Spí s Vámi manžel v ložnici s miminkem?
Holky mám dotaz, jsem krátce těhotná, přišlo to nečekaně, kdy ještě bydlíme v garsonce a manžel je dost proti spát v jedné místnosti s miminkem, že se prý nevyspí do práce. (měli doma malou ségru, která furt brečela,jak říká, takže má takovýto pohled) takže to vidí jako problém....ale mě docela vadí, abychom spali každej jinde a dítě mít někde vedle...takže se ještě do toho chce stěhovat (což je pro mě dost velkej stres...dá mi práci, než si někde zvyknu) a myslím si, že rok a půl by to takhle v klidu šlo. On si myslí že ne a stresuje mě jak stěhováním tak s tím, že přece nebude spát v jedné místnosti.....možná to vypadá jako blbost...ale přiznám se, že mě to dost mrzí a stresuje......jak je to u Vás? Mám to brát jako sobectví od něj ? Prý budu celý dny doma tak co....asi to je jeho pohled takto z rodiny,, ale já nevím co s tím...díky za typy jak to chodí u Vás, jestli se s tím mám stresovat nebo to je takto běžné jak říká on...děkuju
@chris_n tak to ale budes asi umet vic jazyku, daji se z domu napriklad psat clanky, delat ruzne grafiky a pod, pokud si umeleckeho razeni, mit eshop a podobne, da se privydelavat na portalech typu upwork. Ale ja te neznam, treba si ani privydelavat nepotrebujes, doma te to i bavi, jen si potrebujes obcas odpocinout.
Kazda to mame jinak, treba ze ja si odpocinu u prace je asi taky extrem, ale proste sem takova, kazda mame jineho chlapa, ktery ma jinou kapacitu pomahat. Nekteri bezvadne pomahaji s miminkem, jini az s vetsima detma. Nekdy je dobre mit kamaradku, co potrebuje hlidani a hlidat si navzajem a chodit treba na nejake cviceni/krouzek, tech cest sou mraky, jenom hledat a chtit resit, pokud nejsem vnitrne spokojena se soucasnym stavem. Ale pres chlapa to proste de resit jen nekdy navic kdyz se na ne tlaci, vysledek je vetsinou ten, ze toho udelaj doma mnohem min, nez kdyz je doma pohodova atmosfera, pripdne se domovu zacnou vyhybat uplne...
@zandi tak to máte krásné, že se chce manžel podílet, můj razí to, že já přeci budu celé dny doma, tak se mohu přes den krásně vyspat..chápu, že garsonka není ideální, ale mrzí mě předem přístup manžela, já si prostě neumím představit, že budu spát sama a manžel jinde, potřebuju hlavně citovou oporu....a pro mě je ted stehovani stres, jenže on mi řekl, že pokud budu trvat na tom zůstat ještě v garsonce, bude spát půlroku jinde ,jak prej chci:( asi to je tim, ze on ma tu zkušenost s brecici malou ségrou doma a ja nemam,ale segra je něco jiného ne? díky Vám vsem za odpovedi, strasne rada bych byla to manzelstvi,kde u toho chteji byt oba, ale uklidnuje me, ze to takhle není vsude
POkud to aspoň trochu finanční situace dovolí, taky bych zvolila přestěhování do většího. Ono to v garsonce bude stres, i kdyby dítko v noci spalo.
@karlajasmine děkuji i za tento pohled, asi to vychází z toho, že on to doma zažil, já ne a proste to beru stále za citovou neoporu, on to bere ryze prakticky. Kor když je pro nej ještě další věc to, ze dite zatím neplanoval, ani ja a prislo....ale zeny to berou asi jinak nez muzi, i když je neplanovane, tak ty hormony tehotenske vic k mimi připoutají...vůbec si nedokazu představit sdilet loznici sama, proste jsem ten typ, ze potřebuju velmi citovou oporu a nevim co s tim, ale je pravda, ze v garsonce nelze ani zkusit reseni dat vecer spat mimi do spolecne loznice a az se probudi dat jo jinam, protože my tam další oddelenou mistnost nemame...nemuzu se rozhodnout, co je vetsi zlo, ale jestli zjistime, ze opravdu nespi, tak pak se hur stehuje s malym mimi nez ted
jasně že jo....
@luci85 Tak tohle je taky hodně striktní od něj. My jsme se na myšlence, že malá bude spát v pokojíku sama domluvili společně, pokud to nepůjde budu tam s ní a nebo manžel klidně říkal, že i v ložnici to bude ok. Spíš s tím mám problém já, aby se vyspal, ale zase vím, že když bude potřeba bude k malé vstávat tak jako já a nebude mít problém.
No že se za den vyspíš, to je hodně vtipná myšlenka. To je od něj dost tvrdej názor. To že bude spát někde jinde je zase vydírání. Chtělo by se to rozumně domluvit. Chápu, že pro tebe stěhování a zvykání si jinde je stresující, ale vem si, že by vás to stejně jednou čekalo a věř mi že s dítětem, to bude mnohem náročnější, nejen ty ale i dítě si bude muset pak zvykat. na nové prostředí. Jako větší byt v tom s ním souhlasím, spaní pak s dítětem to uvidíte až se mimčo narodí.
@luci85 Já ho chápu (mám lehké spaní), naopak jsem nechápala mého muže, že spal s námi v ložnici 🙂 Párkrát jsem ho tedy poslala do obýváku, protože mi vadilo, že ho rušíme, i když tvrdil, že ne. Ale stěhovala bych se hlavně kvůli mimču, nejde jen o noc, ale spí i přes den. Neumím si představit mlčky sedět a čekat až se vyspí (prostě nesnesu někoho rušit). I jsem nejvíce poklidila (provozní nepořádek v kuchyni, prach, praní, atd. ), když děti spaly. Ideálně se přestěhovat hned, ať je ten stres ze stěhování a z nového za tebou (stejně vás to jednou čeká a třeba potom budeš znovu těhotná), stresovat se celé těhotenství a čekat co bude nebo nebude, není dobré pro miminko ani pro tebe. Pokud budete mít více místností, můžete se potom zařídit dle situace. Kompromis, zkusit spát všichni spolu, když to nepůjde, může partner spát jinde.
@luci85 Zkus to nebrat jako ze te nebude citove podporovat, ale spis ze je fakt praktictejsi mit vic misnosti. Domluv se s pritelem tak, ze pokud mimco v noci moc brecet nebude a bude klidny a spavy, tak ze bude spat s vama, pokud zjisti, ze to proste nejde, tak aspon bude mit tu moznost obcas spat v jine mistnosti. Chce to proste kompromis 🙂 Treba o vikendech bude spat s vama, pres tyden mimo.
Jinak ale fakt se bude hodit mit vic mistnosti.. treba moje miminko pres den vsechno rusi, tak jsem rada, ze ho muzu dat spat do loznice a sama se zavrit v obyvaku, zapnout chuvicky, mluvit s navstevou, dat si kafe, uklizet... V garsonce bych sedela tise jako myska a cekala az se mi dite vzbudi... to fakt moc nepujde 🙂 Budes mit lepsi se stehovat ted, nez potom s miminkem... a pritel to vezme jako vstricny krok od tebe a o to vic te pak urcite bude podporovat.
@luci85 To je trošku tezsi no ☹. Ja osobne bych se prestehovala a zkusila se domluvit na tom, ze budeme spat vsichni 3, kdyz bude miminko fakt hodne plakat tak bych sla spat vedle. Manzel musi byt oporou to je jasny, ale zas na druhou stranu pokud by se nevyspal a v praci se to projevilo tak to muze ovlivnit napr.vypoved a jako rodina budete na tom financnr hur. Chapu, ze dite mate spolecne, společně se musite podilet na vychove, ale jednou kdyz uz budu na materske tak prece nemuzu chtit aby to bylo 50:50. Mam skvelyho manžela, kterýmu by to nevadilo, ale ja bych si prisla jak sobec. Jednou ta materska je aby se jeden z rodicu venoval dítěti a staral se o nej, tak nevidim duvod proc po tom kdo pracuje jeste chtit aby se zapojil na 100%. Reknu priklad: mam praci v kanclu, sice dost psychicky narocnou, ale fyzicky ne. Kolegovi se narodil malej, byl dokonaly tata, spal s pritelkyni a vstaval take k miminku a starali se společně, po 2 mesicich byl jak zombie, usinal za pc a dopadlo to tak, ze mu sef pohrozil vypovedi pokud bude usinat v praci a nedokaze se soustredit na praci. Jak by pak platili hypoteku? Z cebo by zili? Zacal chodit spat do obyvaku a najednou byl zas cilej, vsichni spokojeni. Myslim , ze je potreba aby manzele fungovali ve vzajemnym souladu. Jestli budeme mit ukricene miminko, tak pujdu na nějakou dobu holt vedle do pokoje a radsi si budu uzivat, ze jak tatinek prijde z prace, vezme ditko na 2-3 hodky, ja si fam slofika, ci si jen odpocnu a vsichni budeme spokojeni a stastni 🙂. Vikendy samozrejme jinak 🙂. Ale musi i tvuj pritel nebyt sobec a nehazet zas vse na tebe...
Za mě tedy, pokud máte možnost se přestěhovat, udělejte to teď, než se mimi narodí.Mám to doma podobně, přítel je zlatej, ale v noci na zabití...V polospánku reaguje...no,nepřiměřeně.A bylo to už i když jsme byli sami bez malé.Takže než mít doma protivného chlapa,tak si raději noční péči o malou obstarávám sama.Jeho to pak mrzí, že byl v noci protivný, ale prostě to tak má, ty prvotní rozespalý reakce.Vyvažují to jiné jeho klady.Nikdo nejsme dokonalý 🙂 Taky mě ze začátku napadalo, že snad malou ani nemá rád,ale je prostě fakt, že maminy to mají jinak a to pouto je tam o 9m dřív, než se prcek narodí a holt každý chlap není od začátku otcem roku a zvlášť pokud má z domu špatnou zkušenost.Ale každopádně je lepší mít tu možnost utábořit se v jiné místnosti.
@magdasan Jo tak tohle je dalsi duvod, proc spime s manzelem oddelene - v noci jsme na zabiti oba :D Ja, slusna, pohodova zenska, jsem najednou v noci nejvetsi krava :D... (ne na miminko, to v zivote ne, ale na chudaka manzela...)
@zandi souhlas. Když se manžel špatně vyspí, tak v práci funguje, protože musí, ale pak nefunguje doma. Jsem radši, když se dobře vyspí, funguje v práci a potom je schopný a ochotný fungovat i doma. To je taková moje sobeckost 🙂
My spime všichni dohromady. Manžel mne objímá a já za ruku držím prcka. Máme 4 měsíční dítě a to spi už skoro celou noc. Moc ty moje kluky miluju🙂
Je pravda, že v garsonce ta možnost odejít, není a to manžela asi fgrustruje.Třeba bude mimi spát, ale to se neví....je fakt, že když ustoupím, on bude zlatej....achjo....ale je pravda, že by mohl on zase pomoct o víkendu nebo spát u nás....prostě to oba vidíme strikně opačně....jeho táta chodil spát odděleně, takže to taky tak razí, ale asi když uvidím, že mimi nespí, tak by mi ho také bylo líto.....to ještě plánuje, že bude chodit si čistit mozek koníčkem(lítáním) ,ale každý má své koničky a třeba když ustoupím a bude víc místností, nebude tak utíkat "lítat" :D ale já asi taky budu chtít vypadnout....neumím si představit být doma celý den s dítětem, těším se, ale nemím si představit být u toho uvázaná 24hod denně takže asi budu muset ustoupit
necetla jsem ostatni prispevky. S prvnim ditetem jsme automaticky spali vsichni v loznici. Syn obcas zaplakal, pokud to bylo horsi, sla jsem ho chovat do obyvaku, ale manzela nikdy nenapadlo jit spat jinam.
Kdyz se narodila dcera, bylo to jine. 4 mesice mela pretoceny noc a den. Z loznice jsem se odstehovala ja s dcerou, manzela by to ani nenapadlo.
Od 4 mesicu dcery spime opet vsichni dohromady s tim, ze v noci se deticky presouvaji k nam. Vse se da zvladnout.
Garsonka je opravdu mala, pokud mate moznost se prestehovat do vetsiho, tak to udelejte. Az bude dite vecer spat, budete radi, ze si muzete v druhe mistnosti v klidu se dnout, povidat, svitit atd.
Manžel s námi v ložnici spal, ale jeho nevzbudí vůbec nic...takže pro něj bez problémů. Naopak mě časem vadilo, že on budí miminko (nad ránem, když má dítě slabé spaní a on se třeba hlasitě převaloval, chrápal... tak jsme vstávali v pět a on v klidu spal 🙂). Ale pokud je garsonka opravdu 1 pokoj, tak si spíš neumím představit, jak budete fungovat třeba večer, abyste dítě nebudili a mohli chvíli normálně fungovat (vařit, povídat si...).
Spi, by me hnal kdybychom spali oddelene, jen asi 3noci jsme spaly jinde kvuli jeho nemoci.
On se vzbudi ale zase spi dal.
@ninive211 My tedy máme s manželem oddělené ložnice a občas jsme je měli, i když děti ještě nebyly. Manžel hrozně chrape a ka ho budim, takže se nemyslíme ani jeden. A navíc má dost náročné povolání, které má vliv i na lidské životy. Takže se potřebuje vyspat. Naše manželství v šlo do kopru, kdyby někdo z nás neustupne trval na neustále společném spaní 😀. Až se vrátím do ložnice, stejně se bude v noci někdo z nás stěhovat 😀. Takhle to ma hodně párů, ale dost se jich to i boji přiznat. Společná ložnice nedělá automaticky spokojeně manželství 🙂.
s prvním dítkem jsme spali dohromady, nyní spí manžel se synem v obyváku a já s dcerou v ložnici, jelikož by se nevyspal ani malej do školky ani muž do práce, bez problémů 🙂 Malej má i nějaký děsy v noci (syn) a pro změnu by i on budil miminko, takže takhle je to lepší
@luci85 mimčo může spát s váma v posteli a bude se v noci kojit a nemusí vůbec plakat a noci můžou být v pohodě, ale ne vždycky. Pokud se přítel chce kvůli dítěti přestěhovat do většího, není za mě sobec, ale realista. Víc prostoru budete potřebovat, budete muset pořídit a mít víc věcí a garsonky bývají malé. Pokud jsi těhotná krátce, máte čas, nemusíte se stěhovat během 14 dnů, ale třeba najdete nějaký větší byt blízko stávajícího bydlení. Zkuste si promluvit s přítelem, ale za mě hlasuji za větší byt a za zdravý rozum. Pokud dítě dělá v noci cirkus a jeden z rodičů musí jít ráno do práce, musí být možnost, kam se jít vyspat...
@luci85 tak rodiče jsme oba dva... přijde mi totálně sobecké, já se půjdu vyspat jinde... pochopila bych, kdyby dítě řvalo tři noci po sobě, tak manžela pošlu, ať se jde vyspat vedle, ale kategoricky tohle prosazovat i před porodem, mi přijde totálně mimo... Já jsem u prvního měla CS a nemohla jsem kolikrát zvednout v noci, jak mě bolelo břicho, tak mi malou nosil manžel.
podle mě je blbost, aby ten, kdo chodí do práce musel být v noci vzhůru, když dítě pláče, protože je taky rodič. Myslím, že po návratu z práce má být s dítětem, mají pak spolupečovat, ale v noci by měl pečovat jeden, který se pak může vyspat během dne, když usne dítě. Nemá cenu, aby byli odrovnaní oba dva. Navíc u dětí třeba kojených a hodně malých prostě jiný člověk než máma na uklidnění v noci nefunguje...
@luci85 S 1.dítkem jsem spala v obýváku přes týden a víkendy jsme spali všichni spolu. Po pár měsících už jsem to neřešila, protože si zvykl, že vstávám já a jeho neprobudil sebevětší křik. S druhým dítkem jsme spali spolu hned, Starší spí vedle v místnosti bez dveří a pláč ji taky nebudil a nebudí dodnes. Zjistila jsem, že pokud nedělá chlap nějakou práci, kdy musí být opravdu ve střehu, jako řidič z povolání, doktor operatér a podobně, tak není potřeba, aby jste nemohli spát spolu všichni. Co se týká většího bytu, tak bych se klidně stěhovala, protože těch věcí co přibyde, než se dítko narodí a pak další po porodu, bude toho hodně, prát a sušit budeš pernamentně, takže sušák bude součástí domácnosti. Moc místa vám tam asi nezbyde. Takže za mě radím stěhovat se do většího. 🙂
@evulina77 Souhlas.. ja v noci manzela k nicemu nepotrebuju, a dite chce akorat prso 🙂
Ještě bych chtěla dodat, že 1. dítko bylo opravdu uřvané a nespavec. Když už to bylo moc, tak jsem šla do obýváku já s miminem. Dokonce měla asi měsíční období, kdy třeba od 4odpoledne nespala až do 1-3 v noci. Partner chodíval spát stejně k půlnoci, tak s ní byl večer než šel spát a já vyspaná ho pak vystřídala, než mimino uslo. Nicméně když věděl, že je o ni postaráno, tak to s ním ani nehlo a neprobudil se. Já byla hotová a naučila se podřimovat i při jejím řevu. Jinak bych asi odpadla.
Já jsem první tři měsíce prakticky nespala - kojení byl fakt horor, takže boj s prsem a odsávačkou, takže celé noci v akci...
Vystěhovala jsem muže do obýváku, aby se vyspal - neriskovala jsem, aby řídil a dělal nevyspaný a já jsem byla taky klidnější, že jsem se nemusela tak moc ohlížet, jestli svítím nebo co dělám.
Ale je celkem možné, že budete mít dítko kliďase, co vstane jednou za noc - kdoví...