• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

7. března 2017 
Ahoj holky, uz nejaky cas tady ctu vase prispevky a jsem moc rada, ze v tom nejsem sama. S tchyni jsem mela docela dobry vztah a kdyz jsme oznamili, ze cekame miminko, byli oba manzelovi rodice nadseni. Ale cim se vic blizi TP tak se tchyne chova hur a hur. Vubec nevim, co se s ni deje, neni mi z toho moc dobre, protoze nevim co ji vadi. Nelibi se ji, ze manzel chce jit k porodu, obcas ma prupovidky k tomu ze nemam moc jist, abych to po porodu mohla dat rychle dolu. Asi proto nas prestala i zvat na obed (jsem v 8 mesici a pribrala jsem 10 kg coz mi neprijde tak hrozny) kazdou chvili enjaka jedovata poznamka.... tak ted jsem si ulevila ,jsem rada ze jsem to mohla takhle vyklopit, uff.
27. dub 2007 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj dámy, vidím, že jste na tom daleko hůř než já... naše jediné štěstí je, že jsme se na začátku roku přestěhovali na druhý konec republiky ( blíž k mým rodičům ). Neumím si ani představit, bydlet s nimi pod jednou střechou. Mě stačilo, že nás překvapili 3-denní návštěvou... která se mimochodem protáhla na týden!!! A přijela vražedná kombinace : manželova mamka a babi. A jelikož jsem na nemocenské a manžel je do večera v práci, byla jsem s nimi celou dobu doma já SAMA. To jste nazažily. Ve svém vlastním bytě jsem si nemohla ani otevřít okno...
30. dub 2007 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
masakri:Tak to je sila... :confused: M eani nemluv ta moje tchyne jem hruza uz jsem z ni na masli :angry:
30. dub 2007 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
no fakticky... jsem nechtěla být nepříjemná nebo tak něco, jsem si říkala, klid, jsou tady jen na chvilku... ale fakt se to nedalo!!! stěžovala jsem si jen manželovi. chudák, z jedné strany jsem do něj hustila já a z druhé mu něco tlačily do hlavy ony. ale 3-4 den to nevydržel i on a řekl jim dost důrazně, že jsou tady jen na návštěvě, tak ať se podle toho chovají. to byla úleva. :slight_smile:
30. dub 2007 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj misakri, vis ze je to docela dobry reseni odstehovat se daleko. Obcas me to ted taky napadne, jaka by to pak byla pohoda. Pak hrozi navsteva tak 3-4 dny a je klid. Tchyne ted vola mymu manzelovi ob den, furt neco potrebuje nakup, neco na aute, odvazet, privazet, nakladat, vykladat :unamused: z jedny strany potrebuju od nej neco ja a z druhy jeho mati, to je ted temez na dennim poradku. Chudak, asi si nozky ubeha...
1. kvě 2007 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky leniku... já jsem ráda, že můj manžel si uvědomuje, že je ženatý... vím, že rodiče má člověk jen jedny, ale určité hranice být musí. žije se mnou a né se svoji mamkou... tohle jsme si vyjasnili hned na začátku, když s tím tchýně začala... jsem mooooc ráda, že ji umí usadit. :wink:
4. kvě 2007 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
mi příjde, že některé si neuvědomují, že se jejich synové oženili!!! :confounded:
4. kvě 2007 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ony si to uvědomují,právě proto se vyděsí, že jim chlapeček uniká...odmalička ho piplaly a teď jim ho odvádí nějaká cizí holka s divnými názory a on ji snad ještě poslouchá?! Teď jsem popsala myšlenkový pochod mojí tchyně a myslim že ne jenom mojí...
4. kvě 2007 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu :grinning:

Já mám asi jak to tady čtu anděla :slight_smile: Moje tchyně je pro mě kamarádka,stojí spíš na mé straně než na straně svého syna a moc mi fandí :wink: Je strašně hodná,se vším pomáhá,pravidelně hlídá.Je to fantastická ženská a já si můžu olíznout opravdu všechny prsty na ruce :grinning:
4. kvě 2007 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, to máš naprostou pravdu... :wink:

Andiku, tobě jen tiše závidím a asi nejsem sama :slight_smile: ...
5. kvě 2007 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
misakri,děkuji.Já jsem hrozně ráda,že je taková jaká je.

Než jsme si postavily dům,tak jsme s nima žili v domě,kde jsme my měli byt 2+1 a oni byli nahoře.Soužití bylo super,když jsme se stěhovali,všichni jsme to obrečely :grinning: a to jsme ve stejném městě :wink: Jeho rodiče jsou úžasní,možná je to tím,že přítel je jedináček a ten vztah mezi nimi je moc fajn. :slight_smile:
5. kvě 2007 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,
taky přihodím svůj příběh!taky bydlíme s manželem pod jednou střechou s jeho rodiči...což bych nikomu nedoporučovala:slight_smile:tchán je docela v pohodě, ale tchýně...potřebuje vědět kam jedeme, kde jsme byli, co jsme tam dělali,...no prostě vše, nejhorší jsou ty její dýchánky s ženskýma z vesnice, které se nahrnou k nám do baráku minimálně 2x za týden a tdy vše rozebírají...a co se týká kvůli miminka až se narodí mám strach aby to nebylo ještě horší!Pořád jí všechno zajímá a do všeho se plete, nedávno jsem byla v nemocnici protože se mi odloučilo kus vnější placenty a já jí výslovně říkala, že si nepřeju aby se o tom někde vybavovala tady na vesnici jsou schopni z toho ty drbny udělat, že jsem byla snad na potratu...a ejhle jdu na procházku s manželem a drbny se na nás sesypaly a že jsem byla v nemocnici a prostě věděli přesně to co jsem si nepřála aby rozkecávala...a to je jako s termínem porodu (měla jsem nějaké problémy, o kterých se přece s tchýní bavit nebudu), když jsem řekla termín porodu říkala že to není možné že je to až za dobu, že to měla spočítané jinak a drze se mě ptala zda umím počítat...tak jsem jí řekla, zda umí počítat ona a že to je náš problém, a ona že prý bude vypadat jak blbec (samozřejmě celá vesnice si myslí, že mimnko bude už každou chvíli-jenže ono bude až za 3 měsíce)..........nepřála jsem si totiž někde něco rozkřikovat předčasně...jenže opět neudržela jazyk za zuby....takže za lhářku teď mají všichni mě.............tak tohle je moje kouzelná tchýně!Nezbaili byste jí?Nemáte nějký typ na nějaký míchaný nápoj z nějakých jedů?????:slight_smile: stalo se vám někomu, že po narození miminka to bylo ještě horší?
8. kvě 2007 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
milly 333,
po narození miminka to byla u nás úplná katastrofa. S tchýní nebydlíme v jednom domě, ale v jedné vesnici, kousek od sebe. Ve zkratce: tchýni jsem nikdy nemilovala, ale snažila se ji tolerovat. Mé těhotenství provázel absolutní nezájem ze strany tchýně i tchána, což by mi až tak nevadilo. Zvykla jsem si a zařekla se, že když nezájem v těhotenství, tak i po porodu. Po narození mimča se vše samozřejmě z jejich strany změnilo, děsná ochota, plno rad, i když o to člověk nestál. Nedokázala jsem v sobě ten pocit z těhotenství překousnout, tak jsem zůstala dál netečná. Samozřejmě přístup k dítěti měli, ale nikdy jsem nepřijala jejich pomoc. Všechno vyvrcholilo tím, že moji samostatnost tchyně neunesla. Neuvěřitelným způsobem mě seřvala za všechno: jsem neschopný člověk, matka, manželka. Všechno dělám špatně, nic neumím. Zakázala mi studovat, vyhodila mě z domu. Při svém projevu ale použila víc vulgarity. Budete se divit, ale manžel se mě nezastal. U hádky sice nebyl, ale nevěřil mi, že se to stalo. Tak jsem odešla, i se synem.
Po třech měsících jsme si to s manželem vyříkali a vrátila jsem se. S tchýní se navzájem naprosto ignorujeme,s manželem nám to teď docela funguje, ale přesto je mně tady z toho zle.
11. kvě 2007 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Api,
tak tohle je taky síla, to jsi odvážná že jsi se vrátila!Právě z toho mám strach taky, že po porodu to prostě bude ještě horší, jak jsi psala snažím se ji nějk respektovat a radši od ní nic nechci...jenže ona se vyloženě vnucuje a když to nejde přese mě tak to jde samozřejmě přes manžela!sice máme vlastní soukromí (vrchní patro rodinného domku a vlastní vchod), ale mám strach aby tu pak nebyla pečená vařená, mám ráda vlastní soukromí a né furt nějaké kecy a připomínky jak tohle člověk dělá špatně a jak by to asi dělala ona!
11. kvě 2007 v 18:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, milly my tiež bývame rovnako, máme oddelené poschodia a zvlášť vchod, u nás takisto ako u api vládne totálny nezáujem zo strany svokrovcov o nastavajúce vnúča,nemajú absolutne záujem, a TAKISTO ho nebudem mať ani ja, ked by sa potom niečoho dožadovali, čo pochybujem...ja od nich už nič nečakám, na ten chlad a surovosť som si už zvykla,,,naše dieťatko bude mat starých rodičov - tých pozorných a naozajstných jedine mojich rodičov
11. kvě 2007 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
zní to blbě ale jsem ráda, že tyhle problémy nemám jenom já, ale najdou se i jiní!Můj problém je jen ten, že se nedokážu chovat tak odporně jako oni...nadávat nebo prostě jen křičet...chce to hlavně pořádnou dávku kuráže a odhodlání!Všem přeju hodně štěstí!jsem ráda, že mám s kým o tom pohovořit
11. kvě 2007 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s tebou milly, je to prostě v nich, neustálý pesimismus a negativní nálada, věčná nespokojenost, na všem vidí jen to špatné...já taková nejsem...a byla jsem blbá!, když jsem si toho dřív nevšímala a říkala si, že to není moje věc. Teď už vím, že jsem měla reagovat hned a vždycky říkat, co si myslím. Všem vřele doporučuji vyjasnit si s tchýní vztahy hned od začátku a bránit si vždycky to svoje. Mávnout nad ní rukou a říkat si, že bude líp, je blbost.
12. kvě 2007 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo jo je to fakt musí se to říkat vše na rovinu a né po sobě nechat šlapat, pro mě je to třeba velmi obtížné, protože prostě nejsem ten typ na hádání a věčné řvaní!ale je to potřeba, pak se to pořád a pořád zhoršuje!
15. kvě 2007 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky, tak po delsi dobe koukam na "vesele" historky ze zivota. Ja jsme typ co ma rad kdyz se vse hned vyjasni, v klidu vyrika atd, jsem tak vychovana u nas doma to tak funguje a vyhovuje mi to a myslim si ze pro fungujici mezilidske vztahy je to dulezite, ne-li nezbytne. Ale co delat kdyz si to nemysli ten druhy, v tomhle pripade tchyne? Kdyz jakoukoliv snahu o vyjasneni si vztahu a situace v dome ignoruje, neni schopna rict jedinou rozumnou vetu nebo argument, proc to co ono se nemuze zmenit, kdyz by to tak bylo lepsi? Vzdycky jenom prohodi "takle to tu bylo vzdycky" a tim veskera diskuse konci :angry: je to k zblazneni :frowning2:
20. kvě 2007 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
milly333 Ahoj tak my bydlime s tchanama taky kdyz nebyla mala na svete tak s eto dalo ale jak se narodila HRUZA tak s emi zprotivela ze to snad neni ani k popsani..Je vterava na vsechno se vyptava je mi z ni zle no hruza a je flegmatik na poradek...Uz nevim co mam delat jestli s eodstehovat k nasim nebo nevim...Clovek tak premysli nad vsim...s manzelem si rozumime ale hadame se jen k vuli tchanum..je to nesnesitelne.. :cry:
28. kvě 2007 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
dludli: ještě jsi se nespakovala? :frowning2: :wink:
7. čer 2007 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojik maminy tak ja se teda pridam mam taky super tchyni ze ji nelze nazvat ani babickou skoda mluvit vidim ze jich je natakovych plnooo
7. črc 2007 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, docela mě překvapuje Vaše odvaha. Něco jiného je kritizovat tchýně v anonymní diskusi,ale tady si přece každý může prohlédnout Vaše album , takže ví, o kterou tchýni se jedná. To nemáte strach, že jim to někdo řekne. No a docela by mě zajímalo, zda o tom , jak mluvíte o jejich matkách , ví Vaši manželé? Kdyby můj manžel , zde na těchto stránkách, veřejně kritizoval moji mámu, tak by mě to asi naštvalo, i kdyby to byla pravda. Já vím, že si tu můžete psát co chcete, ale jen mě to zajímá. Teď se tu asi všechny na mě spustíte, jak si může nějaká nová dovolit něco takového napsat, ale prostě mě to trošku zarazilo. Ale nejvíc mě zamrzel příspěvek od Dashak, že "holt vesničani". To se mě dost dotklo, protože žiju taky na vesnici a myslím si, že na vesnici se najdou kolikrát čistotnější lidé , než ve městě. Tak se tedy omlouvám, za můj příspěvek. Jinak, zaregistrovala jsem se teprve dnes, takže jsem zatím nestihla vytvořit album. To , jen aby jste si nemysleli, že se za svůj přispěvek stydím a chci zůstat anonymní. Jinak Vám přeji, aby jste si víc rozuměly se svoji tchýní a nezapomeňte, že každá z nás se jednou taky stane tchýní, takže žádná nevíme, jak nás pro změnu budou snášet naše snachy a asi bychom nechtěly, aby si na nás jednou taky stěžovaly .
24. črc 2007 ve 21:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
nikes-máš pravdu v tom,že tchyně se o kritice pronášené zde na těchto stránkách mohou dovědět.Já osobně si sem ani album nechci dávat.Ale to každého věc.Na koníka sem chodím do jiné diskuse.Ale už delší dobu mám problém se tchyní.A dnes mě napadlo zapátrat právě po tomto tématu.A víš co?Přečetla jsem si jen několik příspěvků a trochu se mi ulevilo.Né že bych někomu přála něco špatného,ale je to pocit,že alespoň nejsem blázen,který se užírá problémy,které nestojí za to.A tady člověk vidí,že tchyně ztrpčují život i jiným.
Můj manžel o mých problémech ví,ale pomoct mi nedokáže a já zase chápu,že mu neustálé stížnosti na jeho mámu nejsou příjemné,respektuji to.Ale chápe,že ženské si to řeší po svém,potřebují to ze sebe dostat ven.A pak je určitě lepší psát někam anonymně s rizikem,že se to provalí než jeho matku veřejně pomlouvat.A taky určitě nehodlám pořád někoho otravovat svými problémy,kdežto tady je ta diskuze k tomu určena.
Máš samozřejmě pravdu,že tchyní pravděpodobně budu taky.Budu se snažit být jiná.Já vím,že to zní jako klišé.Ale co jiného ti na to můžu říct?Sama si o sobě nenapsala nic,pokud pro toto téma nemáš pochopení,nemusíš ho číst.Nepíšeš zda jsi snacha,tchyně či co?
Nevidíš druhým do hlavy a nevíš jaké myšlenky se mu honí hlavou.Každý má jinou povahu,někdo to hodí za hlavu a jiný přemýšlí proč ten či onen/v mém případě tchyně/ řekl právě toto.
Žiju s tchyní v jednom domě,oddělené bytové jednotky.Dříve mi nevadila i jsem jí chválila.Ale před dvěma lety urazila mě i mého mrtvého tatínka.Ještě to neřekla mě,ale manželovi a já to nechtíc vyslechla.I když to nepochopíš,tak tchyně v životě nepřipustí chybu a mě od té doby vadí i to jak kouká.Před manželem jí neurážím,ten za nic nemůže,ale o samotě si patřičně ulevuji.Manžela neštvu proti mámě,má s ní vcelku dobrý vztah a hlavně je dospělý a má svůj rozum.Mám v něm oporu,dokáže se za mě postavit.A možná to je těžké pro mámu skousnout.
A nebudu tady popisovat její výchovné metody u syna,protože to je na dlouho a holky co si něčím podobným prošly,ví o čem je řeč.Fakt je že se od tchyně nevrací můj syn,ale debílek/promiňte výraz/.Jenže pětileté dítě na tohle všechno ještě nemá buňky.A pokud něčemu z toho trochu porozumí,tak si z toho určitě neodnáší do života nci pozitivního.Takže syn má prostě babičku a tečka.Nejsem blázen abych dítě využívala proti tchyni.Takže moc řešení se mi v té situaci nenabízí.Mé tchyni je 76let,ale vypadá tak na 60.I myšlení má poměrně mladé.Pouze když se jí to hodí,tak to svádí na svá leta.Je to starý člověk,který si prožil v životě i ošklivé,takže hádat se s ní a přesvědčovat jí,že nemá pravdu je opravdu zbytečné.Je malá vzrůstem,ale hodně velký generál.Od manžela vím,že to tak bylo vždycky.Byla jsem na mateřské,takže jsem si jí užila dost.A ještě užiju,čekáme druhé dítko.A někdy mám pocit,že kdybych nebyla těhotná,tak je ze mě alkoholik.Když někdy tchyni poslouchám,tak bych potřebovala frťana.Takže jsem ráda,že jsem tuhle diskusi našla,i když je to slabá náplast na moje problémy.
Nikes-jsem z malé vesnice kousek od města,takže proti vesnici nic nemám a nevím jestli bych přímo ve městě chtěla bydlet.Takhle mi to vyhovuje,do centra se dostanu za deset minut.A souhlasím s Tebou,že vesničani jsou leckdy lepší než ti z města.Ale je to individuální,člověk by to musel posuzovat případ od případu.Já osobně se za burana nepovažuji,to je přežitek let minulých.
Všem přeji co nejméně starosí,ať už je to s tchyněmi či s něčím jiným.Někdy si říkám,že na některé malichernosti je ten život strašně krátký,ale člověk tomu prostě neumí poručit a většina z nás to zná.
31. črc 2007 v 18:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda holky, už jsem si začínala myslet, že je chyba ve mně. Že jsem asi zaujatá proti tchýni nebo co. Ale vidím, že je nás víc, které máme problém s tchýní vyjít. Já bydlím s manželem u jeho rodičů, sice máme celé patro jen pro sebe, ale s tchýní mám problémy čím dál víc. Do všeho nám mluví, lže, je dost nesnášenlivá. A nejhorší na tom je, že můj manžel bývá dost málo doma, takže se jí zastává a říká, že přeháním. Ale snad mě pochopíte alespoň vy. Moji rodiče ji znají, mají na ni podobný názor jako já, ale mamka říká, že to musím vydržet a taťka zase, že si k tchýni prostě musím najít cestičku. Jenže to prostě nejde. Když se snažím něco řešit, tak se rozbrečí, udělá scénu, že ji nemám ráda a že se k ní chovám hrozně. Což samozřejmě není pravda. Prostě nechce slyšet žádnou kritiku a já to dusím v sobě. Manžel se odstěhovat nechce a když o tom začnu mluvit, tak řekne, že jestli chci, tak můžu jít, ale on tady zůstane... Stejně jako tady píše Martinaa, hádáme se především kvůli tchýni, a já vážně uvažuju o odchodu. Jenže na to jsem asi příliš slaboch a navíc nechci, aby kvůli tomu trpěla naše malá...
4. srp 2007 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
vilča-určitě nejsi divná,že nevycházíš s tchyní.a taky jsem s ní častěji než manžel.Já toho ale s tchyní moc nevyřeším,protože má vždy pravdu a na všechno rychlou odpověď.Sice si myslím,že mám docela vyřídilku,ale tak pohotová jako tchyně nejsem.Nějaké scény jsem s ní nezažila,protože vše řeším přes manžela,takže tchyně nic netuší,myslí si,že tak nejhorší snachu nemá.
Mám totiž výhodu,že manžel stojí při mě.Né že bych pokaždý měla pravdu,ale zastane se mě před ní a pak se třeba o samotě pohádáme,ale né před ní.A ani manžel nezapomíná,takže pokud se naskytne příležitost, tak jí daný problém připomene,pokud se to opakuje atd.,aby si uvědomila, že nemusí mít vždy pravdu.Nevím tedy jestli si alespoň sama sobě tu chybu přizná,ale pochopila,že se manžel oženil a její role mámy je tak trošku odsunuta na vedlejší kolej.A hlavně jsme zajedno co se týče výchovy dětí,takže případné/dost časté/ rozmazlování jí vytýká.Pokud manžel nebude stát na Tvé straně,tak to opravdu budeš mít těžší a čím budeš mít starší dcerku tak taky.Mě už občas přinese něco i syn,co se děje za mými zády,jako aby mamka nevěděla a to už pak neřeším přes manžela,ale rovnou.Ale tchyně scény nedělá,nafoukne se a nemluví,někdy je v mezích slušnosti jízlivá.Ta opora manžela je opravdu důležitá a nechci být vůči Tvým problémům pesimistická,ale bez manžela na Tvé straně je soužití s tchyní dost tvrdý oříšek.Nevím jak dlouho tam bydlíš,ale já bych řekla,že se to s plynoucím časem lepší.A na nějalé velké kamaradství s tchyní taky moc nevěřím/tedy s tou mojí/,já s ní popovídám a tak,když vařím,peču,tak donesu ochutnat.Stále si však zachovávám určitý odstup a myslím,že s tím souvisí i dávka respektu.Ten odchod ještě promysli,opravdu Ti manžel nedá vůbec za pravdu a nepochopí Tě?Držím palce.
5. srp 2007 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kacabacko zatim ne, ale zda se ze se na tom zacina pracovat, takovy rok dva a uz tu mozna nebudem :sweat_smile:
Nikes rozumim ti, a urcite neni spatne zes napsala co si myslis. Pokud bych mela lepsi zkusenosti s tcyhni dam ti za pravdu. Ale takle muzu jen napsat, prijed na par dni k nam a uvidis sama vse na vlastni oci....

Vilca bez opory muze je to opravdu tezke, my bydlime u tchyne skoro dva roky a teprve ted (rok po svatbe) zacina manzel chapat. Se svoji mati nema ani on nejak zvlast vrele vztahy, ale pres to se k tomu stavel stejne jako ten tvuj, ty klidne bez ale ja nejdu. Samo ze nevim jak presne to mezi sebou mate a tak, ale klidne bez. Vim ze to neni lehke, ale byla jsem v te same situaci. JA zoufala z jeho matky (on taky a nechtel to pripustit) a rekla jsme si ze to dal nejde. Ze musim pryc a bud pujde se mnou , ale pokud zustane a da prednost matce tak to neni clovek o ktereho se da v zivote oprit. Vyustilo to ze jsem si diky mymu tatkovi zaridila hypoteku a koupila garsonku. V ten moment se vse trochu zmenilo. Nedoslo ke stehovani, ale sizuace byla jina. Ja mela kam jit, takovy zadni vratka, takze ten pocit ze to co se u tchyne v baraku deje nemusim snaset a ze muzu odejit byl pro me dulezity, zklidnilo me to, no a MM asi taky trochu pochopil, kdyz zjistil ze bych opravdu sla. Takze doporucuju, u nas tohle pomohlo. Ted naposled to skoncilo tim, ze jsme rekla ze do podzima se dohodnem jak budeme bydleni resit (jiste ze vim, ze nebude vyresene, jen ze si tedy stanovime zpusob jak to vyresime a zacnem na tom pracovat) jinak ze jdu do garsonky a budem to resit na dalku. MM z toho byl prekvapeny, ale myslim ze je dobre ze vi, ze si se mnou nemuze delat vse. Vim ze to vypada dost osklive a vyderacsky proto jeste dodavam, ze uz v minulosti bylo stehovani parkrat nadosah a MM vzdy vycouval a ja byla za blbku. Proto tentokrate tak radikalne.
5. srp 2007 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky,ja ves neprocitam cele,ale pridam takovou veselou historku o moji tchyni a myslim, ze toho ani vic nebudu muset psat...

pred 3lety nam plakala na svatbe do klina, ze nema penize, ze nam nemuze nic dat,protoze je cerstve rozvedena, no kazdopadne byla od te doby min. 5x u more :grinning: :grinning: :grinning:
5. srp 2007 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Dludli, doufám, že se máš OK. :slight_smile:To jsi dělala moc dobře a podle mého to není vydírání, ale snaha o vyřešení situace. Vím, že se to nedá globalizovat, ale kdyby můj přítel nechtěl od rodičů, kde bych byla nespokojená, tak bych byla radikální. Myslím, že v životě v páru je nejdůležitější nacházení řešení vhodného pro oba. Pokud se cítím zle, tak očekávám, že můj partner mi v tom pomůže, a pokud mě stresuje prostředí, ve kterém žiju, a to z jakéhokoliv důvodu, tak je nutné najít jiné bydlení podle našich možností. Tchánovci i mí rodiče jsou až na druhém místě. A pokud se s nimi potřebuje každý den vidět, tak ať je navštěvuje. Howgh. Vím, že to ve skutečnosti není tak jednoduché, ale vlastně je. Pokud se partner skutečně o mé pořeby a pocity zajímá, tak se dá vyřešit vše. Já se totiž domnívám, že takové nucené bydlení pospolu, které jednomu nevyhovuje, nemůže skončit jinak, než rozvratem manželství. Jsou to jistě rodiče partneraa vždy budou, ale jeho nejbližší rodina je teď jeho žena a dítě a jeho zájmem i povinností je co nejlépe zabezpečit je.
5. srp 2007 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
petrolejko mluvis mi z duse :slight_smile:
5. srp 2007 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek