Potřebuji znát nazor ostatních - chci toho po manželovi tak moc?
Ahoj, už nevím, jak dál... Potřebuji znát nazor někoho jiného, nezaujateho. Jsem s partnerem skoro 6 let, 3 roky jsme manželé. Máme 2 děti, 2 a 6 měsíců. První dítě bylo naprosto bez problemu a tak jsme šli co nejdřív do druhého. Nejsme přece jenom nejmladší. Ale už v těhotenství se nás ideal začal komplikovat. Starší dítko přestalo být tak bezproblémové a mladší se po porodu hned přidalo s tím, že to je totální nespavec, rvoun apod. Společně mi tedy ve dne v noci připravují horké chvilky. Bydlíme od rodiny a přátel daleko. Manžel mi pomáhá i v domácnosti. Ale to není ten pravý důvod proč píšu. Asi neumím komunikovat ve vztahu. Nikdy jsem po partnerovi nic extra nechtěla. Záleží mi jen na tom, aby nás měl rád a podporoval nás. Chodí do práce téměř na celý den. Na nás má tak 3 hodiny večer. Já se snažím dělat maximum, ale probdele noci dělají své. Někdy na tom nejsem dobře, únava psychická i fyzická. Neexistuje pro mě kromě pár hodinového odpočinku někde na nákupech nic, kde bych si dala oraz. Děti jsou na mě opravdu dost závislé. On své koníčky, lyže a rybaření s kamarády nikdy neomezil a nikdy jsem to po něm nechtěla. Vždy nás někde udal (většinou k mé rodině) a na 3 dny si odjel užívat volnosti. Já mu ještě sebou vychystavala a měla radost, že si může vyrazit. Podotýkám, že se tak od narození druhého stalo již 4x. Tentokrát nás však nešlo nikde udat a měla jsem na děti zůstat přes 3 noci sama. Bylo mi hrozně líto, když řekl, "to zvládneš" a jel si prostě dal. Nenapadlo ho třeba, že toho mám dost - byt na děti pořád sama a že taky nejsem robot, co má pořád sílu vše zvládat. Přišlo mi to vše líto. Naštvala jsem se a když se zeptal, tak jsem mu to řekla. Že mi přijde, že i když ví, jak na tom jsem, tak se prostě sebere a odjede si. Že teď nevím, co je pro něj důležitější. Dozvěděla jsem se, že jen vyplakavam, vše je podle mého tragédie a kdyby on se měl chovat jako já, tak všichni umreme. Vůbec nevím, co si mám myslet. Moc mě to ranilo. Já si občas postezuju, teď už minimálně, jedu na setrvačnost... ale protože to nemám komu říct, brala jsem to tak, že to sdílíme spolu. Jsou to naše spolecne děti. A já si to nezpůsobuju dobrovolně. Já bych na jeho místě nikam nejela. To vím jistě. Ale nejsem prostě jen slaboch, co si pořád stěžuje? Není to tak, jak říká? Nebo mám právo, říct svůj názor a není tak úplně mimo? Nebo neumím komunikovat. Proč některé manželky vyžadují od manželů ještě mnohem víc, drží je na uzdě a můžou si tohle dovolit bez toho, aby se o sobě dozvěděly něco ošklivého a hadaly se s manželem a u nás to vždycky dopadne takhle, i když prostě jen řeknu něco, v čem hledám pochopení? Já už fakt nevím... Co myslíte?
Jak už tu bylo mnohokrát řečeno - udělej si svůj program. Nevyčítej,neplač (i když ono se to řekne), jen mu oznam že máš dneska plavání,cvičení nebo cokoli jiného, ukaž mu kde co najde,řekni kdy se asi tak vrátíš a jdi. Chlapi si to nedovedou představit jaký to je hlídat děti dokud si to nevyzkouší. Doplnit to můžeš větou "to zvládneš" Takhle to udělej 2X týdně a když si bude stěžovat tak mu taky řekni něco o fňukání...Uvidíš že ti to moc prospěje.
Musíte se spolu domluvit. Ne mu plakat a naříkat, jak je to těžké, ale domluvit si nějaká pravidla. Je super, že má své koníčky, máš je i ty? Co tě bavilo, než tě pohltil kolotoč kolem dětí? Na tvém místě bych si nejdřív sama urovnala v hlavě, co a jak si představuju a pak rozjela diskusi. Člověk, který se nikdy o malé dítě nestaral, prostě neví a nemůže vědět, co to obnáší. Já jsem sice ženská, ale dokud jsem na půl dne nenafasovala řvoucího dvouměsíčního synovečka, tak jsem si taky myslela, že je to jen o spícím miminku a štrikování fuseklí. Na tvém místě bych přišla s návrhem na svůj vlastní program, na čas, který bude patřit jen tobě a kdy si půjdeš za svými zájmy. Manžel ať má doma jasně dané, co je v tu dobu potřeba udělat. Žádné, že mu vše nachystáš, on dá jen děti spát a bude koukat na telku... A taky bych určitě nezapomínala na trávení společného času vás dvou jako páru. Nemusíte nutně odjet na víkend, ale otevřít si spolu večer láhev dobrého vína a mastit žolíky může být moc fajn (jen příklad).
@ckei tak v tomhle případě by na tu milenku museli být s dalšíma tréma kamaráda a a se svagrem. To pro nás jsou horší ryby než jiný ženský. To se nebojím.
Víš co... nechceš toho po manželovi moc a nikdy jsi nechtěla a v tom je zakopaný pes.
On je takto zvyklej a z jeho pohledu a z mýho taky je v pohodě, aby jel.
Já samozřejmě chápu i tebe, umím si to reálně představit, tu vyčerpanost, jenže on ne.
@koliksneses já nevím, budu v menšině, ale mě nepřijde, ze by dělal něco hrozného.
Ze má čas denně na rodinu 3 hodiny - pokud deti chodí spát řekneme v osm, tak manžel chodí domu v pět? Pokud ano, tak to je doma driv, než většina mužu. Pomáhá v domácnosti. Peníze nosí. Proč by si nemohl vyjet? Můj tedy jezdí mnohem víc, taky máme dvě deti, když je pryč, nikam neodjizdim, jsem s detmi v normálním provozu doma sama. Jezdí na týden na lyže, na 10 dni na ryby, nevidím problém.
Váš problém osobně vnímám spis v tom, ze ty nejezdis nikam. Mělo by to být tak, ano, manžel jede, odpocine si, užije si a pak zas manželka. Víno s kamarádkou, wellness víkend, kurz jógy nebo já nevím co zajímá tebe. Oba jsou pak odpocati, spokojeni, to je podle mě ideál.
Pokud to takhle jak to mate u vás jelo dlouho, tys nic neřekla a najednou vybalis výčitky, nedivím se mu, ze se naštval. Chce to rozvaznou promluvu v klidu.
Tak si jdu postěžovat. Dneska musel manžel do práce, ale že po obědě přijede. Večer má jít na zapíjení prcka a narozeninovou oslavu. Nemám problém at si jde. Ještě mu ráno říkám jestli má cenu aby se vracel domu, jestli tam rovnou nezustane. Ne, že přijede. Tak mu říkám, že pohlídá malou a ty 2 větší děti vezmu do cirkusu, že je to tak na hodinku. Ok. A jaká je skutečnost? Pokud do toho cirkusu půjdeme tak malou bude hlídat mamka, protože panáček nepřijel a ani se neuráčil zavolat. Fakt mě vytočil. Nesnášim, když něco slíbí a pak se na to vykašle.
@koliksneses nema smysl bouchat do stolu😉 až příště někam bude chtít jet, pochopila sem že na ryby? , tak mu klidně nabal starší děcko s sebou. Muj si bral od 1.5r starší občas na celý vikend (spali ve stanu) a ja mohla pred porodem nebo pak s miminem docela dobre odpocivat🙂
@koliksneses Píšeš, že ti záleží na tom, aby vás měl manžel rád a podporoval vás. Ale já ti doporučuju si sama ujasnit, co to KONKRÉTNĚ pro tebe znamená. Jak se to projevuje pro tebe, jak by ti měl manžel dávta najevo, že vás má rád a že vás podporuje? U každého to bude jiné. A tohle přesně bys mu pak měla sdělit.
Jinak že chlapi nemají představu, co to obnášípéče o děti, to je známá věc. A ty si zdá se to teda taky moc nekomunikovala - když manžel někam takto jede, tak rozhodně nemám radost, jak si užije, ale závidím a skřípu zuby. A hodně ho zapojuju a dost často líčím, jaký to doma je, takže on tak nějak ví, co vše na mně stojí, a kdžy už teda někam jede, tak to vynahradí zase jindy a jinak.
Jak se manzel chova, kdyz je o vikendu doma? Pomaha s detmi? Venuje se jim?
@koliksneses Holka, znám to, taky jsem zažila to samé. Teď je prostě krize, jsi nevyspalá, unavená a vše je černé. Hlavně žádné unáhlené rozhodnutí a ani bouchání do stolu. Budou Velikonoce, oznam, že tentokrát je velikonoční pondělí jen tvoje, že maximálně kojíš a jinak jen spíš a relaxuješ, manžela vyšli samotného na procházku apod.. A hlavně to dodrž a jen odpočívej, to je prostě akutní stav, musíš si oddechnout! Jinak radím počkat s "odjezdem do lázní", ale pokud manžel nepomáhá s večerním ukládáním do postele, koupáním apod. hodila bych to na něj, aspoň toho staršího. Hodně sil, bude líp! Držím palce.
Kez by mel manzel cas na rodinu 3 hodiny kazdy den 😩
Ahoj, trochu sobecké to zní ( muž). Napadá mě, že pokud si potřebuješ dat trochu orat a nechceš svýho manžela nějak extra zaměstnávat ( podle pochopení) tak existují herny, dětské koutky, hřiště. Dloulete dítě výpusť a to mladší nech třeba spát.
Když bude brečet, tak asi všem je to nepříjemné, když se to někomu takhle stane. Ale nejsi v tom sama a děti brečí. Můžeš si tu i najít nějakou maminku, se kterou se můžete bavit v jakým období co přišlo. Třeba do 1 roku je dítě v klidu, ale pak se začne vztekat a i já z toho byla mimo.
Zkus herny, hřiště, nové maminky, nebo i známou co má ráda děti, ať je chvíli pohlídá.
Když chybí kamarádka na mateřské je to těžší.
Udelala bych si hezky pobyt v laznich nebo nekde s kamoskou, odjela v patek, prijela v pondeli rano, deti bych mu nechala, at se postara. S prarodici a jeho kamarady bych se dmluvila, ze kdyby iim je chtel "udat" na hlidani, nebudou moct. Nebo jednoduseji: sedni si s nim u vina a prober, co te trapi, vcetne jeho poznanek, nauc se rikat o pomoc a udelej si volno jen pro sebe. Takovy vecer u kadernika, na nehtach a kosmetice, a manzel ohlida deti. Vzdyt jde jen o par hodin😉