Plánování odchodu se třemi dětmi: Finanční strategie a péče
Dlouhodobe to u nas nefunguje. Kazdy mame jine predstavy o tom, jak travit cas, do ceho (ne)investovat, hadame se, uz mame za sebou manzelskou poradnu pred par lety, a posledni hrebicek do rakve jsou opakovanene nevery... ano, jsem to ja, co tu nedavno zakladala diskuzi na tema, ze me manzel asi podvedl. Stale je v modu, kdy vse popira. Ale ja jsem zacala patrat trochu v minulosti a chce se mi blit 😖 momentalne jedeme v modu - "krize zazehnana, nic se nestalo." Ale ja uz vim, ze cisty neni, jen si to nechavam zatim pro sebe.
No a ted k te prakticke strance veci. Pripravuji se na odchod - az zase prijde zklamani nebo dalsi nevera (ted si dava pozor), at jsem pripravena to rychle rozseknout.
Nase situace se ma tak, ze mame dve deti 10 a 8, a jednoho rocniho mrnouse. Hypoteku na dum a psa.
Jsem na rodicaku, ale mam jeste svuj maly prijem (par tisic mesicne), ktery muzu delat pri detech.
Az se od nej odstehuji, potrebuji mnohem vetsi prijem, abych poplatila najem a dalsi provozni veci.
Do jesli/skolky by maleho vzali.
Mam moznost pracovat blizko klasicky po-pa 7-15 za cca 35-40 tis mesicne a nebo dojizdet nepravidele do velkeho mesta (30 km) s tim, ze ale budu cely den pryc, casto i pres noc, nebo se vracet hodne pozde domu - vydelek by byl cca 60 tis, casem i vic.
Najem v nasem malem mestecku je cca 20 tis (i s poplatky) za 2+1.
Manzeluv celkovy prijem je momentalne 80 tis.
Po prvni materske nam ta moje prace celkem vyhovovala, ale delala jsem ji a polovicni uvazek.
Co byste vzaly? Pravdelnost za nizsi penize? Ze by to dorovnaly alimenty? Ale budu usilovat o stridavou peci, minimalne u tech starsich. Nebudu se stehovat daleko, chci, aby nas decka meli blizko oba a chodili do stejne skoly. Oni s nim maji hezky vztah, jako tata je super, ale jako manzel... radsi pomlcim.
A co deti? Jak jim to oznamit, atd. Brzo pujdou do puberty, nebude to lehke...
Ale ja uz fakt nemuzu 😞
Jak jste to vsechno resily vy?
Bych řekla, že se tu trochu zaměňuje svoboda a volný čas. Svoboda není o vaření a koupání dětí. Za sebe - volnýho času mám minimum. Ale jsem svobodná. I v tom koupání dětí 🙂
Pokud žiješ ve vztahu, kam investuješ city, práci, energii a máloco dostáváš zpět, nemůžeš se na partnera spolehnout, není definicí svobody aspoň pro mě to, že mi někdo okoupe dítě a já zatím uvařím.
Zatím můžu hodnotit jen ty dva měsíce, co bydlím jinde. A jsem neskutečně svobodná. I když leží všechno na mě, musím děti všude dopravit a zase je stáhnout, protože už nebydlím v dochozí vzdálenosti, ale kroužky jsem jim chtěla zachovat, i školu (jen nejstarší dva jsou schopni se do a ze školy dopravit sami, ale třeba Jednička stejně 3x týdně jede rovnou ke koním, odkud ji už musím přivézt). Takže jsou dny, kdy před sedmou všichni odjedeme, pak se tu třeba na půl hodinky otočím s některým z dětí a vrátíme se až zase v sedm večer. Občas je tu fakt binec a nemám sílu ho před spaním uklidit, ale protože ex v domácnosti stejně nic nedělal, jen si stěžoval, případně nadával, je i v tom binci, kterej je jen můj, určitá míra svobody.
On totiž sytý hladovému nevěří. Dokud jsem žila ve (iluzi) funkčním vztahu, taky jsem měla o mnoha věcech úplně jiné představy než teď.
@20190418 joo, to jsi vystihla presne ☺️
I kdyz treba nekomu to vyhovovat muze! Kdyz je vse vicemene ok, spis takove spolubydleni, ale vasen jaksi vyprchla, tak verim, ze model "kazdy mame sveho milence/milenku" muze byt klidne fajn.
Jenze u nas to nefunguje uplne v zakladu. Ja doma vylozene trpim - chtela bych spoustu veci jinak, ale jen prezivam v bordelu mezi polorozpadajicimi se vecmi. Investuje se jen do toho, co on uzna za vhodne, neustale se mu prizpusobuji, protoze jinak je s nim dost tezke vyjit. Ale posledni kapka byla ta nevera. Ne jednorazovy ulet, ale po celou dobu naseho vztahu - v dobe te nejvetsi zamilovanosti, kdy jsme meli oci jenom pro sebe (tak jsem si to aspon tehdy myslela) mi lhal a soustal jinde. To je zrada, kterou uz nezkousnu. A ja uz jsem vlastne prestala mit duvod verit, ze se to mezi nami zlepsi, ze tohle jen (dalsi) obdobi, ktere prejde, ze jednou budeme mit penize na opravu domu, ze jednou se budeme mit spolu hezky. Ale posledni tydny mi pomalu dochazi, ze tenhle sen se nikdy nestane. Ze mam dve moznosti: bud budu nadale trpet a prizpusobovat se jeho rozmarum a nebo se ze me stane silna a sobestacna zena, ktera se postavi na vlastni nohy a zacne si zit zivot konecne podle sebe! Na prahu ctyricitky je nejvyssi cas!
Vybrala jsem si to druhe a udelam pro to vsechno.
On si mysli, ze me ma v hrsti, protoze mam male decko a malo penez. A vi, ze deti jsou pro me vsim a rodinu bych nerozbila. Ale to se prepocital. Ja to nejak udelam.
Shodou okolnosti mi dnes volali z te "stabilni" prace (po-pa). Delam ted pro ne externe tu praci za par tisic. Dali mi nabidku, zda bych nechtela nastoupit na jare na plny uvazek, ze maji v planu novy projekt a ze by tam chteli vylozene me 🥳😛 Nebudu lhat, ze mi to nepomasirovalo ego. A zaroven jsem se dostala do dobre pozice ve vyjednavani 💪 A taky je tam porad moznost i uvazku zkraceneho (ne moc) plus firemni skolka, firemni stravovani, blizko bydliste... ideal, tak drzte palce, at sefove pekne plati, kdyz me tam tak chcou 😁