Rezignoval na vlastní štěstí
Dobrý den, chtěla bych se vám svěřit s problémem, který mě hrozně ubíjí a požádat vás o radu. Vím, že se určitě setkám s pohrdáním a ani se nebudu divit. 😔 Začalo to nástupem do nového zaměstnání a okamžitými vzájemnými sympatiemi s novým kolegou. Sympatie přerostly v zamilovanost a zamilovanost v upřímnou lásku z obou stran. Každým svým pohledem, pohlazením, úsměvem mi dával neustále najevo, co ke mě cítí, i když to neřekl nahlas. V práci jsme byli sehraná dvojka, jeden druhému jsme dělali, co jsme na očích viděli, měli jsme společný smysl pro humor, pořád jsme se smáli a každý další pohodový den nás k sobě poutal čím dál víc. To je ta hezká stránka... Problém je v tom, že žije ve víceméně formálním manželství, kde se postupem času manželský život změnil na čistě rodičovský život. Mají dvě krásné děti, které zbožňuje nade všechno. Nebudu se rozepisovat, jak to chodí mezi nimi v manželství, protože žádné manželství není bez problémů. On je čestný a nesobecký člověk a už jsme se několikrát pokusili náš "vztah" ukončit právě kvůli oboustranným výčitkám svědomí. Pokaždé to dopadlo stejně, za pár dní už jsme si brečeli v náručí. Řekl mi, že kvůli dětem nechce odejít, radši bude v manželství bez lásky. Mockrát jsem přemýšlela nad tím, že odejdu z práce a spálím mosty, ale pokaždé mě prosil, ať to nedělám, že mě potřebuje mít aspoň nablízku. Nezvládám se dívat na to, jak se trápí, jak rezignoval na svoje štěstí. Je mi jedno, jestli bude šťastný se mnou nebo beze mě, ale vidět ho takhle, je strašný. Chtěla bych se vás zeptat, jestli jste zažili rozvod rodičů a jak jste ho jako děti vnímali? Moji rodiče zůstali spolu právě kvůli mně a myslím, že udělali to nejhorší, co mohli. Rozvedli se, až když jsem odešla z domu, ale ten vztah jim ublížil natolik, že každý zůstal sám a jeden o druhém mluví s takovou hořkostí, že si to nepřestanu nikdy vyčítat. Možná proto ve mně celá tahle situace otevírá staré rány. 😢 Předem děkuju za každý váš názor.
Me na cele veci fascinuje, ze pises, ze je cestny. To myslis vazne? Ja teda doufam, ze muj manzel takto cestny neni. Jako manzelka a matka dvou deti musim ma druhou stranu rict, ze je clovek nekdy z decek uplne KO. A vecer, kdyz se manzel dostracha z prace, tak laskyplnou naruci neoplyva, ale jsme jenom lidi. Jednou je to tak, jednou onak. Az se z milenky stane manzelka s detma a starostma, tak z ni nekdy bude jeste vetsi furie nez ex ;)
chtěla bych taky přispět .. sice jsem s bývalým partnerem nemela děti ale zili jsme spolu a podotýkam dost často a pravidelně jsme spolu spali a stejne měl bokovku které tvrdil jak ji miluje a ze se mnou je proto a proto a kdyz sem na to prisla tak obratil ukoncil milenku a dodal ze u ni hledal neco co se mnou nemel jakoze volnost a bla bla kazdopadně ji pri pritlaceni ke zdi dost odseknul a ja jeho taky... chlapi se nemeni. mimochodem nejsem s nim uz tri roky a zadny verny nebyl.....
Tak já napíšu jako milenka ženatého muže.
Seznámili sme se přes net a nemělo to být nic víc, než flirt. Já byla zadaná, on ženatý s dítětem (15). Rok sme spolu chodili na tajno a pak se k sobě nastěhovali. Rozvedl se za další rok, jsme spolu 6 let, máme roční dítě. Mě si troufnu říct, nikdy nepodvedl.
S jeho dcerou z předchozího manželství to byla tak 2 roky velká bojovka, byla v pubertě, dělala naschvály. Teď jí je 21 a jsme v pohodě. Bráchu miluje, jezdí k nám jednou do roka na tejden a my tam tak 2x do roka na 3 dny (partner má v rodném městě chatu-bydlíme tam) - jsme od sebe 450km. Kdyby sme bydleli ve stejném městě, vídáme se častěji.
Neházela bych všechny do jednoho pytle. Partner se ženil ve 20ti letech, jelikož čekali dítě. Nebyl v tom vztahu moc šťastný a manželku několik let podváděl (nejen se mnou). Už to tam dlouhodobě nefungovalo, ale nepotkal do té doby žádnou, se kterou by chtěl zakládat rodinu a rozbíjet tu současnou. Až potkal mě.
Jinak, sama jsem z rozvedeného manželství. Naši se brali, protože mamka otěhotněla. Rozvedli se po roce. Navzájem se nepomlouvali a respektovali. U otce jsem trávila 3x ročně tejden vždycky o prázdninách a bylo to v pohodě. Žádné trauma z rozvedené rodiny si neberu do života (snad jen to, že nevěřím na svatby a nechci se vdávat). Ale bylo to hodně o mamčiném přístupu. Snažila se, abych s otcem vycházela.
@whitelilith to je ten rozdíl - chodili jste spolu, ale on odešel od rodiny a byl s tebou... Tedy, podniknul kroky k ukončení vztahu a k plnohodnotnému fungování toho nového... Tento jen vodí slečnu za nos a užívá si náklonosti - protože kdyby chtěl odejít a bylo by to tak děsné, tak odejde...
@anetka1701 To sice jo, ale odešel po roce a ještě rok byl ženatý. Nevím, jak dlouho to tam trvá. Ale je fakt, že on nikdy netvrdil, že rodinu rozbíjet nechce.
Já jen, aby všichni nebyly v jednom pytli. Ono ukončit něco, co trvá mnoho let pro něco, co je pobláznění půl roku není fakt jednoduché.
Mě spíš zaráží, že slečna nemyslí i na své štěstí. Já to řešila. Bylo mi 26 a to už není věk na nějaké velké blbosti, když sem věděla, že ve 30ti chci dítě.
@nestastnice jsi asi stopadesata tady. Kdyz si projdes toto tema, mohly byste mit vlastni skupinu naivnich milenek. Sama jsem si tim prosla ze strany manzelky. Nakonac nas milenka rozvedla -pro mne jenom dobre- ale ona si to asi pradstavovala jinak.
Ja jsem tehdy varila, starala se o miminko, uklizela, sex jsme taky meli a dozvedela jsem se stejne, ze jsem neschopna. Jak ja se to snazila zachranovat, ale zpetne dobre jim tak, obema.
Vztah se může rozbít kdykoli. Pokud je v manželství nešťastný, měl by z něj odejít. Evidentně ti jen kecá a tahle situace mu vyhovuje.
Tohle je typicka situace, kdy chlap chce mit vsechno aniz by si musel mezi necim vybirat... ma manzelku, deti i milenku... na vlastni stesti rozhodne nerezignoval a kdyby mu slo o tvoje stesti, tak by ti rekl, at najdes jinou praci. A pokud by te opravdu miloval, tak by se s manzelkou rozvedl a byl s tebou.
Taky jsem byla bohuzel milenkou zenatyho muze, ale on nakonec narozdil od toho tveho cestny byl - byl ke me uprimny a rekl mi, ze si se mnou jenom chce uzit, ze ma doma vsechno, co potrebuje, akorat si chce dokazat, ze je jeste pritazlivej a uzit si sex.
Tak jsem se vzpamatovala a poslala ho do haje.
Nezaslouzis si tohle.. byt neci ''bokovka'' a jeho manzelka si to taky rozhodne nezaslouzi. Mysli na prvnim miste na sebe sama... zadnej chlap ti za tohle ponizeni nestoji.
@whitelilith jo, ale on odejít primárně nechce :o) Nevěřím tomu, že kdyby to opravdu bylo tak strašný, tak by doma zůstával. Hele já sama jsem jeden čas tvrdila jednom zamilovanému zajíčkovi, jak jsem s mužem doma neštastná, topila se v jeho modrých očích nechávala se utěšovat a chlácholit a užívala si objetí vysportovaného těla (na které měl spoustu času, protože neměl žádné děti, ženu ani povinnosti) :oD :oD :oD měli jsme zrovna nějakou vztahovou krizi a mně se to tolik líbilo :oD Ale jak začal tlačit, že mám od muže odejít a žít s ním, tak mně začal prudit a ukončila jsem to... Myslím, že kdyby člověk došel na libovolné sídliště a ukázal na 5 oken, tak minimálně za dvěma z nich by se něco takového někdy v minulosti odehrávalo... Je to takový klasický koloběh života, potřeba si něco dokázat, řešit krizi středního věku...
Když bylo našim 33 let, táta mámu opustil kvůli jiný ženě. Brzy se vzali, ona otěhotněla. Po roce nebo dvou řekl táta mamce, že problémy jsou všude stejný (péče o děti, málo času na koníčky), a že kdyby to býval věděl, tak by se nerozváděl.
Mamka zase po rozvodu měla tři ženatý starší partnery. Přesně stejná pohádka - nešťastný manželství, jsou spolu jen kvůli penězům, dětem atd. Výsledek: Dva z těch pánů jsou v těch "nešťastných" manželstvích ještě teď, po 19 letech. A ten poslední se nakonec po 10 letech, během kterých s mámou žil, rozvedl a teď jsou s mamkou opravdu spokojený manželé. Nicméně jako návod na štěstí mi to moc nepřipadá. V těch příbězích je spousta bolesti, nenávisti, lží, smutku. A děti to samozřejmě taky vnímaj dost silně a rozhodně ne pozitivně.
Máš to trochu posunuté: "Čestný a nesobecký člověk" to určitě není, protože by si tohle prostě nezačínal.
Prostě ženáči, natož s malýma dětma, nee. To je za mantinelem. Krom toho, pokud si dokážeš dát odstup, tak uvidíš sama za rok dva tři, jak to s tou jeho čestností a nesobeckostí vypadá, sázím boty, že ne tak žůžově, jak to dnes vidíš a asi budeš vývojem jeho života zklamaná.
A i kdyby to byl muž snů (jak může být, když tohle dělá ženě, kterou miloval, má s ní děti, ona mu dělá zázemí atp...) a pro Tebe ideální, tak prostě smolík, potkali jste v době, kdy už není volný, není k mání. Když to ustojíš, a rozhlídněš se zpětně, zjistíš třeba, že máš doma někoho dost lepšího a další milenka nebo manželka tohoto někde pláče s miminem.
Manželku neznáš, její verzi jsi neslyšela. To, co popisuješ, říkají všechny milenky, zčásti si omlouvají svůj postoj, a ještě více je to oblíbená rozprávka záletníků. A pokud náhodou milenka uspěje a založí s ním rodinu, tak chodí plakat kdekomu na rameno těhotná, že jí v tý době její muž zahýbá.... Jakej je darebák... A co čekala? S ní dělal to samý svý předchozí ženě a ona byla tou, kdo to dělal taky, a když je v té situaci, hrozně ji to překvapuje.
Chlap bud tohle dělá nebo ne. Takže záleží, koho chceš jednou doma, a s jakou perspektivou.
pravdou je že spousty chlapu vi co chtějí, bud chtejí milenku a od ženy se vzdálí a řeknou to ženě na rovinu a odejde ...a nebo chce obě a v životě neuvazoval nad tím že by od manželky odešel..a pak rozpraví historky typu spím na gauči, nespíme spolu a pod. 😀 má kamoška by mohla vyprávět a kupodivu na gauči nespal a s manželkou jsou stastny dodnes ( s parohy)
Nevím, co je čestného na tom, že má rodinu zatímco se schází s tebou 😉 To s čestností nemá nic společného. Je hodně špatné, když tohle chlap udělá a ještě horší, když ho v tom ty ,,podporuješ". Můj názor. Ale dneska je tohle in. Představ si, kdybys byla na místě jeho manželky a matky jeho dětí. Předpokládám, že ona o tom neví, ale pokus se do té situace vžít. Hodně štěstí ti přát nebudu, to spíš jeho ženě, aby se to nikdy nedozvěděla a nebyla nešťastná.
K tomu, jestli je to případ "naivní milenka" nebo "výjimka potvrzující pravidlo" se vyjadřovat nebudu, ale chci odpovědět na dotaz na konci příspěvku.
Naši se rozvedli, když mi bylo 12/13 let. Dodnes si stojím za tím, že to bylo to nejlepší, co pro mě mohli udělat. Mojí mamince to hodně ublížilo, táta odešel kvůli milence, která by mohla být moje sestra (dnes už spolu nejsou, po pár nepovedených vztazích si našel novou manželku, se kterou perfektně vcházím já i moje mamka), hodně se tím trápila a já s ní, ale i tak s odstupem uznává, že rozvod pro ni nakonec byl poměrně přínosný. Naši se dost hádali, atmosféra nebyla doma nic moc, i přes ty hezké rodinné chvíle prostě nebyli vzájemně kompatibilní. Takže ne vždy je rozvod rodičů to nejhorší, co dítě může potkat - jen to sama nikdy nemůžeš posoudit, obzvlášť, když znáš pohled jen jednoho člena domácnosti.
@nestastnice je jasné, že na tomto fóru budou všechny ženy bojovat za svá manželství jako lvice 🙂. Myslím, že zamilovat se jinde může i čestný a charakterní člověk 🙂. Myslím, že každé manželství se stane do jisté míry stereotypem a vytratí se po jisté době zamilovanost, která přejde v jinou podobu lásky. Řekla bych, že muži jsou na tuto skutečnost citlivější, než my ženy, a pak tzv.ve vztahu strašně" trpí". Mám zkušenost jako podváděná manželka, ale poslední dobou i jako podvádějící manželka. U obou pohlaví je podle mě rozdíl v pojetí vztahu. Když mě manžel podvedl poprvé, začalo to už ke konci šestinedělí! protože ze mě necítil dostatečnou lásku k němu, a to jsem neměla žádné depresivní stavy, či bych byla protivná, jen jsem ho už nestíhala tolik "oprašovat", na což byl zvyklý z ještě bezdětného vztahu. Ale kvůli milence by od rodiny neodešel, vždy když zaútočila, tak vztah nakonec ukončil. (samozřejmě že mi o tom neříkal, ale vždy se to nějak provalí). No a já jsem se do milence zamilovala a byla bych schopná se rozvést. Ale co mě vedlo k tomu vůbec do takového vztahu se pustit, je to, že jsem celkově v manželství nešťastná a mezi námi jako lidmi to nefunguje. Otázkou je, jak dlouho jejich manželství trvá, zda-li spolu dokážou jako rodina běžně fungovat, zda-li je ten jejich nesoulad tak fatální. Asi by byla pro mě vodítkem věta, že kvůli dětem by neodešel. Pokud toto řekne chlap, tak to mezi ním a manželkou zas tak vážně špatné nebude. Jak píší holky, sice to bude těžké, ale zaměřit se na sebe a snažit se vybudovat perspektivní vztah se vším všudy.
můžu ti jen poradit to co tu psalo už hodně holek, seber se, odejdi jinam a najdi si svobodného, nebo aspoň neženatého muže, se kterým budeš šťastná, moc ti to přeju. Mám v práci jednu kolegyni, která je tam prý od 18-ti let, začala se tam stýkat s jedním ženatým mužem, ohromně si rozuměli, pořád se spolu smáli, udělali hodně práce, byli taková sehraná dvojka. Ale on se nikdy nerozvedl, žije stále se svojí ženou, ona si myslí, že o jejich vztahu nikdo neví, je jí 42 let, je sama, bezdětná, bez perspektivního vztahu, žije s rodiči a v práci tráví hodně času. Ten dotyčný je již důchodového věku a žádnou perspektivu to pro ni nemá. Ona je vitální, veselá ženská, které by všichni moc přáli "normální" vztah, ale obávám se, že jí "není pomoci"......tvrdí, že je spokojená a neměnila by......
Cestny a nesobecky clovek nedela z partnerky, se kterou dobrovolne svazal svuj zivot a dobrovolne s ni ma dve deti, debila.Problemy se maji resit tam, kde vznikly-doma a ne utekem a mimomanzelskym vztahem.Tohle neni zadne umeni, jen neschopnost resit vlastni zivot.
To je opravdu clovek hodny obdivu, zvlaste ty stokrat omlete fraze, pan jen nema koule se postavit pravde celem a udelat radikalni rozhodnuti.
@melodygirl jistě že zamilovat se může i charakterní člověk, ale má pak přeci jeden vztah ukončit a ne ubližovat a hrát to na obě strany. Zamilovat se jinde a lhát a podvádět jsou dvě rozdílné věci. Já to zažila z pohledu podváděné manželky v těhotenství a větší hnus neznám, rozpad snů, hodnot, všeho. K tomu mohu říct jen to, že manžel a ta milenka mají možnost volby a svobodně vědí co čeho jdou. Přijde mi pak úsměvné, že "fňukají", kdežto manželka nemá možnost si vybrat a často je to právě ona kdo přichází úplně o všechno a ať se manželství zachrání nebo ne, ponese si v srdci velké zranění.
A myslím, že to podvádění dost o člověku napoví, o jeho neschopnosti problémy ve vztahu řešit s partnerem a radši uteče jinam. Vztahy podvádějících mají totiž často stejný průběh: velká láska (je to samozřejmě jen zamilovanost která s láskou má pramálo co dělat), která postupně vyprchá a k tomu problémy všedního dne a už zase mažou jinam...pak se takový člověk ve stáří může ohlédnout kolik zraněných lidí po sobě nechal včetně svých vlastních dětí...
Můj manžel měl milenku, jí tvrdil jak je nešťasný, jak je se mnou jen kvůli dětem a majetku a mě v tu samou dobu tvrdil jak krásné manželství máme... jak to dopadlo??? Milenku časem opustil...nabažil se... a je "jen se mnou".. jenže teď už je manželství doopravdy v troskách. Po obyčejném manželově zpestření zbyla jen zkáza a nešťastný lidi. Být tebou nechám ho být, dřív než ti zlomí srdce a zničí rodinu úplně. Pokud by byl nešťastný už dávno by od rodiny odešel. Věř, že on nerezignoval, jen se chce bavit..
Já stojím na opačné straně řeky, sem ta ´´zlá´´ manželka, vím o vše co dělá, jak jezděj na výlety, kam chodej atd. a je to fakt hnus a přitom se mnou muž spí, je v ložnici a odejít od nás nechce, hlavně od malý, takže moje rada zní, vys.... na něj, pokud neodešel do teď, tak neodejde, ubližuješ sama sobě a hlavně jeho ženě, která to stejně ví (vždycky to víme) a kvůli dětem mu dává čas, jestli se mu uklidněj trenky
Abych mu nekřivdila, nikdy si přede mnou na manželku nestěžoval. Prostě jsme o ní vůbec nemluvili. V poslední době začal být čím dál smutnější, několikrát jsem ho našla, jak sedí někde zalezlej z hlavou v dlaních. Nechtěl mi nic říct, že mám prý svých starostí dost. Pak jsem z něho vytáhla, že s manželkou proběhla debata na téma rozvod či ne... V téhle chvíli mi přišlo, že se rozhodl zachovat nesobecky vůči dětem, napsala jsem to na začátku hodně nešťastně. Ať tak či tak, na situaci to bohužel nic nemění. Holky, máte všechny pravdu, už nechci řešit, jestli mi říká pravdu nebo na mě něco hraje, už jsem na pokraji sil. Poslední měsíc neřeším nic jiného, chvilku vyhrává rozum, chvilku srdce, připadám si jako blázen. Každopádně si za to můžu sama a jediné řešení je odejít. Děkuju všem, které se ke mně zachovaly hezky, i přes to, že je jim tohle téma nepříjemné.
@malaveverka ano, to je ideální představa, že problémy by se měly řešit nejdříve ve stávajícím vztahu, vzah případně ukončit a začít nový. Ale vše není tak jednoduché a černobílé, důkazem je, že nevěry vždy byly, jsou a budou, bohužel. Kdo se do podobné situace nikdy nedostal, těžko se mu soudí
@nestastnice Zacni myslet trochu sobecky jen na sebe.Co timhle "vztahem" ziskavas, jakou v nem vidis perspektivu?Chces sebe a svuj zivot, nebo dokonce i rodinu, obetovat muzi, ktery tu svou stavajici neopusti?Ver, ze casem to preboli a poznas nekoho, pro koho budes ty ta nejdulezitejsi.
Mozna opravdu neni stastny, ale je blahovost domnivat se, ze ty mu ke stesti pomuzes nebo ho zachranis.To musi vyresit pouze on sam, ty mu muzes byt maximalne oporou.Na me ta jeho teatralni gesta moc dobre nepusobi, myslim, ze se v tobe snazi vzbudit litost, pripoutat te k sobe...
Mysli na sebe, zaslouzis si vic, nez osamocene vecery plne premysleni, co by kdyby..Ted mas jeste moznost vycouvat, za par let citove investice a cekani to pujde nepomerne hur.
@nestastnice jak píše @halina0101 . A já i přidám druhou možnost, abys pochopila že i ta by pro tebe nebyla výhra. Představ si že svou ženu opustí. Jsi připravené na pohrdání okolí? Co tvoji rodiče, byli by pyšní na svojí dceru, že někomu rozbila rodinu (jasně, je to věc chlapa, ale svezeš se taky)? Jak by asi uvítali tvého "přítele"? Jasně, cizím lidem je do toho prd, ale ten tlak bys pocítila. Jsi připravená na to, že až bude mít víkend s dětmi tak ty u toho budeš? Cizí děti, které ti asi dají sežrat, žes jim rozbila rodinu? Jsi připravená, že peníze z vašeho rozpočtu půjdou taky na alimenty? Nevrtal by ti v hlavě červíček jestli ti to taky neudělá? A budeš vědět, že ani malé děti ho nezastaví? Odpověz si i na tohle...jasně, může to být echt láska, která vše tohle překoná, ale v tomhle ti radím vykašli se na to, najdi si svobodného, ideálně bezdětného...
@melodygirl myslím, že tu nikdo nesoudíme, píšeme tu všichni jen rady. Jen se mi líbí, že pak každý nevěrník si najde svou omluvu, ona byla taková a taková nebo on nedělal to a to, život není černobílý atd. To určitě ví i ten podváděnej, kterýmu nevěra přinese do života taky spoustu "barviček".
@nestastnice Nikdo ani jednomu z vás do hlavy nevidí. Ty se s největší pravděpodobností trápíš, protože ho miluješ a jsi přesvědčená o tom, že byste byli ideální pár a váš život by byl zalitý sluncem. A třeba by opravdu byl... On se možná taky trápí, třeba mu přerostlo přes hlavu a troufám si tvrdit, že lhostejná mu určitě nebudeš. Nebo to bere jako flirt a prostě to umí sehrát. Nikdo jiný než on to ale říct nemůže, nemáme ani jedna tady křišťálovou kouli. Za mě (a to mám s Tvou situací bohaté zkušenosti) mi fráze "neodejdu kvůli dětem" zní jako výmluva. Ano, chlapi svoje děti milují, i když s nimi nejsou tak často jako mámy, a ano, vím, že těžce nesou, když s nimi nemohou být a je s nimi místo toho někdo jiný (a věř, že tohle by mu došlo až mnohem mnohem později, jako spoustu dalších věcí), ale pokud by Tě opravdu miloval, nezavrhoval by to. Netvrdím, že by už byl pryč, protože ať mají manželství jakékoliv, ze dne na den se z takového svazku prostě neodchází a snadné rozhodnutí to není, ale minimálně by to měl být schopen připustit - pokud jsi pro něj tak osudová...
Mám jedinou radu - pokud nejsi šťastná, odejdi od něj, skonči to. Vypni se messenger, neodpovídej, neber telefony. Řekni mu, že ut to takhle dál nechceš a protože on nechce odejít, nemáš na výběr. Netlač na něj, nedávej ultimáta, nedělej scény, nemsti se. Pokud o Tebe bude stát, postará se o to, abyste byli spolu, protože mu dojde, že bez Tebe nemůže žít a nestačí mu mít Tě nablízku (trochu usurpátorské, mimochodem, já kvůli Tobě život nezměním, ale Ty mi buď po ruce, kdybych si to rozmyslel...?). A pokud to tak nemá, budeš mít možnost začít znovu, třeba i v nové práci, bez dohadů s jeho ženou, vlastními rodiči a třeba i vlastní svědomím... Opakuj si - Ty nemůžeš prohrát 😉
@melodygirl Myslim, ze nikdo nesoudime... a spousta z nas v podobne situaci byla a prave proto na to mame nejaky nazor 🙂
@ev13inka jestli mohu radit, nečekej až se mu uklidní trenky.. nebo alespoň nečekej moc dlouho. Já čekala příliš, dělal mi tolik ošklivých věcí a já stále čekala.. ale přestávala ho mít ráda. A když pak jednoho dne přišel s tím že je vůl že chce nás tak mě už to bylo jedno, nemilovala jsem ho. A ano.. teď jsem to já kdo by rád odešel... Takže vydržet ano, nevzdávat to hned, ale nečekat moc dlouho :(
@malaveverka ano to já jsem si po porodu také pěkně vyžrala, ztratila jsem spoustu iluzí a zhroutila se mi představa o šťastné rodině. Ale jde o to, jak se s tím člověk dokáže do budoucna vyrovnat, netvrdím, že cesta byla lehká a krátká, ale lze to 🙂

podle mně na vlastní štěstí rozhodně nerezignoval, vždyť se má zatraceně dobře, má manželku, dvě krásné děti, milenku, která ho zbožňuje... co víc si může chlap přát? jenom v kůži těch dalších čtyř bych nechtěla být