Přítel tráví spoustu času u počítače a mě si nevšímá
Ahoj, asi spousta z vás mi řekne že to nikam nevede :/ což s tím počítam dopředu. Jde o to že přítel tráví spoutu času u počítače a mě si skoro nevšímá,kolikrát jsem se ho snažila nějak od něho dostat,ale to bere že ho otravuju. A když jsem dnes chtěla aby mi něco přinesl řekl at si jdu sama že je utahanej z práce, ale na to aby hrál hry má energii. (mimochodem momentálně nemám praci tak všechno dělám já, ale to mi tak nevadí, aspon se nenudím, ale co mi vadí že když něco chci tak to neudělá, a když chce něco on a já mu řeknu že ne tak odpoví tak že to zní že dělá vše). Nejvíc smutný mě příjde že i ta kočka která prospí cely den si mě všimne víc (příjde se pomazlit ) Ale fáákt když něco chci tak děsný problém. No jednou sme si chtěly přemístit nábytek v pokoji, ale nějak se k tomu neměl a v den kdy se to mělo dělat odjel, tak jsem sama začla stěhovat, ale že by pochváli, nebo vynadal za to že bych si mohla udělat kílu nebo že by na mě něco spadlo?? Ne, nic neřekl... A v létě jsem to chtěla vzdát, jsem k němu přijela samozřejmě byl na počítači, sotva pozdravil, pusu nedal ani se snad na mě nepodíval tak jsem si sedla no čekala, pak jsem se pochopitelně naštvala nevěděl proč, pak jsem mu řekla proč urazil se, ale nakonec se to zlepšilo aby se to ted zhoršilo ještě víc ☹ A někdy mu někdo zavolá z rodiny například že něco potřebuje a hned se koná, já potřebuji něco nezájem. Neříkám že by to tak bylo vždy, ale hodně často. Taky letošní dárky (žádné nedal já ano) tak popořadě: valentýn zustala jsem sním (měla jsem být na oslavě narozek), s doměním že třeba nějaká menší večeře ale nic, no to tak neřeším, narozeniny ten den měl směnu do noci( tak fajn třeba něco zítra měl práci nebudu se zlobit) ani dva dny potom ani si nevzpoměl že zapoměl, výročí trochu jsem počítala že ani tentokrát asi nic nebude.. nebylo, svátek no to samé. Vím jak jde tenhle vztah do háje, jen jsem se chtěly vypsat z toho, jestli tu je někdo s podobnou zkušeností tak napište děkuji 🙂
@milmic nemáme děti a vubec nijak neužijem čas, když jdem na procházku akorát se se*e že jdu pomalu, takže už mu ani radši neříkam že by sme se mohly projít, výlet vubec ne, přitom říká že by rád cestoval, jestli jídlem myslíš společné večeře, tak on jí u počítače, prostě už asi nic neděláme společně 😖
@tarra27 dobrá otázka, no já ani už asi nevím, ze začátku jsem byla hodně štastná to mi určitě obohatilo život všechno se zlepšilo muj pohled na svět, na sebe. Dřív mě každej lámal srdce, tenhle ho vzal a zalepil, cítila jsem se milována,hýčkaná,samé objetí a pusa. Ale ted nevím, takové neutrální to je, i já si tak připadám, necítím se milována. Jo někdy jsem ráda že ho mám, někdy to je fajn celou noc mě třeba drží u sebe, ale někdy to je tak že si myslím že kdybych odešla, nehledal by,nezajímal se. Asi neobohacuje ničím, ale prostě nejsem sama..
@jokerka víš, každý vztah se rozvíjí.....nikdy to není jako uplne na začátku.....dítě když se narodí, je nádherné, ale taky než dospeje do staří, změní se...z dospeleho nemužeš chtít mít dítě a chovat se k nemu jako k díteti......nelze se chovat stejne jako zpočátku vztahu jako po peto letech, deseti letech...
vztah přináší starosti, ale i se prohlubuje....a je nesmysl myslet si, že naše laská bude pořád stejná 😉
a to že nejsem sama - jde o to, že musíš mít přátele a žít taky trochu svuj život....a nelpet jen na partnerovi, neb se začne dusit....a pujdeš mu za chvíli na nervy......a on nebude vedet proč....a není to že bys byla špatná ty a nebo on.....proste musíte se na sebe tešit...a to se nenaučíš a ani to nevynutíš, nevyprosíš, nevybrečíš..... 😉
partner/partnerka nemá být druhému jako koule u nohy....ale musí mít volnost a svobodu a dobrovolne delat veci pr druhého, tím se stávají krásnější......
Ty máš podle me vysnený ideál a do toho obrazu pasuješ přítele....ale chce to takhle i on??
Ty pro neho musíš být človek, na kterýho se bude těšit....nebo minimálne ten kdo mu rozumí.....a to s příkazama nebo zakazama, ultimátem, prosením, bbrečením.....to nedocílíš....
plus každý - já ty, táta, máma, babička, segra....každý člověk chce přijít domu a videt člveka, ktery je v klidu a pohode...který se usmeje a jak jsem psala výš, nic neřeší.....chce klid...a na ten klid se těší.....
když přijde domu, ty ho neobejmeš, nedáš mu pusu, nedáš mu večeři a neusmejes se na neho....to ho k pc táhne o to víc....a navíc pokud mu vyčteš kde co...
zkus to, jak jsem psala..... 😉
@jokerka hele, podle mě váš vztah už dávno skončil a ten člověk tě nemiluje, jsi mu u zadele. Z toho pak vyplývá jeho chování. Jo, jsou lidi závislí na počítačích a hrách. Ale to, co popisuješ, už je dle mě něco jinýho. Dle mě z jeho strany vše vyprchalo a už nemá chuť se ani s tebou bavit, ani koukat na film ani na nic, tak radši sedí u PC. Pošli ho pryč a máš klid!
Souhlasím s amallie, s takovým člověkem nemá cenu být. Zasloužíš si někoho kdo tě bude mít rád a budete spolu dělat i ty nejobyčejnější věci. Tohohle počítačového nefachčenka se zbav co nejrychlej, ať neztrácíš čas !!!!
Taky nevidim proč zůstávat 😖 Očividně není problém jen v nepříteli počítači.
@jokerka četla jsem pár tvých odpovědí tady a taky mi přijde, že ten váš vztah je takový o ničem...nevím, jak dlouho jste spolu ani jaké máte plány do budoucna, ale silně mi to připomíná můj první vážný vztah, který jsem po 7mi letech ukončila, byl totiž přechozený. Kdysi mi moje máma tlumočila nějakého psychologa kterého slyšela a který říkal, že po 2 letech vztahu je čas na nějakou změnu - buď svatba, děti (samozřejmě u fungujícího vzathu, ne jako náplast na trable) nebo minimálně společné bydlení. S tím teď naprosto souhlasím. Každý vztah začne postupně tak jakoby "vyčpívat" a mění se ve stereotyp a pokud je člověk svobodný, bezdětný a s partnerem nebydlí, tak ho ani ty okolnosti nedonutí chovat se tak nějak přijatelně pro obě strany, člověk si vlastně může mnohem víc dovolit, protože není ničím svázaný.
Příklad - pamatuju si, jak jsem dělala scény svému ex, když tajně kouřil, dokonce jsem se s ním kvůli tomu jednou rozešla - proč taky ne, byli jsme svobodní, bezdětní, nebydleli jsme spolu. Teď jsem vdaná, manžela miluju a neumím si život bez něj představit a když jsem zjistila, že tajně kouřil tak jo, byla jsem naštvaná a zklamaná, ale že by mě napadlo od něj odejít? Ani nápad.
Opravdu doporučím sednout si a třeba si i sepsat kladné a stinné stránky vašeho vztahu, zapsat ale jen ty důležité body, to, že tě v noci objímá není důvod ve vztahu setrvávat, spát můžeš koneckonců i s tou kočkou 🙂 A pak na základě toho vyhodnotit, jestli stojí za to bojovat nebo je lepší se pohnout někam dál. Hodně štěstí 😉
no uvidím jak to dopadne, no ale zas on je takový typ že když s někym nechce bejt tak jde dál, jako že předtim byl s nějakou holkou a že ho je využívala tak prostě odešel ona ho ani nemilovala, a když nějakou chtěl a ona jeho ne tak prostě nechceš? nechceš, tak šel dál už se ani nazajimal.
@sarkar tak svatbu nechce že je to křestanský nesmysl, já jsem dřív chtěla, ale momentálně bych se do toho nehrnula, a taky když chtějí být lidi spolu tak v tom nějaký papír nehraje roli i s parpírem mužou jit lidi od sebe, ale taky teda se necítím že bych tohle viděla do konce života, že by seděl u počítače a děti by ani nevěděly co to je táta, ale tak prozatím to nechám když nemáme žádné závazky nebo jak bych to řekla,uvidí se jak se to bude vyvyjet dále.
@tarra27 no...jak se to vezme 🙂 Můj ex dost kouřil, já ne, bylo mi 17, hysterická puberťačka a když párkrát sám od sebe slíbil, že přestane a pak kouřil tajně, tak se z toho vyvinul takový hodně velký kuřácký konflikt (možná kdyby sám od sebe nic nesliboval, tak se to nestane, asi mě spíš popudilo to věčné "podvádění"). Současný manžel kouřil a taky - sám od sebe toho nechal, akorát jsem mu ze začátku řekla, že mě zklamal a víc jsem to neřešila a on "přestal", resp. víc jak 3 roky kouřil hodně výjimečně a to tak, že jsem to vůbec nepoznala, nikdy ani náznak. Pak jsem ho jednou nachytala a zase - víc než o to kouření mi šlo o ten pocit jakoby zrady. Teď se o to moc nezajímám, pro jistotu...manžel předemnou nikdy nekouří, já to z něj necítím, cigarety jsem nikdy nenašla, takže po tom nepátrám, radši. Nelíbí se mi to, ale zakazovat mu to nechci. Takže jsem vůči tomu dobrovolně slepá 🙂
@jokerka Já to měla s ex stejně. Pak jsem potkala manžela a po měsíci, přesně si pamatuju tu situaci, jsem si pomyslela - "tak toho si vezmu". A taky jo 🙂 Jako tím nechci říct, že máme dokonalé manželství ani nic podobného. Jen spíš popisuju ty rozdíly mezi mými vážnými vztahy.
Jasně, dej tomu volný průběh, nic tě neomezuje...
To je úplně přesně můj manžel. Bývaly doby kdy byl na počítači 16-18hodin denně. To že nic nedostávám ani k narozeninám ani k vánocům sem si zvykla. Doma nic neudělá , všechno dělám já. Peníze taky vydělávám já. Kdyby bylo ben na mě tak to ukončím ale máme 3 děti a musím myslet na ně. Dá se zvyknout úpně na všechno. U nás je to zase tak že si nevšímám já jeho. Mám ho spíš jako další dítě a opravdu mi na to nezbývá energie.
@pavlapl to bych mu řekla at se sebere a jde něco dělat a říct mu že pujde z domu, nebo že odejdeš z dětma, určitš bys to zvládla když je jen na obtíž, nevím kolik tvým dětem je ale jednou až budou mít svuj vztah tak pochopí že jsi udělala dobře, ted bych řekla že už nemužete spolu s tatínkem být protože si nerozumíte nebo tak něco, časem to pochopí uvidíš. Takže bud, a nebo mu řekni zbohem.
a taky sex no, ted to furt odkládá tak zítra asi od čtvrtka , přitom sám o tom mluví že by chtěl, já nemám nic proti ale večer řekne zítra, taky trochu zklamání, a pak říká že nic skoro neděláme.
@jokerka mám to doma úplně stejně :( přítel je pořád na počítači, a když není tak jen čumí na bednu... Sám se nepřijde mazlit. Když něco potřebuji tak hned nadává, ale když potřebují její dvě kamarádky z práce něco tak jim hned leze do zadku.. také jsem z toho celá špatná.. :(
Ahoj, můj první dojem je, že to je na kopnutí do zadku.
Na druhou stranu, když tě večer najde kde tě ráno nechal, zdrbněš ho třeba za ten koš... a ještě po něm chceš, aby tě bavil, že se nudíš, ale sama nenavrhneš nic... to by mě z tebe teda kleplo.
Vlastně nechápu ani jednoho, proč zůstává s tím druhým.
Každopádně souhlasím s tím, abys začla něco dělat, žít svůj život, jít za kamarádkou, na bazén atd atd...neprudit, dělat doma hezkou pohodu..
ale neplácat se v tom moc dlouho, ať se to nepřehoupne do stavu .. no ale máme dítě, to už nejde odejít jen tak snadno.. a nebo je mi tolik a tolik, to už si nikoho nenajdu a podobně..
@jokerka Musím říct, že můj manžel je hrozně podobný. Taky mě obvykle nebrával za ruku, nikdy mě neřekl, že mě miluje. Prostě některé věci máme společné.... ale zase tu lásku dává najevo jinak.
Možná si to budeš srovnat v hlavě, jak to vidíš dál. Než jsme měli děti, tak jsme taky byli hodně každý u svého počítače, ale samozřejmě jsme trávili i čas spolu - výlety, procházky, jídlo, hráli jsme spol. hry, koukali na filmy a tak.
Ale po narození dětí manžel potřeboval občas "utýct", akorát to dělalo neplechu v našem soužití no.