• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Opustil mě manžel s 4m miminkem, nezvládl nároky na péči

21. září 2015 
@kupi musím se zastat @abecedka . Ono když ti v noci hlady /nebo jen tak/ ječí dvě mimina-tak je pomoc i to, že jednoho přebalí, nebo udělá mlíko, nebo si ho vezme na odkrnutí, zatímco ty se staráš o druhého. Tzn. nespí oba v noci. Přes den je muž v práci, s tím se nic moc neudělá.
Omluva-je to mimo téma :sunglasses:
6. lis 2012 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@jarkalada ta vůbec neví co to je mít dvojčata :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
6. lis 2012 v 17:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@jarkalada tý jo ty je máš sejně staré jak já! :grinning: kam chodíš diskuze?
6. lis 2012 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenka5731 njn, ale tak někdo není příkladným párem ani v těch 29. ale chápu, jak to myslíš. až čas ukáže. já rozvody nijak neřeším, je to už tak běžný, ale myslím si teda, že by se lidi měli chovat jako dospělí a už kvůli dětem se domluvit na všem v klidu. rvát se o talíře, to už je teda moc. já dělila majetek už mockrát (naštěstí ne velký a při rozvodu) a "díky bohu" se to obešlo bez hádek a naschválů.
6. lis 2012 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@abecedka To je super, když se chlap takto ujme své otcovské role a dobrovolně se zapojí :wink: Ale bohužel se tak nechovají všichni, pro některé péče o dítě zůstává stále jen ženskou záležitostí a když se po nich chce spolupráce, nastávají problémy (asi jako tomu bude u pána, kvůli kterému vznikla tato diskuze).
6. lis 2012 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@teer No bohužel je mi to líto co se Ti stalo ale znám takové páry které si prošly tím samým. Dokonce mojí kamarádku opustil partner taky když mělo dítko 4m. Prostě si uvědomil že miminko je pro něj tak velká změna a zodpovědnost kterou si neuvědomil tak radši odešel a našel si jinou se kterou mohl dál praktikovat koníčky a své oblíbené věci které by šly s miminkem trochu stranou. Prostě tihle chlapi ikdyž kývnou na to být otcem, těší se na miminko a jsou i super u porodu si nakonec uvědomí že vlastně ještě nedozráli k tomu být otcem a taková ta volnost a starý způsob života je jim přednější než dítě. Dle mého jsou takový to chlapy prostě sobecký, matka taky dává stranou veškerou svou volnost a čas pro sebe a veškerý její čas se točí kolem dítěte.
Je naprosto logické že po porodu jde partner na nějakou dobu než se maminka žije s miminkem stranou a milující, chápající a vyzrálý chlap tohle prostě naposto chápe a bere to jako jasnou věc. Bože ještě aby ne. Já tedy nevím ať si říká kdo chce co chce ale když byly dcerce tak ty dva měsíce a já doma neměla uvařenou večeři a něco nedoděláno tak mého manžela by nikdy nenapadlo být na mě naštvanej. Naopak večeři pro oba udělal sám a pomohl kde v domácnosti byla nějaká mezera. Manželství a rodičovství je společná věc, jde o partnerství tak teda nevím proč by se měla o vše starat žena. Samozřejmě že má chlap nárok na své koníčky a nebudu ho nutit do věcí co nechce ale očekávám že semnou bude starost o to malé sdílet.
Co říká manžel na to že čekáš další miminko? To nebylo plánované? Zaráží mě jedna věci že osud králíka mu leží více na srdci než osud jeho dítěte. Nevím ale z mého pohledu i kdyby to bylo strašně těžké by mi byl chlap který dokáže opustit svojí ženu s miminkem a dalším na cestě jen kvůli nějakým koníčkům a volnosti již ukradenej. Tak strašně by mě zklamal že bych se vůbec nedoprošovala aby zůstal. Jelikož bych věděla že v tom vztahu stejně budu vždy na všechno sama.
6. lis 2012 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@teer Ahojky, pokud je už takto rozhodnutý, tak už žádné rady asi nepomůžou :frowning2: Každopádně bych si s ním zkusila ještě promluvit - v klidu, bez emocí mu vysvětlit, v čem všem péče o prcka spočívá, že ty taky teď nějakou dobu nebudeš mít tolik času na svoje koníčky. Nebrala bych mu jeho koníček úplně, on se o dítě nikdy nebude starat 24hod denně jako máma, potřebuje taky mít svůj prostor. To ale rozhodně neznamená, že má od vás odcházet!!! My jsme s přítelem měli hooodně velkou krizi, když byly dceři tak čtyři týdny. Všechno bylo na mě, péče o ni, vaření, úklid a on "jen" chodil do práce a nakupoval jídlo. Přišlo mi to strašně málo, na malou párkrát za den udělal cukrbliky a to bylo vše. Ani jeden jsme nebyli šťastní. Jednou večer jsme se příšerně pohádali, zjistila jsem, že jeho štve, že se kolem malé točím pořád a na něj nemám čas. Tak jsem na něj ječela, jak si mám udělat čas na něj, když k té péči o malou na mě leží celá domácnost, vaření, úklid. Nějakým zázrakem mě neposlal do háje, ale naopak začal mi pomáhat, myl nádobí, luxoval, vše, co bylo potřeba a večer koupal malou. Pálit mosty a rozvádět se umí každej ňouma, na to je vždycky času dost a pokud chtěl miminko taky, jak píšeš, tak opravdu nechápu jeho chování :confused:
6. lis 2012 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kupi u nás to bylo stejné jak tady píše @abecedka když jsem jedno kojila tak choval druhé a nebo mu dál mé ostříkané mléko s láhve.. prostě je rozdíl jak má někdo dvě a někdo jedno dítě...Bohužel chlapi nemohou kojit a ale mohou nám pomoct, a hlavní je si o to říct.. pokud si o to neřekneme (já si ani nemusela říkat, mému muži to došlo) tak to je už problém každé maminy.
6. lis 2012 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klaja , @acornika holky, já myslím, že zakladatelka má jen ono 4m dítko a další nečeká, spíš si zapomněla změnit v profilu těhu na mám dítě, protože termín tam má v červenci 2012, což by odpovídalo věku 4 měsíců :wink:

A co se týče samotného téma, je to smutné, ale některým chlapům to prostě nedocvakne, že mimčo není tak jako jejich práce na 8 hodin a konec. Že si maminka prostě po 8 hodinách nemůže sednout a relaxovat, min. na začátku, v prvních měsících života mimča.
Priority, kdo je důležitější, bych asi napsala, jako někdo předtím, že tahle láska není stejná, existuje láska partnerská, rodičovská, nelze je porovnávat, každá je jiná a každá má pro každou z nás jiný význam.
Ale myslím, že by rodičům/partnerům, mělo především nejvíc záležet na dětech a nepředhazovat druhému výčitky, že zrovna dítě dostalo právě přednost.
Základem vztahu je komunikace, OK, ty máš modýlky letadel, nech si je, ale omez prosím zase tohle, abych si mohla i já v tu dobu chvilku odpočinout, nabíjí mě i tvoje přítomnost a vědomí, že tady nejsem celý den na vše sama.....atd. atd. ....malý už tě pozná podle hlasu, jak přijdeš a promluvíš, usmívá se.... apod.
V tomhle případě bych tomu asi nechala čas a jednu šanci nabídla, s tím, že víckrát tahle nabídka nepřijde, protože ruku na srdce, raději zůstanu sama, než bych se ponižovala pokaždé, kdy si pán vzpomene, že teda se opět vrátí, aby za chvilku zase odešel, když ví, že mu to partnerka toleruje.

A úplně mimo téma, mám pocit, že je to i v zákonu definováno, že muž a žena = manželé, příp. partneři, ale muž a žena a dítě = rodina. Prostě bez dítěte se ještě o rodině nemluví, do té doby je to partnerství, manželství atd.
6. lis 2012 v 19:08  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@abecedka Ano nevím co to je mít dvojčata, mám dvě děti a obě jsou pro mně na prvním místě a pak teprve manžel, i když manžela miluju a jsem s ním jedenáct let, tak obě moje děti jsou pro mně prostě přednější, nejdříve dám najíst jim a postarám se o ně a pak teprve je na řadě manžel, který je naštěstí tak skvělý, že tohle všechno chápe a se vším mi pomáhá.
Omlouvám se zakladatelce, je to mimo téma.
6. lis 2012 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@klaja Moc se omlouvám ale asi to mám v profilu ještě z doby těhotenství,těhotná nejsem..ale jak říkáš nechám to být dnes jsem byla u nás doma protože zatím jsme u rodičů.Brakl si věci a znovu jsme to řešili opět mě tak vytočil (řekl mi že vlastně rodinu neopouští že bude jen bydlet někde jinde) že jsme to nevydržela a práskla dveřma.Tohle prostě podle mě není normální on prostě nechce vysvtělovat kde byl kdy se vrátí ale tohle přece je u manželů normální nebo ne?Jestli se mezi námi nestalo něco ošklivého co tím myslíš?Nebije mě,nepije.
6. lis 2012 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@pamal já mám pocit že jsem zkusila snad úplně všechno ale už mám i pocit že polud by se vrátil a někdy přišla hádka což je pravděpodobné tak bude mít pocit že mu budu ten odchod v kažém slově nebo pohledu vyčítat aniž bych to řekla..mám strach že je to konec.
6. lis 2012 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@gamma vůbec se mě to nedotýká já jsem je i hledala a jak sjem už psala jsme mu to vše řekla že vím o svých chybách a že je moc ráda napravím pokud tomu dá šanci nechce..nemůžu napravit něco když tomu šanci nedá..
6. lis 2012 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@gamma ano s tím souhlasím ani sjme ho na druhou kolej posouvat nechtěla ale jsme momentálně víc matk anež manželka a myslel ajsem že protože naše miminko miluje pochopí to ...možná opravdu mám velké nároky ale než jsme mohla trochu slevit nedal šanci.To že si půjčil malého jsme napsala obrazně protože mi to tak připadalo přebalit a šup k mámě baych se mu nemsuel tolik věnovat.
6. lis 2012 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@abecedka tomu rozumím al ejá jsem s malým 6 dní v týdnu sama a ten jeden je u pc a občas tedy přebalí a nakrmí pokud mu to povím.Když má týden kdy má 2 dny volno ten jeden tráví u svých rodičů bydlí v severních čechách a nebo ho věnuje svým koníčkům..nezob se ale to mi nepřijde jako věnování se rodině..chodit do práce není vše..myslela jsme že jsme si pořídili miminko že budeme trávit volné chvíle spolu že to nebude povinnost ale relax a radost vždyt je bomba když se na nás ten cvrček usměje..
6. lis 2012 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@dezyre děkuji za radu a tak to chci i udělat ale on za malým chodit bude takže úplně bez nás nebude to mu zakazovat nechci a nebudu ale pak to trochu bude postrádat ten záměr aby se mu stýskalo..nebo myslíš jako že se mu bude stýskat po tom soužití jako takovém?Nebude mu stačit mrknout na malého a zase jít?
6. lis 2012 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@llluckaaa anoi jeho názor je že já jsem na mateřské proto abych se starala...a muž jen občas zaskočí ale aby to zas nebylo moc..pak už tlačím
6. lis 2012 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zuzik24 tak to je přesně naše situace ale on to neustál a přesně udělal to opačné
6. lis 2012 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lucisa moc se mi líbí jak jsi to napsala naprosto se vším souhlasím
6. lis 2012 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš velkými písmeny".
6. lis 2012 ve 20:58 • teer
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nepiš velkými písmeny".
6. lis 2012 ve 21:02 • teer
@teer já si myslím, že i když za Váma bude docházet, tak normálnímu chlapovi se zasteskne po tom, že tam s Váma není. Kór když se bude cítit u Vás "na návštěvě" dobře, bude se mu těžko odcházet. Zkus mu nechat čas. Pokud v tom opravdu není nějaká cizí ženská, ještě bych to s ním zkusila :grinning: Chlapi jsou někdy prostě natvrdlí. A pokud je úplnej opak a opravdu mu vadí přítomnost miminka a nedokáže se přesto přenést a nedokáže ustoupit ze své sobeckosti a bude si dál trvat na protěžování jeho zájmů, potom si myslím, že si o nic nepřišla a je lepší když půjde než aby byl doma a jedovatý.
6. lis 2012 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@teer U nás to bylo taky tak. Měla jsem hrozně těžký porod a manžel mě hrozně obdivoval, jak jsem to zvládla a že on by to nevydržel (byl s náma u porodu) a každý den v porodnici na návštěvě mě povídal jak se mu strašně stýská a že už chce, abychom byli doma a až jsme byli doma tak taky po měsíci bylo vše ta tam :grinning: :grinning: :grinning: Dnes po dvou a půl letech to beru opravdu s nadhledem a tenkrát mě to taky moc mrzelo. Taky se kolikrát zle obořil a já si v duchu vzpomněla, jo ještě před měsícem jak si mě hýčkal a obdivoval a najednou mluvíš tak a tak.. Opravdu první miminko je velká zkouška vztahu. Nám se malej narodil skoro po 10-ti letech chození a do té doby byl prostě jen on - jeden chlap a najednou není jedinej, ale jsou dva..a ještě miminko, se kterým si moc zábavy neužije. Ale ono to všechno přišlo časem.. Najednou miminko lezlo, řádilo, srandičky a už mu nevadilo, že přišel utahanej z práce a měl chvíli zabavit prcka :wink: Zkus nenechat na sobě znát jak tě zlomil a jak moc tě to bolí. .. :wink: já si ani nedokážu představit jak moc to musí bolet.. :frowning2:
6. lis 2012 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@teer připadá mi, že potřebujete hlavně čas, přičemž on je na tom podstatně líp, protože kromě práce bude mít zřejmě volno a může přemýšlet co dál. Věřím, že se může vrátit a může to dobře dopadnout. Pokud ho chceš zpět, a věřím, že ano, dávej mu najevo, že ti na něm záleží, že ho máš stále ráda a že chceš, abyste byli jako rodina pohromadě. Na druhou stranu bych se nepřetvařovala, že vše bylo ideální, ale zdůraznila bych, že chyby jste dělali oba a že oba se můžete chovat líp. Ale řekla bych mu to, až bude vhodná chvíle. Teď bych ho asi nechala trucovat či přemýšlet, ale zároveň by měl vědět, že o něj stále stojíš.
6. lis 2012 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, prekérní situace, ale zkus se mu přestat ozývat, dolízat a "otravovat" ho. Nechej ho, aby pocítil, zda to bude pro něj změna k lepšímu či horšímu. A taky nechej vychladnout svoji horkou hlavičku :unamused: . Prostě pause :confused: . Jinak ty jsi šla k rodičům, což pro něj jako muže bude předpokládat, že všechno ví, což může brát tak, že ho budou vnímat skrz prsty, i když prostě třeba jenom vybuchl - stres v práci, peníze, problémy - a jednal zkratkovitě. Může to přinášet pokoření a těžší způsob omluvy. Takže neřeš to s rodiči (mohla bys později litovat, že jsi zašla do moc intimních věcí). Vyřvi se u přítelkyně, ale před ním, když bude mít zájem o malé, tak se uprav a buď nad věcí (prostě je to náročný, ale krásný, my jsme tu pro tebe táto, ale vystačíme si i sami, protože já kvůli mimi budu silná...), ukaž mu, že jsi silná žena s velkým žet. Navíc žena se stane matkou, ale muž zase prožívá jiný stres - strach jestli vás zaopatří, jestli se o vás postará, jestli obstojí v konkurenci, jestli bude dobrý otec... Takže i když to nedává najevo, tak má taky svoje obavy. Ten stav je nový pro vás oba. Snaž využít toho, že ti třeba vaši pohlídají malé a můžeš si odpočinout, vyspat se. Dej tomu čas a hoď se do klidu, protože mimi vycítí, že nejsi reddy a může začít víc plakat, nejíst, být nervózní... Přikaž si povinně jednu hodinu denně "truchlení", v které smutni, lituj, breč, vzpomínej, ale pak se prostě otřep a buď tu pro ten tvůj uzlíček :dizzy_face: . Je to tvrdý, ale život jde dál. A žena vydrží mnohem víc, než si myslí. Dej tomu šanci, ale na druhou stranu se poraď s právníkem ohledně výživného, alimentů a majetků, ať víš na co máš nárok a dokud je ochoten to řešit. A až se situace zklidní zkuste si udělat občas malou chvilku pro sebe (ne hned sex), ale takový to, aby jste si vzpomněli jaký to bylo dřív a co pro sebe znamenáte. Ať muž cítí, že si ho vážíš, že třeba nosí výplatu, že na vás myslí, když ti smontuje postýlku... prkotiny, ale o těch je život především... prostě, aby v tvých očích byl ten velkej chlap stejně báječnej jako ten malej. Domluvte se, ať máš pravidelně čas chvíli pro sebe (třeba hodinu, kdy bys mohla spát, jít plavat, shlídnout seriál, abys z toho maratónu vypadla) a dej možnost i jemu, ale zároveň přenech některý věci, který je potřeba udělat a zařídit - byl bys tak hodný a cestou z práce koupil plýnky, hodíš mi do schránky dopis, umýt kočárek... Prostě postupně ho zapojuj, ale je důležitý co požaduješ - ne řvát, že nic nedělá, protože ty pak vypadáš jako neurotická hysterka :sweat_smile: . Jo, tvrdý - ne snažila jsem se, aby to vyznělo odlehčeně... Neber to doslova, ale jen jako inspiraci a pokus :grinning:
6. lis 2012 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@sarkar vím, že o tom tato diskuze není, ale musím reagovat na tvůj příspěvek. Jistě máš částečně pravdu. Je jistě lepší pořídit si dítě už kolem 20, dřív to opravdu tak bylo. Ale nebyla spousta dalších věcí a možností. Lidé tolik necestovali, nepodnikali, nebylo tolik možností, byly novomanželské půjčky, atd. Nechci říct, že to naše rodiče a jejich rodiče měli snažší. Spíš jde o to, že dnes lidé kolem 20 jdou teprve na vysokou školu a budují kariéru a ne každý má náturu na to, aby při tom měl dítě. Já osobně znám jen minimum lidí, kteří si pořídili dítě těsně po střední a nebylo to vždy plánované. A že neznáš lidi kolem 30, kteří jsou dobří otcové? Tak se zastav u nás. :wink: Mám štěstí, že mám chlapa, o kterého se mohu opřít v každé situaci. A jsme spolu už hodně dlouho, od střední. Samozřejmě byli krize, ale důležité v každém vztahu je komunikovat. Pak je jedno, jestli ti je 20 nebo 30 a zakládáš rodinu. Jen jsem chtěla napsat svůj názor. Měj se hezky. :slight_smile:
7. lis 2012 v 09:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkar nic ve zlém,a le taky nemohu tak uplně souhlasit...já zase neznám nikoho kolem 20-25ti let a byl by tak super tátou...ano, je to o lidech....jenže takový tatínek se může po 30. roku spustit, protože může mít dojem, že mu ěnco uteklo...navíc - to že nemůže mít někdo děti není podle mě věkem....sama za sebe mám chlapa, se kterým jsem od jeho 33.roku a je skvělý jak táta - ted, tak jako partner...samozřejmě má svoje a taky jsme měli krize, ale je to super, férový chlap...stará se o mě i o děti....a nemyslím si, že dřívější doba byla tak skvělá, člověk se nikam nepodíval, hned rodina atd...co vzdělání?? navíc, kdyby to bylo tak super, spousta lidí by to tak praktikovala dodnes....já si ymslím, že by měli lidi studovat, cestovat a pak až budou připraveni a cítit, že mimi chtějí, tak pak ho mít....nehlede na to, proč je tedy ted tolik rozvodů?? proč páry, který měly ve 20ti děti se rozvádí??? Zdaleka to nevydrželo všem, často děti odrostly, jim bylo něco přes 40let a začínají znovu.....

ale samozřejmě je to pár od páru...a není univerzální řešení..... .)
7. lis 2012 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@klaja tak tak to je momentální situace nechávám ho být ale ví že kdyby se chtěl vrátit může akorát pokud to bude x měsíců tak to nevím nevím jak dám
7. lis 2012 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@este tohle vše byh ráda ale když už odešel tak to moc dobře nejde...navíc s kým to mám řešit než s rodiči kdxž finančně nevyjdu?
7. lis 2012 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@teer to je teda prekerní situace..... :confounded:. Vzhledem k tomu, že nemá zájem moc komunikovat a něco řešit, aby vše bylo u vás lepší..., vidím to na tu ženskou... . :angry: . Je to blbý, ale když to necítí v srdci, mozek nic nevymyslí, navíc on má pravděpodobně obojí v kalhotech :confounded: . Tyjo, co bych dělala já...., určitě psycholog, případě potřeby psychiatr.... , aby jsi byla vyrovnanější a mohla s ním jednat s větším klidem, musí to být celkově nápor, navíc jsi celkem brzy po porodu...., ach jo achjo..... .
7. lis 2012 ve 12:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek