Partner prudí kvůli každý blbosti
Dobrý den, potřebuju poradit.
S manželem máme 20měs. syna, který mě momentálně totálně zaměstnává. Manžel je věčně v práci a když přijede domů, tak hnedka začne tohle není udělaný a proč je tady to tady atd. Dneska začal s tím cože měl malej k obědu, a když zjistil, že příkrm, tak začal vyzjišťovat z jakýho důvodu jsem mu neuvařila. Na mou odpověď, že jsme byli celý dopoledne pryč potřeboval nutně vědět, kde.
Furt do mě jen rejpe a to kvůli všemu a i když už jsem mu řekla, ať si dá konečně pohov, tak nepřestává. U většiny věcí to myslí třeba i jenom žertem, ale mně to už nebaví. A pak se diví, že jsem podrážděná. Už nevím co dělat, aby byl doma klid. Dělám co můžu, ale snad si můžu taky někdy v klidu sednout a odpočinout nebo snad ne?
Stručné shrnutí
- Opakované „rejpání“ partnera k drobnostem v péči o dítě a domácnost zvyšuje napětí a může signalizovat kontrolní nebo žárlivé chování.
- V diskuzi byly doporučeny konkrétní praktiky: přenechat partnerovi péči na víkend, odjet na jeden den k rodině a vyzkoušet klidnou „I“-komunikaci typu „Víš, mě fakt štve, když do mě takhle rejpeš“.
- Více respondentek varovalo, že dlouhodobá kontrola a časté zpochybňování rozhodnutí mohou eskalovat do vážnějšího vztahového problému, proto se doporučuje včasné stanovení hranic a přímá konfrontace.
Nejčastější otázky
Q: Jak mu říct, že mě jeho neustálé „rejpání“ stresuje?
A: Doporučený přístup je říct to narovinu beze viny a obvinění pomocí „I“-věty; příklad z diskuze: „Víš, mě fakt štve, když do mě takhle rejpeš,“ a vyhnout se frázím typu „ty pořád“ nebo vyčítáním.
Q: Pomůže, když mu nechám dítě o víkendu samotnému?
A: V diskuzi více lidí doporučovalo přenechat partnerovi dítě na víkend nebo den (či odjet k mamince na jeden den), protože zkušenost „sám s dítětem“ často zvýrazní nároky péče a vede k většímu pochopení.
Q: Co udělat, pokud partner kontroluje, kam chodím nebo kde jsem byla?
A: Doporučuje se neobhajovat se ani neomlouvat, nastavit jasné hranice, vést klidný rozhovor o tom, co vadí, a nevyhrožovat; v diskuzi se také upozorňovalo, že může jít o žárlivost či snahu o kontrolu, kterou je potřeba řešit včas.
Q: Může opakované „rejpání“ znamenat vážnější riziko (týrání, kontrola)?
A: Ano, v diskuzi zaznělo varování, že pokud se chování stupňuje a zahrnuje neustálou kontrolu, může jít o rizikový vzorec (výrazy použity: „muž tyranem“, „chorobný žárlivec“) a mělo by se to utnout hned na začátku.
Q: Jak si najít čas pro sebe bez pocitu výčitek?
A: Praktické tipy z diskuze zahrnovaly vyhradit si pravidelné dopoledne pro sebe (např. „1× za 14 dní mám svoje dopoledne“), domluvit se na výměnách péče o dítě a využít víkendového hlídání partnerem či rodinou.
Q: Co funguje proti neustálému zpochybňování mých rozhodnutí (např. jaké příkrmy koupit)?
A: V diskuzi se doporučovalo nechat partnera převzít plnou zodpovědnost na určitou dobu (aby „ukázal“, jak to zvládne), jasně opřít rozhodnutí (např. že bazárek nebo koupený příkrm bylo vaše rozhodnutí) a odmítnout opakované zpochybňování.
Závěry z diskuze
Shoda
- Přenechání péče partnerovi na den/víkend a konkrétní „zkušenost“ s dítětem je častě doporučované řešení k navození empatie.
- Doporučuje se mluvit narovinu, používat netečné „I“-věty a neobhajovat se zbytečně.
- Dlouhodobé kontrolní chování je považováno za varovný signál a je vhodné ho řešit brzy.
Sporné názory
- Některé komentáře navrhovaly ráznější nebo humorně agrese motivované reakce (např. „pánví po držtičce“ jako nadsázka), zatímco jiné příspěvky důrazně doporučovaly klidný rozhovor a předání péče jako konstruktivní řešení.
Otevřené otázky
- Jak dlouho by měl partner „vyzkoušet“ péči o dítě, aby si skutečně uvědomil, co to obnáší?
- Kdy je vhodné situaci neřešit jen domácí dohodou a kdy hledat odbornou pomoc nebo širší zásah?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
mateřská, přenechání péče partnerovi na víkend/den, odjezd k mamince na jeden den, „I“-věta (příklad: „Víš, mě fakt štve, když do mě takhle rejpeš“), jídlo do tlapky, ukončení diskuze v zárodku
Místa a osoby
žádné
@janina29k zkusila jsi mu to říct narovinu, aniž bys u toho jakoby "neútočila" na něj? (Tzn. neobviňovala, neříkala věci jako "ty pořád", nevyčítala, nevyhrožovala, že půjde na mateřskou on nebo že to a to přestaneš dělat úplně)? Prostě říct: "Víš, mě fakt štve, když do mě takhle rejpeš, cítím se špatně. Mám pocit, že místo abych v tobě měla oporu, musím s tebou bojovat"...
@sarkar něco podobnýho jsem mu řekla, a že mám pocit že mě nepodporuje v tom cvičení. Že když mi řekne, že se to pro jednou nepo...e, tak mně to mrzí.
@ann_87 to s tím kde jsem byla bylo jen včera, ale už toho na mě bylo moc. Potřebuju se z toho už vypsat. Když jsem mu řekla, že jsem byla s kámoškou na kafču, tak to bylo v pohodě. Spíš ho štve ten bazárek, nikdy pro něj moc nebyl, ale rozhodnutí nechal na mě.
@janina29k V tom případě ok. Ale ani na koupeném příkrmu nevidím nic špatného. Nehledě na to, že pokud nemáš svoji zeleninu ze zahrádky, tak kvalita surovin z obchodu je taky na zamyšlenou.
Pokud se Ti bude dařit, baví Tě to, proč by ses nemohla realizovat? Protože máš dítě a měla bys celý den trávit u plotny a úklidem? Ale kdeže...
@janina29k když nechal rozhodnutí na tobě, tak ať ho teď nezpochybňuje. Vůči tomu bych se dost hrubě ohradila. Já nemám ráda takové to "udělej jak chceš" a pak plná huba keců. Do vztahu patří upřímnost.
souhlasím, myslím, že kdyby strávil s miminem víkend jen on sám, tak by změnil názor. A nemusíš nic vymýšlet, já bych mu rovnou řekla, protože nerozumíš tomu, kolik času a energie péče o dítě vyžaduje, protože mi ubližuje, že se rozčiluješ nad věcma, které nejsou v mých silách stihnout, nechám tě ať si to zkusíš, jedu na víkend k mamince 😉
No já chodím, holky do knihovny-mám také zaměstnaného muže, který mimichodem doma stihne i pomáhat, ale 1x za 14 dní mám svoje dopoledne , kdy nejsem doma. I když po 5 dětech a téměř 20 letech manželství už se známe, je dobré občas vztah takovými výlety přiživit. 😀 Já přiznám jemu, že jsem skutečně nepořádná a raději čtu, než bych leštila a on si zase občas zkusí, zda by mu šlo udržovat s 2,5 letým v závěsu nadstandartní pořádek. Mužův děda byl u vojáků, tchán bez ustlané-precizně-postele a komínků ve skříni nikdy neopustil domácnost- a rovnal skříně i dětem. No a do toho já, která nejsem pořádná ani jako tchyně-mám sice vytřeno, ale hromádky všude-bohužel.No říká muž, že má děti rád, ale je to celodenní zaměstnání. Jsem ráda, že to říká.
@janina29k Nehraj si ty s ním, ale ať malý s tebou dělá domácí práce-můj nejmenší je to samé-vyžaduje mou pozornost-tak nosí věci na místo, dává do hrnce oškrábané brambory, podává kolíčky-prostě hraje si s věcmi z domácnosti- ani mě to nezdržuje a pobaví ho to. Jestli Ti mohu radit, vysvětli tomu svému v klidu a upřímně, co Ti vadí a co Tě mrzí, nehádej se s ním zbytečně a z těch jeho řečí si nic nedělej-netrap se jimi. Chlap už dávno neví, co kdy řekl-spíše bych se mu vysmívala- no jo, náš tatínek by uměl všechno lépe atd.Chlapi na slova zase tolik nedají, zajímají je činy a činy by se měli i projevovat ve vztahu k nám-např. pomocí s dětmi-v souladu s jeho prací.Já respektuju-aspoň se snažím, to, co potřebuje můj muž dělat do práce, ale zase svoje volno si vydobydu-v rozumné míře.
Přesně tohle dělal bývalý. Do toho ještě chlastal. Čím víc jsem se snažila, aby bylo vše podle jeho, aby byl spokojený, tím víc to stupňoval. Časem jsem nemohla jet pomalu ani za prarodiči, protože to vše bylo špatně. Jenom styk s prarodiči z jeho strany byl ok. Tak to bylo se vším. Neustálá kontrola, kam jedeme, kde jsme byli, jak dlouho a proč.
Připadala jsem si pak už tak, že bych vlastně měla odevzdat nejen řidičský průkaz, ale i občanku a hlavně ani nemluvit, co kdybych náhodou měla svůj názor.
Radím Ti, pokud je to takto a dlouhodobě, tak buď se vzepřít zavčas a nedat se, protože časem by Tě to sežralo...
Vím o čem mluvím, člověk se jen snažil snažil a snažil a pak už jsem i přemýšlela, co vlastně dělám špatně (všechno), co mám zlepšit (taky všechno) a co vlastně umím (nic).
Drž se, protože tohle není sranda.