Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Odešla mi žena

zonyl
11. únor 2018

Ahoj,přišel jsem si pro radu a tak i trochu si pobrečet.V pátek my odešla žena,našla si nikoho jiného.Byly jsme spolu18let a máme tři děti,kluka17 let a holky dvojčata 10let.Nechala je u mě,protože když jim to pověděla že má nikoho jiného,děti razantně řekli že zustanou u mě.Jsem uplně fyzicky na dně.Nevím co dělat

andreaseda
11. únor 2018

@zonyl Achjo. To je hrozne. Myslím že ať řeknu cokoliv vasi bolest nezmirnim jen chci říct že ikdyz je to těžké tak musíte ted byt velkou oporou pro děti. Odesla jim matka a potřebují slyšet ze to bude zase dobře a že to zvladnete. Přeji vam Hodně štěstí a pevne nervy.

kafr
11. únor 2018

To je nemilé. Musí toho být na tebe teď fakt hodně, se nediv, že jsi k.o. mezi tím vším si musíš najít to, co ti dobíjí baterky. Zlaté pravidlo je "spokojená maminka (tatínek)=spokojené děti". Psychicky to potrvá, fyzicky to máš ve svých rukou. Nezapomeň na dobrou životosprávu a neodbyvat se! Jsi teď to jediné, co dětem zůstalo jako jistota. Jak děti? Věk teda nic moc... Syn aby nezačal jankovatět a dodělal školu a holčičky na přelomu dětství a puberty😕 . Držím palce, ať to všichni zvládnete.

zonyl
autor
11. únor 2018

Všem moc děkuji,jak jsem napsal,jsem uplně na dně,děti to berou nějak dobře až bych řekl překvapivě ale já se vtom utápím.Bohužel nemám niko komu se můžu svěřit,rodiče umřeli,sourozence nemám a příbuzný taky ne.Přátelé mám,ale ne tak důvěrny,celou dobu jsem se věnoval rodině,že jsem si žádný kamarádi,jak se říká na život nenašel,tak proto otravuji tady a píšu o svém trápení cizím lidem,kteří toho mají asi taky hodně

kafr
11. únor 2018

@zonyl úplně v pohodě, od toho to tady je 😉 kolikrát je snazší napsat anonymně cizím lidem, které nikdy nepotkal, než se svěřovat někomu, kdo se tě pak furt ptá, co a jak a třeba se ještě uráží, když se nechováš podle jeho rady...
Čekej že děti to sejme časem, až jim to dojde úplně a až ty to třeba ani nebudeš čekat! Ještě mě napadá, jestli mají holky fajn třídní učitelku (pokud je to můra tak asi ne) tak za ní zajdi a řekni, co se stalo. Je dost časté, že se děti chovají doma jinak než ve skole- prostě to ventilují jinde. Bude v obraze a když se něco semele, bude vědět, kde je zakopaný pes a bude s tebou víc komunikovat.

zonyl
autor
11. únor 2018

Jedna otázka mě pořád pronásleduje a pokud si ji nezodpovím asi se nehnu z místa.Manželku jsem od chvíle co odešla nekontaktoval a ani nebudu,mám nějakou hrdost,ale vím že ten její ulet trvat asi dlouho nebude.Mám na ni počkat a bojovat oni,nebo se zaměřit na novou cestu,na jedné straně ji mám rád na druhé ji nesnáším

bamak
11. únor 2018

@zonyl drz se, kvuli sobe a kvuli detem. Na otazku jestli bojovat a odpustit musis najit odpoved sam. Dej tomu cas. Chyby a problem jsou vzdycky na obou stranach, proto musi oba chtit je napravit. Ja bych sobne neveru/ulet odpustit dokazala. Ale to, ze opusti 3 deti....to asi ne. Ale kazdy je jiny. Necekej, ale ani se nezen do noveho vztahu, dej cas sobe I detem.

mates133
11. únor 2018

Ahoj,přesně,buď rád,že máš děti u sebe,potrebujou te a to te donuti fungovat.Snaz se v ramci moznosti vytesnit blbe myslenky z hlavy a ze situace tezit.Soustredit se na to,co te nabiji,at uz je to behani nebo opravy v domacnosti,kazdy ma neco jineho,dej si jidlo,ktere mas rad..nevim.A dej tomu cas,snaz se dat dohromady sebe,vem deti do bazenu nebo na vylet.Stejne ted nema smysl skocit "natruc" do jineho vztahu,i kdyz to cloveka laka.Tyhle veci se proste rychle nevyresi,i kdyz by si to clovek pral.A i kdyz se zena ozve kuli detem,snad je proboha bude chtit aspon videt,resila bych s ni jen prakticke veci,ma ted hlavu plnou chemie,ktera muze,jak pises,rychle vyprchat.I kdyz v techto pripadech to rychle znamena treba pul roku..Proste se soustred na sebe,na deti, at je vam dobre a to ostatni vyresi az cas.Drz se,vzdycky kdyz je blbe je jasne,ze driv nebo pozdeji musi byt lip ,-),

ivular
11. únor 2018

@zonyl Zvu Tě do naší skupiny Maminky samoživitelky https://www.modrykonik.cz/group/2300/ Máme tam spousty maminek prožívajících stejné trápení a taky jednoho tatínka;)

Co se týká rady co teď, doporučuji dát si na toto rozhodnutí co nejvíce času. A možná se zajít poradit i do nějaké partnerské poradny, protože sám teď asi nebudeš příliš schopen nějakého objektivního posouzení své situace..
Přeji hodně sil!

rapon64
12. únor 2018

Já zažil odchod manželky a následný rozvod před cca 15 roky. Tehdy to nebylo o tom, že děti zůstanou s tátou, prostě je vzala a odešla za jiným. Byl jsem na dně, myslel že skončil život, svět se kolem bortil. Pár přátel říkalo "Zachraň sám sebe pro další roky" a měli pravdu. Vykašli se teď na všechno okolo sebe. Soustřeď se na sebe, děti a každodenní život. I když to máš určitě pořád v hlavě, ona teď není ale vůbec důležitá. Dokaž si a také jí, že to bez ní zvládáš. Děti, domácnost, dovolenou.

O mnoho let později s novou manželkou jsem loni prožil nevěru a snahu vše napravit ještě prožíváme. Věř mi, že v tuhle chvíli nemá vůbec žádnou cenu o ni bojovat, má klapky na očích a zatmění mozku. Je to kontraproduktivní. Pracují hormony atd. Dej tomu čas, jak už někdo psal, znamená to měsíce, rok. Já té své dal čas, čekal a snad se to vyplatilo, i když mám stále o tom všem pochybnosti. Odpustit se dá, zapomenout nejde. Já té své už odpustil, ale brouk v hlavě vyskakuje každou chvíli.

Nepíšeš žádné podrobnosti, ale docela mě překvapilo, že se sbalila takhle ze dne na den a odešla, nechala ti děti. To je divný. Netušil jsi nic už dřív? Pořád přemýšlím o tom, jak může máma takhle opustit děti :(

zonyl
autor
12. únor 2018

Mě to taky vyrazilo dech,pomalu do poslední chvíle co odešla bylo vše vpohodě,sex,pusy,říkaní miluji tě,mazlení.Akorát poslední měsíc byla trochu divna,spíš se schovávala do ústrani a jen říkala že není ve své kůži.A to že odešla ze dne na den,přišel jsem jí na to a dal jsem ji vybrat bud já nebo on,odešla a já se ji jenom zeptal jak dlouho odpověděla půl roku

rapon64
13. únor 2018

@zonyl No já to zažil podobně... Jen jsem na ní nic nepoznal tehdy, ani teď :( Ženský to prostě umí maskovat do poslední chvíle. Tehdy to prasklo na Vánoce, takže si to umíš představit, jaká byla nálada. Domluvili jsme se, že si dáme čas na rozmyšlenou, ale bylo to ve finále k ničemu. Takže po Novém roce se odstěhovala a bylo po všem... Nevím, jestli je ideální "on nebo já", mohla být ještě nerozhodnutá a dalo se s tím něco dělat. I já se tentokrát rozhodl spíš na vyčkávání až odezní hormony a bude trochu schopná komunikovat.

První dny, týdny, měsíce jsem se v tom hrozně plácal. Hledal furt odpověď na PROČ, ale ta přišla až spousty let po té. Dej teď fakt hlavu vzhůru, soustřeď se na "díky za každé nové ráno", buď oporou dětem a jestli ti za to stojí, čekej s pokorou až vyprší hormony. Ona se ozve určitě sama ;)

Sem začni psát odpověď...

Odešli