Snúbenec je nervózny a vkuse podráždený

@lautiruska celá já před pár lety 😀 a můj manžel taktéž. Taktéž manžel měl těžké dětství a já jsem byla vždy ta co snášela nějaké jeho výlevy, pesimistické nálady, prostě jsem nemohla žít v klidu protože ty jeho nálady a odsekávání přišlo tak nenadále... Zhoršovalo se to, a já mu vše odpouštěla. Stavěla jsem se do role trpitelky a že on chudáček je asi nešťastný a nechala si vše líbit. Když to shrnu skončilo to hnusným rozchodem z jeho strany (já bych trpěla klidně dál), uvědomnění, zjištění že nejduležitější v mém životě jsem já a pak až ten druhý. Pak jsme chodili i do poradny. Asi na té 7 leté krizi něco je. Osoby se vyvíjí a někdy se vyvíjí spolu a někdy každý jiným směrem... Moje rada tedy je aby si se zamyslela na sebou, co ty chceš, nenadávej, nemusíš za sebe s někým bojovat a hádat se. Ty určitě nikoho nezměníš, to že budeš nešťastná nikoho nezmění, to že tě miluje ho také nezmění. Přestaň měnit někoho a začni myslet na sebe, přečti si něco o závislých vztazích, to mě pomohlo. Prostě se zamysli co chceš a tak mu to dej najevo v klidu, řekni že takto nejsi štastná a nechceš aby to takto pokračovalo a pokud to nepochopí tak od něj odejdi, buď se vzpamatuje a budete na tom pracovat nebo nevzpamatuje a nestálo by to za to... Pokud to neuděláš a budeš stále trpět (jako já) tak do dospěje k tomu že se s tebou stejně rozejde on časem, a ztratíš spoustu času. My máme teď hezký vztah, manžel mi nic nevyčítá, nálady má jen málo kdy, máme vyjasněno a když ne tak vyjasníme. Ale jsem smířená s tím že to tak nemusí být navždy a už nevidím vztah jako jediný osudový a nelpím na tom tak že bych si nechala líbit cokoliv abych vztah udržela.

@lautiruska a mít čas sám pro sebe je taky základ, vlastní koníčky i vlastní kamarády

@kristyn.g ale teda kde nastala ta zmena ?preco teda teraz mate lepsi vztah?co sa na nom zmenilo? co ho prijmalo k tomu,aby sa zmenil?
citala som spustu knih o tom,lipnuti a emocnej zavislosti atd.

@evulina77 tak ale mne to tak nejak ide,ruka v ruke s laskou,ta aktivita,stále vymyslam nejake aktivuty,kino,vyletiky atd,stále som romanticka,az prehnane,precitlivela,a tak.chcem mat taky ruzovy vztah,je to moj prvy chlapec,a ja som tiez jeho prva.tak nemozem za to,ze mi stale chyba a chcem byt stale s nim...ze nemozem bez neho zit,viem,ze je to ista citova zavislost,ale nemozem inak.som nanho prilis zvyknuta.ved som sa snazila aj z aktivity ubrat,ale vydrzalo mi to pouhe dva dni :(:( neviem sa zatat ja...
a nie,nie-ja chcem phd externe a aj na inej skole uz.to uz mam vyriesene,len toto Ing.studium,chcem este denne ukoncit,naco to predlzovať ..

@kristyn.g ja nemam moc kamosek,len zopar aj tie su len v meste,kde studujem,..:( preto nemam nikoho,ani surodenca dokonca nemam,citim sa tak sama proste.

Asi to nebudete chtít úplně slyšet, ale jestli je jen z půlky takový jak píšete, tak bych být vámi vzala nohy na ramena... Znám pár choleriku. Jeden před každou návštěvou a dětmi své úžasné ženě nadával,že jsem měla chuť vyskočit oknem. Další sice nenadava, ale je schopen se za každou blbost urazit a nesmíte se na něj třeba půl dne podívat nebo na něj promluvit. Buďte ráda, že nemáte děti,pak byste trpěli všichni mnohem víc... Představte si jaký to bude otec, až za volantem bude před dětmi nadávat do....., nebo vám,že jste zapomněla koupit pivo, i když vám to připomínal. Přijde mi škoda zůstávat v takovém vztahu, když můžete potkat mezi tím spoustu rozumných můžu...

@lautiruska problém je právě v tom co píšeš " nemůžu bez něho žít" můj manžel to popisoval tak že nebyl vyrovnaný sám se sebou a potřeboval si to vyřešit sám - beze mě, tudíž nejvíc pomohl ten rozchod. Pomohl jemu k tomu si to srovnat a pomohl mě že už "umím žít i bez něj" a paradoxně když umím žít i bez něj tak se nám ve vztahu dobře dýchá. To byl první a hlavní krok, uvědomit si a chtít na tom pracovat, druhý krok byl dobrý partnerský poradce. V našem případě si říkáme že jsem ho měla kopnout do zadku už dávno je možné že by se to vyřešilo dřív, kdo ví. Jenže já své rozchody nikdy předtím nedotáhla do konce. Až pak co se se mnou rozešel on definitivně a já už si uvědomila že zpátky do takového vztahu nechci to cítil stejně že chce mě ale nechce už takový vztahl

tuším co cítíš, nedokážeš prostě odejít i když chceš, chceš i nechceš a prostě to nedokážeš a bojíš se, že byste se pak k sobě nemuseli vrátit, měla jsem to stejně a nechala jsem to dojít až moc daleko a nakonec to udělal za mě on a já skutečně uvěřila že je to definitivní a srovnala jsem se s tím, až pak co jsem se takhle odtrhla najednou můj život začal být tak nesmírně jiný a ta úleva, jaký jsem ho předtím neznala a to i předtím než jsme se k sobě zase vrátili.

@kristyn.g zdá sa mi to az neuveritele,ze ste sa museli az rozist (a na ako dlho?bol iste v kontakte?)a potom ste si nasli cestu k sebe.ze ste mali chut pracovat na vasom vztahu,je to super.bodaj by vam to co najviac vydrzalo!drzim palce
my sme boli roziden ,hned po roku nasho vztahu,ale to som sa ja rozisla,z vlastnej iniciativy,lebo som este bola prilis mlada a neuniesla som jeho rodinne a zdravotne problémy,tak sa mi rozchod zdal najlepsie reseni,ale nakoniec som pochopila,ze to tak nejde,opustit prave v takom stave cloveka,tak som po mesiaci za nim prisla sama.a odvtedy sme sa uz nerozisli.
a preco bol k tebe manzel zly ?ak smiem vediet ?
ze si mu nedala dychat,ci ako to mam nazvat ?moc si nanho tlaacila,ci ?
vam pomohol evidentne rozchod
ja som si povedala,ze rozchod by bol pre mna raz definitivna,kebyze sa rozidem s nim,tak uz viem,ze nikdy by som sa znova s nim dokopy nedala.uz by to bol koniec naprosto,na cely zivot..a za tym si stojim.uz by som sa nikdy nevracala.uz ne.proste.aj keby mozno on chcel,ja ne.
presne tvoj prispevok,11:47 vypoveda o mojom citovom a dusevnom rozpolozeni. tie prve tri dve vety,preto sa citim ako schizofrenik,rozpoltena,nijaka,lebo ma to nici.mam uz z toho aj iste zdravotne problemy a tak.proste to je na dlho,ale nici ma to.dokonca som mala mznost aj odist do zahranicia pocas studia ale ani to som neurobila :(:(:( kvoli nemu ,lebo som nanho naviazana...i ked som si zvedomovala,ze by to bolo istotne lepsie,kebyze odejdem,ale neurobila by som to. (on ked je mesiac na sluzobnej ceste,tak mi tak chyba,ze sa idem scvoknut!.nevedela som si predstavitze by som cele leto bola trebars bez neho. je to priserne,co zazivam..bola som uz aj ja u psychologa pred asi dvoma rokmi,ae nepomohlo mi to vobec,chodila som cele leto k psychologicke,ale nič sa nevyriesilo.

@lautiruska já si myslím že je to právě nějaká forma závislosti a je potřeba se toho zbavit. Ono není lehké a příjemné žít s člověkem který je na tobě závislý, i když ho miluješ pak tě ten člověk vším otravuje. I když se snaží tak je to prostě znát a štve tě to, každý chce vedle sebe sebevědomého člověka, ne kouli na noze (tak mě manžel nazval že jsem byla i když jsem si tak nepřipadala). A taky neříkej nikdy, já si taky říkala že se nikdy nerovzedu a že už bych se k němu nevrátila atd... a pak jsem se musela s tím smířit, že prostě asi budu rozvedená před třicítkou a pak následně sem se musela přestat vyčítat že jsme se k němu zase vrátila. Zkus si přečist čtyři dohody ty jsme si přečetly oba a pomohlo nám to moc. Je to moc těžké! Byli jsme od sebe asi dva měsíce, ale krize trvala asi rok a půl než se to vyhrotilo.

neviděli jsme se asi 3 týdny, bez kontaktu, pak jsem musela řešit svoje věci atd, a navíc měli jsme zaplacenou dovolenou, na kterou jsme nakonec jeli po měsíci a půl že jako kamarádi, ale už to bylo lepší, už jsme byli vyrovnanější a zase to pak jiskřilo.

@kristyn.g aha,takže ste sa takto dali dokopy,už chápem,a čim si ho tak hrozne akoze otravovala ? vies mi to na priklade ukazat ?
neni lahke s tym zit a vyrovnat sa s tym,ale skor z mojho pohladu,ale asi vsetko zapricinuje fakt,ze bohuzial,je moja prva laska,prvy chalna,orvy vztah,nikdy jiny pred nim nebol,takze preto asi na nom tak lipnem...

@lautiruska můj první nebyl ale lpěla jsem stejně... ale máš to asi ztížené. Čím jsem o otravovala? Uplně vším 😀 asi i tím že jsem prostě byla... když jsem přišla pozdě o chvilku někam tak jsem dostala vynadáno že se mám připravit na rozchod a bla bla bla prostě všechno špatně, mohla jsem i za živelné pohromy. Hlavně tedy dostal chronický zánět jícnu, neustálé bolesti a on to sváděl na mě, že ho stresuju že ho ze mě bolelo břicho. No samozřejmě že nebyla vina moje, zpětně je to jasný, jediné co jsem dělala špatně je to že jsem si nechala všechno líbit, nevážila jsem si sebe dostatečně a on mi mohl téměř beztrestně říkat cokoliv a vyčítat cokoliv. Horší je že on si to v tu dobu neuvědomoval, on reálně věřil tomu že jsem hrozná, špatná a kdoví co... Moje přesvědčování, domlouvání, vysvětlování prostě nic nefungovalo. Nemohla jsem ho k ničemu dovést, musel dojít sám.. ☹

@kristyn.g to akoby som citala o sebe a o mojom vztahu.tiez nepomaha domluvanie,presvedčovanie,ani po dobrom,ani po zlom...ale aj ja mam pcoit,ze mu idem na nervy.dokonale..inak by to predsa nerobil.a nehovoril.
hej,aj ja som za vsetko vinna..to je pravda...vy ste kolko boli spolu ?nez ste sa vzali?
ja to naozja mam este o to horsie,ked je moj prvy :(radikalne sa tym vsetko meni od zakladov.a nadaval ti aj skaredsie ?krical po tebe,ci ?ignoroval ta ?alebo ?

prípadne urazal ta,alebo znevazoval ,hádavali ste sa či ?? ? @kristyn.g

"..mám ho rada,lubim ho,sme spolu 7 rokov,mali sme sa strasne radi kedysi,nosil ma na rukách,etraz si kupil domecek v lete,pomaly ho davame dokopy,mal to byt nas domecek ! ked sa vezmeme,mame spolocne spomienky,chodievam k nemu velmi casto do domecku,chodíme splu na ovolenky,vylety...nejde to zahodit len tak vsetko.."

Takže kvůli tomu, že jste spolu 7 let a máte spolecne vzpomínky si chcete vzít někoho, kdo se k vám evidentne chova jak ke kusu hadru?
Základem pro vás by melo byt si připustit, že život rozchodem s nim nekonci. Je i pravděpodobné, že pokud si toto připustite (a začnete se dle toho chovat: "vis, fando, tenhle víkend neprijedu, už něco mám" a naplánujete si něco SVÉHO) ,tak se k vám začne i snoubenec chovat lépe. Ono proc by se snažil, když vás má ochocenou🙂 Btw. domeček koupil on (tj. před svatbou) a "spolecne" ho budete rekostruovat? Hmm

@lautiruska no křičel, nadával, vyhrožoval rochodem, ším možným, sprostý ale moc nebyl... Tak říkal že jsem neschopná atd, prostě asi "normální" hádky... Ale novu už bych to nedopustila, byli jsme splu 5 let před svatbou a toto bylo vyhrocené dva roky po svatbě takže taky po 7 letech... Jinak já jsem taky křičela, taky jsem pak i urážela ale pak jsem se vždy udobřili... no hrůza ale zpětně...

Bohuzel takhle vetsinou zacina domaci nasili, po svatbe se to muze rozjet, za me bych vztah ukoncila

Manželství je o schopnosti učit se žít s chybami druhého. Vadily by Vám jeho vyjmenované chyby v manželství? Dospělí se časem může zklidnit-věkem, ale podstatná změna povahy, nezažije-li něco zásadního, se obvykle nemění.Já jsem též občas vzteklá a omlouvat se víceméně učím za pochodu. A to mám už dospělou dceru, takže mi není už ani 30.Někdy to omlouvání fakt bolí, ale snažím se. 🙂 🙂 🙂

@lautiruska Podle me, kdyby to nebyl vás první partner (a mela srovnání🙂), tak s někým takovym nebudete. Uvědomte si, že "chlapů je jak s*acek" a nemá smysl se dal trápit, když je jasne, že vztah nemá perspektivu (deti s nim si nedovedete představit). Ze by se jeho chování zlepšilo je nesmysl, spíš se ještě zhorší. Mate VS, jdete na PhD, žijte si SVUJ život a vsadím se, že do roka budete zadana a na sedmiletou epizodu si ani nevzpomenete (max. tak, jak jste to mohla tak dlouho vydržet).

@japona je pravda,mylsisi,ze ma ma istou,tak preto sa asi tak chova,ale ja nechapem,ved dobre vidi,ze som pohladna atraktivna mlada baba,ktora nema nudzu o ctitelov,tak nechapem..aj muzi na ulici sa na mna pozeraju a on to vidi,neni slepy,ale asi som ho tak o svojej laske presvedčila,ze uz nema zajem..
domecek kupil on,zo svojich penazi,a ada sa byvat v nom,len trosku to chce mensie upravy.ale ja zatial nemam peniaze,takze vsetko su eho iba jeho peniaze,

@kristyn.g je fajn,ze aspon ta neurazal,a nenadaval tebe.samozrjeme,chapem,ze uz aj ty si mu nadavala pri hadkach a kricala,to ribim aj ja,on je potom urazeny,ze co mu nadavam..tak asi si ma vytocil nie ?mu poviem..aj ked sa vzdy uddobrime v nom to asi je.
ale ja nechapem takym reciam,ake on proste ma niekedy.hrozne hresi.a aj z domu je tak zvyknuty,fakt vulgaarne hresit, a nema preto problem aj mne na hocico zahresit,napriklad " do pi...kde si to zaparkovala to auto "..alebo " krista kd si to dala " a pod...

@japona ja tiez viem,ze je to preto,lebo som nemala dovtedy nikoho,asi sa bojim,ze uz nenajdem nikoho.:( lebo do 18 ky som nemala nikoho a tuzila som mat frajera,ako kazda rovesnicka,a nejak som si ho furt nevedela najst a az prisiel ON )a tiež inak sa divim,akototo vsetko mozem znasat :(

@lautiruska Nic snášet nemusíte. Nedělejte si legraci- po světě běhá plno mužů. Máte ale asi ráda toho svého. Aspoň tak to chápu. 🙂

@lautiruska Pekna chytrá holka v pětadvaceti OPRAVDU sama nezůstane, na to vemte jed🙂 Vsechny zeny v mem okoli, které něco takového resily (i po 30ce, někdy i s ditetem), byly tak do roka zadane. Vzdy se nekdo objevi, kdyz zijete svuj zivot a nijak urputne nehledate. Neříkejte, ze na fakulte nemate nejake sympaťáky?😉 Jen by možná bylo dobre zajít za psychologem, zda nemate sklony najít si podobné pako..

@lautiruska jsem ráda že můj manžel takhle sprostě nemluví on říká akorát vole, do pr, do haj.. atd. Co asertivita, zkus si přečíst něco o asertivitě. Například nepřeji si abys takto se mnou mluvil apod... ale obávám se že ty ho nezměníš, pokud to jde změnit tak to musí udělat sám, ale jestli je prostě takový tak to asi nepůjde

@kika_21 hej,mám,inak by som s nim nebola uz,to mi verte :(:( ale viem,ze je to asi cesta do zahuby,mam taky pocit.
@japona prave,ze na fakulte ich moc neni,studujem taky odbor,kde su same zeny:/ ale o to ani tak nejde,lenze mne sa akosi nikto moc nepozdvaa,som asi strateny pripad :(

@kristyn.g to by som este pochopila,keby tak hovoril ten moj,ale on hovori o dost sprostejsie.ako citas...no ale tak ja v hysterickom zachvate pri hadke,som ho tiez velmi nelichotivo velakrat oznacila :/
viem,ze sa nezmeni,to mi je uz jasne...ako facka

Tak se ho zkuste zeptat, zda by se mu líbilo, kdybyste byla Vy jako on. 🙂
@lautiruska

@kika_21 spytala som sa ho neraz,povedal,ze jemu to je jedno,ze on take veci neriesi,a ze co furt riesim ja.
on akoby bol na vsetky moje taketo otazky uz alergicky a haklivy.
hovori,ze robim z komara slona,ze furt iba precitlivele reagujemze jeho sa to nedotyka,ked mu ja nadavam,a ze co ,ze vlastne som taka ista ako on.

@lautiruska Tak to znám, prostě je asi introvert a z domova nebyl možná zvyklý, že by něco rodiče řešili. Co maminka- jaká byla?

@lautiruska ahojky, neber to prosím zle, opravdu bych ti nechtěla jakkoli ublížit, ale moje jediná rada je UBER! A to radikálně. Působí to na mě, že toho tvého hrozně dusíš. Přes den si píšete dopoledne, voláte si k obědu, pak si píšete odpoledne a večer 2-3 hodiny voláte, k tomu všechny víkendy? Nemyslíš, že je to trochu příliš? Měla jsem přítele (byl to taky můj první, velká láska), byli jsme spolu každou volnou chvíli, rodiče tehdy až děsilo, jak vážně jsme to brali. Potom jsem odešla na vysokou do jiného města, poznala nové lidi, nové prostředí a on se začal chovat fakt jako ta koule na noze. Chtěl, abych ten posr.ný telefon nosila snad i na haj.l a pořád se mu hlásila. Omlouvám se za výrazy, ale i teď (10 let zpátky) to ve mně vyvolává hroznej vztek. Začala jsem na něho být protivná, startovala jsem zbytečně, přesně to, co popisuješ u snoubence, jen ne v takovém měřítku. Po 2 měsících jsem to už nevydržela, bouchla jak papiňák a rozešla se s ním. Pozitivní na tom je, že kdyby tě nemiloval, tak už s tebou není. Ještě to nemáš prohrané, jen to musíš vzít za úplně jiný konec. 😉