Po testu DNA není táta táta
Předem se omlouvám, že píšu pod vytvořeným fake nickem. Profil tu mám, ale asi bych to nezvládla ☹
Napíšu Vám příběh. Jsem svobodná třicetiletá holka, která měla vztah s panem O, nic vážného, neměla jsem na něj moc času (měla jsem super práci a brala mi hodně času) a on byl divný, ulhaný, bez práce..po pár měsících jsem ho tak trochu prokoukla, že to žádná výhra nebude a rozešla se s ním (on se přestěhoval asi 300km ode mě). Asi za 14 dní jsem na oslavě narozenin potkala svého kamaráda pana B, který mě zval už kdysi na večeři. Pomilovali jsme se, docela pravidelně jsme se potkávali a za 30 dnů od našeho prvního sexu jsem měla pozitivní těhotenský test! Šok! Naprostý! Šla jsem k doktorovi a ten mi řekl, že jsem v 6tt- prý 4 týdny ve skutečnosti, ale 6tt pokud to počítáme od prvního dne poslední periody. Tzn. před 4 týdny jsem byla s panem B. Řekla jsem mu to, on byl nadšený a šli jsme do toho! Já bych na potrat nikdy nešla, natož v mém věku a určitě ne jenom tak z rozmaru. Znali jsme se 9 měsíců a já porodila miminko (ano, strašně nezodpovědné, ale stalo se... a zbavit se miminka nebo mu vzít tátu je pro mě ještě horší).
Celou tu dobu ale na vyšetřeních doktoři říkali, že je miminko velké, že je o 2 týdny napřed, atd.
Pan B byl u porodu velkou oporou, bylo to skvělé a za 4 dny si nesli miminko domů. Pan B však udělal něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Test DNA a zrovna, když jsem 14 dni po porodu jsem ho našla ležet se slzami v očích a s papírem, že on není táta.
Plačeme, sedíme, nevíme co dál. Ví, že jsem to neudělala schválně a že mě to ani nenapadlo, že by nebyl otcem (původně jsem chtěla s miminkem zůstat sama a nenutit ho se nijak podílet ani se zapojit- znali jsme se měsíc).
On mi nyní řekl jednu zásadní a důležitou věc. Nezvládne to. Nemůže se mnou a s miminkem být.
Já jsem na dně. Panu O. toto říct nikdy nechci, nic po něm nechci.. ale co miminko? Nemá právo na to znát "tátu"? (pro mě je táta pan B.)
Nechápu, že má tak vysoké ego, že se dokáže z hodiny na hodinu odmilovat a opustit nás. Musíme se zbalit a jít. Byt už sama se 7.500 neutáhnu, musím k rodičům. Nevím, z čeho budeme žít a hlavně jak. Jak to podat rodině a okolí. Těm 40ti lidem, se kterými zapíjel narození. Mojí rodině, která k nám pořád jezdí a mají ho hrozně rádi a dokola opakují, jak je miminko celý pan B. On to nezvdládá. Já vařím, brečím, peru, brečím, kojím, žehlím, kojím, brečím, vařím, kojím... starám se o mimi jak nejlépe to jde a jenom u toho stále brečím a přemýšlím, jak to všechno ukončit. Potřebuji asi nutně a rychle psychologa, ale jak můžu někam se 14ti denním miminkem jít? Co všechny ty první fotky s tatínkem, který už není tatínek a nechce nás, zničit? Toto je zkrátka totální peklo, které si málokdo umí představit... Peklo...
Já být vámi, tak to taky rodině a přátelům neřeknu. Teď jste oba v šoku, je to pro vás velký zvrat, ale časem se situace zklidní, rozhodně by pomohla návštěva psychologa. Není řečeno, že spolu nezůstanete a pak by bylo zbytečné, aby všichni v okolí věděli, že je bio táta někdo jiný. Přeji hodně sil a hlavně, ať to dopadne co nejlépe pro všechny tři.
@marakula Urcite bezte k psychologovi, nebo alespon ty sama. Urcite vam poradi, jak se s danou situaci vyporadat. Nekteri jsou ochotni udelat sezeni i pres Skype, urcite to neni idealni, ale pokud by to byl jediny zpusob, jak se s nekym odbornym poradit, stoji to za to. Treba tady: www.psychoterapie-brno.cz
@marakula maminka nebyla kráva, naopak, udělala vše proto aby se měl dobře.....ve střídavě péči kde by musela maminka ještě platit bio otci a kde by on měl na něj špatný vliv by mu bylo daleko hůř.
Děláš to nejlepší pro svoje dítě. Nemej zadne výčitky....ono upřímnost je prima ale když pan o nepracuje a je to sedmilhar nebo ne člověk pro vztah partnerský tak nebude ani pro otcovský....jaký by byl vzor???!!!! Jaký by měl vliv???? A 14dni nevidět dítě jako máme by ti to rvalo srdce a Nevis co by mu vykládal.....navíc děcko zmatené......nejsem zastánce střídačky....dítě má mít domov,řád a jistotu....tu bude mít vždy v tobě. V tvoji rodině......
@markula vse chce cas, neco podobneho resime i my ze stavajicim pritelem. Ted to vyzni jako bych byla nejaka k***** co nevi s kym spi. Mela jsem byvaleho pritele Marka a stavajiciho pritele Davida ktereho jsem milovala a vse bylo ok jenze s Marou sme spolu byli skoro 3 roky a neslo se od nej jen tak ze dne na den odpoutat, hlavne sem v nem mela hroznou oporu a nejlepsiho kamarada. Jednou sme byli na duskitecke kde byl i Marek nakonec jsme se apolu vyspali. Asi za 2 mesice jsem zjistila ze sem v tom, cela stastna sem bezela za Davidem ze cekame miminko, vse bylo uzasne, oba dva sme meli radost do te doby nez sem zjistila ze vlastne ani nevim ci to miminko je, uz sem si nepamatovala jaky to vubec byl den kdy se to s Markem stalo. Samozdrejme sem o tom nikomu nerekla a tvarila se ze miminko je Davidovo, asi 3 tydny pred porodem sem zaslechla jak se David bavi s mym bratrem a rika mu ze mala stejne neni jeho a ze se rozvedem ( mezitim sme se stihli i vzit) Narodila se nam mala, oba dva jsme byli stastni jako blechy, do te doby nez jsme jeli domu z porodnice a moje mamka vyhodila Davida z domu (resili sme si bydleni) on se odstehoval a nemluvil semnou, nechal me s maloh uplne samotnou, ja se mohla kvuli nemu ubrecet, po nejakem case se to zmenilo, nasel si praci a zacal nam vydelavat n byt, asi po 3 tydnech prijel a nechtel si vzit ani malou do ruk, nakonec sem mu ji nacpala do naruce aby si ji pochoval, od te doby jsem mela v kazde 2 sms ze se rozvedem, nez sme po nejakem case priheli my s malou za nim do Mikulova kde pracoval. Necele 2 tydny pote sem se dozvedela ze me podvadi. Vse sem mu odpustila, nastehovali sme se do bytu a vse zas bylo dobre, jenze po chvili stratil praci, resili sme to kde kazdy mesic vemem na najem, jidlo, obleceni, hygienu, mlicko a plinky pro malou, s tema starostma nasledovali i hadky, s hadkama nasili, nekolikrat sme sme pobili, v prosinci se to dostalo tak daleko ze mi rozsekl ret, volala jsem Markovi at pro nas prijede a odstehuje nas, vratila jjsemse k rodicum a vsichni me zacali tlacit do vztahu s Marou jenze me porad neco tahlo k Davidovi, pred Vanocema sem se vratila z5 k Davidovi, vse bylo opet v poradku nasel si praci, vydelaval jenze po chvili zacal chlastat, v unoru jsme se opet hrozne pohadali, zaslo to az tak daleko ze vyhodil malem nasi pulrocni dceru z okna (bydleli jsme v 5 patre) to uz byl signal ze se musim od nej oddstehovat a to sem taky udelala. Od dubna jsem zase s mym byvalim ted vlaste uz zase stavajicim pritelem Markem, je uzasny otec k male se chova nadherne, jen porad resime otazku ci vlastne mala je? Mam hrozny strach ze kdyz se zjisti ze mala neni jeho ale je fakt Davidova tak se na nas vykasle a my zustaneme zase sami. Mam rodicak 3.800,- za to bych nenakoupila ani jidlo s hygienou a plinkama na mesic.
Uplne vas chapu co ted prozivate. Ale verte ze i kdyz vam to s panem B nevyjde tak se najde chlap ktery vas bude iba dva milovat bez ohledu na to ci miminko je, otec je ten co dite vychova a ne ten co ho udela to by si mel uvedomit i pan B protoze i nevlastni dite se da milovat 🙂
těžká situace, soucítím s tebou, držím palce, at to vše překonáre, popasujete se s tím nejlíp, jak to půjde. Psychologa určitě, není to nic snadného..pravého otce bych kontaktovala, pokud to B nezvládne (jsem pro to, aby ho dítě znalo, otec má práva a povinnosti).
a pan B. je zapsaný v rodném listě jako otec a syn má jeho příjmení? rozhodně nezáviděníhodná situace, ale pokud to pan B. nezvládne a ty to panu O. nechceš říct, tak se rozluč s alimenty...
Fiha to je blba situace ☹ Ja bych to naopak rodine rekla co a jak...pokud s tebou nakonec zustane bude pro rodinu frajer a nikdo nebude mit alespon takove ty reci ze je malej celej tata a nebude ho to zranovat...a pokud od tebe odejde tak ho alespon nebudou osocovat ze odesel od matky s ditetem a neplati ani alimenty...
Ahoj, tvýho chlapa to asi zasáhlo, ale ve finále je to jedno čí spermijka tam byla dřív, navíc ty si už s tím před tím pak nebyla a potkala jeho. Počkala bych až to rozdýchá, a když to nerozdýchá, tak to nebyl pan úžasný, jak sis malovala a můžeš být ráda,že jsi od něj. Žádnej podvod to nebyl, jen nešťastná náhoda, co ti vlastně přinesla štěstí, jo kdybys mu zahýbala a vzniklo z toho dítě to by byla jiná... držím pěstí, drž se p.s. miminko ti žádnej chlap nenahradí
@holubice.petra přesně to mě taky napadlo
@holubice.petra naprosto souhlasím
Děkuji za rady. Už se u nás rozhodlo. Bude mu smutno, bude to těžké, ale žít s tímto by bylo ještě těžší. Takže to nezvládne a já a mimi musíme o dům dál. Zatím jsme to společně řekli mojí nejlepší kamarádce, abychom viděli reakce a otázky, které nás čekají... Bude to těžké.. Asi si to ještě nikdo z nás ani nedokáže představit, ale není už cesty zpět. Takže máme dohodu, že to musíme vyřešit nejpozději do konce listopadu. Tak to jen tak pro zajímavost... život...neuvěřitelný to autor lidských osudů..
@marakula rodič není ten který dítě zplodil/porodil, ale ten co jej vychoval a byl tu pro něj...
B. je v šoku, kdo by nebyl, ty jsi taky v šoku a ještě s hormonální horskou dráhou, dejte tomu čas, buď to půjde, nebo nepůjde, ale není nutné to vyřešit teď hned a okamžitě, každý to potřebuje zpracovat 😉
Ve zkratce - můj manžel je levobocek,biootce znal a k životu ho nepotřeboval.v nouzi nejvyšší kdy se o nej matka nemohla moc starat,prisel otcím-pro nej náhradní táta.pomohl a vzal si kluka k sobě.u nej manžel vyrostl a měl vse co si pral.dnes mu říkáme dědí- bydleli jsme s nim 10 let a našeho syna -svého nevlastního vnuka miluje.a proč to pisu?maminka manžela byla v dost podobne situaci a vidíš řešení se našlo.ikdyz rodiče se dohromady uz nikdy nedali,tak spolu nějak vycházejí a jeho nevlastní táta je pro nej vlastní...vse si najde řešení ,opravdu tomu dejte oba čas...ten zahájí raný a ukáže tu cestu.preju moc štěstí v zivote a co nejvíc síly at ti broucek ted děla samou radost.
@mataharyy B. je v šoku, ale právě ten týden si srovnával myšlenky a bude pro něj nejlepší dát výpověď, pronajmout domeček a odcestovat. Chce to stihnout všechno do Vánoc. Já to samozřejmě respektuji, objali jsme se a řekli si, že budeme stát při sobě, až se to všechno rozpoutá. Pro mě je to táta a klidně by táta mohl taky napořád být. Já ho mám ráda a bojovala bych. Ale on je rozhodnutý. Řekla jsem mu, že není druhý pokus a není cesty zpět, ať si to nechá dobře projít hlavou. Asi je mužské ego něco, co my ženský nedokážeme nikdy pochopit.
@barunkapj Dala bych mu času, kolik by si jen přál. Ale rozhodl se. Mně spinká muž mého života v postýlce 🙂 a zkrátka budeme muset bojovat. Teď s mateřskou z práce 17tisíc to půjde.. za pů roku začně boj, ale zkrátka to musí nějak jít. Budu doma jen dva roky a tu dobu vydržíme. Děkuji.
@marakula -je to teda mazec co prožíváš a mrzí mě to.....Opravdu to mužské ego asi nejde pochopit ☹
Ty jsi ale evidentně hodně silná, statečná a báječná máma! Spolu s mazlíkem to určitě zvládneš! Držím palce, aby to okolí přijalo co nejklidněji!
Napsala jsi,že život je neuvěřitelný autor lidských osudů.....určitě s tím souhlasím a určitě má pro tebe život další-už jen nádherně příjemná překvapení! 😉
@marakula To není o egu, to je o určitém ublížení a "zradě" ne z tvé strany, ale tak všeobecně. Jsou věci co se hůř zpracovávají a zjistit že tvé dítě není tvé není zrovna to po čem člověk touží 😉 Uvidíš, jak se říká že vše je tak, jak má být. Možná to tak teď nevypadá, ale až čas ukáže proč je to tak a ne onak.
Jak píše @jabadabadoo, taky mi přijde dost divný, že celý těotenství se tváří, že vše ok, ještě si Tě vezme, když má takové zásadní pochybnosti, a pak za Tvými zády udělá DNA a nechá to někde ležet schválně, pár dní po porodu? To se nedělá!
Napadla mě k tomu jiná věc: to DNA, co má být vašeho miminka, je fakt miminkovo? Nemůže být někoho jinýho? Mohla by to být dobrá záminka, jak od vás zmizet. Pže kdyby Tě pan B miloval, a proto si Tě snad bral, tak by dle mě nezdrhal tak rychle a rezolutně. Šok, to jistě, ale na definitivní řešení to chce delší čas než 3 dny, kdy jste spolu pořádně nemluvili, navíc dělat tohle ženě v raném šestinedělí... Eh....
Já bych si snad nechala to jeho a miminkovo DNA porovnat ještě sama.
držim vam palečky aby ste to vsetko zvládli s miminkem.
Ale podla mojho nazoru pan B robi to najlepsie co je v tejto situacii mozne, odcestovat na nejaku dobu pokial sa situacia a vsetky drby neukludnia. Treba sa naozaj vcitit do jeho situacie. Tesil sa cca 9 mesiacov na dieta, cela jeho rodina sa urcite tesila na vnuka... Vsade rozoslal ze ma syna... a nakoniec to nie je jeho syn... Myslim, ze to bude rozdychavat roky. V tomto pripade naozaj neplati ze otec je ten kto vychova, nie ten kto daruje spermiu... V tomto pripade je to obrovsky obrovsky sok.
Skoda, že Vas nenapadlo pocas tehotenstva že by miminko nemuselo byt jeho, mohli ste sa na to cele tehotenstvo pripravovat a uz by to nebol taky sok.
Situace je to tezka, ale musim rici, ze jsem HODNE prekvapena, ze partner si nejen za tvymi zady udelal DNA test, ale jeste te kvuli tomu vyhazuje z domu.
Reknu to takhle: to ti 9 mesicu neveril? To tebe a male tak strasne miloval, ze mu staci tohle, aby udelal tlustou caru?
Mam dojem, ze si ho hodne idealizujes... proc to rikam: neni to nahodou to nejlepsi, co te mohlo potkat? Ze prijdes o partnera, co ti neveri a za tvymi zady dela testy otcovstvi? (Mimochodem, a je ten test vubec spravne???). Podle me je to pro tebe vyhra, i kdyz to tak nemusi ted vypadat.
Jednak jestli mel pochyby, mel to resit s tebou jako partner, abyste si na testech dohodli a na tuhle eventualitu pripravili oba. To by bylo fer a legitimni, takhle je to podpasovka.
Za me - kasli na nej, na podrazaka a slabocha. Najdes si lepsiho.
Nejsme vzití. Řekl mi, že ze začátku si to nějak nepřipouštěl. Potom byl ve třetím měsíci u kartářky a ta mu řekla, že budou na konci komplikace a budu mít sekci. A že není jisté, že on je otec. Nebyl ultrazvuk, kde by chyběl. Proto se začal pozastavovat na větou doktorů, že malý má dlouhé nohy- o 14dní napřed.. a kvůli komplikacím jsem musela na sekci a mimi se narodilo 3 týdny před termínem ve váze 3,5kg. To už mu vše do sebe zapadlo a chtěl ty testy...
Moje kamarádka to dnes řekla svému manželovi, jeho odpověď: no a co. Hned na začátku věděli o tom, že otěhotněla ráz na ráz. Přece je to jedno, kdo je otec a můžou fungovat dál?!
Takže toto byl názor zase dalšího chlapa. Zkusí tomu mému dnes zavolat a trošku mu otevřít oči. Že ve svém věku zase začínat od nuly, někam odjíždět a utíkat od problému jako malej kluk... a hledat si někoho nového pro život a znovu zakládat rodinu... není jenom tak...
Jinak usínáme... držíme se za ruce, dáme si pusu na dobrou noc a on mi řekne, že pojede k rodičům se mnou, abych to neměla tak těžké a zvládla to... raděj bych uslyšela, mám Tě rád a zvládneme to a půjdeme dál, ale bohužel.
Já pana B. tedy chápu. A naopak si myslím, že to, že s Tebou chce jet k rodičům a podržet Tě, byť spíš asi lidsky než partnersky, je obdivuhodné a je to docela charakter. To, že se po úvaze rozhodl nevychovávat nevlastní dítě, mu nikdo zazlívat nemůže. Vždyť ani vy dva spolu nejste nijak dlouho, ani ten váš vztah dvou dospělých vlastně moc prověřený není, a ještě k tomu vychovávat nevlastní dítě... To není lehká věc. Navíc chlapi si to pouto k dětem budují pomaleji a rozhodně to nevidím tak, že se tak rychle odmiloval...za dva týdny spoustě chlapů (i žen) ani nedojde, že jsou tátové a co to znamená... Má Tě rád, není to hajzl, ale za téhle situace zůstat a vychovávat cizí dítě prostě vyžaduje extra "koule", ovšem ten, kdo je nenajde, není hned grázl...
Fotky bych si zatím nechala, někam uložila a až přijde čas a bude je chtít malý vidět a bude na to dostatečně velký, už třeba budeš vnitřně vyrovnaná s tímhle příběhem a budeš pro něj mít vysvětlení.
Přeju hodně štěstí... Život to někdy umí solidně zamotat...
Taky mi chování pana b. nepřijde tak šokující. Přijmout cizí dítě není jen tak. Myslím, že to dopadne tak, že spolu budete i nadale v kontaktu, protože vám na sobe záleží, a on časem akceptuje, že máte dítě. Proste jako byste si našla chlapa a mimino už měla. Doporučuji ho do otcovství netlacit, ditko mu nevnucovat, tempo jeho přijmutí nechat na panu b. Jedinou komplikaci vidim v zapsáníí biootce do rl, protože pokud vám to s b vyjde, byla by to komplikace. Nejlepší by bylo to nechat nevyplnene..
@marakula: myslím, že pán b se s tím musí napřed srovnat, dej mu čas. Kdyby vyloženě už s vámi nechtěl být, tak odejde hned. Jen bych byla opatrná s tím, že mu zavolá manžel tvé kamarádky. Aby si to pán B nevyložil tak, že někoho navádíš aby to za něj vyřešil. Chlapi jsou na tohle dost citliví. Nebylo by lepší, kdyby ho vytáhl na pivo, prostě jen aby chlapsky pokecali?
@elenore přesně...nikomu důvody nerikat je to jen jejich věc a kdo ví jak to v budoucnu bude...