný problém s rodiči a jak to řeší........ nemělo to ovšem valný úspěch.
A pak jsem zjistila, že úspěch má jedno,,,,, když mu řekne někdo z kámošů u piva své trápení a on zjistí, že je to podobné jako u nás ...... obvykle si mě pak ještě více váží..... že to docela zvládám.
Z5 k tématu: manžel jezdí s klukem k rodičům občas sám ..... řekla jsem mu, že si bohužel s nima, když je vidím jednou týdně nemám o čem bavit. Což je pravda. A k tomu jsou docela alergičtí na děti ........ takže někdy je manžel zpátky doma rychle....... nemá to jednoduché....... jsou to ale jeho rodiče......... ale nenechá si kakat na hlavu . Ale tchýně se vždy pídí po tom, proč jsem nepřijela ....... mimochodem i oni si myslí, že vozit děcka na kukandu je povinnost...... a nejlépe matky dětí ......... syna nee. Takže se stavím za to, že pořádek s rodiči si má udělat manžel ....... on je zkoumal 20let co u nich bydlel a ví jak na ně..... aby se nepoškorpili příliš. Jestli to neumí, tak je to marné.
@iwurosima Manžel by měl respektovat tvoje přání. Porod je dle mého názoru hodně intimní věc. Nemají tam co dělat (ani za dveřma). Mně osobně by to k pohodovému porodu nepřidalo. Ještě myslet na to, že jsou za dveřma a poslouchají, jak na sále vzdychám, řvu apod. TO bych fakt nechtěla...
U nás je situace podobná, tchýně zavelí a M. s dětma jede,nechce si to s mámou rozházet, já tam skoro nejezdim, nikdy si s tchýní nebudu rozumět a ona se mnou taky ne.
Ahoj,
tak to na mě dělá dojem, že v tom může hrát velkou roli ta manželova první rodina. Třeba ti dávají za vinu (ať už oprávněně nebo ne) rozpad té první rodiny nebo jsi pro ně důvod proč se k nim manžel nevrátí a vaší svatbou či narozením mrňouse vidí ten stav jako definitivní. Ignorací tebe a Pepíčka mohou mít dojem, že tě za to trestají nebo tím do jisté míry prokazují loajalitu první ženě č ijejich dítěti. Protože jinak si nedovedu vysvětlit ty rozdíly mezi vnoučaty. Prostě některé snachy nebo zeťové jim sednou a některé ne a tak je budou trestat skrze jejich děti a vlastně tim dle jejich logiky dávají za vyučenou i svým dětem - něco jako "kdyby si nás poslechl, mohlo to být vše jinak".
@pavla72 To určitě ne, oni už byli 6 let rozvedení když jsme se teprve poznali. Jeho bývalá ho celou dobu vztahu podváděla jim na očích a on byl potom sám, zatímco ona už měla dávno novou rodinu, odstěhovala se 100 km daleko a mu navíc nechala dluhy. Vrátit by se k nim ani nemohl ani by si to nikdo nepřál, ona už je znovu vdaná a má i další dítě. Oni ji prý opravdu nesnáší, hlavně proto, do jakých problémů ho přivedla, ale bojí se prý, že jim přestane ,,půjčovat" vnuka a nebo začne dělat nějaké další problémy, tak jí lezou do zadku a posílají peníze. U mě ví, že jsem taková hodná duše, že naschvály nedělám, že po nich nic nevyžaduju, tak možná proto se ani o nic nesnaží. Jinak rozdíly nedělají jen mezi naším synem a tím z prvního manželství, ale i mezi dalšími vnoučaty.
@pavla72 Právě naopak mu prý tehdy když si začal se mnou řekli, že jsou rádi, že si konečně našel hodnou, normální holku. Spíš si asi myslí, že já jsem v pohodě, tak co by se nějak snažili, a radši cpou té, která v pohodě není a nikdy nebyla, možná v naději, že se jejich vztahy nějak zlepší - což je ale blbost, protože minule jí prý poslali peníze jakože pro kluka a ona jim ani nezavolala a neřekla děkuji. Když jí volali, jestli to teda přišlo, tak jim řekla: Však co, to je jenom takové přilepšení. Pak na ni byli hodně nabroušení a řekli, že už s ní fakt definitivně končí, ale asi mají prostě strach, aby s tím vnukem neztratili kontakt nadobro, protože on byl jejich mazánek odmalička, prakticky vyrůstal u nich, protože muž jedzil kamionem tak byl pořád pryč a ona obrážela diskotéky.
@rituska88 naprosto chápu, jak to dokáže mrzet, když někdo z rodiny nemá zájem o miminko. Máme to taky tak. Manželovi rodiče naši malou, která se narodila v červnu, ještě ani neviděli, starší - tříletou, vidí tak 3 -4x do roka, a to tam musíme jet my. V červenci, když nám skončilo šestinedělí, dělal manžel sele, bylo pozváno asi 30 lidí, všichni přijeli, přišli, jediná tchýně, tchán a švagrová chyběli. Na oslavě narození své vnučky. Strašně mě to mrzelo a ta lítost přechází do pěknýho nasrání! Shromažduje se to už 8 let, vždycky je s nima nějaká perla a už jsem z nich dost nervní. A je pravda, že držet to v sobě je strašně ubíjející. 😠 Teď v září chystají oslavu, tchýně má 60 a tchán 65, já jsem zatím přesvědčená, že tam nepůjdu. Oni měli jako výmluvu, proč nepřijeli k nám, že tchýně zavařovala a švagrová byla autem pod stanem v Chorvatsku, přesto, že to všichni věděli víc než měsíc dopředu... takže já asi budu zavařovat, až budou mít oslavu. 😀 Mám ale pocit, že by se mi vnitřně fakt ulevilo, kdybych jí řekla, že nás ten nezájem o vnoučata mrzí, ale tady je zase problém, že ona je alkoholička, tak cokoliv říkat nemá smysl... 😖
@luccy.luccy Tak to je mi líto ☹ I když babička alkoholička by asi vnučkám ani tak do života moc pěkný vzor nepřinesla ☹ Já jsem si vždycky myslela, že všude to musí být tak pohodové jako u mých rodičů - se svými sourozenci se několikrát do roka stýkají, všichni v rodině se o sebe zajímají, nikdo nikoho nepomlouvá ani se nehádají... Ale bohužel jsou i rodiny, kde to tak není. Přítelova matka se nestýká ani se svými sourozenci - kdysi se pohádali kvůli dědictví nebo co, ale já to nedovedu pochopit - sama sourozence nemám a co bych za to dala... Navíc ona už má 73 let a její sestra je ještě starší, bratr má myslím už taky kolem 70 a člověk nikdy neví co se může stát, já bych si to teda vyčítala umřít rozhádaná s vlastní rodinou... Jinak přítel byl teď v úterý jen tak na skok u tchánovců a opět jim říkal, ať k nám konečně někdy přijedou - opět výkřik do prázdna, tchán jenom mávnul rukou a prý co má s tchýní dělat, když nikam chodit nechce. Takže já k nim zatím taky chodit nebudu, protože bych se musela už fakt držet, abych jim něco pěkně od plic neřekla. Strašně mě to mrzí a otevřeně jsem si o tom i s přítelem promluvila, ale on bohužel taky neví co s tím a je z toho zklamaný... ☹
@rituska88 koukám, že uvažuješ podobně jako já.... v naší rodině je také zvykem, že se všichni vídají, když je potřeba, pomáhají si a mají celkem normální vztahy, zatímco v rodině mého muže po sobě ti lidi řvou, že už se nikdy nechtějí vidět, říkají si "nenávidím tě" a podobně.... Na to jsem nikdy nebyla zvyklá a byla jsem dost v šoku, když jsem třeba podobných scén byla i svědkem. Nejhorší je, že oni si jsou schopní tak hrozně a sprostě vynadat, že já bych to tomu člověku asi nikdy neodpustila a oni se příště baví jakoby nic.
Na druhou stranu jeho máma, která už není nejmladší, se také hrozně rozhádala se svou sestrou, které je taky dost - a přesně jak říkáš - prostě ne a ne, nejede přes to vlak a dokud ona nepřijde a neomluví se, tak já se s ní bavit nebudu a podobný kecy - a přitom už to mohlo být klidně naposled v životě, co se viděly.... přijde mi to hrozně pošetilé, nesmyslné a hloupé.
@bielamacka Přesně tak, lidi jsou někdy ješitní až za hrob. Já jsem takovej flegmoš - dokážu odpustit komukoli cokoli a než se s někým hádat, tak radši leccos zkousnu. U přítele v rodině si sice nenadávají tak jako v rodině Tvého muže, ale taky mě štve, že se spolu někteří jedinci nebaví nebo mezi sebou mají nějaké rozpory a já pak nevím jak se mám před kým tvářit, co před kým můžu a nemůžu říct, abych situaci ještě nezhoršila... Nesnáším takové žabomyší války, vždyť jsme na světě jen jednou...
@rituska88 hlavně k tomu, jak jsou líní, to moje tchýně je to samé.... její manžel už tu bohužel není, ona je sama a jediný, s kým se vídá, je její druhá sestra, která všechny pochůzky a nákupy zařizuje už x let za ni. Tchýně bydlí asi 2 zastávky autobusem od švagrové a stejně u ní na návštěvě byla naposledy tak 4 roky zpátky a to ji tam švagr musel dovézt autem. Její akční rádius je maximálně Penny Market, Albert, vietnamci a sekáč - což má v takovém tom předělaném komunistickém nákupním středisku hned naproti baráku, kde bydlí - cca 100 metrů, dál ani náhodou. A samozřejmě trvá na tom, aby všichni jezdili na návštěvy k ní.
Navíc má dost děsivý byt - protože je líná, je i bordelář a má tam všude fakt špínu, nemytou podlahu, zapatlanej stůl, smradlavej záchod, plíseň v kuchyni a koupelně, navíc kouří tak 40 denně a strašně jí to tam smrdí. Takže to fakt není na návštěvu žádné lákavé místo. A samozřejmě na to, proč se někdy někam nevydá, má asi 1590 výmluv, jak ji bolí nohy, jak ji bolí hlava, jak ji bolí zub, kyčel, ruka, záda, prostě všechno. Děsím se toho už teď, protože už vidím, jak bude chtít, abychom jí vozili mimino ukazovat co víkend 70 km, protože ona přece nikam nepojede. A to moje máma je starší než ona o 10 let a dodnes cestuje s kamarádkama na výlety a prořezává stromy na zahradě, sama si maluje byt apod. Úplně ty tvoje pocity chápu.
Já myslím, že všude je něco. Jedna tchýně je extrémně vlezlá, jedna nemá zájem a jiný ji třeba už ani nemá. Trochu nadhledu a pohody do toho našeho myšlení občas nezaškodí. 😉
@bielamacka To mi něco připomíná, s tou špínou v bytě - u tchánovců ani nechodím na záchod, protože ho podle toho puchu už asi pěkně dlouho nemyli a místnost nevětrali, kromě toho nepoužívají ani žádné osvěžovače nebo vůně do wc, takže jenom tam vejdeš, praští Tě to do nosu... 😖 Celkově asi kromě vysávání doma nic nedělají, jenom koukají na televizi a vaří, po obědě si jdou lehnout a pak zas až do noci sedí před televizí nebo čtou noviny a tak pořád dokola. Nemalovali už tak 20 let a všude na zdech mají ještě vzor válečku, který se tehdy dával. Když předloni měnili okna, jeli jsme tam všechny děti s partnerama jim uklidit...Když švagr řekl, že by se mělo vymalovat, že kolem těch oken to pochopitelně po jejich výměně vypadá strašně, tak tchán rezolutně řekl, že se malovat nebude, že na to už nemá nervy a že se to zakryje záclonou. Má 68 let, roky už v bytě nic neudělal a asi i kdyby žil do 90 tak se v tom bytě už nic nezmění. Přitom nikdo po něm ani nechtěl, aby maloval on, švagr s mým přítelem by vymalovali, ale oni jsou prostě už líní na cokoli a nechcou v bytě nic ,,měnit". Když to srovnám s mými rodiči, tak ti jsou sice o nějaký rok mladší, ale o moc taky ne a doma se to snaží mít útulné a pěkné - našetřili si na novou kuchyňskou linku (zatímco tchánovci mají ještě tu původní co v těch bytech byla a je cca 40 let stará), koupili si sedačku (zatímco u tchánovců sedíme na rozpadajícím se gauči, z něhož vstát mám problém i já ve svém věku), spravili koupelnu (u tchánovců když vejdeš do koupelny tak si připadáš jak za války - stará popraskaná vana s vrstvama hnusu, růžové rozpadající se kachličky, umyvadlo taky staré popraskané, celkově všechno škaredé. A není to o penězích, ty oni mají a dokonce i víc než naši, ale sami Ti řeknou, že se jim do ničeho nechce, tak radši budou žít takhle než by si bydlení trošku zútulnili. Místo toho kupujou kraviny, na které se jenom práší, všude mají rámečky s fotkama, porcelánové figurky, skleničky, kýčovité kraviny od Vietnamců, umělé květiny navěšené po zdech... Tchýně už nakupovat nechodí spoustu let a všechno obstarává tchán nebo když my někam jedeme, tak nám zavolá a nadiktuje, co jí máme koupit - má doma už snad všechny druhy dek a peřin co kde prodávali, oblečení, které jí stejně většinou nesedí protože ho objednává výhradně z katalogu a navíc i kdyby sedělo - stejně nikam nechodí, tak nechápu na co potřebuje každou chvíli novou halenku a ještě všechno z uměliny a pak si stěžuje na ekzém. Tohle všechno je samozřejmě jejich věc, ale když už teda chcou, aby všichni jezdili k nim a oni odmítají vylízt z bytu, tak by mohli aspoň ten záchod občas umýt nebo doma uklidit a ne aby si člověk připadal, že jde do chlíva. Jenže tchýně místo toho radši upeče buchtu nebo uvaří guláš, než by jednou za čas vzala hadr do ruky. A já jsem opačnej extrém a jsem na pořádek ujetá, takže je pro mě návštěva u nich o to bolestivější 😀
@rituska88 no já nejsem žádná sterilní hysterka, ale popisuješ přesně to, co vídám u tchýně, bohužel.... Někdo tu píše, že bychom se nad tím měly povznést, ale já fakt nevidím důvod, proč takové stresující výlety absolvovat, když tam ani nemůžeš položit dítě na gauč, aby se ti neobalilo do špíny.... To my ještě to děcko ani nemáme a už tak nás ty návštěvy oba stresujou, manžel se stydí a pokaždý se diví, kam ta jeho máma klesla. Posledně když jsme tam spali, protože si manžel musel něco brzo ráno u nich zařídit, nám ani nepřipravila postel, natahala si do ní nějaké krámy, z jeho dřívějšího pokoje si udělala hotový skladiště, v tý posteli byl bordel ze země a kamínky!!!!! I čistý povlečení u ní smrdí kouřem. Představa, že budu do tohohle prostředí vozit miminko, mě fakticky děsí. Navíc mně teď v těhotenství extrémně vadí cigaretový kouř a ona si tam klidně bezohledně hulí, když přijedem a ještě se tváří otráveně, když jí muž říká, aby vydržela nehulit aspoň tu hodinu, co tam jsem. Úplně chápu, že je to nad tvoje nervy - vidím to stejně.
@rituska88 Ty jsi byla na návštěvě u mojí " milé" tchýně, přesně tak to vypadá i u ní. Já si k nim začala vozit i svoje pantofle, protože ten erární hnus (asi zase nakupovali u popelnic), co mi dávali jsem se bála vzít, abych něco nechytla a bez bot jsem se vždycky k něčemu přilepila. Jak tu někdo psal, že je možná lepší jít na návštěvu, než aby návštěva chodila k nám, protože před a ani po nikom nemusíš uklízet. Když jsem nad tím začala přemýšlet, tak to je dobrý nápad, protože tím i zredukuji počet návštěv.
zkusili jste někdy těm tchýním říct co vám vadí nebo váš pohled na věc? třeba by to pomohlo, oni ti lidi jsou zabednění a ledasco jim nedojde.. mám teda jednu připomínku, jsem ted těhotná a je mi fakt šoufl a jsem unavená, vemte si, že nějak podobně se můžou cítit ti naši tchánovci, a proto nejezdí na návštěvy. já jsem totiž v takovém stavu, že bych na žádnou návštěvu taky nejela. vzpomente si na ně, až vám bude zle
@evaamy Jo, řekla jsem jim snad tisíckrát, že mají u nás dveře otevřené, že můžou přijet, že ježdění po návštěvách s miminkem není tak jednoduché, jak si představují. Přítel jim to taky říkal mnohokrát, ale vždycky jenom výmluvy, výmluvy... Já chápu, když někomu není dobře, ale jí je dobře natolik, že jede za kamarádkou na dva dny na Slovensko, tak snad to jedno patro schodů k nám by taky zvládla vyjít (autem můžou dojet až před vchod). Ale prostě se jí nechce - vidím to i na těch výmluvách, už neví co vymyslet... Takže jsem se teď taky zařekla, že k nim nepůjdu a když jsem s malým u našich, jdeme ven na procházku, ale k tchánovcům se nestavíme - kdyby totiž měli sebemenší zájem, tak by aspoň zavolali, zeptali se co malej nebo aspoň jednou jedinkrát by k nám přijít mohli, nikdo po nich nechce aby tu byli každý týden, ale za 3 roky u nás byla tchýně 1x na asi 10 minut a to bylo hned jak jsme se přestěhovali, od té doby vůbec a ani narození vnuka ji nepřimělo ten zadek zvednout... Ale kvůli jiným lidem skáče, takže vidím, že to není o její nemohoucnosti, ale spíš o lenosti a nezájmu 😒
Jinak, předevčírem ráno v 9 mi zvoní telefon a volá tchýně. Přítel měl totiž jet pro svého syna z prvního manželství a vézt ho k jeho druhé babičce na prázdniny. Je to přes 100 km jedna cesta. Tchýni řekl, že má noční, takže pojede až se vyspí a nají, takže až odpoledne, a navíc totálně nechápu o co jí šlo...volala mi v 9 ráno, já si říkám co chce a ona na mě ječí:,,Už Jirka jel???" Říkám:,,Ne, spí, je po noční a před chvilkou teprve přišel z práce, pojede až po obědě." ,,Ahááááá. Tak ho teda pozdravuj a ať jede opatrně." a už chtěla zavěsit. Pak když říkám nashledanou tak najednou si asi vzpomněla, že by se mohla ze slušnosti zeptat i na malýho, tak jenom řekla:,,A co malej?" Tak jsem jí začla něco vykládat - jak hezky spí, že pěkně roste...a ona mě asi ani neposlouchala a sotva jsem se nadechla, že ještě něco řeknu, tak mě přerušila:,,Tak se mějte hezky.Ahoj." Celej ten telefonát mi přišel totálně nesmyslnej a zbytečnej a celkově netrval ani minutu. Pak ať mi někdo vykládá, že zájem má, ale je nemocná nebo nevímco...blbost, zájem vypadá úplně jinak a nemocná mi poslední dobou připadá tak jedině na hlavu. Příští týden jdeme domlouvat křtiny, tak jsem zvědavá, na co se tchánovci vymluví tentokrát, když je pozveme. A vlastně už ani nedoufám, že by se nevymluvili, to by bylo opravdu velké překvapení a šok, asi by mě z toho trefil šlak kdyby najednou řekli, že na vnukovy křtiny přijdou a nebo mu dokonce něco koupili...no klidně bych se s někým vsadila i o půlku mateřské, že ten šok mě nečeká 😀

@kocka5 Je to tak, člověk nechce vyvolávat zbytečně konflikty a já osobně se třeba strašně nerada hádám, tak jsem radši vždycky potichu, ale uvnitř mě to žere. Taky jsem naučená, že ke starším lidem je třeba mít úctu, tím spíš k rodičům a v tom je kámen úrazu - možná kdybych hned uměla říct svůj názor, co mi vadí, co mě mrzí apod., bylo by to lepší. Ale já to tak mám i doma s přítelem - vadí mi třeba úplná kravina a neřeknu mu to, pak se tím užírám tak dlouho, že to nakonec ve mně bouchne a začnu mu vyčítat všechny problémy světa 🙂