Rozpad manželství kvůli koníčku?
Ahoj holky, píšu anonymně, protože nechci, aby mě někdo poznal. S manželem jsme spolu 12 let, 7 let manželé a máme 2-letou dceru. A celý náš vztah řešíme zásadní problém - jeho koníček - snowboard a množství času, který na něm stráví. Je tam klidně každý den, když neprší, průměrně 6 hodin, celou zimu - bydlíme přímo v lyžařském středisku. Do práce normálně chodí, našel si takovou, aby mohl snowboard bez problémů provozovat v tomto rozsahu. Než se nám narodila dcera, bylo o moc lehčí mu to tolerovat, i když, vždy ke konci zimy už jsem počítala dny než se "vrátí". Ale teď už to začíná být nesnesitelné, vadí mi to hlavně kvůli tomu, že je podle mě málo s dcerou. Jinak, když je s ní, snaží se, musím říct, že bez snowboardu je perfektní manžel i otec. On mi oponuje tím, že celý zbytek roku je s rodinou a tedy průměrně vzato je mnohem víc s rodinou než na svahu. A ještě, že je to dočasné, že nebude moct takhle snowboardovat do 50, takže chce co nejvíc využít čas, co ještě má... Ale už se kvůli tomu hádáme prakticky neustále...
Stručné shrnutí
- Rodiny, kde jeden rodič tráví v zimní sezóně průměrně 6 hodin denně na snowboardu (sezóna často od prosince do května), čelí častým konfliktům o sdílení péče a potřebě přehodnotit rodičovské priority.
- Praktická řešení z praxe zahrnují plánování konkrétních kompromisů jako střídání času (středy s rodinou, jeden den víkendu), domluvené návraty v konkrétní čas (např. být doma v 15:00) a vyhrazení vlastního volného času pro oba rodiče.
- Dlouhodobé napětí kvůli nevyřešenému rozložení péče může poškozovat vztah; v diskuzi se zmiňují možnosti zmírnění: společné plánování, postupné zapojení dítěte do sportu (lyžování od 3 let, snowboard kolem 5 let) a v závažných případech odborná pomoc (v diskuzi zmiňovaná panická ataka s měsíční hospitalizací psychiatrii).
Nejčastější otázky
Q: Jak domluvit kompromis, když partner v zimě tráví hodně času na koníčku?
A: V diskuzi byly konkrétní návhry: domluvit středy s rodinou a jeden den z víkendu, střídání dopolední/odpolední péče, omezit jízdy na „obden“ nebo stanovit, že bude doma v konkrétní čas (např. v 15:00), a pravidelně si sednout a naplánovat týdenní rozpis.
Q: Kdy může dítě začít lyžovat nebo snowboardovat?
A: V jednom příspěvku bylo uvedeno, že děcko může začít na lyžích ve 3 letech a na snowboardu přibližně ve 5 letech.
Q: Jak získat více vlastního času během rodičovské dovolené?
A: V diskuzi lidé doporučovali vyhradit si konkrétní pravidelný čas pro sebe (např. jeden večer v týdnu jazykovka, 2 odpoledne týdně), najít vlastní koníček a domluvit, že partner bude v těchto časech mít dítě na starost.
Q: Kdy vyhledat odbornou pomoc u psychické zátěže partnera nebo krizí ve vztahu?
A: V diskuzi byl zmíněn případ panické ataky, po které muž strávil měsíc na psychiatrii; při podobných závažných symptomech lidé v diskusi doporučovali kontaktovat psychiatra nebo psychologa.
Q: Kdy je na místě uvažovat o konci vztahu kvůli nevyrovnanému rozdělení péče?
A: V diskusi převažovalo doporučení nejprve vyzkoušet domluvu a kompromis; někteří diskutující považovali za důvod k rozchodu opakovaný a trvalý odpor partnera ke změně, pokud rodina dlouhodobě trpí.
Q: Jak plánovat rodinný čas během sezóny, aby nikdo nebyl „vedle“?
A: Praktické návrhy z diskuse zahrnovaly víkendové rozplánování (sobota koníček, neděle rodina), střídání hlídání při výjezdech, a plánování společných aktivit mimo svah tak, aby byly pravidelné rodinné dny.
Závěry z diskuze
Shoda
- V diskuzi převládá požadavek na komunikaci a hledání kompromisu mezi rodiči po narození dítěte.
- Mnoho příspěvků doporučuje plánování konkrétních dnů/časů pro koníček a pro rodinu a vyhrazení pravidelného volného času pro matku i otce.
- V diskuzi zazněla konkrétní údajová poznámka, že dítě může začít lyžovat ve 3 letech a až kolem 5 let se učit snowboard.
Sporné názory
- Někteří účastníci upozorňují, že partner „byl s tím už před vztahem“ a nelze po něm chtít radikální změnu; jiní argumentují, že denně trávené 6 hodin na svahu je neúměrné a dítě na tom trpí.
- Část diskutujících radí trpělivost a kompromisy (počkat, až dítě bude moci jezdit s otcem), zatímco jiní doporučují pevné vymáhání změn nebo vážné přehodnocení vztahu.
Otevřené otázky
- Jaký konkrétní týdenní plán je udržitelný pro danou rodinu, když je sezóna dlouhá (např. prosinec–květen)?
- Kdy kompromis již přeroste v nerovnost, která je pro partnerský vztah a výchovu škodlivá?
- Jak obnovit důvěru a vztah po dlouhém období hádek a opakovaných neshod o sdílení péče?
Zmíněné značky a firmy
ČEZ, ARO
Zmíněné produkty a metody
snowboard, snow park, lyžování, paragliding, rodičovská dovolená (rodičák), šestinedělí, panická ataka, mariáš
Místa a osoby
ČR, Chorvatsko, Raná, Čerťák, Krupka
prolítla jsem diskuzi, ale přijde mi že tady není špatně jeho koníček, ale to že se neumíte domluvit a situaci hrotíte. Pokud funguje tak jak píšeš, že ráno odejde a večer se vrátí dennodenně, tak je něco hodně špatně. Kdy funguje jako člen rodiny ? Takže ano, ale je potřeba uvařit, dojet na nákup, na výlet, k rodičům, starat se o malou. Takže fajn, domluvíte se že jede dnes po snídani na snowboard, ok, ale prosím bud ve 15 hodin doma, protože potřebuju někam jet . Další den dopoledne půjdeme s malou sáňkovat, odpoledne je čas na koníčky. Sobota super, bude tam celý den, já pojedu na celý den s malou na výlet a v nedeli budeme všichni spolu. Prostě se ho zeptat jak by to chtěl, že potřebuješ změnu, že nebudeš s malou 7 dní v týdnu sama, tak si to rozplánovat aby všichni byli spokojení. Asi jste měli udělat změny hned jak se malá narodila. Každopádně hádkama se to nevyřeší, ale vzájemným respektem. My třeba v neděli sedneme a řekneme si naplánované věci. kdo jde jak do práce, co mají kde děti a co bysme chtěli stihnout - návštěvy, výlety, apod.... A pak může jít manžel klidně běhat obden a já jezdit na kole apod. U dětí se vystřídáme, rozdělíme si je apod.
@petrasipkova1 já popravdě moc nerozumím tomu, že autorka sama píše, jak doma kvůli tomu všemu vyšiluje a chlap na to proste háže bobek
Nejsem zrovna prototyp nějaký semetriky, ale pokud mám s něčím problém a doma tema nadhodim, tak hledáme kompromis
To samé obráceně
Neumím si moc v praxi představit situace, kdy ženská doma chlapa prosi, at tráví víc času s rodinou a on se na to vybodne a dal je následujících 7 dní v řadě v luftě.....
Takže buď to autorka jinak podává tady - chce se proste vypovídat, což chápu a doma si to tak úplně nevyjasnili. Nebo je on fakt sobec....
@irmamala A já jsem si zase naprosto jistá, že za půl hodiny denně se vztah otec - dítě buduje fakt špatně. Za půl hodiny denně to opravdu nebude skvělý táta, i kdyby se stavěl na hlavu.
Vnímám to čím dál víc, jak se vztah mého manžela s našimi dětmi mění, jak roste. A čím dál víc si uvědomuju, jak strašně důležitý v jejich životě a v jejich výchově je.
Navzájem se nijak neomezujeme, ale zároveň si opravdu nejedeme jen to svoje na úkor toho druhého. A to se tady už prostě děje, když to jednomu, tedy té ženě, nevyhovuje. I o tom je vztah, o tom je rodičovství. A ne že chlapi to mají jinak..to je fakt divný argument. Minimálně snad milují svou ženu, ne? Takže by mohli poslouchat, co říká.
Ja bych poradila nez se s nim hadat/prosit/cekat ze se změní, tak si vymyslet vlastni konicek a oznamit mu, ze v tu a tu dobu bude s malou. Ne hlidat, on neni prece chuva, ale starat se, je to jeho dite. A ze se vude rozcilovat? Tak at! Ale proste mu to klidnym tonem oznamit a trvat na tom. Klidne mu to dite do prace privest, aby nemohl utect na svah.
Teď mi někdo olajkoval komentář, tak na mě tahle diskuse vyskočila. A moc by mě zajímalo, jak jste to ustálili a jak to u vás vypadá teď. Jestli se chceš podělit, budu ráda.
Uplne bych se na to nespolihala ze ji bude brat sebou. On je do toho zazranej tak aby ho to dite.nebrzdilo. takhle sice bude na prkne ale nebude.mit tu volnost ze muze jezdit kudy chce...bude stat na miste a ucit dite jezdit-asi zadnej vodvaz
Pokud na něm začal jezdit dřív než jste se potkali, tak bych mu nic nevyčítala. Manžel má koníček, který mu zase zabírá spoustu víkendů, ale měl ho už před naším vztahem a s tím jsem do toho šla.
@rebe ahoj, mezitím se všechno změnilo, přestěhovali jsme se a bydlíme konečně tak, jak jsme si vysnili. Změnila jsem práci a jsem moc spokojená. Manžel si taky našel jinou práci a se snowboardem úplně skončil. O dceru se stará mnohem víc, hodně se snaží. Jediný problém je, že to období hádek, konfliktů a toho špatného mezi námi bylo tak dlouhé a intenzivní, že to zanechalo asi až moc hlubokou stopu a není to mezi námi v pořádku. Snažíme se to spravit, ale momentálně je to 50 na 50...
Teď nevím, jestli spíš napsat to mě těší, nebo to je mi líto. To se ti to namíchalo teda. Každopádně, držím palce, ať to ustojíte, podle toho, co píšeš, máte nakročeno na pěkný život, bylo by hezké mít ho spolu. Přeju, ať vám to vyjde.
@kevi1 mluvíš mi z duše. Já mezi kamarádkami nemám nikoho, koho by naplňovala jen péče o dítě, ale stejně mezi kamarády nemám nikoho, komu by stačilo být táta na půl hodiny denně nebo jenom v létě/když pršů/whatever. Když před deseti lety můj kolega zkracoval úvazek, aby mohla jeho žena do práce, tak mu náš tehdejší primář řekl, že jsme divná zmrdská generace, když chlapi míň pracují a starají se o děti. Tak mu kolega řekl, že bývalý primář jistě byl otec století, když se od něj děti odstěhovali tisice mil daleko a vídají se max. O vánocích.
Podporuju mého muže v jeho v práci i koníčcích (a upřímně si myslím, že poslední rok byl pro sestru ve vedoucí pozici na největším ARO v republice náročnější než většina podnikání), ale stejně tak očekávám jeho podporu. A dostávám ji.