Problémy s partnerovým dítětem: Jak zvládnout víkendy?
Ahoj všem,
chtěla bych se podělit o svou zkušenost s partnerem, který má dítě z předešlého vztahu. Před rokem jsem poznala super chlapa, vše bylo zalité sluncem, nikdy předtím jsem lepšího nepoznala. Řekl mi, že má sedmiletou dceru z předešlého vztahu, kterou si bere ob víkend.
Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměla chlapa s dítětem a já sama děti nemám, tak to pro mě bylo nové, ale nijak mě to neodradilo. Řekla jsem mu, že to chápu, že má dítě a ať víkendy s dcerou tráví sám, abych jim do toho nijak nezasahovala a malá si ho mohla naplno užít bez asistence nové ženské 🙂
Po dvou měsících mě ale začal lanařit, abych víkend s jeho dcerou trávila s nimi a že už holčičce o mě řekl a že mě chce poznat. Říkal jak je hodná a že ji v noci neprobudí ani buldozér 😃 Tak jsem tedy svolila a vypadalo to, že mě malá přijala dobře, hned se ke mě měla a pořád se točila jen kolem mě, což bylo milé, ale chvílemi už jsem cítila, že by mě mohla nechat chvíli vydechnout. Neustále si mi totiž sedala na klín, pořád se mě držela a běhala za mnou i na wc nebo do koupelny. Už to prostě bylo moc, neustále vyžadovala mou pozornost a k příteli jsem se neměla možnost za celou dobu ani přiblížit. Celé jsem to snášela s grácií a těšila se až večer ulehne a budu moct být chvíli s přítelem. To se ale nekonalo. Šel ji uspat, s tím, že pak přijde za mnou do obýváku a pak se k ní vrátí, aby spal s ní. Během chvíle se malá probrala a obrovský křik a scény, že proč neleží s ní. Řekl jí, že za ní přijde, až dokouká film, ať si jde zase lehnout. To nerespektovala a křičela dál, tak jí šel znovu uspat a za chvíli nanovo. Tak už pak zůstal u ní.
Byla jsem z toho docela v šoku, že tak vyváděla, ale říkala jsem si, že holt je to pro ni nové.
Jenže takhle se to táhlo několik víkendů.
Přes den jsem se ji věnovala na tisíc procent, byla jsem tou nejhodnější “tetou “ a večer mi bylo odměnou řev a scény, když měla spát. Jen proto, že její tatínek po uspání odešel za mnou na gauč.
Tak teď spí holka v obýváku, kdyz k nám přijede, aby na něho viděla(kdyz se vzbudí) a po dokoukaní filmu, jdu já spát do ložnice a on s ní zůstává v obýváku na gauči 🙈
Poslední dobou se i přes den ke mě občas nechová hezky, kolikrát do mě doma nebo venku strčí a diktuje co mám dělat. A jak není výjimečně po jejím, tak začne být zlá a má ošklivé řeči, které až zabolí. Několik návštěv mi dokonce říkala, že si nepřeje, abych měla s jejím tatínkem dítě nebo svatbu, přitom jsme se o tom nikdy s přítelem před ní nebavili a ani to zatím nemáme v plánu.
I tak mi ale tyto řeči dost ublížili, protože přítele miluju a tohle se mi nehezky poslouchá.
Navíc není absolutně samostatná ani na chvíli.
Je to opravdu náročné a začínají mě ty víkendy s ní vyčerpávat a ubíjet.
Někdy mám pocit, že mě má rada a pak mi jak kdyby vrazí kudlu do zad svým jednáním. A já jako nerodič s tím nemohu nic dělat, abych jí vynadala nebo tak.
Už přemýšlím, že je zase nechám trávit víkendy beze mě, byla to asi chyba na to přistoupit, jenže já myslela, že to půjde a dělala vše, aby to bylo hezký.
Co si o tom myslíte?
Stručné shrnutí
- Sedmileté dítě, které vidí otce jednou za 14 dní (ob víkend), často vyžaduje blízkost a může usínat u něj v obýváku nebo na gauči; řešení zahrnují nastavení jasných pravidel pro spaní (dítě v pokojíčku, dospělí v ložnici) nebo kompromis (jedna společná noc/film večer, jinak samostatné spaní).
- Nevlastní rodič nemá automaticky disciplinární pravomoci, proto odborní i diskutující doporučují, aby partner/biologický rodič aktivně komunikoval a důsledně vynucoval hranice; alternativy zahrnují psychologickou podporu, omezení společného času nebo ukončení vztahu, pokud kompromis není možný.
- Praktické kroky doporučené v diskusi jsou: domluvit s partnerem konkrétní hranice (např. zákaz vstupu do koupelny, čas pro sebe), důsledně na nich trvat, vyhradit některé víkendy jen tatínkovi s dcerou a případně vyhledat odbornou pomoc (např. služby Třetí rodič, psycholog).
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit hranice s partnerčiným dítětem, aniž bych podkopala autoritu partnera?
A: Domluvte s partnerem jasná pravidla a způsob jejich vynucování; konkrétní opatření v diskuzi zahrnují: napomenutí dítěte, aby nekontrolovalo dospělé v koupelně (zamykání), stanovení, že dítě spí ve svém pokoji a dospělí v ložnici, a pravidelné opakování těchto pravidel partnerem jako biologickým rodičem.
Q: Je normální, že sedmileté dítě chce spát s otcem během víkendu?
A: Ano; diskutující uvádějí, že dítě, které vidí otce ob víkend (jednou za 14 dní), často hledá blízkost a bezpečí a může preferovat spaní u otce nebo v obýváku, zvlášť po rozvodu rodičů.
Q: Kdy zvažovat psychologa pro dítě nebo rodinu?
A: Psycholog se doporučuje, pokud chování dítěte (časté noční probouzení, silné žárlivé scény, opakované emoční výpady) výrazně ovlivňuje rodinné soužití; v diskuzi byla zmíněna organizace Třetí rodič jako zdroj informací a psychologická terapie pro dítě i rodinu jako možnost.
Q: Co dělat, když se cítím vyčerpaná z víkendů s partnerovým dítětem?
A: Doporučené kroky jsou: otevřeně to projednat s partnerem, domluvit střídání – například jeden víkend neúčast (nechat otce a dceru samotné), krátkodobé odpočinky mimo domov (procházka, návštěva kamarádky) a pevné hranice během společně tráveného času.
Q: Jak řešit, že dítě manipuluje nebo vydírá vyhrocenými výkony („nebudu jezdit, nebudu tě mít ráda“)?
A: V diskusi se doporučuje důsledné vymezení následků a konzistentní reakce obou dospělých; biologický rodič by měl dítě usměrnit, krokově zavést pravidla a nevystupňovat vyhrocenou emocionální reakci jako ustupování.
Q: Jaké konkrétní kompromisy fungují při nočním usínání?
A: Nabízené kompromisy zahrnují: jeden večer víkendu společný (film/hraní) a druhou noc samostatné spaní, vytvoření pohodlného přechodného řešení (postel na zemi nebo gauč v dětském pokoji), nebo postupné motivování dítěte k samostatnému spaní výzdobou pokojíčku a rituály.
Závěry z diskuze
Shoda
- Dítě ve věku 7 let, které vidí rodiče jen ob víkend, často hledá blízkost a jeho vyžadování pozornosti je považováno za normální reakci na rozvod a omezený kontakt.
- Je nutné, aby biologický rodič (tatínek) aktivně komunikoval a důsledně vynucoval hranice; nevlastní rodič by neměl být hlavním disciplinárním aktérem bez podpory partnera.
- Nastavení jasných pravidel (spaní, zákaz vstupu do koupelny, čas pro dospělé) a trvalá důslednost jsou považovány za praktická řešení.
Sporné názory
- Někteří doporučují nechávat dítě spát s otcem (akceptovat soucit a dočasné ustoupení), zatímco jiní trvají na tom, že v 7 letech už by dítě mělo spát samostatně a nevlastní rodič má právo toto požadovat.
- Jedna strana navrhuje omezit společné víkendy nevlastní osoby (neúčast na některých víkendech), druhá strana varuje, že dlouhodobé vyhýbání se společnému času může vztah poškodit.
Otevřené otázky
- Jak dlouho má probíhat přechodné období, než dítě zvyknout na nové hranice a samostatné spaní?
- Kdy a za jakých okolností je vhodné vyhledat odbornou pomoc pro dítě nebo rodinu?
- Jak vyvážit potřebu intimity dospělých a emocionální potřeby dítěte, které vidí otce jen každé dva týdny?
Zmíněné značky a firmy
Třetí rodič
Zmíněné produkty a metody
psycholog, nastavení hranic, společné filmové večery, omezení společného času (např. jeden víkend sám / jeden víkend spolu), důsledné vynucování pravidel partnerem, terapie pro dítě
Místa a osoby
Praha
Ja asi nextce mýho ex donesu o víkendu květinu a upřímně jí poděkuji za její citlivý přístup k našemu raráškovi. A k tomu, že se o něj stará, vaří mu, učí ho různě věci ohledně zvířat, který já jako měšťačka neznám a že respektuje i jeho negativní emoce a že jí díky tomu věří..
díky za tuhle diskuzi.
@anonymnii ale není pravdou, že nemůžeš dělat nic, pokud ti tatínek nejde na ruku. Hranice vůči sobě samé si vymezuješ ty, ne tatínek, ne psycholog, ale ty. A s tím můžeš začít hned. Ale chceš to vůbec? Chceš, aby opadl ten problém číslo 1., na kterém stavíš charakter holčičky?
Umíš si vůbec představit, že s ní budeš sdílet domácnost minimálně dalších 11 let a dost možná časem i v rozšířeném styku při střídavé výchově, protože to, že to teď tvůj partner nepovažuje za reálné, neznamená, že třeba za rok či dva, nebo až s ním budeš mít vlastní dítě, to neuvidí jinak?!
@miryp Kdyby šlo jen o to, že mě někdy uhodí, strčí nebo řekne něco špatného, tak to je “útok” přímo na mě a s tím jsem schopna se vypořádat. I to věčné lezení na klín jsem jí už vysvětlila. Já tady ale řeším ještě spoustu dalších věcí, které už opravdu nevyřeším já a proto se je snažím řešit s partnerem jako s rodičem. A jelikož ji má v péči jeho bývalá, tak je logicky větší váha výchovy na ní. Takže by se mohl obrátit i na bývalou, aby se snažila holčičku vést k lepšímu přístupu k lidem a větší poslušnosti. Na tom snad není nic špatného.
@anonymnii zatím jsme od tebe četli jen to,že partnerova dcera něco řekla babičce a kamarádce dceři. O víc se nezminujes.vychovne problémy ve škole nemá,řešíte něco ve škole?to,že jednou za 14 dní je u vás a z toho jednou u babičky,tak té doby strávené s vámi,potažmo s tebou moc není.tak co dalšího řešíš?a co je to vlastně poslušnost?pokud ji chceš kup si psa,neporizuj si dítě
@anonymnii bože můj!!!
ty si fakt úplně pitomá.
jistě, "omlouvá" tě nezkušenost, protože ještě nemáš vlastní dítě, ta zkušenost je nepřenosná, přesto
pokud máš v sobě lásku, můžeš ji dávat, i když vlastní dítě nemáš
kolik máš kamarádek, které mají vztah jako ty?
nemyslím kamarádky, co mají dítě v péči a mají nového partnera
tvůj chlap má svoje dítě jednou za dva týdny, chce se to užít, jak se chová mu nepřijde v rozporu, naopak ho zaráží tvoje narážky, kritika jeho dcery
vzpomeň si, jak si psala, na jeho údiv nad tím, že ti jeho dítě dává lásky moc
bacha na to!
ty na jedné straně řešíš volbu slov, aby to neohrozilo její styk s tatínkem
na druhé straně se maximálně přetěžuješ předváděním na tisíc procent
a mezitím ti uniká podstata.
dítě není pes
alespoň pro mnoho rodičů v dnešní době
poslušnost, kterou očekáváš, kterou jsi měla ty v dětství - zapomeň na to
nebo jdi od nich.
@anonymnii co je to ta "spousta dalších věcí"? Doposud jsi uvedla tebe, babičku, holčičku a známou. Tedy čtyři situace. Jako největší problém jsi tu doposud vyzdvihovala chování k tobě. Když ti napíšu, že to můžeš hravě vyřešit bez součinnosti otce, tak obracíš a říkáš, že s tím si vlastně úplně v pohodě poradíš, ale že řešíš spoustu jiných věcí a ty jsou ten problém. Tak jaké jsou to věci? Předpokládám, že kázeňské postihy ve škole nemá, žádné konflikty se spolužáky se neřešily, z hřiště a akcí jste nikdy neutíkali, protože kdyby cokoliv z toho proběhlo, už by ses s tím v rámci démonizace holčičky pochlubila... A hádám, že ani její matka neřešila s tvým partnerem, že by holčina měla u nich nějaké výrazné výchovné problémy, které jako rodiče musí řešit.
Takže existují jiné problémy než ty čtyři tebou uvedené, existují problémy, které by zaznamenali jiní lidé v době, kdy ty jsi u toho nebyla a tito lidé si stěžovali na holčičku u partnera či matky?
Abys tomu rozuměla, já nechci z holčičky dělat svatý obrázek, ale ráda bych se vyhnula tomu, že tu budeme ztrácet čas nad něčím, co ve výsledku vlastně neexistuje a je jen v tvé hlavě...
@veronikav31 Nikde jsem nepsala, že je víkend u babičky a víkend u nás. U nás je všechny ty víkendy, u babičky byla teď po třech měsících.
A pardon, jestli je něco špatně na poslušnosti.
@anonymnii Poslušnost je špatně. Dobře je následování autority, která má být ale přirozená. Tj ne vynucování poslušnosti, ale to dítě Tě má brát jako autoritu přirozeně a tímpádem Tě i následovat. Ty jsi z dětství zlomená, možná poslušná, ale rozhodně se neumíš za sebe postavit a o sebe postarat, jinak bys už dávno celý ten problém vyřešit zvládla sama a nepotřebovala k tomu koně.
@anonymnii poslušnost byla povinná před 60,70 lety,kdy rodiče vybírali manžele svým dětem a ti nesměli nic rict.to je podle mě poslušnost. osobně chci znát názory svých dětí,jejich představy a sny,i když se kolikrát liší od mých,ale nežiji jejich život,ale svůj
@veronikav31 Koukám, že jste tady začali slovíčkařit. Asi máte hodně načteno a konkrétních slovech a jejich významech.
Bylo to myšleno obrazně, zkrátka mi šlo o to, aby ta holčička byla hodná a hezky vychovaná. Aby neustále neodmlouvala a měla nějakou úctu k lidem.
@anonymnii Uctu si musi kazdy zaslouzit, ta neni automaticka. Krome toho ja uz jedno dite do dospelosti dovedla, bez lamani a vynucovani poslusnosti. Vychovana je tak, jak jsme vychovani my rodice. Ty o vychove deti vis prakticky velky kulovy. Radsi se zamysli nad tim, co Ti tu vetsina pise.
@anonymnii odmlouva i naše dcera,i syn a fakt nemůžu říct,že jsou nevychovaný spratci,to fakt ne.jen jsou svý, mají svoje názory i svoje vrtochy,i přesto je miluji,jsou to moje děti.
@anonymnii a co asi partnerova dcera bude dělat v pubertě?sedět v koutě a mlčet?🤦proboha, nemáš ani jedno dítě, žádné si nevychovala a už tady mluvíš o úctě jako dnešní důchodci.pokud neposílá učitele do pr... Tak uctu od ní mají
@anonymnii naše děti můžeš taky nazvat,že jsou nevychovaný a přitom je sousedi -napric ulicí schodují,že jsou velice dobře vychovaný -vzdy pozdraví,když jdou do obchodu i když z něj odchází.jo a to hlavně říkají bývalé učitelky,máme v ulici 4😉 a to,že se se mnou hádají,mezi sebou se postuchuji,to je naše věc,když se mi něco nelíbí,tak jim to řeknu a vyřešíme to
@anonymnii co je ta spousta dalších věcí? Kolik jiných lidí (učitelé, spolužáci, trenéři, kamarádi, atd.) si u vás stěžovalo na to, že se v době vaší nepřítomnosti chovala nevhodně? Co v tvém podání znamená význam "hodná" a "vychovaná" a v jakých případech odmlouvá? Pojďme si to ujasnit, protože stále více to vypadá, že celý problém je v tom, že nedokážeš zpracovat, že se výchovné postupy od dob tvého dětství posunuly dopředu a s dětmi už se nejedná jako s nesvéprávnými pacienty ústavů, ale jejich názor se počítá...
no asi bude nejlepší, když si najdeš jinýho chlapa, nejlépe bez dětí, abys mohla mít svoje hodné, hezky vychované a poslušné dítě
poslušné dítě? nebo slušné dítě?
🙂
totiž to, co popisuješ může odsoudit, nebo ti odsouhlasit jako příšerný chování někdo tobě podobný, bezdětný, který zná chování dětí na návštěvách, nebo prostě na pohled
tvoje jsou představy jak to má správně být, a pak tady máme realitu všedních dnů
proč tomu svému neřekneš, narovinu že tě jeho výchova přivádí do němého úžasu, že to nejsi schopna přijmout jako faktickou věc, možná se s tebou rozejde, ale aspoň to bude férový z obou stran
@xxx3d souhlasím s tebou. Moje kamarádka má první dceru za odměnu,jedla,spala, klidná je,pak se mě narodili naši dva ďáblíci s duší anděla a to mě obdivovala jak to dávám,občas lehce,občas těžce,ale všichni žijeme.kamaradce se pak narodil stejný ďáblík jako mám já dvakrát a přišla krutá realita všedních dní,u nás žijeme,u nich žijí všichni.davame to,musíme,jsme mámy.u nás říkám,že naše děti jsou dokonalá antikoncepce,vím co mám doma a přesto bych neměnila 🤣😇👹
@xxx3d Tak mě to říkají i všichni kolem, že to není v pořádku, co se týká jeho dcery a měli ji možnost poznat. A to jsou všechno lidi s dětmi. A pokud už i partnerova maminka říká, že by s ní měli urychleně něco dělat, jinak z ní vyroste bůhví co, tak na tom asi opravdu něco bude.
@anonymnii ale co dělá? A dělá to jen v tvé přítomnosti, nebo si na to stěžují lidé nezávisle na tobě, tj. škola, trenéři, spolužáci, matka, její partner, atd. Prostě jak se chová, když tam nejsi, když ty jim nemůžeš zkreslit vidění její osoby jak vlastním vyprávěním, tak ani tím, že by v danou chvíli reagovala na tvou přítomnost?
@anonymnii mě by taky zajímalo co divného dělá.zatim podle toho co píšeš musí být divná půlka populace v ČR
@veronikav31 hele, teď jsem projela profil - založený tento měsíc, úplně prázdný, žádné skupiny, k tomu plavání ve vlastních tvrzeních, já už si začínám myslet, jestli si z nás slečna/paní/pán nedělá šoufky se skleničkou v ruce...
@miryp pokud je to tak,tak to by stálo za to získat adresu a děti všech nás,diskutujících jí na víkend dát.a myslím,že by nebylo zase tak složité IP adresu včetně skutečné adresy získat.pak bysme se bavily my
@anonymnii prosím tě už se vykašli furt na nějaké okolí a přestaň na to dítě nasazovat...moje matka taky občas říká, že mám nevychovaného syna - jenže u ní doma nemá pokoj a může si hrát na 2x2m, aby nedělal nepořádek - je mu 6. Vydrží to max hodinu. Když si chce sednout na koberec, protože ho bolí z toho kleku kolena, už je to nevychovaný a rozmazlený dítě. Stejně tak ho kdysi tak sjela za počůrání (byly mu tak 2, možná 2,5 roku), že se úplně bloknul a půlrok nám trvalo ho zase vrátit tam, kde už byl. Nejezdíme tam nijak často. Asi si dovedeš představit, že jsem taky byla poslušné dítě. Ty se zamysli a aktivně to zkus řešit. Něco si o výchově přečti, nastuduj a pak to zkus projít s chlapem. Skrz to, že si k ní chceš tímto najít cestu, abyste byly obě v pohodě. A vys*er se už na to její hodnocení. Je to malý dítě, s něma je to práce a piplačka. Ty se zatím soustředíš jen na to, co jí nejde, co nezvládá. Občas prostě děcka dělají průsery a chovají se nestandardně, zvlášť když zkouší hranice a něčím si prochází. Každý den se něco musí něco řešit a na něčem soustavně pracovat.
@miryp nemyslím,že by to byl trest pro děti,ale dokonalá antikoncepce pro ni, navždy 🤣
@anonymnii tak co tedy tady 2 dny řešíme? nechceš jeho první dceru,je dle tebe nesnesitelná,neshodnete se na výchovu,tak buď s nimi chceš být nebo ne.my to za tebe rozhodovat nebudeme