• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Přítel by nejradši syna za vše bil. Křičí na něj

1. února 2013 
nevim kde zacit, ale rada bych se timto dotazala, jak by jste na takoveho chlapa readovali vy.
Od doby co se narodil maly mame odlisne nazory na vychovu, on by ho prehl pres kolenu a naflakal mu a ja jsem pro vysvetleni a maximalne pro zvyseni hlasu. Vojtik treba zacne hopsat opreny o sloupcovy reproduktor a jakmile ho uvidi, tak uz zuri, svihne s nim na deku, serve ho a jde se divat na TV. Kdyz si maly dlouho sam hraje a je z toho mrzuty, zacne to davat najevo tak,ze kvili a jeci a pritel misto aby za nim sel, tak to absolutne ignoruje a diva se dal na TV. Kdyz si teda spolu hraji a maly ho zacne tahat za vlasy, tak ho polozi a zacne po nem kricet AU a diva se na nej jako kdyby to chtel, jenze on ma 10 mesicu a neuvedomuje si, kdyz mu reknem, ze se to nedela, tak to delat nema. Proste to tak nemylsli, ale pritel snad ode me ceka abych mu za to vrzla nebo co. Celkove se k malemu chova chladne... tak co... namlouvam si to a jsem spatna ja? musim jeste dodat, ze ho nakrmi, prebali, vykoupe, ale nedej boze kdyz mu nedrzi pri prebalovani.... :unamused:
4. čer 2009 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych řekla, že se s tím, že máte mimi, ještě moc nepopasoval...že si asi myslel, že to bude jednodušší s tak malým prckem, a ono není, tak ho to rozčiluje..že tak malý mimi nic nepotřebuje a on bude mít pořád svůj klid...přijde mi, že asi nemá vůbec žádný zkušenosti s malýma dětma a někdo by mu měl říct, jak to s nima chodí...že 10 měsíční dítě opravdu většinu věcí nedělá natruc a naschvál...mluvila si s ním o tom?
5. čer 2009 v 06:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobinko mě spíš přijde že přítel nemá dost trpělivosti a má rád svůj klid.Zřejmě jak píše naty,nemá s malýma dětma zkušenosti.Připomíná mi manžela mé kamarádky,ten taky nemá na dítě nervy a vše ho rozčiluje.Raději sedí u počítače a hraje hry(podotýkám že na věku tu nezáleží,protože tomuhle je 33).A bohužel ač kamarádka dělá všechno možné aby se uklidnil a malé se věnoval tak nic :frowning2: má prostě rád svůj klid a nemíní to měnit.A to miminko fakt chtěl
A špatná teda určitě nejsi!!Taky by mě to štvalo a hrozně moc mrzelo!!Nepomohlo by kdyby viděl chování jiných lépe fungujících tatínků??Nemáte někoho takového v okolí?
5. čer 2009 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
je faktem, ze jsme mimi neplanovali, ale z obou stran je chteny. Tesili jsme se na nej. Kdyz se narodil, tak to celkem slo, nebot vetsinu casu spal. Az kdyz maly zacal prozkoumavat dum :unamused: Holky, to by jste museli spise videt, popisovat se to da tezko :frowning2: zkusenosti s malymi detmi - nevim, nevim... maximalne pochoval synovce. Tatinka z okoli taky nemame. Vysvetlovala jsem mu, ze to nedela schvalne ci natruc, ale on to neumi pochopit.
5. čer 2009 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobi: No tak můj manžel sice s dětma zkušenosti má, ale pokud to není vyloženě potřeba, taky má rád svůj klid a moc se neangažuje. Věřím, že u vlastního to bude jiné, protože on moc dobře ví co to znamená mít dítě a jsme ve shodě i ve stylu výchovy. Taky bych byla rozčarovaná, kdyby se choval jako tvůj přítel, protože máš pravdu v tom, že tak malé dítě ještě nemůže být "vychované" jak by si on přál a je potřeba hodně trpělivosti a pevné nervy, což on asi moc nemá. Jak psaly holky, napadlo mě, že by bylo dobré setkávat se s dalšími páry a dětmi, aby viděl, že jeho chování není adekvátní. Jinak si asi bude pořád myslet, že malý zlobí a provokuje ho.
5. čer 2009 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Boobinka... Vojtíšek má 10 měs. a je to ještě "miminko".... to pravé zlobení teprve přijde a asi by se měl na to tatínek připravit... :unamused: .... Všechny projevy malého co popisuješ jsou přirozené pro zdravé dítě a to by si měl partner uvědomit... a řvaní a bití nic nevyřeší... nopak dítě se od otce distancuje, bude se ho bát, násilí pojme jako přirozenou věc a může se začít chovat podle tohoto vzoru a nebo naopak se z něj může stát ustrašený, bojácný jedinec... :frowning2:
Vím že je to asi těžká situace a radit je těžké... ale zkus přítele vzít do nějaké rodiny, kde to funguje... a nebo si sedněte až bude příhodná atmosféra a zkus si s ním promluvit o tom, jak je to skvělé, že máte zdravé dítě, které je zvídavé, má zájem o okolí (co by za to daly maminky postižených broučků :pensive: ), jaký krásný kluk vám z něj roste... a že je to teď těžké, protože se Vojtíšek narodil jako čistá, nepopsaná kniha a netuší co je a co není správné a na vás je, mu to všechno vysvětlit....
Zkus tatínkovi popsat, jak to pro malého musí být těžké... že vy, rodiče jste pro něj VŠE a že na vás ve všem spoléhá a je na vás odkázaný a vy mu jste milující oporou v tom těžkém a složitém světě a vše ho naučíte a všechno mu vysvětlíte (třeba že po bednách se neskáče :sweat_smile: ) a že to chce čas a trpělivost... že je, v pro něj zatím cizím světě :slight_smile: ...
Možná i tatínek potřebuje čas se se vším srovnat...
5. čer 2009 v 11:03  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobi: moje máma má na to teorii, když mě manža štve, že oni chlapi za to nemohou, že zkrátka nemají odkud nabrat vzor angažovaného tatínka ...prostě v naší generaci moc nebyli ..že u ženských funguje generační paměť - takže my víceméně víme co a jak ..jenže chlpai začínají z nuly ...takže oni se musí naučit trpělivost s dětmi a my s nima :sweat_smile:
5. čer 2009 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bobi, dej příteli přečíst nějakou chytrou knížku nebo aspoň brožuru :rolling_eyes: . A mám dotaz, jak se k příteli choval/chová jeho otec?
5. čer 2009 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, tak dnes chce od nas odejit, kdyz jsem se ho ptala proc, tak ho to tady nebavi (bydlime u mych rodicu), a to jsme hledali nejaky domecek ci byt :confounded: kdyz jsem se ho zeptala, zda mu jeste na nas zalezi, ze nevi :frowning2:
Jeste vcera mi rikal jak me miluje.... jsem z nej na prasky.
Jina zena v tom urcite neni... tak nevim co mu preletelo pres nos.
Rozhodne me vse mrzi, nebot jeste dodaval, ze za nic nemuzu.

berynko... nevim jak se k nemu choval kdyz byl mensi, ale ted je to u nich takove, ze musi pro nej delat ruzne veci a kdyz udela mensi chybicku, tak je zle. Jeho otec mi pripada jako puntickar a perfekcionalista.
6. čer 2009 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobi uuf to je teda síla.A co ho jako nebaví?? :confused: Bydlení u tvých rodičů,ty,nebo všechno?Proč jsou chlapi takový sobci :frowning2:
A jak to jako vidí dál?Chce se odstěhovat??
6. čer 2009 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nevim co ho nebavi... asi vsechno.
No odjel s tim, ze se vrati, ale nevim jak to myslel, jestli pro veci nebo co.
6. čer 2009 v 16:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobi a řekl ti kam jede??Můžu se zeptat kolik je mu let??
A naznačil ti už někdy dřív že není spokojený,nebo tak něco??
6. čer 2009 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Boobinko, to me mrzi :frowning2: Uz alespon vime, kde je puvod jeho chovani. Ono je proste 100% pravda v tom, ze kdyz s nekym planujeme spolecnou budoucnost, mame se jit podivat do jeho rodiny a jak se chova otec, tak se bude chovat jeho syn. A nejen ke sve manzelce, ale i diteti, jak uz je videt v tomto pripade. A bohuzel malokdo se dokaze ze sveho rodinneho modelu vymanit, i kdyz chce.
6. čer 2009 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka - nechci sýčkovat, ale je lepší, že odjel. Když jsem to seshora četla, první, co mě napadlo bylo, že ho tento život vůbec nebaví a vezme co nevidět nohy na ramena - když jsem dočetla dál, už je to tady. Přijde mi, že dítě nemá ani moc rád, má rád hlavně sebe, chová se dost sobecky a neempaticky. Ani si nechci představovat, jak by se choval postupem času k malému a potom k tobě. A ty rozhodně za nic nemůžeš - je to opravdu v něm a v dědictví z jeho rodiny. Byla bych vzteky a strachy šílená, kdyby mi takhle někdo zacházel s kojencem - natož vlastní otec.
6. čer 2009 ve 23:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Boobi, já si taky myslím, že možná můžeš být ráda, že je pryč, protože bych se vůbec nedivila, kdyby časem začal kromě dítěte mlátit i tebe.. Nemyslím to špatně, ale předpokládám, že jste oba dost mladí a dítě nebylo plánované, nehledě na to, že žít v domě s rodiči nikdy nemůže dělat dobrotu, každopádně přeju hodně štěstí, ať už se přítel vzpamatuje nebo to zvládneš sama! :wink:
7. čer 2009 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak me to hodne mrzi vuci malemu, ze nebude mit otce, ale ted se zamyslim, ze je to urcite lepsi nez aby otec byl, ale tyran. Je pravdou, ze jsme mladi, dite bylo neplanovane ( jemu je 23 me 19 ), ale myslela jsem si, ze jsme rozumove vyspeli :unamused:
zarazi me, ze se na ditko moc tesil... kupoval mi vybavicku, plinky. Ted mu plati pojistku, sem tam koupi pliny ci kase a mesicne mi dava 2000Kc. Nerekla bych, ze ho nema rad. Ja mu uz vubec nerozumim, a to jsme spolu uz 5 let, z toho necele 2 roky bydli u nas a nezda se mi, ze ho to tu drive nebavilo.
Jeste vcera vecer k nam prijel a je tu ted s nami, snazi se... tak uvidime, maleho mu samotnemu nesverim... mam strach
7. čer 2009 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobinko - tak to jste opravdu hodně mladí - MM byl lehce nezralý ještě v 28 na prvního syna, mě bylo 26 a byli jsme tak trochu ještě ucha. Teď už je to něco jiného - věk je hodně znát.
nech tomu volný průběh, kdyby se měl chovat stejně či hůř, nech ho jít. Potřebuje dozrát a dospět.
8. čer 2009 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka- tak alespoň koukám, že v tom nejsem sama :unamused: S přítelem čekáme miminko v prosinci ze začátku těhotenství jsem si sním hrozně vytrpěla řekl mi, že buď půjdu na potrat nebo na to budu sama :frowning2: Malýho jsem chtěla, ale při představě co všechno budu muset zvládnout sama jsem se odhodlala jít se zeptat na rizika interupce a bohužel teď už to vidím jako bohudík mi paní doktorka řekla,že pokud podstoupím ten zákrok mám velkou pravděpodobnost, že nebudu moct mít děti, jelikož jsem už nějaké problémy měla. Když jsme spolu s přítel začli chodit strašně chtěl miminko potom se mezi námi stalo mnoho věcí odloučení na půl roku a po 2 nádherných měsících co jsme se k sobě vrátili jsem otěhotněla. A pak to peklo začalo, teď se s tím už nějak smířil, ale nebydlíme spolu a ani nebudem a upřímně vůbec nevím co bude dál :frowning2:
25. čer 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ono vse zacalo, az maly zacal vsude spouzet... do te doby byli velci nerozlucni kamaradi.
Ted se snazim pres nase citove pouto od nej odejit... zaslo to az tak daleko, ze ho serve jenom za to, ze otevre dvirka skrinky na obleceni :unamused: zacal ho i fyzicky napadat, da mu facku, trese s nim, hazi s nim na zem, ted mu vyhrozuje ze ho kopne, ze mu da do drzky... a ja se stavam spolupachatelem trestneho cinu tim, ze to nenahlasim na policii - to mi bylo receno u psychologa a maji pravdu.
Jenze ja nic nahlasovat nechci, bojim se toho :unamused:
Vse si nahravam na mobil ci na diktafon, ale co zmuzu jen se zvukem...
5. črc 2009 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobinko, ach jo, je mi z toho smutno :frowning2: Přítel to teda vůbec nezvládá, evidentně na roli otce ještě není ani trochu připravený.. Věřím, že se těšil, ale bylo to spíš proto, že netušil, co to obnáší mít dítě, co všechno se tím změní. Jemu se nechce někomu se přizpůsobovat, chce mít svůj klid a zřejmě je to taky cholerik, protože raguje nepřiměřeně a agresivně. Myslím, že to nerozumnější co můžeš odělat je odejít a chránit tak sebe i Vojtíška. Už teď to zavání fyzickým násilím a jenom by se to stupňovalo.. Přeju ti hodně sil a odvahy!!
5. črc 2009 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
myslis, ze bych s tim neco zmohla na policii? nechci aby ho potom vydal a kdyz uz, tak jedine pod mym dohledem!
5. črc 2009 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobi - bože dostat ho tak do ruky můj Honza, kterej by za malýho dejchal, tak by pán asi skončil se značně vybarvenou tváří....

ROZHODNĚ JDI NA POLICII!!!! Přece nenecháš maličkýho takhle týrat!!! Když už ho zradil "táta" nebo spíš otec, táta se chová jinak..., tak ať má jistotu aspoň u tebe, že mu nenecháš ubližovat.
5. črc 2009 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
pepibubu - mam jen zaznamy zvuku, kde na nej sproste nadava a vyhrozuje, ale bohuzel zadne video :cry:
co ale zmuzu na policii?
5. črc 2009 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Boobinka, taky jsem to pročetla a je mi smutno, jak jsou někteří chlapi sobečtí a natvrdlí... každopádně jak psaly holky - jeho chování bude asi ještě horší a časem by mohl začít bít i tebe

pokud Ti i psycholog potvrdil,že se staváš spolupachatelem trestneho cinu tim, ze to nenahlasim na policii, určitě bych to nahlásila... navíc to, že máš sice jen nahraný, ale alespoň nějaký důkaz, máš výhodu a navíc až byste se třeba o malého soudili, zase budeš mít důkaz, že jsi situaci řešila a hlásila... takže i já jsme pro jít na policii, už kvůli Vojtíškovi
5. črc 2009 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Boobinka, me je z toho take silene smutno, uplne se mi chce brecet, jak muze nekdo takhle ublizovat bezbrannemu tvoreckovi? :frowning2: Jdi pryc co nejdrive, snad mas kam, treba k vasim??
Jinak uplne souhlasim s tim co rekla peta.
5. črc 2009 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No na me je milej. Dneska opet, ze uz ho se.re a ze ho jednou snad zabije... byla jsem u teho, ale nezvladla jsem otevrit pusu... kdyz jsem mu jednou rekla, ze takhle se k nemu chovat nemuze, tak ho jeste lepl, ze se od nej nenecha nasir...at. Snazim se byt neustale s malym aby mu neublizil, ale on mu nadava a mlati i prede mnou :frowning2:
5. črc 2009 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobi, nebudu ti říkat, co máš udělat, řeknu ti co bych udělala já. Kdyby chlap řekl mýmu dítěti, že ho snad jednou zabije, sebrala bych dítě, otočila se na kramfleku a už by mě neviděl. Pro věci bych tam šla s někým, ve chvíli, kdy on bude v práci. Já jsem především matka, a musím bránit bezpečí a klid svých dětí.
5. črc 2009 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Boobinka, neřeš co zmůžeš na policii a běž tam. Pořizování důkazního materiálu je na ní a záznamy z mobilu mohou pomoci. Na tebe je milý hlavně proto, že nezvládáš otevřít pusu, jakmile ji jednou otevřeš, situace se bezesporu změní. Řeknu ti, že kdyby můj manžel ubližoval dětem, letěl by přes veškerou lásku, kterou k němu cítím - ty bydlíš u rodičů, spakuj ho a vyhoď, než se to zhorší natolik, že malému nebo tobě opravdu ublíží.
5. črc 2009 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nevim na co cekam, asi je to proto ze jsem na nem citove zavazana, ale tohle si od nej nenechame libit, to ne!
Navic on umi pekne hodit spinu na druhe... toho se bojim, kdyz na nej podam oznameni, pouzije to proti me, nebo jeste neco horsiho si vymysli... on je v celku manipulant.
5. črc 2009 v 18:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka - neboj se, to je přesně ta věc, kterou takový (nejen)agresivní manipulátor potřebuje - aby tě dostal, kam chce. Zajdi na policii a večer poté mu oznam, že se má odstěhovat. Doporučuju pozvat si na to i rodiče - kdyby měl násilnické tendence. Co ti může udělat? Očernit tě? Pomluvit? Na to se vykašli. Pokud nevaříš pervitin, nevylupuješ trafiky nebo tak něco:slight_smile:), co by na tebe mohl naprášit ? Nemusíš mít žádné obavy.
Navíc žije v domě tvých rodičů, předpokládám, že s nima nemá uzavřenou žádnou nájemní smlouvu - v tom případě ho mohou vyhodit okamžitě.
5. črc 2009 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mám také problém s přítelem, nějak už nevím jak dál. Když jsme spolu byli sami, tak jsem si ho rozmazlila, prostě jsem doma všechno dělala sama, vařila, uklízela, prala, žehlila atd.. určitě víte o čem mluvím, no a přítel si na to zvykl. Jenže co máme malýho tak se u nás občas vyskytne trošku nepořádek, jako že jsou někde položený hračky atd.. Taky když přijdeme večer např ze zoo tak se mi nechce vařit a pak se kvůli tomu hádáme, Nevím jak ho mám navyknout na to, že to u nás teď už nebude tak užásný. Mnohem radši než úklidu se totiž malýmu. Navíc při mateřské stále pracuji a musím, ač nerada přiznat, že pociťuji jak je to náročné a...Nemáte nějakou radu?
5. črc 2009 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek