Tchyně nerespektuje naše přání

@nanysek123 Klid, já v tomhle například stojím za vámi. Ta diskuse prostě v určitej moment sklouzla úplně jinam a vy si to nemůžete brát osobně, to už potom nebylo o vás. 😉 Já vám naopak rozumím, jsem založením spíš introvert a holt jsem zlosyn (či spíš zlodcera), ale mě by babička nasáčkovaná denně u mě a mimča prostě ubíjela...Kamenujte si mě, je to prostě tak. A NE, neznamená to, že bych jednou dětem nedopřála návštěvy u babičky, víkendy, prázdniny a tak...Ale trochu jsem se osypala z příspěvků typu "neviděla jsem vnoučátko den a mám depku" - to jako že DENNĚ chodíte mladé navštěvovat? To jako vážně? :D Nemyslím to ve zlém, každý to máme nastavené jinak, ale já bych z toho vyrostla. :D

@carmilla Bydlíte-li na jednou pozemku,nemůžete se nepotkat. 😀

@babanci Tak to je samozřejmě jiná. ;)

@carmilla Přesně tím ubíjí tchýně mě, denně bych tam měla být s malým, minimálně na 4h, ale jen když se to hodí jí. Ideálně bych ho měla vychovávat a starat se o něj podle jejích rad a jejích zkušeností a vše co mám za názor já, nebo co si já myslím, je samozřejmě špatně. Protože mám těžkou averzi na tchýni a v tuhle chvíli nemám nejmenší chuť dát jí syna (20měsíců) ani na zahradu na pár hodin, natož ho s ní někam pustit.

@domca89 Co k tomu říct...nezávidím ti to ani trochu...Jenom nechápu, co si tyhle osoby dokazují...Nebo to dělají nevědomě v domnění, že činí pro své nejbližší to nejlepší? Zase inteligentní člověk by měl být schopný rozpoznat tu hranici, kdy už ostatním něco není příjemné...Podle mě se často jedná o čirý naschvál. Jestli se tím tyhle tchyňky baví, nebo co, to je mi záhadou. :D Ale rozhodně mi to nepřijde jako bohulibá touha vidět vnoučátka...jak tady některé babičky zmiňovaly. Jasně, ony to vidí ze svého hlediska, protože jsou prostě příčetné a normální a ochotné a schopné se domluvit... ale je třeba si uvědomit, že ne každý je takový...Někdy si tu averzi tchyně tak trochu vyrábějí samy. Než tady zase některé začnou klofat, opakuji NĚKKDY a NĚKTERÉ tchyně si to způsobují samy.

Shrňme to prostě - všichni jsme jenom lidé, všichni máme své plus a mínus, a všichni, jak tchyně, tak snachy a zetové, jak babičky a dědové, tak rodiče, můžeme být dobří, špatní i úplně průměrní, ani takoví, ani makoví. A záleží hodně na štěstí, koho potkáš a jak se s ním srovnáš, jak budete vycházet. Nelze nikdy paušalizovat a je chyba to dělat. A nejčastěji jsme opravdu průměrní . A pak stačí jenom troška snahy a taky nadhledu ( babičky) a taky pochopení (snachy), aby ty vztahy mohly být pěkné a funkční.

Nečetla jsem vše, ale hodně a z toho všeho usuzuji, že se necítíte na to, pouštět synka dál, než kde bydlíte, na hřiště atd..Já jsem taky babička a taky jsem ještě snacha, takže to mám z obou stran. Některé příspěvky mi tu přijdou opravdu kruté vůči vám a to jenom proto, že se bojíte, nic si z toho nedělejte, jednáte si myslím správně, tak jak vám radí vaše já a to je dobře. Jako babička můžu říct, že se snachama vycházím moc dobře, až se tomu okolí diví a taky nevěří 😀, ale je to spíše kvůli tomu, že každou snachu respektuju a co řeknou, to platí a na druhou stranu se snaží, aby bylo v rodině dobře. Vnučku jsem poprvé dostala někam dál až v jejích čtyřech letech a vůbec mi to nevadilo. Předtím jsem jí viděla taky často, ale dál jsem jí nedostala. Snacha se prostě bála a nebrala jsem to špatně, spíš se jí snažila pochopit a sama mi řekla, že až přijde čas, tak bránit nebude a stalo se a jak jsme si to obě užily a postupem času už i u mě přespávala.Ve dvou letech vnučka byla opravdu k mámě a to jsem jí měla často, sice dvě hodinky jsme spolu strávily, ale když jsem jí chtěla odpoledne na spaní, tak chtěla k uspávání maminku, takže naštěstí snacha bydlí 5km od nás, tak přijela a malou si odvezla,takže jsme obě netlačily na pilu a proč taky, není v mém zájmu dítě a matku stresovat a z vaší strany co to tak tady čtu cítím, že snahu máte, dáváte synka babičce i dědovi častěji, než mamce i přes to, že vám dělají na naschvály, to značí, že i když vám není po chuti, že vás neposlouchají, tak synka s nimi pustíte a děláte dobře, ale musíte je upozornit na to, že až ta doba přijde, tak musejí respektovat vaše rozhodnutí, jinak si u vás zavřou nadobro dveře a věřte, že to zabere.Co se týče manžela, neřešte to s ním, zbytečně se pohádáte a nikam to evidentně nepovede a snažte se ho pochopit, má to těžké, když má rád vás obě a obě mu tlačíte názory a obě chcete, aby bylo po vašem. Vykašlete se na to, pozvěte tchyni na kafe a promluvte si o tom. Jasně jí řekněte, že výlety do budoucna jsou reálné a že nechcete jim brát tu možnost, ale že je na to ještě brzy a pokud chce s ním i do toho zoo, tak že pojedete s nimi, ale místo, aby jste šli s manželem do zoo, tak půjdete někam jinam. Zabijete dvě mouchy, jednou ranou. Za prvé jim nebudete za zády a oni si to užijí s vnukem a za druhé vy budete v klidu, kdyby se něco stalo, nebudete daleko. To ji navrhněte a ona určitě nebude proti. Držím vám palce, ať vám to dobře dopadne a nemáte žádný stres.

@javurkovastela Krasne napsano!

Záleží tchýně od tchýně, já bojuji u staršího, doma chodí spát v 9 v klidu ho babička nechá do 11 , doma smí na pc přes prázdniny 1 hodinu denně a musí se trošku zapojit , utřít nádobí, nachystat na stůl nebo něco malého venku, u babičky nic, u pc i 6 hodin a obsluha jako na zámku a ono se mu pak doma samozřejmě ubližuje a babička se diví že dýl jak na 3 dny ho nepustím ☹
jedná se o kluka 9 let

@iv45 O počítači bych si promluvila, to by se mi nelíbilo taky. Ale jinak zase babičku budu trošku hájit. Ono to tak bylo vždycky, že u babičky je ten režim volnější než doma. Může se chodit spát později, babička vyváří, co děti rády ( nesnáším smažení palačinek, protože pokaždé když se vnoučat zeptám, co k večeři, tak se ozve palačinky), s hygienou to nebývá taky tak prudké a neřeší se třeba neumyté nohy. Prostě volnost je tam jiná. A samozřejmě děti to velmi rychle pochopí, a brzy pochopí i to, že co je dovoleno u babičky, není dovoleno doma. Zejména už tak velký chlapec by to měl vědět. A on to jistě ví, takže toho bych se nebála. A že má pak doma řeči, to štve, ale aspon budete mít trochu přípravu na pubertu, to jsou potom kydy, panečku. Takže bych ho klidně pustila i na týden, a po návratu opět šupla do domácího režimu s tím, že už není u babičky.
Jinak já si vážně myslím, že se spoustou tchyní se domluvit dá, sednout k kafi, trošku pohladit po duši s tím, že víte, že chce pro dítě jen to nej, ale tohle a tohle ještě nejde. Nevím, já se se snachou i dcerou běžně domlouvám, a když dostanu instrukce, tak se jich držím. Pokud řeknou dělej jak umíš, dělám, jak umím.

@javurkovastela Tak málem mi tu ukápla slza, dojala jste mě. Samozřejmě se vším, co tu píšete souhlasím, taky bych brala tchyni, jako jste vy a s tím spaním to máme zrovna tak, u tchyně usne, ale je to max půl hodiny a pak je ospalej, protivnej celý den a mamka ho neuspe vůbec a že by šel spát zase o to dřív večer, to nehrozí a když se nevyspí, jak je zvyklý, tak to není on. Máte pravdu, rozhodně jim nechci bránit ve výletování, to ne, ale teďka není správný čas a navrhnu jim to s tou zoo, snad nebudou proti a budu to takhle dělat do té doby, než si budu jistá jak za sebe, tak za syna. Manžela nechám, máte pravdu,není jednoduché se zavděčit každému.
@iv45 Tak to ať se babička opravdu nediví, sice chápu, že babičky jsou od rozmazlování, ale má to svoje hranice.

@anelamates Přesně tohle bych si přála od svojí tchyně, aby mě respektovala, snad se mi to někdy podaří, když řeknu, tady má oběd a nic jiného, aby tak učinila, ne pravý opak, ale asi to chce čas, uvidíme🙂

@nanysek123 Možná, jestli bych mohla poradit, tak právě bych si vybírala, co tchyni povolit a co už ne. Odstupňovat tu důležitost, tak to myslím. Protože samozřejmě jsou věci, přes které vlak nejede nebezpečné zábavy, alkohol, spaní až ve tři ráno, lajdání kdovíkde anebo v případě třeba nemocí diety, léky a podobné věci. Ale třeba nějaký ten hříšek v jídle, to by se snad dalo i tolerovat, ne? mluvím o zdravém dítěti a rozumné babičce, která děcku nenacpe třeba pět čokolád zaráz. Ale třeba jí říci - nesmí to a to, jinak mu uvař co chceš a bonbony jedině medvídky, on ti ukáže. A jestli čokoládu, tak mu dej tuhle, prosím tě, z jiné ho bolí břicho. Prostě ukázat to pochopení pro její rozum, a taky nějak tu toleranci. Špatně se to tu píše, ale myslím to takhle - v něčem ubereš těch příkazů, a pak o to silněji můžeš vymáhat to opravdu podstatné. A znovu říkám - mluvím o zdravém děcku bez omezení! To je důležité.
Když budeš babičce diktovat úplně, ale úplně všechno, bude si připadat jako nesvéprávná a bude mít sklony dělat věci za tvými zády. U nás je to tak, že třeba děti vědí, kde máme ty medvídky, ale vím, že je nesmí jíst celý den - dostanou třeba dvakrát za den po pěti do misky a jinak dost. Když chtějí mls, mají tu doma dělanou jahodovou dřen - cukr a jahody. Nebo hrozinky nebo jiné sušené ovoce. Do toho nám nikdo nemluví. A vím, že musí mít vyčištěné zuby, než jdou do postele, ale na druhou stranu chodí spávat později než doma - to nikomu nevadí. Dívají se dýl na pohádky anebo si dýl vykládáme v posteli.
´Čili takto - nezakazujte a nepřikazujte tolik a uvidíte, že výsledek bude možná lepší než s celým soupisem zacházení s dítětem.

Jo ale abyste si nemyslely, nejsem žádný zázrak a taky semtam vyměknu a koupím lízátko anebo nějaké ty sušenky a podobné věci. Ale není to často. Prostě někdy si babičkuju naplno.í

@la_amanita vy jste položila přímou otázku, a na tu je přímá odpověď, nic víc nic míň...
Když si matka nepřeje hranolky, nemluvim o alergiich...a babí je dá...tak je to nerespektování, když chtějí dítě, musí se podřídit, ne naopak

@lajla Jo, presne tak..

Děkuju za podporu všem, co stojí při mě. Budu se snažit, aby už byl klid a nějak se to vyřešilo.Ano některé tu máte pravdu v tom, že aspoň mají zájem a chtějí synka brát na výlety, druhé je zase to respektování 🙂

Vzpomněla jsem si, že jsem byla kdysi hrozně naštvaná, že moje tchyně neměla o naše jediné společné dítě vůbec zájem. Hubovala jsem manžela, strašně moc jsem se proto hádali a dneska mi dochází, jaká to byla blbost. On za to přeci nemohl. Vynutit se to nedá. Já se kvůli tomu trápila a zbytečně. Tak se pokuste se na to takto dívat. Mě vždycky pomohlo takové to rčení, jestli Ti něco nevyhovuje a změnit se to nedá, změň svůj pohled na to.

@anelamates Já třeba nemám nic proti tomu, že mu dá jahody, nebo ovoce, to je sice sladké, ale je tam ten cukr přírodní, to mi nevadí a kousek čokolády za den je taky ok, ale nesmí toho být moc. Jednak to není dobrý na ty zuby ( a malý má hysterický záchvat, když mu máme vyčistit zuby, takže čistíme 2x někdy 1x za den, protože ho udržet, na to musí být dva ),ale chápu, že když mu dá brokolici, nebo mrkev, tak tím si ho nezíská, tak dá sladké, ale nesmí to být přehnané, pak je najeden sladkostí a nejí večeři ( jako už několikrát ).

@nanysek123 Voď jej za ručičku do dospělosti. Uvidíš, co z něj potom vychováš.

@nanysek123 Je vidět, že máš jen jedno dítě 😀

@lajla
Panebože, já fakt nechci mít se svou rodinou vztah, kde by se mi tchyně musela podřizovat. Na druhou stranu, tyhle výroky krásně ukazují, jak na mezilidské vztahy nazíráš ty.

Jednou jsem potřebovala ohlídat děti o prázdninách, dovolená jen 4 týdny a prázdniny jsou dlouhé, že....měla jsem taky takové tendence, říkat mamce, tohle jim nedávej, tohle jim nedovoluj, tam ať nechodí a máma se usmála a řekla mi a víš co? Tak si je vezmi zase domů. 😀 Jakpak jsem rychle sklapla. Protože jsem její pomoc potřebovala. A to se někdy stane každému.

@babanci
Existují placené chůvy, že jo, jejichž úkolem je řídit se instrukcemi rodičů, tedy jejích zaměstnavatelů. Ale u příbuzných bych se cítila trapně, dávat jim k dítěti manuál.

@la_amanita No, právě. To jsem si hned uvědomila a dneska, když jsem dvojnásobná babča,bych se skoro urazila, kdyby mi děti chtěly dávat desatero přikázání. Jsem svéprávná, vychovala jsem tři děti a umím to. 😀

Čím víc čtu podobných diskuzí, tím jsem víc a víc vděčná za to, jak se ke mně a k malému chová naše babička - moje mamka (jak už jsem tu psala, tchýně už nežije)... s respektem k tomu, že ona je babička, já matka, se snahou pomoci, jak se dá, ale bez udílení hory nevyžádaných rad, bez přehršle informací o tom, že ona vše ví líp než já, když má tři děti a já teprve první... Kdyžtak třeba řekne, že to už je dávno a dnes se to třeba dělá jinak a pak mě pochválí, že vše řeším s citem a že to je ta nejlepší cesta, ať už to dělám jakkoliv... Moc si přeji, abych si toto vše pamatovala i v době, kdy (snad) i já budu tchýně - abych se chovala stejně.
P.S.1: Jídlo u nás zatím není aktuální, prozatím teprve začínáme příkrmy, ale když má neteř asi do dvou let nejedla čokoládu, tak jí prostě nedostala ani od babičky. Naši si totiž nepotřebují kupovat vnoučata mlsáním ani ničím jiným - své vnoučata totiž milují a věnují se jim.
P.S.2: A je jasné, že u babi s dědou je poněkud volnější režim, ale zase ne tak, aby to bylo na úkor pohody dítěte (nevyspalé to dokáže potom "osladit" všem).

@pajula123 Srovnávat ale tchýni a mamku je povětšinou diametrální rozdíl.

@ivulinka1234 Není. U mé známé je tchýně v pohodě a mamka nikoliv.

@pajula123 A nesrovnávám osobu, hodnotím přístup.