Půjčování kočárku. Jsem já ta špatná?
Mám takový "problém". Lidi kolem mě se mě vůbec neptají, a klidně mi berou kočárek z ruky. Například byli jsme s rodiči na výletě. Vystoupili jsme z auta, a jen co jsem uchopila na parkovišti kočárek, hned ke mně přilítla moje máma, doslova mi vytrhla kočárek z ruky, mě od něj odstrkala, a řekla že bych měla mému tátovi nechat malou povozit. Byla jsem z toho vykolejená, měla jsem v plánu mu to nabídnout, ale čekala bych, že se zeptají slušně, jako "můžu si povozit? ". Tak si vezl. Pak jsme čekali u toalet, a tak si kočárek převzal můj manžel. A když jsme zas šli všichni, moje máma byla očividně nas*aná, šla kus před náma a ignorovala nás. Tak jsem jí řekla že jestli si chce povozit, může. Ona hned vyrvala kočárek manželovi z ruky, vysmátá mu řekla že on si může vozit jindy, a téměř běžela, a my jak blbci cupitali za ní. Nebo s chováním, s manželem máme problém s novou partnerkou mého bráchy. A moje máma do mě hustí, že bych MĚLA jí nechat, aby si malou pochovala. A když řeknu že si to já ani manžel nepřejeme, tak prý že to můj muž nemusí vědět. A že bych měla, když mě na grilování uvařila kafe. U tchánovců to samé, ale ještě v horším podání... Jsem já ta špatná?
Tvoje pocity jsou naprosto normální. Doporučuju knížku Mateřství a setkání ženy s jejím stínem. Měla jsem úplně stejné pocity, moje miminko teda navíc nesnášelo kočárek, takže já nosila hodně v šátku, což mi problém s půjčováním kočárku "vyřešilo". Každopádně ale jste byly s miminkem "jedna bytost" 9 měsíců a porodem jste se sice fyzicky oddělili, ale než se oddělíte i psychicky, tak to chvíli trvá. Takže je úplně normální, že máš špatný pocit z toho, dát svoje miminko z ruky, je to přirozené. Časem to bude lepší ;) Pokud ale příbuzní nejsou moc chápaví, vysvětlovat se jim to bude těžko, snažila bych se jim to vysvětlovat a jednat narovinu, jste dospělí, měli by to respektovat 🙂
Ahoj, tohle jsou opravdu drobnosti. Chápu, že Ti to může vadit, ale vem si, jaký mají jiný lidi problémy. Jsi ohledně malé hodně citlivá, myslím, že ji nebudeš ráda půjčovat i ve starším věku, uvolni se trochu 🙂 Nech některé věci být, užívej si. Já jezdila s kočárem po venku 3x denně 1.5 hodiny, byla jsem z toho taaaak unavená, ale doma mi dítě nespalo, ani v zastaveném kočáře. Takže za každého počasí hezky ven, každý den 3x denně, to byla panečku makačka 🙂 Co bych dala za to, kdyby mi dítě někdo povozil 🙂
A za 30 let dotaz, mám vnouče a nesmím ho vozit a chovat, jak to řešit😀?
@miba10 Asi jsi špatně četla moje příspěvky, já BYLA po porodu fit, taky by nám jinak nepovolili ambulantní porod ☺ a ne, já nepotřebuju aby někdo vozil, on to i manžel zakázal, že bez našeho dohledu miminko nebude s nikým.
@journals Ale vztahy s manželovou rodinou jsou dost komplikované, takže tam naše dítě nebude, už teď se s tchýní scházíme pouze venku. A u mých rodičů to taky nebude slavné, táta preferuje výchovu - dítě nemá na nic právo, pro ránu si nejde daleko, ihned křičí. A v tomhle já dítě nenechám.
Ale víte co je zajímavé? Když jsem to řešila s mámou, jak by bylo jí, kdyby si kočárek užila pomalu nejmíň ze všech, tak mi řekla, že po ní nikdo naštěstí nechtěl půjčovat kočár, ani si chovat, a že i kdyby chtěli, že by nás nepůjčila 😁 ale po mně se to chce 😈
@klokanka31 moje chyba promiň. Špatně jsem si to přečetla. Každopádně to na mém názoru nic nemění. Jen to, že pokud si teď měla ambulantní porod, tak si mohla a můžeš vozit kdy chceš.
Teď to nepotřebuješ, ale jednou budeš za babičky vděčná.
Jasne, ze ti tu budou nektere psat, ze jsi sobec, ze jini maji pravo na to vozit kocar, atd. No, ja pro tebe pochopeni mam. Take jsem nechtela dceru nikomu pujcovat. Proste jsem se o ni bala, neverila, ze y ji nevyklopili apod. Cekala jsem na ni dlouho a s manzelem to zvladneme sami. Kazdy prarodic dceru vozil jednou, tchyne bez me pritomnosti nikdy. S druhym uz je to jine, uz nejsem tak vystrasena. Ale take jsem ho poprve samotneho s prarodicem pujcila cca v 9 mesicich, objel s nim blok a domu. Krom manzela s nikym krom me nikdy nebyl. A dcera poprve na vic nez hodinu az kdyz jsem jela do porodnice po 2 letech od jejiho narozeni.
Dam ti tip. Jestli uz nevis, jak jim dat najevo, ze vozit nechces, uvaz si miminko do satku. To prarodice odradi. Take jsem z doslechu zjistila, jak me pomlouvaji, ze taham malou v hadru a oni by radeji vozili kocarek. Njn...
@miba10 Určitě nebudu vděčná za bábu co vtloukala do hlavy mé dceři (byly jí dva měsíce), že jí nechci a nemám ráda. Co by jí vtloukala do hlavy až bude větší???
A vůbec, bůhví jak to u nás dopadne. Konzultovala jsem svou situaci s paní ze sociálky (ne ohledně kočáru aby si tu zas některé nemysleli bůhví co). A vzhledem k manželově rodině bych prý mohla žádat o soudní zákaz styku, protože je tam obava o narušení morálního vývoje dítěte. Bylo by to krajní řešení, ale pokud to jinak nepůjde...
@klokanka31 🤦♀️
@klokanka31 jinak chápu, že ti v ten moment bylo líto, že tys ještě nikdy nevozila a všichni ostatní ano, ale co je za problém teď? Už jsi určitě měla příležitost vozit nejvíc ze všech. A pokud máš konkrétní problem s rodinou manžela, a to až taak velký, že je to na sociálku, tak ok beru, ale to už opět není jen o tom vození v kočárku. Ale co tvoje máma, ta může vozit kdy? Podle mě tak trochu hledáš důvody, proč dítě nikomu "nepujcovat". A jak tady už zaznělo, dítě není věc k půjčení. No ale tvoje věc. Jen dávej pozor, ať se ti to později nevrátí. Nikdo není mladý věčně..
@klokanka31 Pokud s tím manžel souhlasí a pokud je to nevyhnutelné...
@klokanka31 tak ať to dopadne co nejlíp 😉
Já se taky obávám, abychom jednou s tchyni a tchanem neskončil u soudu, což bych právě hodně nechtěla. Už proto, že na OSPODu pracuji 😁 Někdo by to bral jako výhodu a já bych spíš nechtela řešit své soukromí před kolegyněmi a soudci, se kterými jsem pracovně v kontaktu. Bohužel si člověk rodinné příslušníky nevybírá. Mně jen pořád hlava nebere, že někdo jako tchyně s tchanem mají 2 fajn syny, z nichž teď už nejsou v kontaktu ani s jedním (my vydrželi o skoro 2 roky déle). Ale asi to bude tím, že je vychovávali spíš prarodiče. S babičkou my se stykame normálně (děda už zemřel), jen taky netuší, že budeme mít za 3 měsíce další.. Bojíme se, že by to prozradila a zatím si naštěstí ničeho nevšimla 😁 jen to bude teď čím dál těžší to zakrýt 😆
Ty se drž a nedej se 😉
@jjasmina Souhlasí. A i kdyby ne, tak nenechám vyrůstat dítě mezi kriminálníkama. To bych se raději rozvedla.
@aspie83 Děkuju. Je to těžký, ale musím chránit své dítě. Už jen aby nedopadla jako můj manžel, ten má pár následků dodnes, psychických i fyzických 😫
@klokanka31 chapu, ze kazda jsme jina, ale ja bych treba tohle vubec neresila. To, ze jsi jeste malou nepovozila a tim padem Te to mrzelo, tak nechapu? Vsak muzes chodit s kocarem kazdy den, kdykoliv. Treba moje mama se strasne tesila az bude jezdit s kocarkem, takze jakmile jsme nekam sly spolu tak jsem ji automaticky prenechala kocarek. 🤷♀️ jasny, o kocarek se sice nepereme, neodstrkujeme, ale treba jen rekne, ze ho vezme a mne je to fakt sumak. Pak tu mame druhou babicku, ktera ani pomalu nevi, ze nejaky vnoucata ma a to je opravdu smutny.
Hmm, mně kočárek nikdy nikdo nevozil a stejně bych tento stav nevyměnila za variantu, že by sice vozili, ale strkali do mě a rvali mi kočár nebo dítě z ruky. I bez hlídání se dá dobře žít.
@heligona tak odstrkovani je uz extrem...
A ze se da dobre zit i bez hlidani? Asi jakkomu, jak v kterych podminkach a s jak kterym ditetem. Hlidani mam vzacne, ale kdyz uz si dite nekdo vezme, tak bych mu pomalu libala ruce. Jasne, kdyz nekomu dite spi od miminka temer celou noc, spi dobre pres den, umi se samo zabavit a je klidnejsi povahy, asi ano 😄
ježišmarja.... no jako mě spíš zaráží to debilní chování těch rodičů, a spíš je bych "vyliskala", jakože řešej kraviny. jakože matka se urazí, protože neveze kočárek? jako tyvole fakt?
no, a z jinýho soudku, jak tady některý zmiňujou, že tomu miminu přeci NEUŠKODÍ, když jí dáš to mimino chvilku pochovat, tak ti můžu říct, že to opravdu uškodit může. představ si to. a pokud jsi na ni silně citově fixovaná a nechce se ti do toho, tím spíš bych to fakt nedělala. a teď úplně nevim, pod jakým heslem to hledat, ale některý děti si to fakt vyložej blbě, a můžou se o tebe pak nepřiměřeně bát. žes je opustila. a nemusej pak chtít k nikomu vůbec bhvíjak dlouho. hlavně u dětí do šestinedělí se to myslim udává.
nechápu, co to jako řešíte v rodině. já třeba naše dítě nikomu chovat nedávala. nevim proč bych měla. ani vozit. když někdo chce, má si říct. a já pak vyhodnotim, jestli se to hodí (dítě má věk, že ještě nemá separační úzkost, takže by hned brečelo, ale zároveň není úplně malinký - u těch mimin pár tejdnů až měsíců to fakt může vyvolat něco, co bych úplně nechtěla.) nevim, proč by se měla švagrová urážet, nebo proč bys jako měla jí to dítě dávat. pokud ona sama chce (ne, že to tvoje máma řekne, že BYS jako MĚLA), nechť řekne, a ty seš s tím bud ok, nebo ne.
a jako jestli maj vůbec takový rady, že nemáš plačící dítě chovat, protože jí je to nepohodlný, a radši ji máte dát do kočárku, tak to od nich rychle pryč. nenechaj-li si to vymluvit a respektovat vymezený hranice. tady čuchám silnou postsocialistickou rodičovskou demenci a rozhodně bych chtěla dítě chránit od poškozujících post-soc tendencí, i nevyžádanejch post-soc rad, který mě nasíraj a vyváděj z mý klidný mateřský míry. byť to jsou prarodiče a maj na vnouče jakýsi právo. soryjako, ale ocaď pocaď.
@normalnimatka jako ze kdyz si babicka povozi dite v kocaru, tak to muze dite psychicky poskodit? Nedramatizuje se tu neco?
(A ted nemyslim uplne extrem kdy se dite odtrhne matce temer od prsa za nejakych drastickych okolnosi, ale nejak normalne)
@journals ježiš povozit v kočárku ne, ale pochovat jo;) sem přeci psala...
@normalnimatka ale tady se resi vozeni v kocaru. Ale samozrejme s tim chovanim to souvisi. Po normalnim pochovani babickou/kymkoliv (opet - normalni prostredi, klid - hlavne matky, pohodli miminka...) mu zadne psychicke trauma nehrozi. Jasne, kdyby to bylo xx hodin denne, dite a matka v pohode nebyly, tak to je neco jineho, ale obcasne pochovani babickou zase takova traga nebude 😉
ještě ses zmínila, že manžel to má stejně, s těma postojema k rodičům asi, a tak. to je jako fajn. ale pokud není schopnej otevřít pusu, a mámě to taky říct nahlas, budete mít do budoucna velice pravděpodobně problém. on se prostě musí naučit se vás jakoby zastat, resp. vymezit ty hranice. on je dítě svejch rodičů, nemusíš, a možná bys ani neměla to dělat ty, jako snacha, což je snad ve většině kultur úplně nejnižší postavení, co v rodině je. jak píšeš, že ji pak začne omlouvat a tak.... no, to je fakt blbý tohle. on ji může chápat, on může soucítit, to je všecko správně. ale nemůže pro svůj nějakej klid, a aby si to s ní nerozházel, nechávat tyhle věci jen tak plonkově. aby jeho máma byla celá nasraná, ale ty koneckonců taky, a on taky, protože v tý pozici mezi váma dvěma, kdy budete každá po něm jakoby chtít, aby uznal vaši pravdu a zastal se vás před tou druhou mu taky nebude dobře.
@journals achjo, přečti si příspěvek autorky. řešil se kočárek i chování. několik žen se zmínilo, že to přeci není takovej problém, tak píšu, že bejt může. a ano, stačí někdy i chvíle. a je úplně jedno, jestli je to babička, nebo sousedka. to mimino to jaksi neví a zatím nezná prachnikoho, kromě svý mámy, kterou identifikuje po vůni, hlase a dotyku, a táty, případně sourozenců, jejichž hlas a projev už taky trochu zná z břicha.
@normalnimatka 🤦🏻♀️ Kdyby dotycna chtela, tak se ozve a zaridi to tak, aby byli spokojeni vsichni. Ja uzkostne matky nechci urazit, ale tvrdit tu, ze po jednom/obcasnem pochovani bude dite navzdy potnamenano je fakt dramatizovani.
@journals ona třeba chce, ale třeba se ozvat neumí. třeba se ozvat i za normálních okolností umí, ale třeba to neumí v šestinedělí. hormony jsou zázračný, ale občas maj i takový efekty, za který úplně rádi nejsme.
stojim si za tím, že bohužel, někdy i krátký pochování může napáchat paseku. asi se to nestává moc často. nicméně je to fakt celkem fuk. zkrátka pokud bych byla v tý pozici, že se mi to prostě příčí, nedělala bych to a vymezila bych hranice. na tom se asi shodneme. a ani si nemyslim, že taková matka by musela bejt nutně úzkostná. třeba umí jen dobře pracovat s intuicí.
tak snad se to autorka příspěvku co nejdřív naučí, s příbuzenstvem si potřebný vyjasní, a vztahy pak budou v mezích možností co nejlepší.
Ty jsi matka a ty si musis umet zjednat poradek a urovnat si, co se okolo ditete deje. Jestli si neumis sama vyresit tak jednoduchy problem jako kdo bude vozit kocar, tak te do budoucna ceka fakt masakr peklo. Cim bude dite vetsi, tim budou tyto situace castejsi a tim hur si budes obhajovat svoji pozici a autoritu. Nauc se to. Kvuli sobe, diteti i vasim rodinnym vztahum.
Narovinu - prarodice nezatracuj, budou se jeste opravdu hodit. Prijdou chvile, kdy jim das dite moc rada! Take se na to podivej z trochu jine strany. Minimalne az trosku povyroste, je kontakt s prarodici prinosny pro vsechny. I pro dite!