Rodiče stále kritizují bydlení. Jak se bránit?
Krásné MDŽ milé dámy 💐,
poslední dobou přemýšlím, jak je možné, že v mém věku mají na mě řeči mých rodičů takový vliv...
Jsem z toho krapet rozmrzeláa i když se snažím prosadit si svou, je to prostě špatně...
Dneska mi stačila věta, co můžu furt v bytě dělat... Rodiče mají barák a kdo nemá barák se prostě podle nich fláká... Bylo to tak vždycky. Však já bych měla ráda barák, ale už 2 roky čekáme na změnu územního plánu... Mrzí mě tyhle řeči... Přes týden jsem na dvě děti sama, chlap jezdí v pátek odpoledne a odjíždí v neděli. Každou neděli k nim jezdíme na oběd, pokud neprijedeme je zle, nebo když jim jeden víkend nechceme půjčit malého, to samé... Je zle, tónem jakým s námi mluví, si přijdu jako když nemám občanku...
Sami nepřijedou, protože mají moc práce, byly tu naposledy minulé jaro, když se narodil druhý syn a od té doby vůbec, pokud nepřijedu já, tak bychom se snad neviděli a mohla bych za to samozřejmě já... Je mi z toho ouzko.
Kolikrát bychom s chlapem chtěli být doma, jako rodina, jet na výlet... Ale tak nějak to nejde. Už jednou jsem si dupla a bylo z toho takové zle, že to nechci riskovat. Máte to někdo podobně?
Stručné shrnutí
- Rodiče často očekávají pravidelné víkendové návštěvy (konkrétní varianty zmíněné v praxi: „každou neděli“, „každý víkend“) a toto očekávání může výrazně omezit čas mladé rodiny pro společné aktivity a odpočinek.
- Praktická řešení zahrnují nastavení jasných hranic a konkrétní frekvence návštěv (např. 1× za 14 dní nebo 2× měsíčně), důsledné říkání „ne“ a případné společné rozhodnutí s partnerem o nové návštěvní režimu.
- Psychoterapie nebo práce s psychologem se uvádí jako užitečná podpora pro posílení asertivity a zvládání konfliktů s rodiči; krátkodobé odcizení (dny až měsíce) je běžná riziková reakce při zavádění hranic.
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit hranice s rodiči, kteří očekávají víkendové návštěvy každou neděli?
A: Oznámit jasné pravidlo s konkrétní frekvencí (např. „budeme jezdit 1× za 14 dní“ nebo „2× měsíčně“) a důsledně na tom trvat; připravte se na počáteční urážky nebo odmlčení a nezapomeňte na jednotný postoj s partnerem.
Q: Pomůže psychoterapie při prosazování hranic vůči rodičům?
A: Ano, doporučuje se vyhledat psychoterapii nebo dobrého psychologa jako nástroj k nácviku asertivity a zvládání rodinných konfliktů; v diskusích to uživatelé podle zkušeností popisují jako „běh na dlouhou trať“.
Q: Co dělat, když rodiče používají manipulaci typu urážení se nebo tichého odmítání komunikace?
A: Strategie je oznámit změnu bez vyjednávání („oznamit, že nebudeme každou neděli jezdit a neotevírat diskuzi“), opakovaně trvat na hranicích a akceptovat, že dočasné odmlčení může trvat týdny až měsíce (v praxi zmiňováno „skoro čtvrt roku“ nebo „8 měsíců“).
Q: Jak vyřešit konflikt, pokud partner ustupuje rodičům a nechce hádky?
A: Domluvit si společný plán a jednotný postup, aby partner aktivně podporoval nové hranice; konkrétně navrhnout frekvenci návštěv a rodičům to oznámit společně.
Q: Jak kompromisně vyřešit situaci, když mají prarodiče „velkou zahradu a vyžití“ pro děti?
A: Nabídnout konkrétní kompromisy, např. krátké odpolední návštěvy v týdnu, víkend jednou za 14 dní, nebo letní návštěvy kvůli bazénu a prolézačkám, přičemž úprava frekvence zohlední rodinné priority a čas otce doma.
Q: Může omezení návštěv poškodit vztah s prarodiči natrvalo?
A: Omezení může vést k dočasnému odcizení, ale mnozí zmiňují, že pokud rodiče vztah skutečně chtějí, po čase obvykle respektují nastavené hranice; trvalé ochlazení je možné u rodičů, kteří odmítnou změnu komunikace.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rodiče často tlačí na pravidelné víkendové návštěvy a to může být pro mladé rodiny vyčerpávající.
- Nastavení jasných hranic a omezení frekvence návštěv (např. 1× za 14 dní nebo 2× měsíčně) je doporučované řešení.
- Psychoterapie nebo práce s psychologem se považuje za užitečnou podporu pro naučení asertivity.
Sporné názory
- Někteří doporučují být tvrdá a trvat na hranicích i za cenu dočasného odcizení; jiní radí hledat kompromis, například návštěvy v týdnu nebo častější, ale kratší návštěvy.
- Někteří vidí pravidelné pobyty u prarodičů jako hodnotné (vyžití dětí na zahradě, bazén, prolézačky), zatímco jiní považují časté návštěvy za promarněný rodinný čas.
Otevřené otázky
- Jak nastavit hranice tak, aby nedošlo k trvalému poškození vztahu s rodiči?
- Jak zapojit partnera, aby společně podporoval nová pravidla návštěv?
- Kdy přejít od individuální terapie k rodinnému poradenství nebo mediaci?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
psychoterapie, psycholog, asertivita, nastavení hranic, oznámení bez vyjednávání („oznamit a neotevírat diskuzi“), tichá domácnost / odmlčení jako strategie, přerušení kontaktu (dny až měsíce), ekzem (uváděn jako psychosomatická reakce), autismus (uvedeno v kontextu rodinného napětí)
Místa a osoby
žádné
@cuuza Musím, jinak se z toho za chvíli asi zbláznim... Je to asi měsíc, jsme tam nějak 3 týdny (víkendy) nebyli, ale protože oni covid, dětem nějak nebylo dobře, Joo furt něco a byli jsme tam hodinu a prostě ten tón řeči, který s námi vedli... No děs... Takže tohle ne, to se musí změnit
@katka9184 Píšeš, že jste si rodiče takhle asi naučili, že když se narodil syn, tak aby ho viděli. U nás bylo to stejné, taky jsme chtěli aby si prarodiče vnouče užili. Navíc moje mamka mi první dva měsíce po porodu opravdu hodně pomohla. Jenže najednou to začalo sklouzávat k tomu, že se mnou jednala jako s dítětem, oznamovala mi, že přijede tehdy a tehdy (častěji než bylo pro mě únosné), vozila jídlo, které nejím a "nutila" mě ho jíst 🙄🙈 Jenže já s vymezováním hranic nemám problém. Takže jsem to utnula i za cenu toho, že byla chvíli uražená. Jsem dospělá a nenechám se vmanipulovat do pozice, kdy budu skákat podle rodičů.
@katka9184 Rázně bych tenhle režim utnula. Tátu si děti nemůžou ani pořádně užít za ten den a půl, o času tebe na manžela ani nemluvě. Celou sobotu se staráš, vaříš,...a pak v neděli místo společného oběda doma jedete k nim. Aby byl klid? Ani náhodou, tvoje rodina tím ztrácí důležitý čas pohromadě. ( Mám na mysli tebe, manžela a děti.)
@michaela666 Jsem si toho právě plně vědoma, ten čas je opravdu příliš krátký a pak mi přijde, že se možná i odcizujeme.
@katka9184 Tenhle přístup "vím že to třeba myslí dobře" je cesta do pekel. Takhle budeš jejich chování k tobě akorát omlouvat a nebudeš mít odvahu si žít podle svých přání, abys náhodou nenaštvala rodiče. A že tam jezdíte vy, tak ať přijedou i oni k vám ne?
@klokanka31 Jo, to bych byla ráda, zvu je furt, ale oni nemají čas. Vymlouvaji se na práci a že nic nestíhají, ze táta jezdí dlouho z práce... (doma je ve 4)...tchyně k nám taky jezdí a to končí v půl 4 a než se sem dostane je půl 5...
Máma konci ve 2 a nepřijede ani náhodou 🤦♀️.
@katka9184 To je jak u nás, jednou že táta dělá a přijde unavený, pak se jim zas nechce, že je zima nebo prší...přitom oni to mají autem 2 minuty cesty 😊
@klokanka31 nejlepší je, že když už měli přijet třeba přes svátky, tak nepřijeli, protože bylo náledí... Ale my k nim jezdíme, ať chumelí, je náledí, atd... Do práce taky v tom počasí jedou, ale k nám ne... Pak už si z toho děláme doma i srandu
@klokanka31 Jo, to jsem taky říkala, že to taky začneme příští zimu praktikovat
Jste na nich nejak zavisli? Financne, hlidani deti...pokud ne,tak proc vadi,ze by se vam nekolik tydnu neozvali? To by vlastne byla vyhra,ne? Myslim,ze tam hraje roli jejich ego a pocit,ze jsou rodice a vy musite porad poslouchat. Pokud jim date najevo,ze toto uz nehodlate tolerovat,ono je to prejde. Mozna pak prvni navsteva po delsi dobe bude napjata ale pokud by zase zacali v podobnym duchu,staci zase upozornit,ze vy tam jezdit nepotrebujete! Paneboze,jste rodina, taky spolu musite travit cas osamote! Pokud nebouchnete do stolu vy, tak proc ne manzel,tomu to nevadi??
Ja treba byla pod podobnym vlivem mamy od 13 do 27 let. Musela jsem ji volat kazdy den ve 20:00. Byla hodne v praci a kontrolovala me. Na zakladce bychto chapala. Na stredni uz to obtezovalo a na vysoky uz to bylo trapny. Jak ja se stydela,kdyz jsem se vzdy ve 20h musela odporoucet a jit telefonovat. Az 2 roky po skole,co uz jsem bydlela s pritelem jsem to jednou nevydrzela,kdyz me servala,ze volam o 5 min pozdeji. A rekla ji,jak me to obtezuje. No byla strasne urazena asi 14 dni. Pak mi musela kvuli necemu zavolat a vyrikaly jsme si to. Od te doby me zacala respektovat jako dospeleho a ne jako dite. Bylo to drsny ale nutny. Uz je to 10 let ale od te doby super a ikdyz se neozvu treba tyden,tak je v pohode,chape ze mam rodinu a 2 deti,o ktere se musim starat.
Myslim,ze psal nekdo vyse: rodice si k vam dovoli jen to,co vy jim dovolite. Odstrihnete pupecni snuru a prestante byt dite. Hodne stesti! Vim,ze to neni lehke!
@katka9184 necetla jsem vsechny prispevky, ale rada prispeju do diskuse 🙂 ja bych se mohla pod vse prakticky podepsat! Nasi maji tez barak, ja s rodinou bydlim v byte. Lidmi, kteri bydli v byte bezne opovrhuji, hlavne temi z panelaku (my mame aspon predzahradku a byt v novostavbe, to jeste jakz takz jde..). Nicmene v soucasne dobe jsou nakonec asi radi, ze nemame dum, protoze jinak bysme jim nejezdili moc pomahat na zahradu a s praci okolo domu, o vikendu bysme delali urcite na svem. Vubec celkove nasi pomocnou ruku berou dost automaticky, radi pomuzeme to jo, ale uprimne si myslim, ze tu povinnost uz davno nemame. Ne ze bych nasim nemela byt za co vdecna, ale ja nerozhodla o tom, ze misto plynu budou topit drevem.. co se tyka nejakeho direktivniho pristupu, i ten stale resime. Myslela jsem si, ze postupem casu to bude lepsi, ale rekla bych, ze to je spis opacne. Z manzelovy strany tyto problemy neresime vubec, tam neni starost vubec o nic, tem je vse uplne jedno. Idealni by to bylo tak nejak mezi temito dvema pristupy 🙂 jo a ani k nam nikdo nejezdi, to my se musime sbalit a cestovat. Driv mi to ani nevadilo, ale v posledni dobe to dost omezujeme, pokud to vylozene neni nutne, nejezdime nikam. Zkus navrhnout, ze byste jezdili treba jednou za dva tydny. Pokud vyuzijete volny vikend i k nejakemu vyletu, bylo by to jen dobre 🙂
@lpch To je skoro identické jako naše situace. Neříkám, my také rádi pomůžeme, vesměs co se dělo kolem baráku, takové ty velké hurá akce, tak na všem jsme se podíleli bez řečí i my.
O tu práci mi ani tak nejde, jde mi o princip a způsob jednání s námi jako takovými a nejvíc o tu samozřejmost, že tam prostě musíme každý víkend být...
Joo, je to fajn, dáme si oběd, posedime a tak... Ale prostě ten čas chceme trávit jinak a právě s přicházejícím teplem chceme vyrážet za výlety, procházky doma, učit děti na kole, bruslích, atd... Jenže tímto stylem by na to nebyl absolutně čas a to nechci. Chci se věnovat dětem a rodině naplno.
Bohužel takových hurá akcí si naši naplánovali na letošek více než dost... Jsem na to vše sama zvědavá, jak se ty rodinné vztahy budou vyvíjet, snad dobře
Ještě jednou holky děkuji za utvrzení se, že je na čase stanovit si v rodině priority. Ten krok musím udělat sama, bude to těžké, ale musím... Takže ještě jednou díky za rozsáhlou diskuzi a přeji hezký zbytek večera 🌛

@katka9184 Vůči rodičům ano.... Zvladáš sama se starat o dvě děti, chlapa máš jen na víkendy a to rozhodně není jednoduché, za to palec nahoru a fakt to obdivuji ale zkusit změnit nastavení, jak necháš rodiče, aby se k tobě chovali...