Otec miminka je pro potrat 😞
Maminky, slečny, Prosím moc o radu. 5let beru Antikoncepci, nikdy nebyl žádný problém. Asi před 5 měsíci jsem potkala chlapa, se kterým mi bylo pohádkově. Nic jsme neřešili, chodili jsme na večeře, jen tak poseděli u vína, bylo nám krásně. Viděli jsme se jen když jsem měla volno v práci, nebo když mohl zrovna on. Podniká, tudíž nemá tolik času. Vyhovovalo to oboum 🙂 Před měsícem jsem začala brát ATB. Od te doby se mi nedostavila menstruace. Běžela jsem pro test kde byli dvě čárky, druhý den mi těhotenství potvrdila paní doktorka.Po rozmluvě s ,, otcem" mi řekl, že je pro potrat. Chápu ho, jsem z toho také vydesena, ale když jsem viděla tu maličkou fazolku v bříšku, tak si neumím představit, že to dám pryč. Nevím, zda zvládnu miminko sama jak po finanční stránce, tak po psychicke. Co by jste dělali vy Prosím? ☹
Moc Vám Děkuji 🙂 Hezký večer M.
Já nevím holky jak to tady tak čtu tak jednak jste úplně odbočili od původního tématu - monica2 věř tomu že to jestli to sama zvládneš nebo ne můžeš posoudit jenom ty sama, jak jsi na dítě připravená, jestli dokážeš vyžít z mateřské, případně jestli máš někoho kdo by ti eventuelně pomohl, zajdi se zeptat na sociálku na příspěvky, vem v úvahu porodný atd. atd. - a jednak u některých příspěvků nějak nevěřím svým očím. Hlava mě nebere například jak si za otěhotnění může znásilněná ženská. Osobně jsem pro potrat - ne z důvodu zabití dítěte apod., ale nedokážu si představit, že bych se celý život musela dívat a podporovat následek mého nejhoršího zážitku v životě. Další věc je postižené dítě. Je to rozhodně těžké rozhodnutí ale opět záleží na té dané matce jestli si ho nechá. Dokáže to zvládnout? Má na to dost nervů, síly, peněz? A co to dítě? Co se s ním stane pokud mě se něco stane? A potrat zdravého nechtěného dítěte ať už z jakýchkoliv důvodů? Pokud ženská není připravená, zajištěná, sama je ráda že je ráda tak radši potrat než aby se to dítě našlo někde za půl roku na skládce nebo pár hodin po porodu v popelnici. A víme že i přes dobu Babyboxů se to stále děje. Nakonec evulina77 otce pokud vím můžeš uvést pouze s jeho souhlasem, pokud nepodepíše papír z matriky je dítě sice jeho ale nedostane jeho příjmení a nemá s ním oficiálně nic společného dokud soud a genetické testy neprokáží opak. Samozřejmě pokud bude souhlasit tím lépe, v případě že se mu něco stane má dítě nárok na sirotčí důchod, nemluvě o alimentech, což jsou zase peníze, které se rozhodně budou hodit. No nic monica2 pokud ses rozhodla dítě si nechat, upřímně gratuluju však ty to nějak zvládneš (při nejhorším z nejhorších případů si můžeš zažádat o místo v azylovém domě pro matky dětmi) a podle mě jsi se rozhodla správně - dítě chceš a jsi na něj připravená. Přeju hodně štěstí a velikou náruč síly. Nebude to jednoduché ale stojí to za to.
Mam skvělého kamaráda doktora,ktery pomáhal dívkám znasilnenym,zabýval se touto promlematikou,nyni uz je v důchodu...a řekl mi hlavne jednu věc.Ze znásilnění otehotni tak 1%. Tak tim bych se neohanela. A postižení?! To kolikrát nejde zjistit.Mam bráchu,je mu skoro 40 let,a jeho velké,tlusté,dospělé tělo vězni 8leteho chlapce. K postižení došlo az u porodu,tahali jej vakuovou pumpou,kleštěmi,dlouhý porod.
Kamarádka má 4zdrave holky,předposlední ji strasili,ze její dítě bude mit rozštěp páteře. Prdlajs měla,kamarádka nesla na doporučovaný a "pojišťovnou hrazeny" potrat a mela zdravou holčičku.
I testy,co se dělají na douwnuv syndrom, tak nejsou 100%. VlaStně jen na základě ultrazvuku,jestli náhodou neni neobvykle velký nos,noha,čelo....kolikrát se stane,ze pak se jde na potrat se zdravým dítětem.
Početí je prostě zázrak,tak si ho važme a jak bylo zmíněno výše,zkusme se odlišovat od zvířat s tim,ze do postele ulehneme tehdy,pokud jsme schopni přijmout i fakt,ze s tímto mužem mohu splodit i dítě.
@marketa233 pro vas je to asi nepochopitelne, ale nektere zeny proste chteji rozhodovat o tom kolik deti maji, kolik deti zvladnou vychovat a kolik deti si poridi... pro nekoho jsme asi sobec, ale ja rozhodne nehodlam celej zivot jenom rodit deti, protoze jsou prece dar a tak ho musim prijmout...
@tulikiss To je právě jádro pudla. Tihle sobci pak vraždí malé děti, rozvádějí se, když je partner přestane bavit, kupují si děti atd. Protože oni přece mají právo na štěstí.
@marketa233 no prave si mi dokazala ze tahle komunikace nema smysl...jo jasne zavrazdila jsem svoje deti, rozvadim se protoze se nudim a pak si koupim deti abych mela nahradu za ty zavrazdeny....
ja jsme ve svem zivote spokojena, mam dve deti a to mi ke stesti uplne staci, nehodlam odrodit materskou skolku jenom proto aby nahodou nekdo nemel pocit ze sem sobec... ja osobne si totiz myslim ze ulohou zeny neni jenom rodit rodit a rodit..ale jestli ty takhle hodlas svuj zivot prozit tak prosim, pokud budes stastna tak neni co resit...kazdej at si zije zivot podle sveho, jak uzna za vhodne a jak to vyhovuje prave jemu..
@tulikiss Nepsala jsem o tobě, psala jsem o sobeckých ženách obecně a uváděla jsem tři různé příklady. Tys to spojila v jeden nesmysl.
Stejně tak nesmyslně spojuješ úctu k životu a neřízené plodění dětí. Nejsme králíci.
@monica2 Ahoj co já ti můžu doporučit,miminko si nech nedávej ho pryč.Mi s manželem jsme se snažili 4.roky a pořád nic,až jsme museli podstoupit umělé oplodnění,které nás stálo hromadu pěněz námahy a nervů.Po dlouhé době se zadařilo jsem ve 21.tt a jsem neskutečně štastná.Ty by jsis to mohla do konce života vyčítat.Jseš určitě mladá a hezká holka,když se k tomu otec nebude mít ať nemá.Najdeš si jiného chlapa,který tě bude na rukou nosit i s tvým miminkem.Těď je vše na tobě jak se rozhodneš,ale doufám,že dobře 🙂 😉 Myslím na tebe.
A co takhle místo peněz za potrat a vraždy nevinného života,využívatantikoncepci?!muj text nebyl tolik k manželstvím....jinak kazdy ma jiné priority,naštěstí v mém okolí neznám jedinou rodinu,co by v případě zjištění,ze jich bude nečekaně víc,řešili potrat.
Ahoj holky ☹ Včera večer jsem byla převezena na pohotovost. O drobečka jsem bohužel přišla ☹ Moc jsem se těšila. I ,, tata" si začal uvědomovat že je spravne si miminko nechat. Dnes jsem již po narkóze, už chápu jak se musí všechny ženský cítit když o to v bříšku přijdou i ve vyšším Tt. ☹ Všem přeji hlavně zdravíčko!!! To je moc důležité. Měj te se krásně a hodně štěstí a zdraví budoucím mamineckam a detickam :-*
Vsetko zle je na nieco dobre...
Má právo otec dítěte rozdnout o potratu??? Vím, že o tom byla debata v roku 2008 ale nevím jestli je něco takového schváleno.. Předem děkuji za Vaše odpovědi.
Já to mela podobne, akorat složitější. V te dobe jsem byla neco jako milenka. On mel pritelkyni, vzali si spolu barak, ale jen se hadali, pokazde kdyz mu volala a byla jsem u toho, tak jsem mela tu cest to slyset. Spali v baraku kazdy v jiny mistnosti a tak. Vlastne se skoro ani nevidali, on byl v mem meste ubytovany kvuli skole a jezdil domu jen na vikendy a dokonce me parkrat vzal sebou, kdyz ona byla pryc. Ja tenkrat pracovala jen brigadne. Bydlela jsem v baraku s dalsima 5 lidma a byla jsem rada, ze jsem zajistila sveho psa a kone, ktereho jsem musela nakonec prodat. Kdyz jsem otehotnela a rekla mu to, tak mel v prvni chvili radost. Cca mesic jsme o tom jen tak premysleli a vymysleli co a jak a on mi po mesici rekl, ze by bylo dobre uvazovat o potratu. Ja samozrejme nechtela na interrupci, ale mela jsem jasno v tom, ze pokud male nebude chtit on, musim se ho vzdat (rodina by mi nepomohla a financne bych to nezvládla). Jemu v te dobe bylo 35 let a byl to zdravotník, takze vedel, jake to bude mit nasledky. Ja mu rekla, ze to zvladneme, on si stal za svym, ze ne. Nepresvedcila jsem ho. Sla jsem na potrat a nastesti jsem se z toho vylizala docela dobre, pomahal mi s tim nynejsi pritel (byl to kamarad, znal situaci a pomohl mi, abych se neuzavrela a netrpela, odjela jsem po zakroku 200km daleko od bydliste). V den, kdy jsem mela zakrok, jsem si vypnula telefon a kdyz jsem ho vecer zapnula, tak jsem mela zmeskany volani od nej. (mimochodem vedel, ze kdyz me posle na potrat, tak ze u me skoncil, nemohla bych ho mit i nadale vedle sebe a nemohl by mi byt oporou). Druhy den se za mnou stavil v nemocnici, hrozne se omlouval a ze udelal hloupost, ze si to neodpustí. ja mu nebyla schopna rict nic kloudnyho, ale nechtela jsem o tom mluvit. pak jsem mu jen rekla ahoj, dostal pusu na tvar a tim pro me ten clovek skoncil. za par dni jsem odjela pryc. nejakou dobu mi psal, byl z toho mimo a porad chlastal. ted uz se ani neozve
jinak ja toho asi nelituju. ten clovek to nejspis nemel moc v hlave v poradku. nevedel co chce, ja ho presvedcovala jak jsem mohla, ale stal si za svym. lidi si uvedomi svoje chyby moc pozde.
takze podle me ti nikdo nemuze presne poradit co delat, nikdo nevi v jaky si situaci a jak se citis. jestli se opravdu citis na to byt maminka a aby si pozdeji nelitovala, ze par let pomalu nevystrcis sama nohy z bytu. a na ostatni bych se moc nespolehala.
ted cekam s tebou přítelem mimco a jsme stastny. pritel si myslel, ze je neplodny (byvala mu pry vezla sperma na testy a pak mu rekla ze nemuze mit deti) .. takze to pro nej bylo velike prekvapeni a uz se na prcka moc tesime..
ja byt tebou, tak jdu na potrat, protoze je tezke nemit otce i pro dite. rozmyslej ale rychle, je lepsi jit na miniinterrupci, nez po case na velkou interrupci..
drzim pesti
Nedávno jsem řešila něco podobného.Manžel byl razantně pro potrat.U mě to bylo 50:50.Bylo by to čtvrté mimčo,takže finance apod.Nakonec to příroda vyřešila sama a byl to zamlklý potrat.Nicméně tahle zkušenost mi dala to,že bych na potrat v životě nešla.
@monica2 Moni,snad mimi uz klaplo, ja budu po druhe mamou za 4 tydny...ale taky mam za sebou potrat, nedobrovolny, tlouklo srdicko, ale doma problemy, vecne slzy, hadky... Utichlo...v listopadu se melo narodit...ac se mi narodi holcicka za mesic, stejne v listopadu si vzdy reknu, ted by mela Anezka, Frantisek, narozeniny ☹
Holky je zbytečné se hádat. Podle mne by fakt stačilo, kdyby každá ženská sama za sebe udělala naprosté maximum, aby na potrat nemusela. Takže pokud ví, že dítě teď určitě nechce, nebo s tímhle chlapem ho nechce, v tomhle věku atd. tak fakt nedopustit nechráněný sex. Já myslím, že za většinou potratů není selhání HA při správném užívání, ale obyčejný nechráněný sex. Pokud by fakt dítě nepadalo do úvahy, zvážila bych i nakombinování více metod. Já brala HA a ještě jsme přerušovali, nebo měli kondom. To bylo s bývalým. Než jsem ho pořádně poznala, nechtěla jsem riskovat a později jsem zase věděla, že s ním nechci prožít život.
S manželem jsem brala jen HA od určité doby, brala jsem jí do svatby, nechtěla jsem dítě před svatbou. Ale HA mi přišla dostačující, protože kdyby náhodou, tak mimi bychom si nechali, jen se nám to nehodilo v ten čas. Já to brala takhle. Ale podle mne stačí, když bude holka, co ví že těhotenství fakt ne, brát HA, nebo si nechá dát tělísko, nebo alespoň vždy použije kondom a pokud praskne bude mít nachystaný prášek po. Stát se může všechno, antikoncepce může selhat, ale to není důvod proto jí nepoužívat. Může nás srazit auto, můžem dostat strašnou nemoc a může nám selhat antikoncepce. Když jí použijem tak hodně zvyšujem pravděpodobnost že se to nestane a to je její účel. Proto se rozhlížíme na přechodu a nelezeme v noci sami v minisukních do opuštěných uliček.
Nějaké riziko podstoupit člověk musí, ale důležité snížit ho, jak umím a jak můžu zdravotně. Každá má možnost nějaké ochrany a každá, která dítě nechce, nebo nemůže vzhledem k situaci ho mít, je povinná se chránit tak maximálně, jak je to možné, by´t to není úplně pohodlné. Protože potrat je pak krajní a v podstatě strašné řešení. Já bych ho nezakazovala. Nebude to k ničemu, rozjedou si kriminální potraty a někdy to fakt asi je menší zlo, než si dítě nechat. nedá se to porovnávat, každá má jiný život, jinou situaci, ale musí se tomu hlavně zabránit. Pro mne je potrat stejně těžká otázka jako eutanazie, nebo odpojení člověka z přístrojů když se k nějakému datu neprobudí z kómatu. Proč si škodit a natahovat si do svého života takovou zátěž....
Já sama mám mámu, která na potratu byla několikrát. uvažovala prý i mne, že půjde. Myslím, že to mi neměla nikdy říkat. jako ženská chápu, že uvažovala, ale tím, že to vím, je to ve mne hrozně hluboko celý život. Její potraty o kterých vím od sebe odsouvám, byla to její věc, ale zase tím, že to vím, není to příjemný pocit. Mám někdy až výčitky svědomí a cítím lítost nad "nimi". A říkám si "vy jste nemohli a já ano. vy jste to měli předem prohrané a neměli jste proti doktorovi s kyretou šanci, hrozně nerovný boj. Mohla jsem dopadnout stejně, bylo to hop nebo trop. Člověk je tak malinký a už záleží na štěstí. Někoho začne máma podporovat vitamínama v jeho růstu a někoho vydá všanc kyretě. Někdy i ta stejná máma". na druhou stranu myslím, že mámě to není jedno, že na tom byla. Pamatuju si jak tehdy mluvila o tom s pláčem, že si jednou adoptujeme holčičku z děcáku, aby měla domov. Nikdy to neudělala, to už byla moje máma, skončilo u slov, to mě nepřekvapuje. Ona taková je. Ale zpětně si vybavuju to její zoufalství, proto ty řeči o holčičce z děcáku, dodnes brečí, když o tom mluví a má furt potřebu o tom mluvit. tak 2x za rok to řešíme, jak často na to myslí ona sama nevím.
Rozhodně chápu, že na potrat šla, ona byla přesně v té situaci, kdy to nešlo jinak. Mohla dítě porodit a nechat v porodnici, to ano, ale nemohla si dovolit mít ho v péči. Ty okolnosti to neumožňovaly. Předtím o tom prvním potratu tolik nevím. Ani nevím, jestli jich bylo víc než dva, z hovorů vyplývá, že asi ano, ale o těch nemluví.
Já si nikdy nedovolila říct jí cokoliv jiného, než že jí chápu, protože přece do ní nebudu kopat. I jí fakt chápu, že když už to bylo takhle, že šla. Ale měla jsem nedávno sen: Přišla za mnou s brekem, že krvácí a potrácí. Já honem začala shánět sanitku ve snaze zachránit to dítě. Ona najednou nepochopitelně řekla, že ten potrat chce, že o něj zasloužila. A já na ní v tu chvíli začala řvát, že ZASE????? Viděla jsem jí jako nedospělého fracka a ječela jsem na ní, že proč si nenechá podvázat vaječníky, když tak strašně nechce dítě, nebo proč si alespoň nenechá dát tělísko! A že tyhle vraždičky musí přestat, že hned pojedem k doktorce na nasazení tělíska. Byla to moje máma, ale měla jsem k ní city spíš jak k nějaké 16 leté holce s poruchou chování, vůbec ne, jako k mámě. Byla to šílená bezmoc a měla jsem chuť jí začít fackovat.
Vím, že zrovna ona žádnou HA neužívala, že jí nedělala dobře, tělísko neměla nevím proč. Ale přece, když už m nic nevyhovuje, tak si dám ten podvaz, když už děti mám a další nechci. Nebo používám kondomy a když ani to nejde, vždycky můžu alespoň měřit bazální teplotu, vysledovat, kdy mívám ovulaci. A pokud je pravidelná a poznám její příznaky, tak použít tuhle metodu spolu s přerušováním a třeba nějakým gelem nebo Pharmatexem. Ono zas tak úplně samo to taky nejde to otěhotnění. Nějaké podmínky tam být musí. Ono je ale jednodušší říct, že HA může selhat, tělísko taky a že to je prostě osud. Ale to je lenost.Já máme vyčítám tu lenost a nezodpovědnost. Takže shrnutí, ano byla v takové situaci, kdy potrat je na místě. Ale proč v ní byla? Já to cítím tak, že ona prostě jen doufala, že se to nestane. ona i o tom tak mluví. Vždycky řekne "mě se to stalo". S takovou sebelítostí v hlase. Ale těhotenství se obvykle jen tak nestane. To jsou vzácné případy. Někdo ale doufám, že se mu to "nestane" a počítá s tím, že když, tak půjde na potrat. Ale to je špatně. To je převrácená metoda.Potrat je krajní řešení a nesmí se na něj předem spoléhat a předem s ním počítat. A když vím, že bych na něj musela jít, tak se snažím, aby k tomu nedošlo. Tím se snažím, aby k tomu nedošlo, než když to mám tak, že dítě teď v plánu určitě není, ale kdyby bylo, tak si ho nechám.
@eloana prave dotycna musi vedet,jak je otec ditete zajisteny jestli pracuje,ma majetek... To se ho vyplati napsat do rodneho listu. Ale jestli dela nacerno a bydli na ubytovne,tak je to diskutabilni. Kazdopadne stat nenecha samozivitelku na ulici ani v jednom ani v druhem pripade.