Nevěrný manžel: Jak se vyrovnat se zradou a bezmocí?

Nečetla jsem vše ale vidím jen rady, že máš jít k psychologovi, že si máš nechat napsat antidepresiva, řešit dělení dětí atd.

Za mě to jsou všechno super rady, ale ne teď. Teď jsi hotová. Teď potřebuješ mluvit, mluvit, mluvit. Vymluvit se ze všeho. Pak si někam zalézt a pár dní brečet. Máš možnost k němu jet? Kamarádka? Rodina? Vzít děti a prostě vypadnout? Nebo prostě do hezkého hotelu úplně vypnout? Jde o tu změnu prostředí, ta udělá obrovskou změnu. Doma na tebe bude vše padat, vše připomínat ztracené manželství.

Jestli se chceš vypovídat, napiš. Jsem tu pro tebe.

Až se vypláčeš a vypovídáš... tak pak řeš zbytek. Psycholog se dá najít třeba na hendepy.cz - tam jsou krátké čekačky a nikam nemusíš. Kdyby bylo nejhůř tak jeď do nějakého krizového centra (třeba v Bohnicích). Tam tě vezmou hned, hned dají léky, vyslechnou, poradí.

A až nabereš ještě víc sil, tak řeš co dál prakticky. Kdo se odstěhuje, jak vyřešíte starání se o děti. Jestli je ok střídavka nebo nějak jinak. Jestli se dokážete domluvit nebo to půjde přes soud. Ale jako první ošetři sebe. Dělej to, co potřebuješ. Přejez se čokolády, napusť si vanu, poslouchej smutný písničky a plač. Nebo někam odjeď a dělej něco úplně jiného. Nech své tělo ať ti řekne co potřebuješ.

Moc moc držím palce. A jak říkám - kdyžtak jsem tu.

Ahoj moc se mi nelíbí, jak jsi manželovi podlehla a co to s tebou udělalo. Taková situace se dá řešit různě, já bych se prozatím uklidnila, vyrovnala, otevřela se nové známosti.

Ty ale to vubec neni spatny napad nekam vypadnout! Nevim, jake mas moznosti, ale pokud by to aspon trochu slo, dala bych deti nevernikovi a odjela do hor nekam do hotelu a vyslapla bych si ten nejvetsi kopec, co by byl pobliz. Uplne mi to pripomnelo, jak jsem se kdysi jeste jako bezdetna placala jednou ve vztahovych srackach, odjela sama na hory a v tech kopcich jsem si tam pekne procistila hlavu. Prisla jsem na super veci - jak s tou situaci nalozit, jak se s ni smirit a jaky prinos to pro me ma.
Takze take doporucuji 🙂
A vlastne to delam doted - moje terapie je toulani po lese se psem.

Prožila jsem si něco podobného. Jen teda ne s manželem, ale s partnerem, otcem syna. Když to všechno prasklo, druhý den ráno jsem zavolala jeho mamince a odjela k ní i se synem na týden. Mezitím jsem si srovnala v hlavě co chci dál. Jeho maminka je naprosto úžasný člověk a o svém synovi si nikdy nedělala velké iluze.
Po návratu domů jsem zašla k obvodní, dostala jsem léky na spaní (v tý době jsem nespala i několik dní po sobě a současně měla přes den na krku ani ne dvouleté dítě) a doporučení k psychiatricce. Tam jsem se dostala az skoro po měsíci. Vyslechla mě, probraly jsme i věci které se týkaly mě minulosti (ono to totiž v těch souvislostech má taky svůj význam - proč je člověk závislý na tom druhém, proč mu tak podlehne, nebo naopak proč umí být vůči němu tvrdý). Napsala mi antidepresiva a docházela jsem po 14dnech na konzultace - jak se situace vyvíjí, jak se cítím.
S partnerem jsem si tenkrát promluvila, dokonce ode mě dostal i facku. Nakonec jsme došli k závěru, že to prostě byl blbej úlet, chtěl se napravit.
Ale za půl roku se stalo to stejne. A mě došlo, že nechci být ta na druhé koleji, která mu vypere, uvaří a postará se o dítě. Takže jsem nakonec požádala svého tátu, aby mi pomohl se stěhováním (bydlíme teď u něj v domečku) a partnerovi jsem oznámila, že takhle dál žít nechci. Prostě jsem omezovala sebe v jeho prospěch - dělal jen noční a bydleli jsme v 1+1. On neměl jedinou snahu to změnit a já trávila 90% času se synem venku na procházkách nebo při nepříznivém počasí v kuchyňce 2x3m.
Po roce, co jsme se odstěhovali jsem potřebovala dořešit svěření do péče atd. Do té doby za námi sem tam přijel - vyloženě jsem mu napsala, ať přijede, posilala jsem mu synovy fotky.
V den, kdy proběhl soud, jsem ho viděla naposledy. Ani za synem se nebyl podívat. Od té doby jen chodí alimenty, na všech sociálních sítích mě zablokoval.
Někdy po Vánocích syn přišel s tím, že by chtěl vidět svého tátu. Bohužel se mi nepodařilo ho zkontaktovat, neodpověděl ani na volání a zprávy své mamince.
Chápu, že u nás ta situace byla od té tvé odlišná, ale důležité je, zastavit, ideálně změnit prostředí, srovnat si myšlenky, promyslet si, co chceš dál. Pokud máš možnost dát děti na hlídání - i třeba na pár hodin denně, udělej to. Vybrec se, vykric se.. emoce musí ven.

@vitezove děkuji za nabídku, ozvu se, jestli bude potřeba.
@tinaprofi s odpouštěním to je u mě těžké 😀 ale máš pravdu, že to musí být hodně osvobozující.
@vendulis jsme spolu fakt megadlouho a prostě mi přirostl k srdci. Ale už dobrý, už přicházejí vlny, kdy jsem naprosto v klidu a dokážu se i zasmát některým momentům z poslední doby. Sice s takovým hořkým nádechem, ale jde to. A každý den mi to přijde lepší.
@exbordelar hlavně né kopce 😀 mám ráda rovinky. Ale zatoulat se lesem, když se rozvoní létem, zašumí stromy a na člověka dýchne ten klid, to je relax.
@cattus to je hnusák, jsi statečná, že jsi to zvládla překonat dvakrát. Chlapi jsou fakt slaboši.

Všechno bude dobré🙂

Ahoj, prošla jsem si něčím podobným před třemi roky. Byla jsem na tom bídně. Pokus o sebevraždu, deprese po dobu vice než roku. Mam 3 deti, dve dospělé. Nejmladší syn byl ale na prahu puberty a odnesl si nasledky. Ptáš se na rady:
1. Bez odborné pomocí to nepůjde. Osobně mám terapie 1x týdně dodnes. Je to proto, že deprese se vrací. Stačí psychicky náročný týden v práci a je to zpět.
2. Zkus si dát pauzu v hovorech s manželem na toto téma. Alespoň měsíc. Pomůže to nabrat psychické síly.
3. Je nutné dodržet režim dne. Naplanuj si každý den, co zvládneš a zkus to splnit.
4. Zkus si své pocity zaznamenávat do deniku. Pomáhá to.
5. Pomsta ve smyslu nebudu dávat děti manželovi nemá smysl. Volný čas můžeš využít pro sebe. Pokud nechceš, aby se děti stykali s jeho milenkou, dej si to jako podmínku.
6. Zkus si najít nového koníčka nebo se vrátit k nějakému starsimu, který jsi z nedostatku času zanedbavala.
Tohle vše mi pomohlo překonat zradu pro mě nejbližšího člověka. Nakonec jsme spolu zůstali a zkoušíme nový život. Nevím jestli to vyjde, uvidíme dál.

@suzanna123 nesmysl to není, vím co mi řekli když jsem se před 4 lety rozváděla.. My měli ale nesporný rozvod. Toto se týká sporného rozvodu

@ceskemaserky To snad nemyslis vazne? To ti neni blbe hodit si sem reklamu k nekomu, kdo ma nejake trapeni? Asi ty masaze netahnou nebo co...