Poporodní deprese 3 m. po porodu?
Dobrý den, nevím jestli se tomu dá říkat poporodní deprese či co to je. Necítím se dobře. Začalo to když jsem zjistila že jsem opět těhotná. Chvíly po narozeninách staršího syna jsem se dozvěděla že jsem zase těhotná. Přítel moc chtěl druhé miminko, já stále přesně nevěděla co chci. Když jsem si už uvědomila, že druhé miminko raději nechci (s partnerem nám to moc dobře neklape, plus s prvním synem to bylo moc náročné), tak jsem zjistila že jsem v očekávání. Řekla jsem partnerovi že se na to necítím a důvody. On mi slíbil že na to nebudu sama, že mi pomůže a že se bude snažit aby i mezi náma to bylo lepší. Kývla jsem, nakonec, pro staršího jsem si přála sourozence, jen ne úplně teď a s tímto partnerem. Ale zase jsem si taky uvědomila, že potrat nezvládnu psychicky. Takže jsem si malého nechala. Narodil se předčasně, potom byl i na operaci, v nemocnici jsme byli víc jak měsíc. Stýskalo se mi po starším synovi. Nakonec jsme se dostali domů, mladší je zdravý a v pořádku. Já ale doma zjistila, že jsem na kluky sama. Chlap přestal pomáhat, začal se tvářit otráveně když jsem ho požádalao pomoc, bylo mi mizerně rozhodovat se, jestli ho poprosím zase o pomoc, nebo budem žít v bordelu ale budu se klukům věnovat, nebo nebudu dobrá máma ale doma budu mít uklizeno. Ve všech příkladech jsem se už nedokázala starat sama o sebe. Bývala jsem pěkná ženská, a teď jsem tuctová sešlá matka dvou mrňat, která nemá na sebe čas. Bylo toho na mě moc a začala jsem to chlapovi vyčítat. Potom i mrňouskovi. Vím že on za nic nemůže, je to zlatíčko. Ale když pláče tak dlouho, že už nevím jak ho utěšit, začnu myslet na to, že kdybych ho neměla bylo by mi líp. Se starším už se všechno zklidňuje, a teprve teď bych si s ním mohla začít užívat mateřství, jezdit po výletech, a pod. Ale nemůžu, mám miminko. Zase jsem upoutaná okovy mateřství, zodpovědnosti a vět ve stylu “přežít a vydržet to či ono období”. Koukám na něj a lituju toho že jsem na ten potrat nešla, uvědomuju si, že přišel moc brzy po prvním synovi, jsem z toho na nervy. Někdy když pláče, tak ho prostě nechám když už nevím co s ním. Jsou mu tři měsíce, a já si stále nejsem jista co to k němu cítím. Staršímu jsem jako miminku říkávala, žr je moje splněné přání. Mladšímu jen v duchu říkám “měl jsi štěstí že jsi vzniknul dřív, než jsem se rozhodla že další děti už nechci”. Jednou jsem mámě řekla, že 2x houkal monitor a on nedýchal, ona že se ho bojí hlídat kvůli tomu, a já jí řekla ať je v klidu, že probrat ho nic neni, a kdyby se nepovedlo, mám už jedno dítě, staršího... Vylekalo to nás obě, nevím kde se to ve mě vzalo. Koukám se na něj a je mi líto svých myšlenek. Ale neni mi lhostejný, jen je mi ho líto že bych byla radši kdyby nevznikl 😥🙈. Nevim co s tim a bojim se to někomu říct, u nás se s pochopením nesetkám u nikoho. Naprosto u nikoho. Jen slyším “chtěla jsi ho? Máš ho, tak funguj”. Nebo že ženská musí zvládat uklizet, vařit, starst se o děti a vypadat dobře, a pokud ne, stijí zaprd. A pod. Už to začíná být problém a já netušim jak s tim dál zacházet. Chci se z toho dostat, cítím se podvedená od chlapa, a cítím se jak sobec.
Stručné shrnutí
- Poporodní úzkostné a depresivní stavy se mohou projevit odtažeností vůči miminku, opakovanými myšlenkami typu „bylo by mi líp bez dítěte“ a vyžadují včasné odborné zhodnocení, protože mohou ohrožovat matku i dítě.
- V akutních případech doporučují intervenční centra volat krizovou linku v Bohnicích na tel. 284 016 666, která poradí, kde zajistí okamžitou pomoc, medikaci nebo hospitalizaci.
- Standardní možnosti léčby zmíněné v diskuzi zahrnují psychoterapii, psychiatrickou medikaci (v diskuzi zmíněna „antidepresiva“ a „neurol“), týdenní hospitalizaci pro odpočinek a párovou terapii; doplňkové podpory jsou hlídání chůvou (např. přes hlidacky.cz), šátek/nosítko, plavání a skupinové aktivity pro matky s dětmi.
Nejčastější otázky
Q: Jak poznat, že jde o poporodní depresi nebo úzkostné poruchy?
A: Upozornit mají trvalé pocity odtažení vůči dítěti, myšlenky „bylo by mi líp bez dítěte“, silná úzkost, poruchy spánku nebo stravování; v diskuzi byla konkrétně diagnostikována „úzkostná deprese“.
Q: Kdy a kam volat v akutním stavu po porodu?
A: V akutních případech doporučili volat intervenční krizovou linku v Bohnicích na tel. 284 016 666, kde poradí a nasměrují na urgentní péči nebo hospitalizaci.
Q: Co dělají krizová centra jako centrum intermediální péče v Bohnicích?
A: V uvedeném případě psycholog diagnostikoval úzkostnou depresi, doporučil antidepresiva a neurol, nabídl týdenní hospitalizaci pro odpočinek a poskytl seznam psychiatrů a psychologů k následné péči.
Q: Jak rychle lze očekávat místo u běžného psychologa nebo psychiatra?
A: V diskuzi se uvádějí čekací lhůty několik týdnů až měsíců; jeden účastník zmínil objednací lhůty k psychiatrovi cca 2–3 měsíce a k psychologovi termín až v prosinci.
Q: Jaká farmakologická léčba může být nabídnuta?
A: V příkladu z diskuze byly předepsány „antidepresiva“ a „neurol“; krizová linka i intervenční střediska mohou doporučit medikaci v akutních případech.
Q: Jaké jsou alternativy nebo doplňky k medikaci?
A: Doporučovány byly psychoterapie u psychologa, párová terapie, týdenní hospitalizace pro odpočinek, nosítko/šátek, plavání, cvičení pro matky s dětmi a placená hlídání/chůva (např. přes hlidacky.cz).
Q: Kdy je vhodné zapojit partnera nebo rodinu a jak?
A: Diskuze doporučuje ihned komunikovat o pocitech s partnerem, žádat konkrétní pomoc s péčí a úkony v domácnosti nebo přivolat pomoc rodiny či placenou chůvu, aby matka získala čas na odpočinek a terapii.
Q: Co dělat, když běžné rady typu „vydrž“ nebo „choď na procházky“ nepomáhají?
A: V takovém případě odborníci v diskuzi radili nečekat a kontaktovat krizovou linku nebo intervenční středisko, případně vyhledat psychologa či psychiatra kvůli odbornému vyšetření a možné medikaci.
Závěry z diskuze
Shoda
- Včasné vyhledání odborné pomoci (psycholog, psychiatr, krizová linka) je důležité při poporodních úzkostech a depresích.
- Intervenční krizová linka v Bohnicích (tel. 284 016 666) může poskytnout urgentní nasměrování a pomoc.
- Psychoterapie a případně farmakoterapie jsou běžně zmiňované součásti léčby.
Sporné názory
- Někteří doporučují nejdříve psychoterapii u psychologa a až potom psychiatra a medikaci; jiní tvrdí, že akutní stav může vyžadovat okamžitou medikaci a konzultaci u psychiatra.
- Někteří považují běžné podpůrné aktivity (výlety, kamarádka, cvičení) za užitečné první kroky; jiní považují tyto kroky za nedostatečné při výraznějších úzkostných či depresivních příznacích.
Otevřené otázky
- Jaké konkrétní antidepresivum je optimální pro poporodní úzkostnou depresi v jednotlivých případech?
- Kdy je hospitalizace výhodnější než ambulantní léčba a jaká kritéria rozhodují o hospitalizaci?
- Jak nejefektivněji zapojit partnera do každodenní péče tak, aby to zlepšilo psychický stav matky?
Zmíněné značky a firmy
Bohnice, centrum intermediální péče v Bohnicích, hlidacky.cz
Zmíněné produkty a metody
antidepresiva, neurol, týdenní hospitalizace, intervenční krizová linka, intervenční středisko, psycholog, psychiatr, párová terapie, šátek, nosítko, plavání, cvičení pro matky s dětmi, chůva, postinterupční syndrom
Místa a osoby
Bohnice, centrum intermediální péče v Bohnicích
@kaja2016 jen jeste k tomu vztahu - ja to taky tak mela, ze to nebyla laska na prvni pohled. Nebyla jsem ani klasicka tehule, ktera si furt hladi brisko a k miminu mluvi... Proste to tak mam, ted cekam druhe a myslim, ze to bude podobne a nestydim se za to, ale nekdy kdyz vidim ty rozneznele zeny, riksm si zda nejsem divna 😂 Proste ja si ten vztah buduju az live za chodu 😂 ale je tam ta prirozena materska ochrana, nebo jak to nazvat, proste si stale myslim, ze jedna vec je rict Hele to dite tu je, nic moc k nemu zatim necitim, ale jsem za neho rada. A druha vec je premyslet pri tom nad podobnymi vecmi, ktere tady ona popisuje. Jako samozrejme nejsem odbornik, ale proste tam intuitivne citim tu hranici... Neni to samozrejme nic, za co by se mela stydet, ale je super vedet, ze se v tom nezustane placat sama a nekdo ji poda pomocnou ruku. Tak hlavne, ze se odhodlala, zbytek je nepodstatny.
Ahoj, slíbila jsem že napíšu jak jsem dopadla. Dnes jsem byla navštívit centrum intermediální péče v Bohnicích. Verdikt psycholožky: úzkostná deprese. Dostala jsem antidepresiva, neurol a nabídku na týdenní hospitalizaci kvůli řádnému odpočinku kterého se mi nedostává. To jsem odmítla. Ale léky jsem přijala. Dostala jsem seznam psychiatrů aby mi psaly léčiva, a psychologů abych docházela na terapie. A také máme s partnerem docházet na párovou terapii.
@spathyphilia1 drzim palce at je Ti brzy lépe ❤️ a užíváš si obou deticek...Dobře, ze jsi vyhledala pomoc a doufám, ze v ni budeš pokračovat..
@spathyphilia1 udělala jsi moc dobře. Držím palce, určitě ti bude i za pomoci doktorů brzo líp.
@spathyphilia1 💪👍 jsi skvela! Mas muj obdiv, ze ses odhodlala a dotahla to do konce! Ted preji hodne sil a at uz je jen lip!😍
@spathyphilia1 hodne stesti, taky jsme to tenkrat resili pres krizovou linku, pac jak rikas, lhuty u doktoru jsou silene 🤔 hlavne at pomuzou a je brzo lip! Jsi dobra!!