Přítel se nechce ženit, už nikdy
Zdravím chtěla bych se podělit o zkušenost, možná i poprosit o radu. S přítelem jsem spolu dlouho. Máme spolu dítko. Vše klape jak má kromě jedné věci. Nechce se ženit. Už byl jednou ženatý a nedopadlo to dobře, ale já za to přece nemůžu. Proč by mě měl porovnávat se svoji bývalou manželkou. To je od něj sobecké. Když jsem zůstala těhotná tak mi řekl že svatbu nechce a tím skončil diskuzi. Prostě to bude podle něj a hotovo. V té době byl ještě v rozvodovém řízení a tak jsem chápala že to nechce teď řešit. Taky mi řekl že to úplné neodmítá když jsme to probírali ale teď se vyjádřil že prostě nechce. Mě na tom hodně záleží je to takové ucelení rodiny a přešli by jsme k další etapě našeho vztahu. Vždy když jsme řešili nějaká problém bylo podle něj jak chtěl on protože se mu něco nelíbilo tak to prostě nedělal. Já se mu snažím vyjít ve všem vstříc, nenutím ho aby třeba přebaloval malou není mu to po chutí nedáva ji ani najíst nedržím ho doma jezdí si na výlety. samozřejme jezdíme i spolu a jen bych chtěla, aby si mě chtěl vzít. Co se týče financí nepotřebuji mít svatbu na zámku, 1000 hostů a velkolepou hostinu. Mě by stačilo zajít na úřad čict si to svoje ANO a doma s rodinou si udělat oslavu. to snad tolik peněz nestojí. Taky jsem mu řeklla že teda pokud si mě nechce vzít tak dceři změním příjmení na svoje aby jsme se jmenovali stejně a on řekl že mu to je jedno. Nevím zda má vůbec takový vztah vůbec budoucnost, když na takovou důležitou věc máme odlišné názory. máte někdo podobnou zkušenost? děkuji
@blahova_andrea Tak u nás je to pět let stará záležitost a pořád ji to baví...🙄
@babanci já vím. ale polovina bude moje a až já umřu, tak dědit už budou jen moje děti. takže budou mít většinu a bude se jim případně snáze vyplácet ty další dva. mě nejde o to, abych ty další dva vydědila. buduje to jejich otec, mají také právo na svou část, ale... 😉
Zrovna nedávno podobný problém řešila moje ovdovělá maminka. Rodinný dům by se dělil na polovinu pro ní a druhou pro děti jejího manžela. A protože děti o tatínka zájem nejevili, rozhodl se můj otčím darovat dům mě.
@babanci to je hezké, ale teď jde o to, aby tu závěť děti nenapadly a nechtěly se soudit, ne? pak je to prokazování nebo jak? prý děti vydědit není tak lehké
Tak jasně, jde prostě o zabezpečení (tedy i materiální), od toho přece rodina je. Ale taky jde o jiné praktické věci - když jeden z těch dvou skončí v nemocnici s čímkoli, tak manželovi informace podají, příteli ne. A to může být taky dost důležité.
@blahova_andrea To je jasné. Já to pořád říkám, že i když můžeme mít rády partnerovo děti, když dojde na krev, každá budeme chránit hlavně vlastní. To je přeci normální.
@blahova_andrea On je fakticky nevydědil, ale dům daroval, to je možné. Dobře věděl, co dělá, byl advokát. Dědictví už proběhlo je to v pořádku. Dům mi patří už 7 let.
@babanci přesně tak to je. to je prostě příroda
@babanci jako on ti ho daroval ještě za života? a zkusily to jeho děti napadnout? promiň, jestli jsem zvědavá. dědické právo mě zajímá. z rodiny mám taky své zkušenosti. byla jsem i svědčit u soudu. ale že bych se moc orientovala, to zas ne
@blahova_andrea Ano, za života. Měli jsme se hodně rádi. Byl můj otčím od mých deseti let. Měl děti z prvního manželství, jenže se mu nějak moc nepovedly. O tátu se nezajímaly léta. Byl hodně nemocný, ke konci života a i když jsem jim volala, že je hospitalizován, ani se nenamáhaly přijet. Už právě před lety mi řekl, že by si na mě přál přepsat dům. Trochu jsem se cukala, přeci jen je to taky starost, takový barák, ale řekl, že by byl zklamán, kdybych odmítla. Tak jsem kývla. Darovací smlouva a bylo. Dům byl, samozřejmě, taky mojí maminky.
@blahova_andrea Dědické řízení se konalo nedávno, děti se případného majetku zřekly ve prospěch manželky. Kupodivu se v nich asi hnulo svědomí, když si uvědomily, že celá léta, co byl otec nemocný, se o něj nestaraly, zatímco moje maminka se obětovala moc. Já se starala a moje dcery se staraly.
Myslím, že už sis odpověděla. Nepočítá s vámi do budoucna. Nechává si otevřená vrátka. Ona každá mince má dvě strany a znáš jen jeho variantu příčin rozvodu. Copak by asi k tomu řekla jeho bývalá žena?
@babanci to se taky jen tak nevidí. tak krásný vztah s otčímem 🙂
@blahova_andrea Jo, jo, měla jsem k němu dokonce blíž než k mamce. Jeho náhlá smrt v únoru letošního roku mě hodně moc zasáhla, i když se dožil požehnaného věku 82 let.
@babanci Ale pokud by byl dům v SJM (spol. jmění manželů), tak je půlka její a druhá půlka se v případě dědictví dělí mezi manželku a všechny jeho děti (tedy s ex i se současnou). A další věc - i jako partnerka, která dlouhodobě žije ve společné domácnosti má právo dědit. Jen je to vždycky složitější než když jsou manželé. Ale nedávno probíhal u známých takový případ a byt opravdu získal přítelkyni (žila tam asi 6 let).
@mariti No, přesně. To by měla mamka problém, protože by musela jeho děti vyplatit, nevím, zda-li má takový obnos, asi ne a pak by musela dům prodat a najít si byt, Malý, protože u nás se byt 2+1 např. prodává za 1 800 000. Tak má vlastně štěstí, protože bydlí v mém domě a já jí rozhodně vyhánět nebudu.
@mariti mari, proto jsem psala ošetřit svatbou nebo třeba i jinak právně 😉 samozřejmě to SJM mi z toho tak nějak vychází v tomto konkrétním případě asi nejlépe.
@babanci njn, u nás pokud se s výchovou něco hodně nepokazí, že by si dům zasloužilo jen jedno dítě, tak se prostě navzájem to vyplácení nějak bude muset řešit. přeci jen pět dědiců je pět dědiců ☹
@babanci prosimtě psala jsi, že máte každý své obydlí - je to tak? Ale když máte děti (teď už dospělé), to jste nežili ve společné domácnosti když jste je vychovávali? Promin ale nějak se v tom neorientuji. Dvě obydlí, to mi přijde jako takové to období chození - buď před dětmi nebo ve zralém věku, ale taky už prostě nejde o děti. Tak jen že by mě to zajímalo v praxi.
@blahova_andrea Neboj Andy však oni si to nějak vyřeší.... 🙂 Ale jsem ráda, že nejsem jediná, kdo myslí až takhle daleko. Už jsem si říkala, že jsem možná fakt moc na prachy, když takhle uvažuju.
@mariti To vůbec ne, nikdy nevíš. Moje dcera si jednou, ještě doma, zařizovala životní pojištění. Paní, co jí ho sjednávala, jí navrhovala nějakou zvýšenou sazbu, že v případě smrti.... úplně mě z toho bylo nanic, jakože, to by nám tak byly nějaké peníze platné. Dcera zemřela v 24 letech na rakovinu prsu. Její dcera pak peníze dostala, mámu jí ovšem nenahradí.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale můžu přidat pohled z druhé strany. Sama jsem rozvedená a do další svatby se mi nechce..protože prostě nechci být rozvedená dvakrát..že se to stalo jednou, s tím jsem se nějak poprala a do jisté míry se peru pořád, ale kdyby to mělo přijít podruhé?! ...mám nyní přítele, čekáme miminko a jsem šťastná, ale to jsem byla tehdy taky..a vůbec to teď nesouvisí se vztahem k mému stávajícímu partnerovi..na druhou stranu mě ale mrzí, že jsem tu svatbu prožila s někým, kdo si to ve výsledku nezasloužil a ne s otcem mého dítěte, protože právě s ním bych to sdílet chtěla..chtěla bych s ním mít svatební fotky a jednou je dětem ukazovat...taky bych chtěla být ofiko rodina, mít stejné příjmení..v neposlední řadě práva, která z toho vyplývají...a taky jak píšeš..jsem si vědoma, že to je na jednu stranu nefér a že bych na jeho místě dost možná uvažovala jako ty.."proč jí si vzal a mně ne? proč s ní měl velkou svatbu a mě chce odbýt?"
Takže se to tak nějak ve mně pere..každý se nás na to teď ptá a všichni koukají, jestli mám prstýnek..což mě dost prudí..ale kdo ví..neříkám nikdy..
@babanci Ano, já vím, pamatuji si Tě z jiné diskuze. Je mi to líto. Jasně, peníze nikdy nemůžou nahradit člověka, ale jde o to, pokud tam jsou nezaopatřené děti, pak peníze můžou alespon ulehčit náročný život. Já osobně jsem třeba o smrti přemýšlela, protože jsem jela v 26 letech na vojenskou misi do Iráku. Tak jsem psala závěť. Ale děti jsem ještě neměla, takže šlo "jen" o dům a úvěr na dům. A děkuji za vysvětlení k tomu bydlení, tak jak jsi mi to vysvětlila, to chápu, jen jsem si nedovedla představit malé děti mezi dvěma domy - tátovým a máminým.
Jasně, můžeš. Ono v podstatě nebylo co řešit, byla jsem svobodná, bez partnera, bez dětí. Ten dluh byl dost malý, asi 300 tisíc. V podstatě to byla formalita, ale chtěla jsem, aby to bylo jasné. Naši by dům stejně prodali, sami měli nemovitostí (a starostí) dost. To riziko (mojí smrti) nebylo nějak velké, ale nikdy nevíš..... Je lepší být připraven. U toho mého známého se to teď řeší soudně, bratr zemřelého se odvolává, protože většinu zdědila ta přítelkyně zemřelého bratra. Závěť se nenašla, on tvrdí, že ji zničila ta přítelkyně a že se s ní chtěl zemřelý rozejít. Moje mamka byla u soudu svědčit... Jsou to dost ošklivé věci, jednak že zemřel mladý člověk, bylo mu ani ne 33, a pak ještě ty soudy..
@blahova_andrea Tak to zcela chápu. To je pak jiná. Ale i kdyby ses vdala, tak se v případě dědictví bude dům dělit na polovinu pro Tebe a druhou pro všechny děti. Leda by byl dům jenom Tvůj.