Otrávená životem. Jak chytit druhý dech?
Ahojte.Mám takový problém.Začínám mít depky z toho, jak žiju.V manželství to neklape.V listopadu jsme měli třikrát velkou hádku, při které mi manžel vyhrožoval rozvodem.Teď jsme relativně v klidu, ale děsím se svátků a toho, že spolu budeme doma.Protože teď se vrací pozdě z práce a jsme spolu minimálně.Navíc mám strach, že jsem ho přestala milovat.Jsem i vyčerpaná z dětí 5 a 2 roky.Jsou to celkem divoši, navíc nespavci a jsem na ně sama.Babičky pomůžou úplně minimálně.Bydlíme na baráku, takže do toho ještě spousta práce.Začínám se v tom pomalu utápět a přemýšĺm,jak by se žilo jinde a s někým jiným.Nechci to udělat, hlavně kvůli dětem.Ty jsou tady spokojené.Nevíte jak z toho ven a trochu ten život vylepšit?
@bezradnazoufalka Ja si myslim, ze trosku reseni by bylo v tom, at si klidne domluvis kavu nebo to vinko s kamaradkou (pokud mozno ne hned nejake tanecky). Deti aby vam pohlidala treba babicka a nez odejdes z domu, aby bylo uklizeno a navareno 🙂 Ja vim, zni to asi smesne, ale tvuj manzel ti na to nemuze rict ani popel, protoze o domacnost a deti ses postarala, po nem nejakou aktivitu navic nechces, takze by nemel zadne argumenty. Zkusit to tak parkrat a az by si zvykl, muze se pridavat. Ale porad tak nejak s uctou a respektem. Ne ze se chudak vrati po celem dnu z prace, manzelka v cudu, deti taky a doma bordel a nic k jidlu. To by byl uz ve dverich protiva a delal ti zbytecne sceny. Ja myslim, ze az by videl ze se umis zaridit po svem a nikdo tim "netrpi", ze by si zase zacal vazit a uzivat tve pritomnosti. Kdezto reba rada sbalit se a vypadnout na vikend k mamince, to je takove odsouvadi problemu i zodpovednosti,...
Já jsem prostě srab.Kdybych byla sama, tak už jsem fuč,ale dětem to nemůžu udělat.Většinu hádek máme, když spí, takže o tom ani neví a nežijou v hrozném prostředí.Pro děti děláme oba dva všechno možné, aby byli spokojeni.Manžel spíše materiálně a věcně a já zase po té citové stránce.Co ale bude s námá dvěma netuším
@bezradnazoufalka
Ja mam jeste dotaz, mluvili jste o tom vubec? Co takhle az deti usnout otevrit si lahev vina a rict si to? Dejte si pravidlo ze jeden bude rikat veci, ktere se mu nelibi a ten druhy MUSI poslouchat a neskakat mu do toho a pak se vymeni.
@spinkackovi Tak manžel žárlí hodně. Dokonce mi jednu dobu tvrdil, že si sem přes den určitě tahám milence, když jsem doma sama.To, že tu mám děti pro něj není argument. Nebo když jdu k doktorovi, tak to si taky určitě vymýšlím.To už není zdravá žárlivost
@bezradnazoufalka Tak to bohužel není ☹ Ale je to aspoň znak toho, že ho pořád přitahuješ. Alespoň tak mi to říkala psycholožka. U nás není ani náznak ničeho takového, ba naopak - manžel mi klidně do očí řekne, že už se mu nelíbím, že už ho nepřitahuju. (btw vážím méně než před těhotenstvím a denně cvičím) No ale prostě nejsem už ta dvacítka, se kterou začínal chodit...
Furt lepší hádky než lhostejnost - ta je u nás.
A hádky - sex - tento scénář má dost kamarádek v okolí. ;)
Co třeba zkusit zavést nějakou pravidelnou aktivitu? Prostě třeba ve čtvrtky budeš chodit na havajské tance a basta ;) Předem vše domluvit, vyřešit. Na oplátku bude mít nějakou svou aktivitu také manžel. Takto to u nás dlouho fungovalo. 🙂
@luciilui Doma mám pořádek a navřeno a o děti postaráno. Ale stejně jako vdaná, abych chodila bez něj se mu nezdá. a v listopadu jsme mluvili hodně, řekli jsme si co a jak dál, řekli jsme si pravidla, ale stejně zase za 14 dní byla hádka, zase o tom samém.My prostě máme na ty problémy jiný názor,neshodneme se a tak mu většinou ustoupím.
@bezradnazoufalka otec starsich dcer take hodne zarlil. ja jsem trvala na manzelske poradne (i z jinych duvodu) a pozdeji byl u te psycholozky dvakrat sam se zarlivosti. k nicemu- kdyz clovek nechape, ze je to prace na sobe... rekl- nepovedela me nic noveho, vsechno vim... a tim to pro nej skoncilo. po par letech jsme na zarlivost dojeli ☹ ted ma jinou zenu a ditko a zatim nic... je fakt ze zena jeste neni v praci. tak jsem zvedava, jestli se polepsi, ale myslim, ze ano. v soucasne dobe hodne partneru porad mysli, ze se vztah a rodina nerozpadnou a pak se divi... a pak podruhe uz na sobe zapracuji... (jsou-li toh schopni). skoda, ze to nejde hned poprve...
@bezradnazoufalka taky nemám tu sílu odejít,stejně jako ty,nemám ani kam,barák je manželův,ikdyž sjem u tady přispěla nemalou částkou,tak na mě nic nepřepsal,bylo to před svatbou,takže vím,že na nic nebudu mít nárok.Já byla na jaře na měsíc v lázních s obouma dětma, a můžu za sebe říct,že mi nechyběl ani trochu,spíš mi bylo na obtíž když měl na sobotu přijet,neměla jsem s ním o čem mluvit.A musím říct,že ani on se nijak nezajímal,večer akorát napsal jak se máme,někdy ani nenapsal.Já u psychologa byla a nepomohl mi,řekl že manžel se nezmění,že mu takový život vyhovje a že pokud není ani ten sex mezi námi,že už nám zřemě nic nepomůže,což je pravda.Ale můj manžel si sex teda hodně nárokuje,jsou kvůli tomu i hádky,prostě to potřebuje.A hlavně on si dělá jakoby co chce,a vůbec ho nezajímá,že já taky potřebuji si někam zajít,tady na vesnic není za celý rok vůbec nic.Prostě já tady jsem celý den a on si dělá svoje,zahrada,bagr,traktor a až se mu chce tak přijde,nenadělám s tím nic, a když jedu do města a on hlídá,tak za hodinu volá,kdy přijdu a přitom jsem domluvení třeba že přijdu v 7,vždy tak abych stihla děcka okoupat a vše udělat,ale on se tady prostě nudí,a nechápe že i já to tad nemohu vydržet tak jako on
Moje rada je proste si nekam vyrazit, at se to manzelovi libi nebo ne. Rozvodem ti vyhrozuje, protoze se ho bojis, ale bat se fakt nemusis, zarlivce a (z toho co pises) sociopata se nezbavis, ani kdybys chtela, ten se rozvadet nebude. Proste si dupnout, nebyt utapla zienka domaca, ale proste oznamit, ze jdes, at se mu to libi nebo ne...
@spinkackovi no to by me namichlo, ze tak na me kasle, to ja bych si snad nejakeho kamarada byt Tebou poridila... u nas jsem chlapovi kolem ctvrteho porodu (spolecny druhy) take byla putna. vzdycky rikal, ze neni zarlivy typ. je to pekny chlap, sportovec, podnikatel. ja taky nejsem k zahozeni... no a kolem posledniho porodu zacala obr krize, po porodu zanedlouho vyvrcholila a za dve mesice jsem utekla, bylo to peklo a nedalo se. a predstav si, pozdeji jsem zjistila, ze mi obcas sel do mailu, ze vedel, ze jsem si dala inzerat na kamaradku ci kamarada v miste jeho bydliste a myslim si, ze mu to jedno nebylo... no ale to neni dulezite. pokud si je chlap Tebou jisty a nic mu nerikas, 14 dni nepomuze... ale Ty muzes nabrat novou energii, on taky a budete celkove spokojenejsi a pokud Ty dal zustanes ve "svem" spokojenem svete, je sance... rozhodne mu ale nelez nikam, nic po nem nechtej, ale Ty zacni byt spokojena a usmevava... zivot je jen jeden...
@zuzanka2z tak to máme stejné, barák je taky na manžela a taky před svatbou.A to jsem prodala byt, který byl můj, aby jsme tady vůbec mohli jít.Ale na hypotéce jsem ručitel.A po tom co mi tak vyhrožoval, že se vypaří a všechno přepíše na mně,mám strach, že to jednou fakt udělá a mi akorát zůstane zadlužený barák.Od té poslední hádky mám fakt problém mu věřit a už jsem uvažovala o nějakém právníkovi, kterého bych se zeptala jestli tohle může.Taky se tu nudím, ty ženské se tu znají od malička a mezi sebe mě nepustí.Jen pár vět ve školce, ale žádný osobnější kontakt.To chlap to má jinak,i tady na vesnici se hned sčuchl s ostatníma.Chlapi to tak neřeší
Vzdycky kdyz ctu takovehle prispevky, tak premyslim nad tim, jak je to mozne. Jak je mozne, ze nekoho driv nenapadlo, ze pokud chlap k detem neni, tak kdyz bude mit misto jednoho dve, ze to lepsi nebude? Jak je mozny, ze nikdo neuvazoval jaky to bude prestehovat se nekam do horní dolni a byt tam s detma sama? Vzit si hypo a nepremyslet nad tim, co by bylo, kdyby jste se rozesli?
Taky mame hypo, bydlime v horni dolni jen par let, taky na RD. Ale bez druhyho auta bych tu nebyla, dite jsme si porizovali s tim, ze hned jak to bude mozne nastoupim aspon na cast.uv do prace a on se bude schopen normalne postarat.
Rict mi ze se rozvedem, tak ze ok, vydirat bych se teda nenechala
@bezradnazoufalka tak manžel tady na vesnici vyrůstal,takže to je pro něj v pohodě,má tady plno známých,kteří tady za ním chodí,no to ti nezávidím že to máš s tím barákem takhle,fakt nevím,která varianta je horší,jestli ta moje,že odejdu a nebudu mít nic,nebo ty kdybys nedejbože zůstala sama i s dluhy :/
@alboo asi tak, byla jsem byla naivní ze začátku,strašně sjem si představovala že budeme mít koně a prostě měla jsem vztah ke zvířatům,muž taky a myslela jsem že to máme stejně,ale po dětech se hrozně změnil,asi mám pocit že nevěděl co to obnáší,ale to ani já ne,samozřejmě,když jsem měla jen syna,tak do roka on ho vůbec nehlídal,nepřebalil,nenakrmil ani neokoupal,nedělal vůbec nic,postupem času se to začalo ta péče zlepšovat,ale i tak to bylo málo,já toužila po druhém dítěti,strašně jsem chtěla holku a naivně opět jsem si myslela,že to bude lepší,byla to chyba,je to horší mezi námi a já jsem tu jako vězeň,naštěstí mám teda své auto,ale to je jediné co mám.peníze co sjem u dala do baráku jsem měla úspory od mého táty,a teď nemám nic :( když jsme byli svobodní hodně jsme výletovali a potom to ustalo,byl furt unavený a hodně práce okolo baráku,pole a fušky a tak jak to na vesnici normálně chodí.Mu dokonce vadilo ikdyž sjem s děckama jezdila do města za našima,dodne mu to vadí a jediná jeho starost je,jestli beru sebou děcka
tenkrát to nebylo mezi náma tolik špatné ,ikdyž nefungoval ,samozřejmě jsem ani já nevěděla že to bude ještě horší se dvěma dětma,bohužel člověk udělá chyby, a až potom si vše uvědomí,teď už to vím
@zuzanka2z Tak u nás to bylo stejně s prvním dítětem, taky ho syn nezajímal. A teď je na něm prďola závislý a ani nevím, kde k tomu přišel, když je s tátou tak málo.A druhé dítko chtěl manžel.Já jsem dlouho pochybovala jestli do toho jít, po tom, jak se choval u prvního.Taky se dost změnil a dodnes nechápe co děti obnáší a potřebují.Manžel ale přemlouval jak to bude super mít dvě a nakonec jsem se nechala překecat.Děti miluju a jsem za ně ráda.Nejlepší je, že jsme uvažovali o třetím, ale rychle jsem z toho vycouvala.A teď, když to nadhodí,tak mu řeknu, že je padlý na hlavu.To by nás úplně položilo.
@bezradnazoufalka ve 28 chytat druhy dech? Smutne! Na to mas jeste cas. Dej si vecer vino, nohy na stul a popremyslej, jak tomu tvymu psychousoci das zretelne najevo, ze takhle dal odmitas zit. A basta. Sepis si realisticky pozadavky na nej a jak si ten vztah predstavujes, nech ho se vycukat a nazdar. Jestli na zo neprijme a nehodla delat kompromisy, tak bez od nej i za cenu opusteni baraku. Nebo si sokazes prwdstavit takhle zit i za 5,10,20 let? Prijdes z prace a bude te prudit s teplou nedrahou veceri a zarlenim? Jestli ne, jednej. Ale nejdriv si fakt dej pohov a treba i tu sklenku.
@bezradnazoufalka Ahoj, nechceš se s odborníkem alespoň poradit po telefonu. Myslím, že konzultace třeba tady by byla pro Tebe moc fajn: http://www.donalinka.cz/
Jinak, mrzí mne to, ale myslím, že znaky psychopatologie tam jsou jasné na první pohled. Některé příspěvky zde jsou trochu nezralé, nenech si tím plést hlavu a raději se poraď s odborníkem (až bude manžel v práci). Hodně sil - a druhý dech ti moc přeji, ať už s tímto člověkem, ale za jinak nastaveného soužití nebo bez něj - díky tomu,že si uvědomíš vlastní hodnotu a svobodu!
ano, sklenka vina pomuze.... ja vcera do dvou kecala s barchou, ktery u me prespal a clovek chytne nadhled... dokonce i sebevedomi (jsme ze stejneho oboru, tak se clovek tak nejak zpatky najde)... jsme moc zodpovedne (s detmi) a moc chlapa vnimame, pritom prestaneme zit svuj zivot... holky dobre radi 🙂
Proboha, proč si takový chlapy berete a děláte si s nima děti? Pochybuju, že předtím to bylo zásadně jiný a aby toho nebylo málo, uvážete se k nim ještě dětma, a pak brečíte. Neumím si představit, že jediný svůj čas na světě strávím takhle 😏
@armvdd Hele, to není zrovna citlivá reakce...Ono se to na začátku moc nepozná. Měla jsem přítele s podobnými rysy, byť to bylo trochu jiné. Problém je, že velmi sofistikovaně podrývají sebevědomí, vzbuzují pocit, že se bez něj neobejdeš, že jsi nula, že s koncem vztahu budeš nahraná, protože o tebe nikdo ani nezakopne a ani finančně nemáš šanci. Když ti to někdo neustále přímo nebo podprahově sděluje, uvěříš tomu... Kdo nemá zkušenost, těžko to pochopí, ale trochu více emaptie by neuškodilo.
je tu milion diskuzí o tom, jak je ten a ten špatnej, chlastá, k dětem se nezná. A pak z autorek vypadne, že byl takový vždy, ALE ony si myslely, že je děti změní. To je ten kámen úrazu. Ve 28 letech být psychicky na dně, hádat se a neužívat si ten čas, mi příjde hrozné. Když si vezmu, že já mám skvělého manžela, je mi líto těch, které podobnou lásku nezažijí. Já jsem odmítla 3 muže kvůli tomu, že mi prostě neseděli. Ok, bolelo to, pobrečela jsem si, ale dlouhodobí partneři to nebyli ani náhodou. Kdyby si to ty ženské uvědomily včas, zachránily by nemálo životů. To není necitlivé, to je jen fakt. Necitlivé je napsat ženě po potratu - buď ráda, stejně to bylo vadné, např.
Věřím, že autorka vezme rozum do hrsti a rozhodne se tak, aby byla šťastná, protože děti vše vycítí, ikdyž spí a nic neslyší.
@astyna v mém případě,to opravdu na partnerovi nebylo nějak poznat,změnil se až po dětech,hrozně spohodlněl,jako nevím jak na chlapovi poznat jaký bude otec,když žádné děti nemá,je fakt a to se mi potvrdilo,říká se že jak se chová ke své matce,tak se jednou bude chovat ke své partnerce u nás to tak je,svou matku nenáviděl,mluvil o ní s hroznou nenávistí,ikdyž ona ho zbožňovala,už je po smrti,ale připadám si jako na jejím místě.Jako hodněkrát jsme měli diskuzi ohledně výchovy dětí,on vždy řekl že to je hlavně na ženě,ikdyž jsem mu říkala že i chlap je otec atd,a on že ano,ale největší část je na ženě,byl hodně pracovitý,vždy pomohl všem,ale měli jsme hodně volného času,který jsme trávili spolu,teď už dává přednost spíše práci,poli,kamarádů moc nemá,protože je jiný,nikam nechodí ani na pivo.A takové chytré řeči vždy miluju,vy co máte hodné muže co pro vás vše udělají,si ani neumíte představit,že jinde jsou i takoví muži
Jestli odejít nechceš, tak je každá rada zbytečná...nabrat druhý dech? Nesmysl. Může to fungovat jedině tehdy, pokud ty budeš submisivní ženská, co si nechá na sobě dříví štípat, ale ruku na srdce, jsi šťastná? Věř mi, že existují chlapi, co ženskou na rukou nosí, s dítětem pomáhají, doma vaří a pomůžou se vším, co je třeba a jsou tu pro tebe a i ty ho můžeš potkat. Takhle se akorát zakopeš...:-/ A děti třeba neslyší hádky, ale neboj se, že nevnímají, že není vše tak, jak by mělo...:-/
@chiara75 Je to reakce jako každá jiná. Možná o dost lepší než si hrát na nějakou "empatii". Je potřeba podívat se pravdě do očí. Vždyť je to pořád dokola, "myslela jsem, že se změní". Ne, nezmění, akorát jsou to ztracené roky života.
Narazila jsem na spoustu různých chlapů a většina z nich stála pěkně za prd. A nikdy by mě nenapadlo si s nima dělat děti. A fakt nevěřím tomu, že tihle všichni, o kterých se tu vedou podobné diskuze, dřív byli jiní. Měla jsem jich dost na to, abych věděla, že chlap se fakt najednou neobrátí.
A nechat si "podprahově podrývat sebevědomí" jsem si nechala naposledy v 17 letech. Vydrželo to rok, pak jsem blbce poslala do háje a bylo zase líp. Takovou věc by dospělá ženská opravdu dopustit neměla.
@bezradnazoufalka Ahoj, nečetla jsem celou diskuzi, ale napadlo mě, jestli bys třeba neměla zájem o Manželské večery (pokud by do toho šel i manžel) nebo o Kurz Alfa. Jsou to setkání organizovaná lidmi z různých křesťanských církví ve spoustě měst v ČR. S manželem jsme chodili na Přípravu na manželství a bylo to moc fajn. Něco nám ze svého života vyprávěl pár, který to vedl, a nějaké příběhy pouštěli na videu. Pak jsme měli každý svůj sešit, kam jsme každý sám odpovídali na otázky týkající se tématu večera a potom byla chvilka, kdy jsme si s manželem ty odpovědi porovnali a povídali si o tom. Ani jeden nejsme nijak ukecaní, ale tam byla prostě fajn atmosféra si popovídat a víc se poznat.
http://manzelskevecery.cz
http://www.kurzyalfa.cz
Příště si můj příspěvek přečti celý prosím. Já jsem musela hodně zapojit rozum, abych si zvolila dobrého muže. Jasně, že nejvíc přitahují ti, kteří jsou darebáci a je s nimi největší "sranda". Mého muže bys v davu přehlédla, max vyčuhuje výškou (má téměř 2 metry). A taky jsem si užila - i fyzické násílí, psychické, kdy mě "partner" doma zamykal, zakazoval mi chodit do práce, bil mě tak, aby to nebylo vidět. Nesměla jsem s stýkat s rodinou ani kamarády. Trvalo mi roky pochopit, že to není správné a dávat se dohromady. Zažila jsem toho dost, abych věděla, který týpek za to stojí a který ne. Můj muž je moje odměna za ty roky čekání. Ano, jsou to chytré řeči a ty chytré se z toho poučí. Hloupé budou dělat chyby dál.
Vřele doporučuju knížku Až tak moc tě nežere, kterou napsal chlap. My ženy pořád jen v něco doufáme, že se změní, že se zlepší, ne. Muž se nikdy nezmění. To je potřeba příjmout a jednat. A řeči o tom, že to s dětmi nejde? Moje sestra se rozvedla se dvěma malými dětmi, našla si podnájem a nyní je štastná. Roky dělala doma otroka muži, který si ji nezasloužil. Pak prozřela.
@zuzanka2z Hele mrzí mě, že to máš doma na houby, ale mít hodnýho chlapa je málokdy dílem náhody. Taky jsem nejdřív chodila s manipulativním mužem, u kterého se ta manipulativnost teprve vytvářela, a měla jsem prostě dostatečný pud sebezáchovy, abych po pár letech varovných signálů odešla, a to to bývala velká láska. Ani nemyslím, že byl zlej, a měl mě hodně rád, a stejně jsem tušila, že bychom se jednou spolu měli podobně, jako popisujete v téhle diskuzi.
I ty jsi určitě měla varovný signály, ale prostě jsi je neidentifikovala.Třeba ta nenávist k matce. Jedna z prvních věcí, co jsem se naučila o lidech, je to, že jak se chovají ke svému okolí, budou se chovat i ke mně. A zjišťuju, že na tohle dojíždí nejvíc lidí. Pomlouvá bejvalku a dělá jí problémy s dětma? Bude i tobě. Mluví hnusně o mámě? Bude i o tobě. Využívá prospěchářsky svoje okolí? Bude i tebe.
A s tímhle si já vybírala svého muže. Nebyla to náhoda, že je charakterní a zlatej.
Přeju vám, abyste našly sílu ukončit takovéhle vztahy. Život máte jen jeden.

No nicméně my s mužem si od sebe chceme na 14 dní odpočinout. Pro manžela to samozřejmě bude ten opravdový odpočinek - bude u jeho rodiny a pak na lyžovačce. Já zůstanu s děckama, 2 dny budu u rodičů a pak asi doma. Uvidím, jestli to pomůže. Říkám si, že nás to posune buď k sobě nebo od sebe...