Půjčování kočárku. Jsem já ta špatná?
Mám takový "problém". Lidi kolem mě se mě vůbec neptají, a klidně mi berou kočárek z ruky. Například byli jsme s rodiči na výletě. Vystoupili jsme z auta, a jen co jsem uchopila na parkovišti kočárek, hned ke mně přilítla moje máma, doslova mi vytrhla kočárek z ruky, mě od něj odstrkala, a řekla že bych měla mému tátovi nechat malou povozit. Byla jsem z toho vykolejená, měla jsem v plánu mu to nabídnout, ale čekala bych, že se zeptají slušně, jako "můžu si povozit? ". Tak si vezl. Pak jsme čekali u toalet, a tak si kočárek převzal můj manžel. A když jsme zas šli všichni, moje máma byla očividně nas*aná, šla kus před náma a ignorovala nás. Tak jsem jí řekla že jestli si chce povozit, může. Ona hned vyrvala kočárek manželovi z ruky, vysmátá mu řekla že on si může vozit jindy, a téměř běžela, a my jak blbci cupitali za ní. Nebo s chováním, s manželem máme problém s novou partnerkou mého bráchy. A moje máma do mě hustí, že bych MĚLA jí nechat, aby si malou pochovala. A když řeknu že si to já ani manžel nepřejeme, tak prý že to můj muž nemusí vědět. A že bych měla, když mě na grilování uvařila kafe. U tchánovců to samé, ale ještě v horším podání... Jsem já ta špatná?
@normalnimatka No ta přítelkyně od bráchy řekla, že chce pochovat, ale mám s ní problémy. Ještě v mém těhotenství vyžvanila spoustě lidem hodně informací, o kterých neměl nikdo vědět (jako že budu rodit ambulantně, apod) , druhý den po porodu jsem šla na minutku ukázat malou bráchovi, hned zas domů. No a ona ze mě před všemi udělala šílenou ženskou, co lítá s miminem venku, a jak jsem si vůbec mohla dovolit jít po porodu domů. Jednou mi vytrhla kočárek že jde vozit, tak jsem jí ho vytrhla já,že ne, a ona mě pak pomlouvala že co jsem zač, že jsem vadná. A mojí mámě si stěžovala ať s tím něco dělá. Tak to jí mám dávat dítě pochovat? Nikdy.
A ano, s mou malou jsme na sebe hodně fixované. Když už z donucení si někdo chová, tak malá od dotyčného odvrací hlavu a smutnýma očima mě hledá. Teď co je větší tak i kope nožičkama a kroutí se, a když si ji nevezmu, dá se do pláče. Tak proč bych měla trápit jí i sebe, kvůli cizímu potěšení?
@klokanka31 fixace takhle malých dětí je normální. Jen aby to pak netrvalo až bude dítě ve školním věku. Ten případ mám v rodině a je to teda otřes. Komplikuje to život všem.
@normalnimatka No manžel tátu nemá, jeho matka žije s chlapem, co je celý život týral, několikrát málem zabil(za to dvakrát seděl) . A místo aby se tchýně postavila za syna, nechala ho spát na ulici, aby neměla problémy s partnerem. Vždycky si stěžovala jak jí ten její mlátí,tak zavolali policajti, jenže pak hned obvinění stáhla, že není tak špatný(jen jí zlomil páteř, mému manželovi rozmlátil počítač, zabil králíka, a ještě ho zmlátil). Nevím jak to je teď, mám pocit že už policajti ani k nim nejezdí, tchýně je už známá firma že je blázen, co zavolá policajty, vymění zámky, ale hned si ho pak vezme zpátky. Když v noci vstávám, manžel dodnes ze spaní vyskakuje na posteli co se děje (má to z doby kdy na něj partner jeho matky v noci útočil). Snažila jsem se s nima i přesto nějak vycházet, ale když už se ten její partner začal blbě chovat k malé, řekla jsem dost. Jenže tchýně na mého manžela naléhá, že ON chce malou vidět, že má pak akorát ona doma zle. Manžel sice řekl že v tomhle neustoupíme a malou už neuvidí, a že pokud jí vadí se stýkat ve městě, tak ať ona jezdí k nám. A ona uraženě že nikam jezdit nebude. Tak nevím, když jí je její násilník přednější před vnučkou. Chce abysme jí poslouchali, tak jako jí můj manžel poslouchal celý život. Omlouvám se za takovou slohovku, ale chtěla jsem nějak přiblížit situaci, že v tomhle svoje dítě opravdu nenechám vyrůstat.
@klokanka31 tak že upřednostňuje násilnickýho partnera před vnučkou se není co divit, když upřednostňovala jeho i před synem. to je síla. každopádně obrovskej soucit.
co se týče švagrový, ale i kohokoliv jinýho, nikdo nemá žádnej automatickej nárok ti brát kočár z ruky a ještě bejt uraženej, pokud se ti to nelíbí. to samý chování dítěte . nedělej nic, co nechceš. zvlášť pokud se to nelíbí ani dítěti. je to jejich problém, jestli jsou uražený a něco si nárokujou. buď silná a naučit se stát za svým dítětem co nejdřív. ale budeš tomít v těhlech konstelacích asi dost těžký,,,
co jsem psala ohledně manžela, platí. bude se muset za vás pořádně postavit a pokud matka není schopná přistoupit na nabídku jezdit za váma atd., pak bcyh to vzala tak, že dostala šanci a nevzala ji, její věc. je trochu škoda, že případně děti přijdou o prarodiče, ale když jsou prarodiče kreténi, pro dítě lepší, když o ně přijde.
@klokanka31 Opravdu nechápu ty prarodiče co si myslí, že ví všechno nejlépe.. Chápu, že chtějí vozit kočárek, ale nechápu, proč se neprispusobí tomu jak to chceš ty, jestli malou vyndas z kočárku, nebo sklopus stříšku apod. je jen tvoje vec, ty jsi mama.. Moje mladší dcera třeba potřebovala jízdu v určitém tempu aby se vyspala, ne nějaké pomalé couraní, takže kdyz někdo vezl špatně, klidně jsem kočárek vzala a vozidla si sama, ať si myslej co chtěj, já ale naštěstí nemám tak urputnou rodinu a moc mi do ničeho nekecali.
Milá zakladatelko, ať už někomu přijde Tvůj problém banální nebo ne, to je fuk. Hlavní tady je to, že Tobě se něco nelíbí a zatím jsi to nevyřešila. Tahle diskuze je nejspíš takovým krokem k tomu, jak v sobě sebrat odvahu pro to, aby jsi stála více na svých vlastních nohou. Ty jsi matka. On je otec. Vy se staráte. Vy. Ne babička. Toť k tomu hlídání otcem. Jaképak nesvěřila? Chlastá? Má demenci? Asi ne, je to nejspíš jen chlap ☺ Ale otec. Vždyť on se starat má. Vždyť to je jeho role. Je úplně mimo mu ji brát. Tos rovnou mohla být samoživitelka, ne? 😊 Je z toho vidět, jak absurdní je bát se nechat hlídat OTCE? 🙂 Pokud mu něco nejde, ať se to naučí. Ona totiž už ta myšlenka, že hlídat máš jen Ty Ti bere svobodu a pasuje Tě do role výlučné pečovatelky. Ty, pak dlouho nic, pak babička a pak otec? Ale no tak...
Jenže to je o sebevědomí. Vnímat sebe jako matku s nárokem na oddych. A manželovo sebevědomí postarat se o dítě. A že babi zkoumá, jak dítě drží? Ať se vypne. Není to její starost. Ty si to hlídej, Ty uč manžela jak pečovat. Ty jsi šéf. Ty a manžel. Ale Ty malinko větší 😆 Ale dobrý šéf umí delegovat práci 😆
A s kočárkem to samé. Ty jsi šéf - Ty určuješ, kdo jak vozí. Nesmí se Ti to dít proti Tvé vůli.
Věř si! A pak bude toto období hledání svých kompetencí za Tebou ✊