Neumím vařit 😞
Zdravím holky, pro někoho možná trochu úsměvný problém a téma, ale mě to celkem trápí. Nikdy jsem na vaření moc nebyla, začla jsem s tím vlastně až po tom, co jsem se odstěhovala od rodičů a začla bydlet s přítelem. Začátky byly teda uplně katastrofální, ale ani teď to neni sláva. Paradoxně mě vařit baví, ráda hledám recepty, nakupuju potravin, atd., ale ty výsledky stojí za prd. A to se rozhodně nepouštím do ničeho extrémně složitého. Pár jídel uvařit umim (daly by se spočítat na prstech jedný ruky) jakože si na nich pochutnáme, výjimečně to zkazim tak, že to musim vyhodit, v naprosté většině případů moje jídlo jakože ok, tak sníme to, páč nic jinýho není, ale chutný to není. Ani nevim, kde dělam chybu, kořením dost, ale nepřeháním, přesto je to vždycky mdlý a bez chuti, maso mívám tuhý a vysušený, i když podlévám.
Kde a jak se nejlíp naučit vařit? Na kurzy nemám čas ani peníze a nikoho, kdo by mě to naučil, nemám. A praxí se stále nikam neposunuju. Bojim se, že až budu mít děti, tak mi nic nesnědí...tak moc bych si přála umět vařit ☹
Já jsem od malá vařit musela. Bylo 12, kdy mamka začala pracovat na 12, krátký a dlouhý týden. Moje ségra na tom byla jako ty, jíst se to nedalo. Horší jsem to měla o to, že se to ode mne učil i táta. Nejjednodušší rady: omáčku začni na cibuli, když je maso tuhé, pravděpodobně ještě není hotové. Já 90% masa na omáčku peču nebo v papiňáku. Guláš není sranda, svíčková je brnkačka. Zkus nadhodit nějaké jídlo, které bys ráda uvařila a dáme to tu dohromady😉
Podle kuchařky cajk.... 🙂
Nrboj se toho 🙂
Kuchařky od Vanka, a něco od Florentyny a složitý to tak neni 🙂
To chce klid ;) Vařit jsem začala vlastně až po přestěhování k příteli a to ještě na dvouplotýnkovém vařiči - škola jak p*ase ;) Vařit kompletní oběd (polévka, kedlo vepřo zelo) bez trouby bylo vtipný :D
Chce to jen praxi a hlavně se nebát. Já ráda vařím podle stránky mamincinyrecepty.cz, kde je všechno pěkně popsané a nestalo se mi, že by se mi něco extra nepovedlo.
Já kuchařka nikdy nebyla, přes své heslo "vaření je vopruz", jsem se ale sama už něco naučila...
Kuchařské knihy a recepty beru jako orientační, u internetových receptů je dobré číst komentáře dole, vývary na polívku a na omáčky dělám v papiňáku, jídlo v průběhu vaření ochutnávám nebo dám ochutnat, omáčky se rozleží druhý den, pozor na papriku-koření, při delším restování zhořkne a zkazí celé jídlo, brambory se neuvaří v kyselém 😉
Mám problém s pečeným masem (kromě drůbeže, krkovice a bůčku), tak to nedělám, stejně tak jsem levá na bábovky.
Chtěla jsem zvládnout kynuté a jde to překvapivě snadno. Když vyjde kvásek, pak to prostě vykyne 😎.
Základ omáček a polévek je většinou cibule. Nedávám instantní jíšku... nikam.
Chce to zkoušet a nevzdávat se! 🙂 Zažít si pár receptů, ty točit a obměňovat.
Já ještě dodám, velký pomocník je kuchyňský robot. Člověk by to ruční šlehání nebo hnětení těsta dávno vzdal (je to namáhavé, zdlouhavé, nudné..), ale když jen zmáčknete čudlík na robotu a čekáte až se to "samo" nahněte, tak je pak těsto parádní 🙂
@lamiaaa píšeš o podlévání masa, takže se mi zdá, že zkoušíš vařit jako předchozí generace... Možná by to chtělo změnit koncept a začít opravdu u jednoduchých jídel, která budou třeba i chutnější. Slyšlela jsi o časopisu Apetit? Doporučila bych ti ho pro začátek, je v věm vždycky spousta rychlých receptů z pár ingrediencí, určitě tě bude inspirovat...tam bys mohla začít. Vaření není o guláši nebo svíčkové, jsme ve 21. století🙂
Já jsem taky neměla šanci něco někde odkoukat - mamka dělala pořád jen 5 jídel dokola, babička nebyla ani z jedné strany, až při vlastním bydlení jsem se začala učit - koukám i na různé pořady o jídle, inspiruju se na netu, když hledám různé recepty a musím říct, že manžel si pomlaskává a i rýpavému tchánovi spadla čelist 🙂 zkus to. A hlavně se neboj experimentovat.
Neumela jsem z domova vubec, ale vubec varit, musela jsem se vsechno ucit sama, nastesti pro me - muz mi vzdycky vsechno sni a pochvaluje, i kdyz ja sama citim, ze "zrovna dneska se mi to nepovedlo" 🙂 Doporucuju kucharku od Florentyny - Kucharka pro dceru - je to psane fakt pro neumetely. Gulas podle ni varim doted a je luxusni, pritom jednoduchy.
Co se tyce toho dochuceni - neni to tim, zes byla zvykla driv jist hodne korenena jidla, nebo jidla s ruznymi nahrazkami? Ono to na zacatku pak chutna jinak, mozna mdleji, nez si clovek zvykne.
Poznatek c.2 - vyvar nicim nenahradis! Jestli je v tvych receptech vyvar a ty delas vzdy jidlo bez nej (polevky typu dynova nepocitam, tam to snese i bez vyvaru), tak je jidlo opravdu tak trochu bez chuti..a za vyvar nepovazuji masox, ale skutecne vyvarene maso. Proto se receptum s vyvarem vyhybam jako cert krizi, protoze vyvar delam tak trikrat do roka 🙂
ekucharka.net, podle té paní, jsem se učila vařit já a to mé první pokusy ve společné domácnosti s přítelem v mých 21 letech končily opravdu v záchodě a stravovali jsme se buď u rodičů nebo po fastfoodech 😀 teď bych řekla, že umím obstojně vařit, kuchařka z nějaké lepší restaurace ze mě asi nebude, ale uvařím cokoliv, na co si vzpomenu 😀 (někdy i s pomocí apetitonline - tam hledám recepty teď, když chci zkusit něco nového 😀)
Jinak je skvělá knížka Kuchařka pro dceru, dostala jsem ji od mamky, ale už jsem v té době vařila, tak něco je pro mě až příliš polo patě vysvětlené, ale na ty začátky fakt super 🙂
@ojo toho protlaku ne moc, nevím, kolik toho guláše vaříš, já plný velký hrnec a stačí polévková lžíce vrchovatá. Cibule množstvím tolik co masa a ještě jsem zapoměla, že po zalití vodou do guláše ještě přidám nadrobno nakrájenou papriku, zase to chytne lepší chuť. Vodou zaleju tak, aby se zakrylo maso a vařím a vařím....... Dříve jsem ho dělala v tlakáči, ale co bereme to maso přímo na guláš, tak to je za dvě hoďky měkoučké. Už ho ani nemusím moc zahušťovat, je v tom rozvařená ta cibulka. A sušenou paprikou taky nešetřím.
Jednou se mi povedl opravdu dobrý guláš. Vařila jsem ho jen tak mimoděk, zatímco jsem se patlala s jiným jídlem. Vařila jsem ho podle receptu na hospodský guláš. Fígl je v tom, že se maso musí několikrát za sebou podusit ,,na krev". Nevím, co přesně to znamená, ale já na omáčku chvilkami zapomínala a tak se mi vyvařila skoro všechna šťáva. A v tom to nejspíš bylo. Udělala se hrozně silná tmavá šťáva. Ale trvalo to celou věčnost😔
@hrasek15 Já dělám guláš normálně cca 4-5 hodin. Podstata je - kolik masa, tolik cibule (ne na hmotnost, ale na objem). Cca 45 min dělám cibulový základ. A pak by se měla guláš několikrát vyvařit na tuk. Prostě se musí vyvařit veškerá voda a zůstana tam taková kaše. Nutno dávat pozor, aby se maso nezačalo připalovat.
@ojo rýži kupuji basmati, neproplachuju ji, na díl rýže jeden a půl dílu vody. Počkám, až začíná voda lehce bublat, přiklopím, plyn dám na minimum, aby pára neunikala, někdy musím přesunout na menší plotýnku. Vařím 15 minut a je hotová, nepřipálená, nesmí unikat ta pára. Děti mají radši kulatozrnnou a tu vařím 17 minut.
aha, tak to bude poklicí... 🙂
Muj je kuchar, delam gulas podle neho. Kolik masa, tolik cibule, nakrajim na pulkolecka a delam, dokud neni krasne tmava (ale ne pripalena), dam maso, cesnek, zasypu paprikou, pridam protlak, klidne velky, zaliju vodou, pridam koreni a dusim, dokud se maso nerozpada, pridam masox, znova cesnek, majoranku, zahustim, dochutim. Mam ho lepsi jak on a to varit fakt neumim. Delam ho z veproveho. A ta cibule udela tu peknou barvu.
A micham teda porad 🙂
@ojo rýže se právěže nesmí vůbec míchat. Já dávám radši víc vody, než by mělo být, přivedu k varu, pak trošku stáhnu a tak 20 minut si toho ani nevšimnu a uvaří se krásně, nikdy se mi snad ještě nepřipálila. A pokličku nedávám vždycky - třeba dneska byla špinavá, já byla líná ji umýt a rýže se uvařila i tak🙂
@ojo rýže je úplně nejlepší z trouby. 🙂 jinak už jí nedělám. Nejlepší je na to basmati.rozehreju troubu na 250°C. 750ml - 800 ml vody, sůl, olej, pět kuliček pepře, pět kuliček nového koření, cibule v celku do které vidličkou udělám dírky a do některých píchnu hřebíček. To přivést k varu. Jakmile se začne voda vařit tak do ní nasypu 500g rýže a strčím do trouby. Peču asi 18minut. Po těch minutách kouknu, když je na dně ještě voda tak nechám déle. Je třeba hrnec i poklice které mohou i na plotnu i do trouby. Nejlepší rýže jakou znám a rodina už by mi jinou nedala. 🙂
Tak ja jsem zase radeji na nikoho zkuseneho nekoukala, protoze mi prislo, ze maji uz v ruce takovy grif a proste to umi a ja to neumim, ze tim vic me to stresovalo. Zacala jsem varit pro sebe a tak jak mne to chutna a nezajimalo me, jak to delaji ostatni. Manzelovi (tehdy jeste nebyl manzel) to chutnalo, a to mi dodalo sebeduveru. Dnes mi prijde, ze je vsechno porad dokola, staci, kdyz pochopis zakladni upravu potravin - vareni, duseni, peceni a taky je dobry seznamit se posleze s papinakem 🙂 A to uplne staci, pak si to okorenis jak chces nebo podle nejakeho receptu. Dneska lidi nic neumi, zadny rucni prace ani varit. Takze se vydavaji kucharky pro uplne zacatecniky, vse polopate. To je dnesni trend, sleduju to umyslne (studovala jsem to na vs a chtela bych se tomu venovat), cim jednodussi, tim uspesnejsi. Takze urcite dnes najdes mnoho zdroju. Zacni cimkoliv co zvladnes. A ja nesmazim, neni to zdrave. Deti budou jist co ty jim das, nemaji srovnani. Bude jim to chutnat. Hlavne se nesmis bat takovych jako by modernich reci, pojmenovani nejakych jidel a tak. Nekdy se neco jmenuje hrozne zajimave a lidi o tom zasvecene mluvi a pak zjistis, ze to je uplne obycejne jidlo 😀 a zadna zvlastni priprava.
ryzi delam tak, ze dam na dil ryze dva dily vody, napred se muze oprazit kratce na oleji, ale ja to nedelam, to uz tam mam tuk, ktery tam nechci mit, ale je takto chutnejsi. Ryzi zaliju tou vodou, kdyz chci, mirne osolim, muzu dat treba kousek cibule (ctvrtku treba, nekrajim, jen tam hodim ctvrtku proste), hrebicek, nove koreni, pepr. Dve tri kulicky na maly hrnec (ten opravdu malinky 😀 moc te ryze nedelam). A pockam az se vyvari voda (privedu k varu a pak na slaby "plamen"), varim bez poklicky. Nemicham a jen vidlickou kontroluju, jestli tam je jeste voda. Az neni, vypnu, zakryju poklickou nebo talirem a necham jeste chvilku dojit. Ta bila dlouhozrnna se snadno rozvari, tak tu nedelam, jsou lepsi varianty. Delam spise tu paraboiled, ta se nikdy nerozvari.
Já s vařením taky začínala až když jsem se odstěhovala od rodičů, takže jsem začínala jednoduchýma jídlama, často jsem se ptala mámy co a jak vaří. Super je stránka ekucharka.net kde jsou i videa a paní k tomu mluví. A když se narodila dcera musela jsem začít vařit fakt denně a teď po čtyřech letech se mi to zdá už lepší, ale stejně třeba od maminky mi chutná víc...to se asi vypiluje létama praxe 🙂
Kromě zmíněných nápadů mě nejvíc pomohla kuchařka a videa na Menu domů. Provařit se dá ke všemu, jen mě to moc nebaví, raději peču