Nikdy mě nemiloval - čekáme miminko - mám zůstat?

marily
20. pro 2014

Ahoj holky. Omlouvám se jestli to moc rozepíšu ale sem už bezradná nevím co dělat. Možna na konci má otazka vám přijde smesna nebo jako nesmys že to řešim tady,ale... Skoro rok se známe s ,přítelem, a momentálně sem ve 4.měsíci. Vim že me nemiluje, ale je to hrozne hodnej chlap a s miminkem být chce.Před 8 lety měl autonehodu s bývalou přítelkyní, která si z toho odnesla doživotní následky(poškození hlavy,učila se mluvit..) Cítí se podle mne hrozne vinnej, nedokaže se s tím srovnat je to už 8 let a byl celou dobu sám. Pořád i po takový době spolu telefonujou ona jen aby mu připomela jak ji je špatně a jak ma zničenej život a on jí z pocitu vinny jak se má a jestly neco nepotřebuje. Nedokazala sem se s tím smířit doteď, že zrejme na 1.miste nikdy nebudu... Je to typ chlapa který po takový době je zvyklej být sám delat domaci prace bez toho že by mu to vadilo a chce abych si miminko teda nechala.(po dlouhých dohadách) Ale nevim zda se vůbec někdy člověk dokáže smířit od samého začátku s tím, že Vás dotyčnej nemuluje, neobejme málo kdy mi říka hezky veci..spíme spolu v poslední době až když skoro škemrám :/...vím že táta by byl skvělej ale co já :( Já sem takovej typ člověka co vydrží hodně, ale zřejmě i s přibívajícima hormonama mi prostě schází láska, opora, to že ste pro nekoho důležitá (možná i sem ale nedá to najevo)
Mluvili sme o tom už milion krat přijde mi že nekterý veci ne hape vůbec a prej lasku si nemuzu vynutit což vim, ale vznikají tim konflikty :( stačilo by kdybych víc cítila, že sem taky důležitá v jeho živote. Asi sme moc rozdílný-on zůstal až přehnanej mílius na lidi a já když mě neco nastve tak i trochu zvýšim hlas..

Máte někdo podobnou zkušenost? Zustal ste nektera s chlapem jen kuli miminku co přijde na svět??
MOC DEKUJU ZA REAKCE 🙂

toga25
20. pro 2014

Já sice v tvé situaci nejsem, ale taky nejsem na 1. místě. Než jsem začla být s přítelem, už měl syna a ten je na 1. místě. V tomhle vím, jak to občas zabolí a taky strašně mrzí, že nikdy nejsi a nebudeš na tom 1. místě, ale to jsem si bohužel vybrala. Jsem s tím smířená, ale někdy to prostě zabolí a myšlenky brouzdají do představ, jaké by to bylo, kdyby toho syna neměl a my bychom byli jeho první rodina... Musím podotknout, že přítel je skvělý otec i přítel, milujeme se a za to jsem ráda. Kdybych byla na tvém místě, taky bych nevěděla, co dělat. Ale z mé pozice ti řeknu, že nejsem zasáncem vztahu jen kvůli dítěte. Děti jsou koneckonců dost vnímavé a stejně by to časem poznaly... Zpočátku mít z toho rozum nebude, ale jak by vyrůstalo a vy se k sobě s přítelem chovali jak kamarádi, dítěti to přijde normální a v budoucnu by se mohlo chovat stejně ,,chladně" i ke své přítelkyni. Máš kde jít s miminkem? Je podle mě lepší být odděleně ale vycházet spolu dobře než žít v jedné domácnosti věčně ve stresu. Možná že až se miminko narodí, tak se v tatínkovi něco přeci jen zlomí a možná, kdyby byl u porodu, dojde mu, co jsi dokázala, co jsi mu dala a začne si tě patřičně vážit. Každopádně bych netlačila na pilu, věci se tím jen zhorší... Je to těžké rozhodnutí, ale věřím, že se rozhodneš správně. Bývalou sice chápu, ale není od ní hezké, že takhle citově vydírá. Můžu se zeptat, jak je na tom teď? Je běžně soběstačná a samostatná nebo je třeba upoutaná na vozík apod? Každopádně držím palečky tobě i miminku, hlavně ať jste zdraví 🙂

thesun
20. pro 2014

ahoj, je to hrozně smutný příběh... ale pokud nebudeš šťastná ty tak ani to malé nebude šťastné a věř, že vím, o čem mluvím. Čím déle to bude trvat, tím to budeš hůř a hůř snášet. Vím, že je to hrozně těžký a nikdo to za tebe nerozhodne,... musíš myslet taky na sebe... chceš škemrat o sex pokaždé, vnucovat se? to povede jen k jednomu a to buď si časem najdeš někoho jinýho a nebo se z tebe stane zapšklá a protivná ženská, která bude nepříjemná i na to mimi.....

takže za mne, pokud jsi s ním mluvila a nechce to změnit, odejdi od něj, sice tu budou asi názory, že bude chudák dítě bez táty.... ale lepší než aby ty ses do konce života trápila.. žiješ jen jednou a věz, že život je strašně krátkej ☹((((

ange_de_la_morte
20. pro 2014

Holky nade mou vystihly jak to vidím i já, takže za mně ve zkratce ,, šťastná matka dělá šťastné dítě,, jak si to přebereš a jak se rozhodneš dál je jen na tobě

evulina77
20. pro 2014

@marily já bych se zašla poradit do manželské nebo partnerské poradny. Ale aby se něco podstatného změnilo ve vašem vztahu, musí chtít i druhá strana, ne jen ty. Nevím jaká je tvoje finanční soběstačnost, nebo jestli máš možnost bydlení, podporu své rodiny apod. Asi bych to nehrotila na sílu, ale zhodnotila bych situaci, jestli to zvládneš s dítětem i sama. Věřím, že přítelův život je hodně o pocitu viny a psychicky na tom asi nebude stále dobře. Ale tady jde o další dva lidi (tebe a vaše dítě), kteří za nic nemůžou, ale kterým teď ubližuje. Uvidíš, třeba se to po porodu zlepší, a když ne, ty by jsi měla mít připravený plán, jak z toho ven. Pokud můžeš, začni šetřit peníze, hledej byt apod. Taky by nebylo špatný se s přítelem domluvit ohledně alimentů a jak on si představuje styk s dítětem pro případ, že půjdete od sebe. Budeš muset začít kopat za svoje zájmy, budeš mamá a tvoje dítě by mělo mít co možná nejlepší podmínky a bojovat za ně budeš muset ty...

anushka111
20. pro 2014

Napadá mě, proč se vlastně s expřítelkyní rozešel? Je hrozné co se jí / jim stalo, ale přístup tvého partnera se mi zdá sobecký. Nechává zodpovědnost za rozhodnutí vpodstatě na tobe. Myslím že je třeba, aby si vybral on: buď ať je tvým partnerem se vším všudy, a jí se ozve jednou za čas jako kamarád, nebo je tedy partnerem jeho expřítelkyne (což doufám kvůli vám že nechce), takhle mi přijde, že má vlastně vás obě a svým zvláštním způsobem mu to vyhovuje. Postoj expartnerky mi nepřijde správný, ale na jejím místě ho plně chápu. Tohle je fakt zapeklité ... ☹

eami1
21. pro 2014

Musi byt tezky zit bez jeho lasky.Mas sanci se na nejakou dobu odstehovat ?Treba by si uvedomil, co vlastne chce..prece takhle nechces zit porad...

78marcela
21. pro 2014

@marily já jsem jiného názoru, asi bych s ním zůstala. Přece jen, nejste spolu zase až tak dlouho, nevím, kolik vám je, ale podle moji zkušenosti, když jsem byla mladší, zamilovala jsem se vždy rychle, a taky pak docela rychle odmilovala. Teď mám muže, se kterým mi bylo zpočátku fajn, cítila jsem se s ním hezky, věděla jsem, jak reaguje v určitých situacích, že si ho můžu vážit..a vztah se vyvíjel postupně. A jsem si jistá že on to měl taky tak.
Některým chlapům to prostě trvá déle. Nejste spolu ani rok a už jsi čtyři měsíce těhotná. Třeba si říká, jestli to je správné rozhodnutí..a pokud byl osm let sám, je to pro něj veliká změna.
Asi bych tomu dala ještě šanci. Pokud cítíš, že tě má přece jen rád, i když zatím ne tak úplně jak by sis představovala, a pokud víš, že bude dobrý táta, tak bych s ním zůstala. Prostě dát tomu vztahu šanci, postupně ho budovat a rozvíjet. Nejsem pro, aby se hned ze vztahu utíkalo..
Přeji šťastné rozhodnutí.

terinda
21. pro 2014

To je dost smutný příběh ☹
Myslím, že není třeba spolu žít, pokud tam chybí láska. Dobrý táta může být i tak, podílet se na výchově, být přítelem - láska se opravdu nedá vynucovat.
Škoda, že je plánované rodičovství i v dnešní době problém 😒

elvira
21. pro 2014

No, v první řadě nevím,jestli bych si pořizovala dítě s člověkem, o kterém si myslím, resp. vím, že nebudu na prvním místě...
Stalo se, dítě je na cestě, takže je na čase začít žít tak, abys byla spokojená ty a tím i dítě...
Navrhuju rozhovor, ze psaní cítím, že by asi potřeboval psychologa, případně návštěvu v poradně a potom se uvidí, co dál.
Asi bych to nenechávala vyhnít do doby, až se dítě narodí - začala bych to řešit teď a hned.
Pokud nebude mít zájem cokoliv dělat, tak rozchod.

lrg
21. pro 2014

Tak mě hlavně v tom příběhu chybí začátek, jak jste se dali dohromady a hlavně proč? Vždyť na začátku vztahu většinou je láska přece. Jestli vyšuměla, to se stává a s dětmi extrémně rychle, ale důležité je spíš jestli se ty dva mají rádi, chovají se k sobě hezky, mají stejný životní rytmus, pomáhají si atd atd..... Pokud on nechce být s někým jiným a ani ty ne a nijak se navzájem nedeptáte, tak nevidím důvod proč to spolu nezkusit, jak vám to bude klapat jako rodině. Otázka je, co v budoucnosti, ale na to ti neodpoví nikdo, podělat se to může i když je láska sebevětší.

irena1111
21. pro 2014

No je to hodně těžká a smutná situace ale myslím že ke štěstí to nepovede. Před časem jsem měla vztah bez lásky, byl to fajn kluk, hrozně hodnej, udělal by pro mě první poslední. Dokud jsme se jen scházeli bylo to fajn, výlety, večeře, sranda atd. Ale jak jsme spolu začali bydlet, šlo to všechno od 10 k 5. Láska tam nebyla od začátku (tedy alespoň z mé strany) ale postupně vyšumělo i přátelství a naopak se ve mě probouzela averze. Naštěstí v tom nebyly děti takže následoval celkem klidný rozchod ale dneska vím že bych v takovém vztahu nezůstala ani kvůli dítěti. Děti jsou hodně citlivé a pokud mezi rodiči je nějaký problém, ty děti to vycítí a může je to dost negativně ovlivnit.
Tvůj partner má evidentně hodně velký problém sám se sebou a měl by ho řešit, nejlépe konzultací s psychologem. Nevím jestli jste to miminko plánovali nebo ne, nicméně když už jsi se rozhodla si ho nechat tak se snaž dělat všechno proto abys byla šťastná hlavně ty. Pokud z partnera necítíš lásku a není mezi váma určitá "chemie" tak dle mě takový vztah nemá cenu a budete se v něm oba jen trápit.
Je teď jen otázkou jestli on je schopen a ochoten to nějak řešit a něco se sebou dělat, protože dle mě je počátek celého problému u něj.

pulecp
22. pro 2014

@marily Podle čeho soudíš, že Tě nemiluje? Co podle Tebe je potřeba, aby sis myslela, že Tě miluje? Já to vnímám tak, že on zažíval už v původní rodině "vydírání" pocitem viny a teď je na "nitkách" bývalé přítelkyně. Pro člověka, který je v zajetí hodně silných pocitů viny, nemusí být vůbec dobře možné prožívat jakékoliv pozitivní emoce, třeba i vyjadřovat lásku. Pokud jde o sex, může to mít spoustu jiných příčin. "Nejsem na 1. místě..." - s kým bydlí, s ní, nebo s Tebou? Nevylučuji, že je s Tebou jen kvůli tomu, aby si nepřidal další "nášup" pocitů viny, ale víš jistě, že je to tak? Většina reakci tady vychází z toho, co tvrdíš - nemiluje mě. Co když to je jinak. Určitě máš moc důvodů k tomu si to myslet, ale co když to má jiné vysvětlení? A co když si touto myšlenkou jen zbytečně ubližuješ a taky dítěti? Píšeš, že je hodný - když si s ním o tom promluvíš, tak tě tedy snad neodmítne. Zatím bych vynechal ten sex, protože to může být velmi citlivé téma, ať je to jakkoliv. Mluv s ním také o jeho pocitech viny a snaž se při tom vyjadřovat pochopení jeho pocitů. Pokud se Ti otevře, možná uvidíš, co a jak s ním třeba "cvičí". To sice ještě nic neřeší, ale kdyby chtěl něco s těmi mlýnskými kameny něco dělat, můžeš se obrátit na skupinu Emoční terapie: https://www.modrykonik.cz/group/6695/ .

polaks
22. pro 2014

No ,neviem ako to napísať,aby sa niekto neurazil....ale...ak vieš,že ťa nemiluje,prečo si s ním spala a nechala si si urobiť dieťa,ako to,že si rok s chlapom,čo ŤA nemiluje?Trošku mi príde od veci žíť s chlapom u ktorého nie som na prvom mieste.Výnimkou je,keĎ je na prvom mieste dieťa.Ale ak je na prvom mieste bývalka???čo ťa pri ňom nútilo zostať??? Prepáč,ale toto nepochopím...nemôžeš sa diviť,že s Tebou nechce ani mať sex,keď Ťa nemiluje,takému chlapovi by som sa nevnucovala...Prepáč,ak som bola príliš otvorená,ale tiež som žena a bola som aj mladá (nieže by som bola teraz nejaká stará),ale toto proste nechápem..

6969eva
22. pro 2014

@marily Milujeme vždy to, čo nám uniká....odíď, aby si mu mohla trochu unikať. Možno si uvedomí, čím preňho si ty a vaše dieťa. Ak nie, nestál za to.

kathy_smilca
22. pro 2014

@marily Nepíšeš, z jakého důvodu Tvůj přítel pořád udržuje kontakt se svou bývalou přítelkyní, zavinil snad tu autonehodu, po které má ona trvalé následky a on pocit viny?
Mě osobně by vadilo, když bych pro přítele a otce mého dítěte/mých dětí nebyla na prvním místě. Neberu v potaz případné děti z předchozích vztahů, spíš by mne to mrzelo z té pozice, že pro svého přítele nejsem první a jediná žena. Z Tvého příspěvku mi přijde, že ty ho miluješ a chceš s ním přesto všechno být. Zkusila bych si s ním promluvit, vysvětlit mu po lopatě, co Tě trápí.. Pokud nemůžeš najít slova, zkus to formou dopisu. Dej mu najevo, že Tě jeho "vztah s bývalkou" zraňuje, přeci jen čekáte miminko a on by se měl prioritně starat o to, co potřebuješ ty a děťátko. Pokud by to nepomohlo a pokud máš jiné možnosti nechej ho být a zařiď si život po svém. Je Ti 24 let, takže případný nový začátek by nemusel být obtížný. Rozhodnutí je na Tobě, přeju Tobě i miminku hodně sil 🙂

marily
autor
25. pro 2014

Ahoj vsichni 🙂 moc dekuju za vsechny vase nazory..jelikoz sou vanoce dostala sem se sem az ted..jinak vanoce sme meli fakt moc krasny-pritel se snazil udelat to co nejhezci,pomahal mi doma vsechno pripravit behal se mnou po darcich coz asi nevydrzi kazdej chlap ;) budu se snazit odpovedet zhruba na vsechny otazky nebo podnety ktere se opakuji..je to strasne jako na horsky draze..

Poznali sme se na silvestra a zacali spolecne vencit pejsky 🙂 zacalo to byt intenzivnejsi a vidali sme se kazdy den..je hrozne tezky popsat jeho povahu protoze sem se s timhle setkala poprvy..asi po trech mesicich sme spolecne vyrazili do krkonos..cely leto sme se jezdili koupat takze ty pozornosti mi venoval opravdu dost proto sem s timhle clovekem vydrzela tak dlouho ze zacatku si zamilovanej clovek neuvedomuje ty veci kolem jako kdyz je musi zacit z nakyho opravdu vazneho duvodu resit..takze sem jeho byvalku neresila bylo mu strasne neprijemny o tom mluvit a proto sem vedela ze s timhle se mi musi otevrit sam az bude chtit..po case se tak stalo..to uz sme za sebou meli opravdu hodne spolecnych vyletu a zazitku..jeho byvala pritelkyne je sebestacna ale bohuzel bere priserne hodne prasku na hlavu a prej do toho pije..takze jak rikaji lidi kolem ni ,kroupne ji, a pak mu zacne vycitat-neni s ni z toho duvodu ze uz by to prej proste neslo ona ho znenavkdela ale myslim ze nekdy ji je smutno a lituje vseho cim presli..on ji obcas zavola jak se ma z duvodu ze ma pocit ze za to muze on (i kdyz prej nehodu nezpusobil) a protoze ona nema rodice a vlastne nikoho krom sestry ktera se vdala a ma uz vic avuj zivot nez predtim..no je to strasne tezky na vysvetlovani-kolikrat mi rekl ze by nas kuli ni nikdy neopustil a ze miminko bude to nejdulezitejsi pro nehho..jen ja mam nekdy pocit ze proste z toho vseho nak vypadavam ja a necitim se milovana..zas na druhou stranu nemuzu na neho rict krivy slovo v tom jak je na nas hodnej a snazis se schani baracek za prahou aby sme meli zahradku na ktery budeme mit pohodu a predstavuje si to s nama..ale opravdu nekdy cloveka prréadaji myslenky ze ,dikybohu ze je takhle slusne vychovanej a postavil se k tomu zodpovedne, ,cokdyz to cely dela jen z povinnosti nechci preci aby byl se mnou jen z povinnosti/litosti, ...

Takze zatim nemam extra obrovskej duvod ho opoustet kdyz vidim ze uz se pomalu i zacina tesit a ze po screeningu kdyz videl mimi mu to dochazi ze ve mne roste jen nevim jak to cely dopadne s nama ...

Kdyby tak cely rok byli Vanoce :D ...

nonacek
26. pro 2014

@marily tak podle teto odpovědi,my přijde že jsi pod vlivem hormonů. Tvůj přitel podle toho tvého popisu je báječný chlap co by zato některé dali.
Ne opouštěj ho dej vam čas... podle me ta jeho ex ho vidírá.... a to mu bere chuť na sex......
a on má špatné svědomí.....
třeba ho náplní štěstím miminko....
přeji vam hodně štěstí🍀

marily
autor
26. pro 2014

@nonacek
Dekuju 🙂
..snad mas pravdu a casem to bude jen lepsi 🙂 taky strasne chce byt u porodu to ho mozna taky postrci spravnym smerem..dala bych cokoliv aby si uz kuli tomu prestal uzirat svedomi je to strasne hodnej clovek a zaslouzi si aby byl po tom vsem stasnej..jen mam strach ze to nikdy nenastane a budeme nestasny oba..nekdy sou dny super a clovek si na to ani nevzpomene a pak zniceho nic prijde ztrhanej a mne je jasny ze zas absolvoval ,vydiraci, telefonat :( i kdyz me tvrdi ze je vse v pohode protoze uz mi to nechce ani rikat kdyz vi ze pak tak nak vysiluju a sem zas tri dny zavrena v svoji hlave a premyslim jaky to bude mit dopad na vse..
Stejne ale dekuju a doufam ze mas pravdu ;)

veverka1111
27. pro 2014

@marily na základě vysvětlení, jak jste se dali dohromady a jak se přítel k tobě chová... a snaží se ze všech sil bych řekla, že ti prostě v těle řádí hormony a že to není tak hrozné, jak máš někdy pocit, že jsi nemilovaná, - tak nějak během těhotenství si žena pod vlivem hormonů představuje a vymyslí tolik důvodů a nesmyslů, proč ji její nejbližší nemá dost rád, že bych ti poradila, abys tomu tolik nevěřila 🙂 určitě od přítele neodcházej, jste spolu krátce a pokud s tebou šel i na screening a těší se na miminko a ještě ti i řekl, že by Vás nikdy kvůli ex ... neopustil, nemáš co řešit 🙂 on sám časem pochopí, že ex... už do jeho života nepatří a hlavně ty s miminkem mu pomůžete překonat ten pocit, že ex něco způsobil... je to sice hloupé, ale zřejmě potřebuje mít ve vás oporu, aby to překonal - věřím tomu, že je to těžké jak pro něj, tak pro tebe... ale pokud jej miluješ a je to bezva chlap, proč bys jej opouštěla, na opuštění budeš mít dost času, pokud se ani po porodu časem nic nezmění a pořád budeš mít pocit, že ti ve vztahu něco chybí... dej vám šanci, nejen kvůli miminku, ale hlavně kvůli sobě a jemu (třeba je to na něj moc rychlé všechno a nemůže uvěřit tomu, že má takové štěstí a ještě se s tím nesrovnal) 🙂
a ještě bych vám oběma doporučila si o tomto problému promluvit s nějakým odborníkem - už jen proto, aby přítel měl možnost o tom mluvit s někým, kdo je nezávislý a nestranný... to by mu i tobě moc pomohlo - a čím dřív, tím líp - není to nic, za co byste se měli stydět 🙂 není fér od ex, že jej takhle "vydírá", ale chápu její situaci, i tvou i přítelovi - je to strašně složité a očividně se v tom plácáte všichni - aniž byste pořádně situaci dokázali sami vyřešit - hodně o tom popřemýšlej a zkus to příteli nadhodit... případně jej o to požádat...

salot
30. pro 2014

@marily Zkus se na to podívat jeho očima - cítí vinu, konečně sebral odvahu k novému vztahu, dokonce ho chce zpečetit dítětem. Copak to, že si po takové době vybral tebe nebo to, že s právě s tebou chce dítě nestačí jako důkaz lásky. V jeho situaci mi to přijde hodně velký důkaz, netlačila bych na něho a dala tomu čas. Dítě váš vztah ještě posílí. Co víc si přát než hodnýho chlapa, který má navíc vztah k domácím pracem?🙂 Přeháním, ale byla bys raději, kdyby se na tu bývalku vykašlal a mávl nad tím, jak jí (nevědomě) ublížil rukou?

marily
autor
30. pro 2014

Dekuju holky za podporu..asi mate pravdu.. Bylo by odemne sobecke chtit aby na to zapomel uplne a vubec to neresil..asi bych na neho taky v tom pripade koukala jinak..snazi se cim dal vic a cim dal se posouvame tim min mi prijde ze nejsem dulezita..s tim aby sme si promluvilu s nekym to bude tezky pokazdy co se tohle tema otevre zacne kolem sebe prskat a byt protivnej ze se o tom nechce bavit a nedej buh aby nekdo rekl neco oskliveho na ni..je mi to strasne lito cim prosel a ona to urcite taky nema lehky..takze se budu snazit mu byt oporou a ne hned od toho utikat a zustat sama..je pravda ze nedejbuh odejit nez bude prcek malej na to jeste bude cas..chci nam dat sanci 🙂

marily
autor
9. led 2015

Tak nevim holky ..mame po vanocich a uz se zas asi muzeme k sobe chovat hnusne..prozmenu abych nebyla tak natesena mi vcera rekl jejim jmenem a jeste mi i do oci rekl ze kdyby nebylo to mimino tak uz by se mnou nebyl..takze sem zas tam kde sem byla..citim se zas ze jsem pro nej absolutne nikdo ..neda se to ani vysvetlit jak boli kdyz vam nekdo neco takoveho rekne..nevim jak dlouho tohle vydrzim

marselina
9. led 2015

Pokud ti řekl, že je s tebou jen kvůli mimcu, odejdi, stastna nebudes

denca15
9. led 2015

@marily Věřím ti že to bolí... Sice nejsem v tvé situaci.. Ale máš třeba ke komu jít na pár dnů? (Myslím rodiče) Třeba by vám pomohlo si chvíli od sebe odpočinout. 🙂 A pokud by ani po pár dní to nebylo dobré bylo by to furt stejné, asi bych se sním rozešla. Musíš myslet na dítě to je teď na prvním místě! 🙂 Jak se říká šťastná mamka tak je šťastné i dítě... 🙂

tarra27
9. led 2015

@marily je na nervy, že ho ex vydírá....a doma poslouchá "vyhrávání" ....samozřejmě má pravdu, jen on to neumí videt, slyšet....

napsala jsem sz.....jediná šance je říci heled, tohle nemáme zapotřebí ani jeden...a odejit. a bud se hoch vzpamatuje a nebo ne....hlavne jednat klidne, na urovni, žádné sceny, hysterie, pláč a výčitky.....

kasparka1
9. led 2015

dopadne to tak, ze spolu stejne nebudete, na co to oddalovat ? a jeste v tve situaci, kdyz vubec nefungujete.

luckiesj
9. led 2015

@marily Nezlob se, ale řekla bych, že zůstat spolu jen kvůli dítěti (navíc ještě nenarozenému), je hloupost...Stejně to dlouho nevydrží, natož napořád, a odejít pak s dítětem, které už to bude vnímat, je ještě horší. Pro všechny!

diamanta
9. led 2015

mám kdysi dávno takovou zkušenost, že jsem byla s chlapem, kterej měl také různé hrůzy v minulosti, takový strašáky, že prostě nebyl po psychický stránce ok a taky nebyl připravenej na vážnej vztah. Vztah jsme ale měli, protože on vlastně někoho moc chtěl, jen ten rozum to stále popíral. Neměl zároveň se mnou jinou, a přitom tolik zdůrazňoval, že nechce "vážný" vztah. Protože se nechce už spálit, chtěl být tím, koho se nic nedotkne. Mimochodem ale ty hrůzy nebyl rozchod nebo tak, byly to různý tragický úmrtí v rodině a on hodný a dost citlivý člověk, se tehdy upjal k nějaký holce, co s ní chodil. Když se s ním rozešla, leta přede mnou, tak to vypadalo tak, že on si hrál na nezranitelnýho, a přitom volal její jméno ze spaní. Po letech! Jako, hrozně mi to vadilo. Ale přesto jsem s ním nerozešla. Za prvé jsem ho milovala, za druhý jsem doufala, že jednou to bude moje jméno. A ano, po letech s ním se upjal na mne, přestal si hrát na nezávazný vztah, nalhávat sám sobě, a stala jsem se pro něj tím nejdůležitějším člověkem. Bohužel to ale nedopadlo dobře, protože tam byly jiný komplikace a já vycouvala. A je to opět léta, a on nemá jinou, vím že ze spaní volal moje jméno, ale dobře mi z toho nebylo, to mi věř.... nikdy mi neodpustil. A já k tomu jen řeknu takovou větu z Malýho prince: že člověk by si měl dávat pozor, koho si k sobě připoutá, koho si ochočí, protože pak za něj nese zodpovědnost. Já tvého přítele chápu. Jestli ho miluješ, vytrvej. Ale buď svá, nikoho nenapodobuj, nijak se nesnaž být taková, jaká si myslíš, že by chtěl abys byla....jen vytrvej a podporuj. Já ho prostě chápu. Jenže máme málo detailů. Jestli ti někdy na rovinu řekl, že tě nemiluje? To bych neskousla. Ale nečekala bych asi, že poví větu "miluju tě". Neptala bych se, řídila bych se citem. To co se mu v minulosti stalo nemůže vymazat, to je jeho součást, můžeš ho tak vzít, nebo nechat být. Podle toho, na co se cítíš, jak jsi odvážná, jak ho miluješ....

tarra27
9. led 2015

@diamanta jsou situace, kdy je potřeba říci dost. je hezké a správné, že ho chápe, ale odsud podsud....aby ji toto vykládal, jí - ženě, se kterou čeká dítě....já si nemyslím, že by ji nemiloval a ani si nemyslím, že by s ní byll "jen" kvůli miminku.....jen ona je proste hromosvod na všechno...a on ví, že si to muže dovolit.....

nekdy je opravdu podstatné se zastavit a říci tohle už ne, tohle už já schopna tolerovat nejsem....odejit....a nastat mužou dve situace - bud se on probere, řekne si, já hlupák, choval jsem se jak blbec a ona mu řekne ok, chybu muže udelat každý a vezme ho, ale ne s tím, že se to bude opakovat dokola.... a nebo se neprobere a tím pádem lepší pro všechny zůčastněné rozseknout to hned.

tarra27
9. led 2015

@diamanta to že ji nemiluje může klidne říci ve vzteku a je to hnus, ale nmusí to znamenat, že je to pravda....třeba má dojem, že ona na neho tlačí....a že se dusí....

dorinek
9. led 2015

@marily - polož si tu základní otázku - co všechno pro mě dělá ?? A dělal by to, i kdyby mě nemiloval ??
Já myslím, že to nedělá z povinnosti. Z povinnosti by chodil domů přespat a dával ti peníze na domácnost. Ale to, že ti pomáhá doma, že tě vezmě na výlet, že s tebou běhá po obchodech, chodí na UTZ, chce být u porodu.........to by žádnej chlap z povinnosti nedělal. Já myslím, že láska k tobě tam přece jen bude, možná to jen nedokáže dát najevo tak, jak by sis představovala. A hlavně se potřebuje zbavit pocitu vinny za tu nehodu a nenechat se citově vydírat od bývalky. Možná by nebylo marné přemluvit ho k návštěvě psychologa. 😉