• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nenávist mé sestry ke mně poté, co se mi narodilo dítě

21. prosince 2013 
Ahoj holky, jsem naprosto bezradná z chování mé mladší sestry, která sama má už dvě zdravé děti (5 a 2 roky). Mě se podařilo otěhotnět až ve 33 letech, poté co jsem si našla jiného partnera (s předchozím jsme se marně tři roky snažili). Před rokem se mi narodila zdravá holčička. Od té doby se moje sestra chová, jako bych neexistovala ani já, ani moje dítě, vlastně malou ještě ani neviděla. Bydlíme hned vedle mých rodičů a ona k nim neustále jezdí na návštěvy (téměř všechny víkendy a někdy i v jiných dnech). Její děti se nesmí s naší malou ani vidět, pokud s ní k rodičům přijdu, okamžitě sestra a děti odchází jinam. Sestřino chování se zhoršovalo již od doby, kdy se dozvěděla, že jsem těhotná, ale vygradovalo to až narozením malé. Ani mi nepogratulovala, odmítla pozvání na křtiny apod. Myslím si, že problém je v tom, že na mě žárlí (asi má dojem, že jsem v životě úspěšnější - mamka mi to prezentovala slovy "schválně dělám vše pro pro to, abych byla ve všem lepší" ). Já to tak vůbec nevnímám, řešila jsem normální starosti jako spousta jiných lidí - vystudovat, sehnat práci, zařídit si bydlení, jen to dítě se stále nedařilo. Asi to byl pro ni uspokojující pocit, že má něco navíc, co mě se nepodařilo. Teď jsem podruhé těhotná, už v 6. měsíci. Strašně mě to žere, jak se sestra chová, a vůbec si nedokážu představit, co bude dál (hlavně pokud jde o kontakt mezi dětmi). Musím ještě podotknout, že mamka sestřino chování přehlíží, sestra se ale i k ní chová arogantně a mamka si ani netroufne, když je tu sestra na navštěvě, k nám zajít a podívat se za malou. Setkala se některá z vás s něčím takovým? Nenapadá vás nějaká rada, jak to řešit ? (mamka je na to slaboch, taťku to naprosto nezajímá, manžel mě podporuje, ale i jeho bezdůvodně sestra nenávidí, švagr je moc měkký a hlavní slovo má sestra atd. prostě v celém okolí není nikdo kdo by to mohl nějak ovlivnit, kdo by jí dokázal domluvit atd. Jakákoliv komunikace se sestrou je vyloučená, buď odchází pryč nebo začne ječet a nadávat, když se jí zeptám, co jsem jí udělala....
10. led 2013 v 00:15  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
závist je špatná vlastnost, bohužel. Ať si sestra trhne nohou, tu k životu nepotřebuješ, ale neměla by to komplikovat dětem, ty z toho ještě nemají rozum. To bych ji řekla, dělá jim akorát zmatky v hlavičkách. A kdyby ji to trucování nepřešlo, tak bych to akceptovala. Neboj oni lidi i děti viděj odkud vítr vane.
10. led 2013 v 01:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Pochopitelnější by to bylo v případě, že by ona sama děti neměla. Určitě jde o žárlivost. Má sestra taky vystudovanou školu ? Dobrou práci ? Pěkné bydlení ? Třeba má pocit, že máš vše lepší a to, že jsi neměla dítě ji dávalo pocit, že je alespoň v něčem lepší než ty . Bohužel soupeření sourozenců je běžná věc. Jediná věc, kterou bych zkusila , je promluvit se švagrem.
10. led 2013 v 01:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@slundo Vystihla jsi to naprosto přesně, sestra má maturitu, já vysokou, ona bydlí s tchýní, já ve svém, před mateřskou dělala v továrně, já v kanceláři. Ona taky měla možnost jít studovat, ale nechtělo se jí, taky mohla začít stavět, ale prostě je trochu pohodlnější. Nedělala jsem to, abych jí v něčem předčila, já bych jí to přála taky, aby to dokázala. Na druhou stranu nevím, co je tolik k závidění, když jsem zadlužená, o dítě jsem se musela na rozdíl od ní dlouho snažit, pak přišel rozchod s přítelem, se kterým jsme stavěli a nutnost se vyrovnat finančně, práci jsem sice měla dobrou, ale nyní se tam staly organizační změny a moc nevěřím, že se budu mít po dětech kam vrátit atd. ... Ono je moc těžké se na její chování vykašlat, když vidím, jak moje mamka dělá rozdíly mezi vnoučaty, jak se ségry bojí a malá pro ní v době sestřiných návštěv neexistuje.... s jejími dětmi pojede na všechny výlety a různé akce a naše malá se toho nebude moct zúčastnit - všechny víkendy a prázdniny budou vyhrazené sestřiným dětem. Bojím se, že to malá začne brzo vnímat a zanechá to na ní psychické následky.... já na ségřino chování kašlu, já si to nějak přeberu, ale malé je mi líto a teď už i toho očekávaného miminka...
10. led 2013 v 01:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Jo, a ještě jsem chtěla dodat, že švagr je moc velký dobrák a než by si dělal problémy, radši sestře neřekne nic... Ten už k našim na víkendy nejezdí a toleruje, že prakticky o víkendech děti nevidí, asi ví, že nemá ani cenu něco namítat. Bohužel tam jsou i napjaté vztahy mezi ségrou a příbuznými ze strany jejího manžela, ale takovou hroznou nenávist si sestra vyhrazuje jen pro mě, mého manžela (který se provinil asi jen tím že mi to dítě udělal :slight_smile:) a moje dítě
10. led 2013 v 01:34  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 -je mi to moc líto,jak se sestra chová Já mám též starší sestru,vystudovala VŠ- já jen VOŠ, práci měla taky lepší v kanclu- já ve špitále, děti měla dřív a vždy z prvního sexu, já musela na 2 IVF, ona staví již druhý barák a já bydlim v paneláku, oan jezdí autem, já sice řidičák mám, ale bojim se. Jediný v čem jsem v uvozovkách lepší je, že ona se rozvedl a má nyní novýho přítele a s ním třetí dítě a já mám manžela. Celý život byla lepší, ale, že bych se takhle chovala nebo ji nenáviděla- to teda ne. Ještě bych ji mohla závidět, že má 2 holky a 1 kluka a já vysněnou holčičku mít nebudu. Mám ji moc ráda a i její děti, které se vzájemně mají taky rádi, i když náš Tom nje docela divoch. a cvěři, že Ti to vadí hlavně kvůli malé. Já bych naopak řekla, žemáme s dětma lepší mezi sebou lepší vztah než dřív a vzájemně si pomáháme. Myslím, že by to měla řešit hlavně tvoje mamka- asi bych jí něco řekla, že by neměla dělat mezi Váma takové rozdíly a měla by to sestře dát patřičně jasně najevo, myslím, že jen ona to může změnit. Na závěr- každý strůjce svého osudu, taky to sestra vše mohla mít, kdyby nebyla jak píšeš pohodlnější. fakt bych to řešila přes mamku, když by se mamka chovala k Vám stejně a dala jí jasně najevo, že ty jsi taky její dcera a má tě ráda i děti, tak si myslím, že by to třeba mohlo pomoct. :wink:
10. led 2013 ve 02:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@petra49 děkuju za odpověď, přesně o to jsem se snažila, diskutovat o tom s mamkou, bohužel jí nemůžu vysvětlit, že ta největší změna v chování se stala v důsledku narození malé. Mamka si myslí, že jsem se k sestře chovala nějak špatně a největší vinu pak dává dědovi (svému tchánovi), protože mě dal k 18. narozeninám nějaké peníze na vkladní knížku a ségra, která je mladší, pak k témuž výročí od něj peníze nedostala. Vyčítá to i mě, že jsem si to od něj vzala (jak jsem mohla vědět, že je ségra nedostane??? Navíc ségra dědu už několik let ignorovala, protože si jí dovolil říct, že nepomahá na zahradě, kdežto já musím atd. Prostě mamka ségru pořád obhajuje. Já vím, že ani v dětství nebyly vztahy mezi mnou a sestrou kdovíjaké, ale já jsem k ní nenávist nikdy necítila, i jsem se jí snažila pomáhat, a ona se kolikrát za to ke mě obrátila zády. K jejím dětem jsem se chovala normálně, i když pak mě moc mrzelo, že mě se stále nedaří otěhotnět, a ona už čeká druhé, ale nebyla to závist, ale prostě smutek, stejný jaký jsem cítila, když jsem se o někom dozvěděla že čeká dítě. Já si taky myslím, že jediný, kdo to může trochu změnit je mamka, jenže ona jí nic neřekne už z toho důvodu, že se bojí, že se ségra naštve a neukáže jí děti. Já jsem se mamce snažila vysvětlit, že dobře, ať se se mnou tedy ségra nebaví, když nechce, ale ať po mě aspoň neječí a netříská dveřmi, kdykoliv přijdu a hlavně, ať do toho netahá děti, ať dá dětem prostor, jestli se chtějí kamarádit. Prostě ségra ví, že si může dovolit cokoliv a projde jí to. A mamka jí není schopná říct: ok, jezdi k nám na víkend, ale chovej se slušně a nechceme tu žádné hádky.
10. led 2013 ve 02:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
:frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: Tak pak bych možná zkusila, že bych mamce řekla, že pokud se ke mě takhle sestra bude chovat a ona jí nic neřekne, že k ní jezdit nebudeš, že ti to vadí a mrzí tě sestry chování. Uvidíš- je to těžký,
10. led 2013 ve 03:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petra49 My právě bydlíme hned vedle rodičů :slight_smile:, takže jsem mamce, řekla ať teda za malou nechodí, když dělá mezi dětmi takové rozdíly. No vydržela jsem to asi měsíc, když tedy přišla s tím, že se o něco pokusí. Dopadlo to tak, že k nám jednou dovedla sestřinu holčičku, ta samozřejmě byla z mimi nadšená a ptala se kdy zase malou uvidí, když v tom si ségra uvědomila, že by se mohla její pozice nabourat a další návštěvy nedovolila. A opět to sklouzlo, tam kde to bylo, a už jsem taky neměla sílu mamce zakazovat, aby malou viděla. Je to takové trochu vydírání a moc dobře mi to nedělá. Je to ale takové smutné, když mě mamka neustále říká, jak nemá čas být s malou déle a se ségrou a dětmi je klidně půl odpoledne na hřišti a nebo když tu ségra není, tak s ní radši telefonuje, než aby ten čas trávila s naší malou. Malé byl teď rok a spočítala bych na prstech jedné ruky, kdy jí měla mamka aspoň hodinu v kuse u sebe. Přitom já nepotřebuju aby jí hlídala, jen chci aby si jí užila....
10. led 2013 ve 03:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 - tvoje sestra je případ pro psychiatra.Očividně má nějaký problém, který nejspíš pramení z její nespokojenosti. Možná není spokojená v manželství, možná s tchánovci nemá dobré vztahy....a závist je hodně vlezlá a neodbytná. Když chceš nas... lidi, tvař se spokojeně, i kdyby to nebyla pravda. Nic tak nenaštve okolí, jako tvoje štěstí. To říká moje mamka.
Já být v tvé pozici, tak bych určitě tlačila na mamku, aby se pokusila o smír. A sestře bych napsala dopis, vylíčila jí, jak tě to trápí, že se tak chová, že to nechápeš, že neubližuje ani tak tobě, jako sobě (rodina má držet pohromadě), dobrovolně se připravila o sestru....Třeba tě nechce poslouchat, protože neví, jak má argumentovat.. Možná si to nepřečte hned, ale až bude doma, v klidu, tak jí to nedá....kdo ví, třeba ti i odpoví. Možná by nebylo marné poradit se i s nějakou psycholožkou, která řeší rodinné vztahy, třeba by ti něco poradila. Když by se to nesrovnalo, alespoň by ti pomohla se s tím vyrovnat.
A rodičům bych nabídla, jestli s vámi nechtějí jet v létě na dovolenou, třeba někam na chatu. Budete na neutrálním území, mamka nebude mít za zády sestru a bude se moct celý den zabavovat s vnoučaty. Měla bys na ní víc tlačit, aby si nenechala od sestry diktovat, ona přece není v pozici, kdy by měla poslouchat své dítě....
Hodně štěstí :wink:
10. led 2013 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lenicka07 Ahoj, taková situace mě mrzí, ale nepřijde mi to zas tak neovyklé. Že je někdo tvůj sourozenec nemusí znamenat, že si budete automaticky rozumět a budete se mít rádi. Mám ve svém okolí taky případy, kdy se ze sourozenců stali vyloženě nepřátelé. Já bych ségru nechala na pokoji a nestýkala se s ní. Co se týče tvojí mamky, tak bych ji asi netlačila do toho, aby jí domluvila. Ona taky není v lehké pozici a určitě jí to mrzí, kdovíco jí tvoje ségra o tobě navykládala a ona se nechce postavit mezi vás. Asi bych se snažila, aby k vám mamka chodila pravidelně na návštěvu, v týdnu, nebo jednou za 14 dní o víkendu, domluvit si konkrétní dny a hodiny, kdy by mohla trávit čas s vnoučaty, naplánuj výlety. Jestli ale bude sedět raději doma a nechá se komandovat tvojí sestrou a bude preferovat její děti, tak bych ji v tom nechala. Co tvůj taťka? Ten k vám chodí? A co rodiče manžela, ti fungují normálně? Pokud jo, určitě nebudou mít děti žádné psychické trauma, že se jim jedna babička věnuje míň.
10. led 2013 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
tlačit na matkou silou asi nebude mít vliv, protože ona je pravděpodobně ta, která to nechala takhle daleko zajít. na mě to působí tak, že byla sestra tak nějak protěžovaná od mala? nebyla u tebe nebo u ní nějaká nemoc, operace s delší rekonvalescencí nebo něco podobného, co mohlo způsobit nějakou nerovnováhu? třeba se cítí sestra nějak ublížená už od mala a rodiče to "nezvládli". a nebo prostě stačí, že je mladší a je zvyklá, že může všechno. například můj mladší brácha je toho ukázkovým příkladem.
tobě bych poradila, ať se na ni vykvákneš. jistě máš dobré kamarádky mimo rodinu. jenže na druhou stranu vím, jak nepohoda mezi sourozenci trápí. docela se děsím situace, až bude mít brácha s tou svou děti. je mi jasný, že v tom okamžiku bude problém.
takže rada zní: poraď se s odborníkem - psychologem, který se specializuje na problémy v rodině. takhle na dálku my ti asi pořádně nepomůžeme :unamused:
přeju pevné nervy.
10. led 2013 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
A co má za pohlaví dětí tvá sestra ?
10. led 2013 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
a co jí napsat dopis? Mohla by si jí napsat tvůj pohled a že tě to mrzí a že jí máš ráda a třeba by si se dozvěděla důvody, proč se najednou začala takto chovat :pensive: ...možná to neumí říct do očí a tohle by to trochu uvolnilo
10. led 2013 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 ale s tím vážně nic neuděláš pokud to nebudou chtít řešit i ostatní (mamka a sestra). Bohužel. Já bych jim zkusila oběma napsat dopis...za a.) můžeš tam napsat vše a nikdo ti do toho neskáče, za b.) srovnáš si to sama v sobě, c.) sestra i mamka se k tomu napsanému můžou vrátit a přečíst si to znovu.Trochu brnkni na city, u mamky na roli babičky, u ségry na roli tety a taky se jí zeptej, co ji vadí...asi se budeš muset třebas i trochu ponížit nebo ustoupit, ale děláš to pro svoje děti...pro klid v rodině...nevyčítej ségře, že nic nemá..každý nejsme tak schopný, naopak ji napiš, že má u Tebe kdykoliv otevřené dveře a pomoc...alespoň já bych to tak řešila....
Ale jinak bud v klidu, mám kamarádku a ta má sestru. Ta ji závidí úplně všechno. Že má syny, že má dům, že dělá ve vedoucí funkci, dokonce i v nemocích se holky předhání..jako kdo je víc nemocný..došlo to tak daleko, že ta sestra ji svedla manžela a v podstatě rozmlátila vztahy, tak, že jejich mamka tají když jede k jedné nebo druhé na návštěvu. No prostě pakárna..-))))))))
10. led 2013 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lenicka07 ...ahoj, nečetla jsem všechny reakce, ale první co mě napadlo bylo, že tohle by si měla s vámi vyříkat vaše maminka. sourozenecká rivalita je běžná, ale záleží také hodně na rodičích. být v pozici mrtvého brouka, dělat že nevidím a neslyším a bát se...čeho se maminka bojí, víš to? vždyť tvoje malá je taky její vnouče, to ho bude před sestrou donekonečna přehlížet? asi bych požádala sestru o setkání a taky poprosila maminku, aby s ní na tohle téma zavedla řeč. maminka by na ni mohla mít dost velký vliv, protože mi tak nějak vyznívá, že "babičkuje" celkem hodně.
jde jen o to, nedělat rozdíly mezi dětmi..ty se s tím, jak sama píšeš, v hlavě porovnáš, ale nevidím důvod, proč by měly být tvé děti o něco ochuzené. ale tohle závisí především na vaší mamince. ona si to nejspíš ani neuvědomuje, nechce mezi vás možná zasahovat v dobrém úmyslu, ale tohle už je dost přes čáru :unamused: .
držím palce! :slight_smile:
10. led 2013 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 Ahoj, těžko v takové situaci radit, ale zkusila bych se domluvit s mamkou, že si jeden víkend v měsíci vyčlení na vás, podniknete nějaký výlet apod. s tím, že, ale sestra nebude tento víkend u maminky otravovat. Myslím si, že se sestra bude vztekat, ale kdyby na to mamka přistoupila a vydrežela, že tento víken je váš, třeba by sestře došlo, že všichni nebudou skákat jak ona píská. Ještě mě napadlo, zkusit zatlačit na vašeno otce, aby si zkusil se setrou promluvit. Do rozhovoru s tvojí sestrou bych se pustila, ale až po porodu druhého miminka a nebála bych se ani hádky, sestra je asi zvyklá, že když začne ječet tak jí všichni ustoupí takže bych taky vystartovala a tímto se jí postavila aby tě začala vnímat. Jestli tyto rady budou mít nějaký účinek nevím, ale třeba ti alespoň něco pomůže. Držím palce a písni jestli se něco změní.
10. led 2013 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
je hrozné číst o takových vztazích v rodině, obzvláště mezi sourozenci, kteří spolu celý život vyrůstají a z mé pozice to nechápu a nerozumím tomu, každý jsme jiný, jeden dokáže být dobrý v tomto a druhý zase v něčem jiném ale tu závist ze strany sourozence opravdu nechápu!!! Jak bych to řešila já, no já sem impulsivní cholerik, asi bych jí nutila k hovoru a vyjasnění si věci mezi náma ale to vždy nefunguje, taky bych klekla na mamku, protože si myslím, že chování sestry odráží její vztah k vám dvoum, dělá rozdíly a asi bych neváhala a zašla si i pro radu i psychologovi jak na ně a jak tu situaci zlepšit, nejvíc mi je líto těch dětí, protože je hrozně ochuzeje oto mít sestřenice, bratrance, to jsou na začátku dětství ti nejlepší přátelé, aspoň my jsme to tak měli a i mě osobně by to dost pálilo..přeju ti aby se to do budoucna zlepšilo.

mmj. ten dopis není špatný nápad
10. led 2013 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 Je mi uplně jasný, že tě to štve, mrzí, trápí..ale tohle je hnusný chování no. Co takhle si s ní promluvit? Nečetla jsem předchozí příspěvky, takže pokud už jsi o tom psala, tak se omlouvám :slight_smile: Vždyt přece sourozenci tu mají být navzájem pro sebe nebo ne? ..Když ani pak to nepřejde, tak bych ji jednoduše hodila přes palubu tak jako to udělala ona s Tebou...
10. led 2013 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 ...tak...vidím, že jsem měla dočíst vše :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
líbí se mi hodně názor @llluckaaa ...pokud je to s vaší maminkou takhle, tak tady je každá rada drahá :unamused: .
každopádně je to smutné :frowning2: .
10. led 2013 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 psala jsi, že si se sestrou nerozumíte již delší dobu. Nehryžou ji stále ty peníze, co jsi dostala od dědy? Tak si s ní zkus promluvit a nabídni ji nějakou kompenzaci :grinning: Nebo spolu vůbec nemluvíte? Je to hrozné, když je někdo takhle zapšklý a závistivý :frowning2:
10. led 2013 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 a nebyla ségra vždycky trochu rozmazlovaná mladší sestřička? že se o nic moc nemusela snažit a stejně dostala co chtěla najednou jí to přestalo fungovat? najednou jí ten svět přijde porouchanej, když tobě se začalo dařit? Máš VŠ, pěkné bydlení, te´d i to dítě. Vždyť přece to měla mít ona protože je prostě ta lepší a osoatní na tom mají být hůř. Mě ona přijde jako spratek, nezlob se na mne. A maminka je asi zvyklá jí to tolerovat od mala.
10. led 2013 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je mi moc líto takové chování :( mezi mamkou a malou se to samo časem vyřeší.trošinečku něco podobného jsme řešili taky.babička si připadal příliš mladá aby byla babičkou a syna si nevšímala.nás to moc mrzelo a snažili jsme se domlouvat.pak se to ale vyřešilo samo až byl syn více aktivní. také máme bydlení hned vedle sebe a společnou zahradu a dvůr.jak začal chodit a lítat tak ho bylo všude plno a nešlo ho ignorovat tak si postupně cestu k sobě hledali sami.pak mě často i zdrhal že jde za babičkou já ho nechala at tam jde.seděl třeba v kuchyni a hrál si a ona si dělala co potřebovala ale byli spolu. potom se narodila Ela a to byl takoví mamánek a jak k nám chodila jen velmi málo tak malá řvala jako pavián tak si sama uvědomila že musí chodit častěji aby se ji děti nebáli. ted už je 4násobnou babičkou a vztahy už jsou lepší ale šimi to měl nejhorší a vztah mezi sebou si museli najít sami.až se jednou babičky zeptá proč mě nechceš proč tu nemohu byt tak pak jim vše velmi rychle dojde.
jinak já jsem trochu hrrr a když by sestra byla u mamky tak bych tam taky trávila spousty času.bud ju to přestane bavit furt zdrhat nebo si zvykne.k mamce máš přístup stejný jak ona.může tam byt na návštěvě ona tak tam můžeš byt i ty.jdou s mamkou na dětský hřiště taky bych šla. aspon at ty děti jsou pohromadě.jak jim bude víc a víc let začnou se vyhledávat sami
10. led 2013 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Všem moc děkuju za reakce, bohužel je to už v takovém stavu, že si pomalu myslím, že už s nikým nehnu. Mamka má problém udělat si vlastní názor, vyslechne si každou z nás jednotlivě, samozřejmě, že jí to dohromady nesedí .... Teď si vydedukovala takový názor, že sestra je největší chudák, všechno má těžší než já, nikdo jí moc nemusí, takže aspoň ona se jí musí zastat, sestra má moc práce s dětmi, proto jí musí pomáhat atd. Já mám hodnější dítě, druhé těhotenství snáším dobře, nemusím bydlet s tchýní apod. Zkoušela jsem už prakticky všechno, mimo toho dopisu.... pokud na sestru promluvím, odchází pryč nebo dělá že jsem vzduch, v horších případech mě pošle " do hajzlu" (cituju) . S mamkou ty hodinové diskuze na tohle téma nevedly nikam, zkoušel se zapojit i můj manžel, efekt veškerý žádný. Pokud si mamka myslí, že jsem se k sestře špatně chovala, ať si to myslí, ale pokud jsem jí někdy něco řekla nebo udělala většinou to byla reakce na její dost zvláštní chování (měla např. ve zvyku se mi posmívat že jsem hnusná). Přestože jsem měla mnohokrát snahu jí vyjít vstříc (třeba jí s něčím pomoct - vybrat něco hezkého na sebe, podpořit jí u maturity, zastat se jí, když se rozešla s klukem a naši byli proti, pomoct jí se svatbou atd.) vždy byl výsledek ten, že mě při nejbližší příležitosti shodila nebo mi řekla něco uštěpačného. Ale celkově ty vztahy nebyly nejhorší, už jsem prostě byla smířená s tím, že občas z její strany přistane na mojí adresu něco, co mě zabolí - třeba když mi před časem jízlivě řekla : a ty bys nechtěla takové krásné děťátko jako mám já? Myslím si že v té době už tušila že mám nějaké problémy s otěhotněním, ale jistě to nevím, každopádně mi v té době už bylo přes třicet a v okolí jsem už byla jediná, kdo v tom věku nemá dítě... Jenže po třech letech marné snahy o dítě jsem se nakonec (z jiných důvodů) s přítelem rozešla, během měsíce jsem se seznámila se svým nynějším manželem a během dvou měsíců jsem otěhotněla a hned další měsíc měla svatbu - to ještě nikdo netušil že jsem v jiném stavu, provalilo se to až v pátem měsíci. Týden předtím křtila sestra své druhé dítě a ještě bylo vše v pořádku, požádala mě abych jí křtiny natáčela, dokonce prý o mě uvažovala jako o kmotře. Jenže za týden když se to provalilo že čekám dítě, začalo být všechno jinak. Přestala mě zdravit, po čase mi začala i nadávat a narozením malé se to vše vystupňovalo. Když jsem se jí zeptala, co jsem jí tak hrozného udělala, že ještě na křtinách bylo vše v pořádku a za týden bylo najednou zle, dozvěděla jsem se že jsem "vychcaná svině" , po manželovi, který byl u toho, dokonce plivla a jak nazvala naše dítě, to sem ani nebudu psát. Mamka byla u toho taky, zmohla se jen na chabé, aby ségra "toho nechala". Bohužel je to tak, že dokud jí rodiče budou tohle chování tolerovat, tak se nic nezmění - nebude mít žádný důvod, aby se sebou něco dělala. Těch jejích úletů samozřejmě bylo víc a je to kolikrát takového ražení, že mi to začíná připadat jako nějaká psychická nemoc. U psychologa byla, a to hlavně z důvodu, že se nemohla snést s většinou příbuzných ze strany jejího manžela. Podle mamky prý to pomohlo a vztahy se tam nějak urovnaly, ale prý se mnou jsou vztahy tak špatné, že nemá cenu nic napravovat. Mě už by byla ukradená, jenže je u našich nakvartýrovaná skoro pořád a velice se bojím, až budou děti větší, jak jim to budu vysvětlovat - proč nesmějí k babičce, co je to za děti, které jsou u babičky, proč ty děti před nimi utíkají atd. A ještě je tu jeden problém, proč se třeba nedomluvit, že ségra bude jezdit např. jednou za 14 dní a druhý víkend se bude babička věnovat druhým vnoučatům. Ségra prostě bude jezdit kdy se jí zachce a mamka je tak "pohlcena" vnoučaty, že pak celý týden dohání, co s nimi zameškala. Navíc se mamka stará o nemocného otce, který nemůže být dlouho bez dohledu. Takže na naši malou prostě nezbývá čas (ani když jí navrhnu, že za ní něco udělám, jen ať si jde malou užít).
10. led 2013 v 16:33  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 bohužel , lidi , kteří závidí přehlížejí to, že máš dluhy apod. Vidí jen ten barák.... Já bych to taky nedokázala přehlížet, nemám ráda když se něco dusí pod pokličkou.... promluv s mamkou kvůli svým dětem....babička by tu měla být pro všechny :slight_smile: Moc Ti držím pěsti, aby se to urovnalo.
10. led 2013 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@slundo To je právě to, že sestra nevidí, že všechno, čeho chce člověk dosáhnout, nese s sebou nějaké odříkání. Mohla bych i já jí závidět, že je bez dluhů, že se nastěhovala do hotového, byť né nového baráku, že měla obě děti "na první pokus" , že se nebojí řídit auto, zatímco já ano atd. Měla stejné možnosti jako já, mohla vystudovat kdyby chtěla, mohla se pustit do stavění. Jenže je od přírody taková "línější"
Děti jsou důvodem, proč nemůžu tu nápravu vztahů nikdy vzdát, protože bych si v životě neodpustila, kdyby z toho měli nějaké psychické problémy.
10. led 2013 v 16:53  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 Ahojky,
docela me mrzi, že máš takove problemy se svou sestrou...Já osobne bych asi to dusno a a ten tlak z jeji strany nevydržela a proste bych vybuchla a od plic bych ji rekla, to co si myslim.Rekla bych ji to, co jsi napsala nám tady a že delá rozbroje v rodine...a pak bych se chovala jako nejspokojenejsi clovek na svete-at má jeste vetsi duvod závidet...Opravdu..s takovými lidmi je zatezko se domluvit.Tohle nemám ráda-když se nekdo urazi, prestane se bavit a nikdy nerekne duvod PROČ!!!
POdle toho popisu vypadá, že sestru opravdu užírá závist a nespokojenost ve vlastním živote a to vsechno si vybíjí na tobe...Bud bych to zkusila jeste jednou po dobrem a nebo jak jsem již napsala výše-po zlem a pekne od plic bych ji rekla co mám na jazyku.Komu není rady, tomu neni pomoci...A bohužel-ten problem vztahu mezi tvými a jejimi detmi-to proste nevyřešíš.Ty za to nemužeš a bud se to casem nejak srovná a deti si najdou cestu k sobe samy a nebo ne.Ale to už je ve hvezdách...
10. led 2013 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07
Ahoj, nevím, odkud jsi, ale když nepomáhá komunikace s maminkou, ani sestrou, zkus seminář rodinných konstelací. Přinese Ti to pohled na situaci z venku a víc věcí bude jasnějších, možná se dozvíš i něco, co jsi vůbec netušila :wink:.
Opravdu to funguje, mluvím z vlastní zkušenosti.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodinné_konstelace
10. led 2013 v 19:41  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
má pravdu evulinkab :slight_smile:) asi bych to udělala podobně...musí to být mazec ...já mám 3 sestry všechny mladší ale s tou jednou se od malinka nijak moc nevídáme tak náš vztah je takovej lhostejnej..ale neumim si představit aby mě takhle nenáviděla nebo už vubec ne já některou z nich...asi bych ji totálně ignorovala a soustedila se na svou bezva rodinu a báječné děti...přeju ti hodně sil a nervy pěkně v klidu:slight_smile:) :wink:
10. led 2013 v 19:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já díky stejné stejné situaci mojí mamky versus její švagrová přišla se svým bráchou o dědu, všechny strejdy a tety a babičku z té strany a vyrůstali jsme jen s babi z tátovy strany, která nás moc nemusela. Mamku ale respektuju za to, že nenechala sebe ani nás ponižovat a distancovala se od nich úplně. ˇSvagrová ji z nepochopitelného důvodu nenáviděla a nejhůř bylo, když mamka otěhotněla se mnou (švagrová už děti měla). Tehdy švagrová začala rodinu poštvávat proti mojí mamce ve velkém. Ta nakonec díky tátově podpoře pochopila, že je zbytečné se s rodinou stýkat a i když ji to moc bolelo, soustředila se jen na manžela a svou rodinu. Dnes toho nelituje a říká, že dobře udělala. A já s ní souhlasím. Jako děti s bráchou jsme byli toho všeho stresu ušetřeny a bratranec se sestřenicí nám nechybí.
17. led 2013 v 00:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@haniplanetka Ahojky, já bych se na ségru taky vykašlala, jenže ona jezdí k rodičům pořád (bydlíme hned vedle rodičů). A já nevím jak to jednou dětem vysvětlím - když tam ségra je, tak tam defakto nesmíme (pokud tam malou vezmu, hned je scéna a napjatá atmosféra a prostě cítím, že tam nejsme žádoucí). Tohle se týká téměř všech víkendů (jen když jsou sestřiny děti nemocné, tak nepřijedou) a bude se to do budoucna týkat všech prázdnin, svátků apod. Jakákoliv dohoda v tomhle směru není možná (ségra prostě bude jezdit kdy se jí zlíbí). Takže na naší malou babička nemá čas, nebo jen na chvilku přilítne a hned zase musí pryč za svými povinnostmi (dohání co s ostatními vnoučaty zanedbala). Je to taky blbé v tom, že jiné takhle malé děti téměř v příbuzenstvu nejsou a nebo jsou daleko, takže se vidíme s nimi opravdu jen málo. A je pravda, že si na mateřské připadám hrozně osamělá. Kamarádky mají už děti větší a chodí do práce, takže se sice vídáme, ale třeba jednou za 14 dní. U nás ve vsi moc maminek teď není a těch několik co tu je, tak ven nechodí. Takže i z tohoto důvodu je to škoda že ségra odmítá komunikovat a že se děti nesmí stýkat. A blbé taky je, že je mamka na straně sestry, a to kazí i vztah mezi mnou a mamkou. A můj manžel je kvůli tomu na ni naštvaný, že dělá takové rozdíly mezi námi a že si ségra může všechno dovolit. Takže i když si řeknu, že na to kašlu, že mě ségra nezajímá, tak stejně ani vztahy mezi námi ostatními kvůli tomu nejsou o.k. Takže když pak naši potřebují např. s něčím pomoct, tak manžel odmítá, když jsou teda takoví a nedokážou ségru srovnat. Takže kdyby si ségra se svou averzí zůstala ve svém bydlišti, tak snad by to šlo, jak píšeš, ale takhle je to dost neúnosné.
17. led 2013 ve 14:23  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek