Stěhování z domu v 18 letech
Chci se zeptat, je mi 18, doma mám hrozné problémy, nerada chodím domů, sem chodím jen z nutnosti. Naštěstí hádky se za poslední týden dost uklidnili,ale před pár dny, co byl den to byla jedna hádka. Ze školy se nechci vracet domů, jsem na nich finančně pořád závislá kvůli tomu, jak studuji. Tento rok budu dělat maturitu. Ale nervově se na ni nedokážu připravit, nemám tady vůbec energii, kde energii mám a i chuť něco dělat, kam se vracím ráda, je u přítele. Nejsme spolu dlouho, to ano, ale cítím u něj domov a u sebe doma domov necítím. Jenže když bych přišla za rodiči, zda se mohu odstěhovat, tak mě klidně i přikurtují k posteli a nikam nepustí. Začnou nadávat, bohužel i do sprostých slov, už dávno vím, že jsem hlavně u mámy píča, magor, idiot, kurva, apod... Smutnější na tom je, že mi to řekne do očí. Nemohu si dovolit mít já nějaký problém, protože v tomto věku, přeci žádný problémy nejsou, je život bezstarostný apod. Nebo alespoň to říkají. Mám nervy, jako každý v určitém věku má nějaké nervy, já mám nervy ze školy, blíží se maturita, které se bojím, jako čert kříže, což je také špatně. Doma se bojím udělat chybu, každá chyba je něco příšerného, dozvuk mé chyby je hrozný. Je mi to vpalováno do obličeje i několik týdnů, rozchod s mým bývalým přítelem je mi předhazován do dnes. Jak byl úžasný apod. Nesmířili se s tím, že mám jiného. Chci odejít, ale nevím jak, říkají mi ať si sbalím a jdu. Ale pro mne je to hrozně nepředstavitelná situace. Prosím poraďte, nechci odejít za zle, protože vím, že já bych to nedokázala, nejraději bych odešla do Vánoc, nebo hned po Vánocích.. 😔😔 Cítím se doma jako na návštěvě, kde nemohu udělat chybu a nikdy se nikomu nezavděčím 😒
@nightmare09 dej nam pak vedet jak jsi dopadla 🙂
@nightmare09 ahoja, jestli mas rada zvirata, bez do Brna na veterinu. Nejenze budes treba dal od rodicu, ale take budes mit zajistenou budoucnost. Veterina je dobra skola.
@nightmare09 A az se na tu veterinu dostaneš, tak si nech soudne stanovit vyzivne od obou rodicu...
@j.a.n.i ja bych do tohoto asi nesla. Snazila bych se po nich nic nechtit a zvladnout to sama s brigadama. Bude to zaprah, ale taky super pruprava do budoucna. Ze dokaze zvladnout krizovky a vydelat penize, i kdyz je to narocne. Cin vic narocnych situaci zvladne ted, tim mene jich bude v budoucnu povazovat za neresitelne. Navic studenti brigadi i na medicine, takze to lze. Jen se neda tolik kalit. Ale pokud chce studovat lazoplazo a vic kalit, tak at jde na FHS UK. Tam to zvladne oboji s prstem v nose. Jen pak nebude mit zadne uplatneni.
@sudylichozrout rozhodně nechci kalit, popravdě já nikdy nebyla na disko a piju jen na silvestra jednu skleničku😄
@sudylichozrout na druhou stranu maji vuci ni vyzivovaci povinnost tak proc ne?i rodic se kterym dite nezije musi platit po dobu studia alimenty...
@zelenaesmolda ano, maji. Ale pokud se chce odstrihnout a opravdu osamostatnit, je dobre to udelat komplet. Jakmile ji budou rodice davat penize, budou si narokovat poslusnost.
@sudylichozrout nemuzou si narokovat neco,na co nemaji pravo.a nevim proc by mela tazatelka prijit o penize,na ktere ma ze zakona narok...
@sudylichozrout A proc ne, pokud by to byl jeji rozmar a jinak mela doma dobre zazemi, tak at se uzivi sama, ale popisované mi jako rozmar neprijde, tak nevidim duvod, proc to rodicum ulehcovat.
@sudylichozrout Kdyz to bude mit soudne, tak si zadnou poslusnost narokovat nemohou, naopak ona si muze narokovat pravidelne posilani urceneho.
@j.a.n.i presne tak
Já doufám že všechno bude v klidu.. Nechci hádky, nechci nedejbože násilí, chci to v klidu..
@nightmare09 no zatim u vas nebylo v klidu nic jak to tak ctu takze bych s tim moc nepocitala
Já vím, teď jsem se složila příteli v aute... Nemám energii na to se jen učit. Já si jdu lehnout, ale nejde mi spát, poslední měsíc spím nanejvýš pár hodin a to už je co říct.. Nejím. Opět jsem zhubla několik kilo... Já jsme příteli řekla, že pokud budu mluvit stejně i zítra, ve čtvrtek jdu pryč. Bude po sezení s psychologem, kde bych taky viděla. Ale šla bych ve čtvrtek pryč. S tím, že budu potřebovat hype abych nezapomněla proč jdu pryč. Protože já si dokážu připustit, že se mi toto opravdu děje a pořád doufám, že je to jen nějaký zlý sen...
@sudylichozrout veterina v Brně je extrémně náročné studium a není jen tak pro někoho. Tam už je potřeba opravdu na to mít (je ale možné že autorka má). Navíc si neumím představit studovat veterinu anebo medicínu a živit se sama. Já teda byla na kolejích s medikama a času na brigády měli minimálně (rozhodně ne tolik, aby je to uživilo - praxe mají i k prázdninách) a kalit taky nechodili...
@nightmare09 čtu tvůj příběh od začátku, teď mám chvilku napsat. Jako ostatní mi to nedá a hned na začátek ti napíšu, že chování tvojich rodičů opravdu NENÍ normální a v pořádku, bohužel se ale občas vyskytuje. Navíc tím, že s tebou nikdy nebyly problémy si oni možná myslí, že je všechno v pořádku a žádnou chybu nedělají.
Podle toho, jak píšeš se teď vše vyhrotilo... odchod je řešení, ale jestli to jen trochu půjde, zkus to neuspěchat moc narychlo (myslím tím třeba zítra). Klidně se na to upni a zatím si zjisti a připrav všechny možnosti (to by ti mohlo dodat trochu sil). Určitě ti pomůže podpora psychologa (ten kam tě objednali je nestranný, nebo nějaký jejich známý?), v rámci různých měst fungují nízkoprahová, krizová apod. centra, tak mít na ně alespoň kontakt, pokud se bojíš fyzického kontaktu tak mít po ruce číslo na policii (lze volat i netísňově), mít ten účet o kterým nemají ani páru... Jakou důvěru máš k třídnímu učiteli či výchovnému poradci (pokud ji nemáš, tak nic, pokud ano tak až odejdeš s nimi promluv o situaci, abys byla ve škole v bezpečí...) atd, je toho hodně.
Po právní stránce si už můžeš bydlet kde chceš, a rodiče mají i nadále vyživovací povinnost (to je ale o tahání po soudech), každopádně měj v ruce připravený všechny tyto argumenty.
A hlavně drž se a buď silná, máš šanci to brzy změnit, tak držím palce.
A co bude po maturitě, na to je ještě čas, teď jsou důležitější věci 🙂.
@eviicka Je nesranný, teď jsem dostala další zjeb jen protože jsem nechtěla říct komu píšu email... prostě jak jim mám vysvětlit něco, co je složitý a je to ohledně nějakého zařizování? Půjdu zkusit jít za třídní učitelkou.. klidně tohle budu tahat soudem, hlavně že budu mít psychický klid ..
@eviicka Já se nedokážu učit, protože já na to nemám psychicky sílu... a vím že dokud budu tady, tak maturitu neudělám..
@eviicka z gymplu mam nekolik kamaradu lekaru a nekolik veterinaru. A vetsinou si vydelavali jak na studia, tak na mejdany. Rodice treba platili kolej a zbytek si museli vydelat. Ja studovala taky dost narocnou skolu, mela jsem jeste dva obory najednou a taky jsem u toho zvladla brigadit. Ale je fakt, ze me nasi financne pomahali. Kdyby ne, delala bych treba skolu o rok dele, ale zvladla bych to i tak.
@sudylichozrout rodiče jim platili kolej... a taky se měli určitě ti spolužáci kam vracet, kde jim bylo uvařeno, měli někde svoje věci a zázemí. Pokud by se ale autorka odstřihla a šla na veterinu, jak ty ji radíš, tak by nic z toho neměla (pouze u přítele, kterého by ale pokud nejsou z Brna asi šest let téměř pro brigády a školu neviděla...).
Jinak já si při studiu taky na sebe vydělávala a taky jsem měla více oborů najednou, ale neměla jsem tak náročné školy a i když jsem byla na kolejích přes půl republiky, bylo se kam na víkendy i prázdniny vracet.
@nightmare09 pokud ses v tomhle prostredi dokazala prokousat az k maturite tak maturu samotnou uz zvladnes 🙂
@zelenaesmolda ono já to dřív házel adost za hlavu, ted jak je to najednou každý den, tak už to nejde... Proto to řeším.
Jsem krapet unavená a nemyslí mi to, tak jen telegraficky:
- pokud po VŠ byť i trošku koukáš, vyber si, která tě bude bavit, kde je šance, že ji doděláš a kde si aspoň myslíš, že by tě to potom bavilo dělat - jenom s gymplem jsi opravdu v pracovním procesu "k ničemu"
- sama jsem v 18-ti odcházela na koleje, takže blbě hodnotit, ale co si vybavuji, tak u nás se vždycky chodívalo spát tak nějak kolem desáté - pokud jsem zrovna nebyla na brigádě (na hvězdárně) nebo neměla nějaký termín na odevzdání práce (matematické semináře), ale mě asi moc nenapadlo chodit spát moc později - bych ráno nevstala (ale občas jsem si četla s baterkou pod lavicí)
- nevím, zda jsem si zavírala či nikoli, ale asi spíše jenom přivírala, jsem ráda věděla, co se kolem děje, ale bydlela jsem v rodinném domě a tak v pokoji jsem měla od rodičů klid (jiné patro)
- myslím, že odstěhovat se v 18ti na koleje bylo to nejlepší, co mne mohlo potkat
Co se týče aktuální situace - vítala bych na tvém místě to, že ti dokonce domluvili psychologa a jenom pozor, aby ti ho nezačali zakazovat jakmile získají pocit, že psycholog je tvým spojencem a ne že ti říká, že jsi blázen. Rozhodně s ním prober důkladně to, co jsi psala tady - možná by mohl svou "autoritou" zvládnout i to, že by tam přišli i oni a občas věci, které se proberou ve třech, mohou taky pomoci. Ale to uvidíš - on tě uvidí osobně a uvidí víc z tvé osobnosti, než co vidíme tady, takže ti může pomoci mnohem cíleněji. Neboj se mu říct, co tě trápí a počítej s tím, že za hodinu neřekneš vše - psychoterapie je vždy delší proces, ale může být velmi přínosná. Pokud si s psychologem nesedneš, neboj se si najít jiného. Je důležité mít tam někoho, ke komu máš důvěru. A případné věci pak možná i rodičům podávat jako "doporučenou psychoterapii" (třeba chodit se učit do knihovny?).
A jak píšu tohle, tak mě napadlo, že mám z knihovny doma knížku "Nenechte sebou manipulovat" https://www.megaknihy.cz/psychologie/173238-nen... možná by ti taky mohla pomoci. Držím pěsti.
Tak už konečně klid. Jsem odstěhovaná, odstěhovala jsem se v úterý, poprask jako prase, rodiče se chtěli sejít, hráli hrozně na city, což mě mrzelo, ale snažila jsem se, co nejvíce si zachovat kamennou tvář. Bylo mi to líto a celou dobu jsem chtěla brečet. Ve středu jsem šla k psychologovi, ten řekl, že pokud nechci domů, nemusím a mou tam zůstat, pokud se tam cítím lépe, tak ať tam zůstanu. Ten den se opět chtěli rodiče sejít u nic doma. Tak jsme přijeli, bavili se normálně, do doby než jsem řekla, že ale v Tachove zůstanu. Táta neměl daleko k tomu, aby mě uhodil, naštěstí ho zastavovala máma i přítel. A nakonec to dopadlo tak, že já sedím v novém domově, vařím oběd, připravuji se do školy a jsem šťastná, kontakt s rodiči mám, dokonce mi i posílají nějaké peníze, což je bomba, v pátek se uvidíme. Jsem ráda, jak to dopadlo.
@nightmare09 tak to jsem rada,ze to zatim takhle dopadlo.snad to bude dobry ale vyhrano jeste neni,jeste je to porad moc cerstve.informuj nas jak se ti vede 🙂
@zelenaesmolda Vím, že je to ještě čerstvé, bůh ví co se ještě přihodí, snad ale vše bude v pořádku 🙂
@nightmare09 sláááva 🙂 mam za tebe radost
@nightmare09 Hura, mam z tebe radost 🙂 Drzim palce, at se vse obrati k lepsimu 🙂
@nightmare09 Ahoj, nečetla jsem komentáře, tak nevím co už zde bylo nebo nebylo řečeno. Nebudu ti psát, že jsi ,,ještě napůl dítě”, sama jsem měsíc po 19 narozeninách a po maturitě odjela dělat au pair do UK ke třem dětem bez maminky. Po návratu jsem potkala - teď už manžela - za rok se vdala a ve 22 měla první dítě. Teď je mi 29, vystudovala jsem mezitím dvě VŠ a čekám třetí miminko - se stejným tatínkem 🙂).
Jenže, jde o to, že přijít úplně o podporu rodičů, se člověku muže vymstít. Mě naši podporovali - byť ne finančně, protože manžel je o 8 let starší, takže jsme byli v jiné situaci. Vy jste s přítelem podobne staří ? Je to velký risk, proste přijít o tu jistotu ,,mít se kam vrátit, když se to podela”
Na druhou stranu nikdo nemůže vědět jak by se Vaši zachovali - možná by jim to naopak otevřelo oči. V každém případě se příprav, ze pravdu mít budou - v 18 bez jakéhokoliv zázemí se odstěhovat k par měsíční známosti, JE prasteny. Ale třeba to bude zrovna jedna z těch prastenych věci, které vyjdou ;)
Zkus to ale udělat podle svého svědomí, v co nejlepším - i když to nebude jednoduché.
🍀🍀🍀
Božínku lidi jste úžasní!! Ani nevíte jakou mi dáváte podporu, že se to může zlepšit! 😍 Vím že kynologie je strašně těžké ohledně toho uplatnění, však právě se mi líbí ta představa, že bych to dělala volnočasově na objednávku, že bych si tu školu dodělal později a teď studovala něco, co mě také baví. Opravdu jste mi tady dodaly takovou naději, že je atp až k neuvěření, moc děkuju!!!!! 😍😍😍