Tchyně nerespektuje naše přání
Ahoj děvčata, ženy, dámy a hlavně maminky. Máme problém, který nám narušuje náš manželský život. Tchyně si chce půjčovat s tchánem našeho 2 ročního syna na výlety ( bez nás ). Nespočetně krát jsme jí říkali, že je ještě malý a že maximálně jim ho půjčíme na hřiště,nebo do města, kde bydlíme, dál zkrátka ne. Jenže ona si pořád mele svojí a jako by to neslyšela. Nejenom že se nezeptá, ona to oznámí typu ,, příští týden si vezmu kluka do zoo´´.Když řeknu manželovi, že ho s nimi nikam nepustím, tak se pohádáme, že jsem zbytečně přecitlivělá atd, ale respektuje moje rozhodnutí,tak tchyňku odmítne, ale je to pořád dokola. Zase se ona zmíní a zase hádka. Už nevím ,jak bych to vyřešila i jí jsem to vysvětlovala. Zkrátka nedám kluka 20km někam daleko ode mě a to si troufli i na 40km, samozřejmě i bez nás, s náma nevím proč jít nechtějí. Poradíte mi? Děkuji
Stručné shrnutí
- Rodič má právo rozhodovat o tom, kde a s kým bude jeho 2leté dítě na hlídání, a lze stanovit konkrétní pravidla (např. pouze hřiště nebo město, žádné výlety 20–40 km).
- Hlavní zdroje řešení jsou kompromisy typu doprovodu rodiče na výlet, postupného zvykání dítěte nebo jasného, opakovaného odmítnutí a přeuspořádání komunikace (muž komunikuje s prarodiči).
- Pokud konflikt ohrožuje manželství nebo přerůstá v dlouhodobou úzkost rodiče, diskutující navrhují zvážit konzultaci s psychologem; alternativní řešení zahrnují dohody o pravidlech (žádné bazény, dodržení stravy) a testovací krátké výjezdy.
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit hranice ohledně hlídání dvouletého dítěte prarodiči?
A: Stanovte konkrétní pravidla: povolit hlídání pouze v místě bydliště (hřiště, město) a zakázat samostatné výlety do vzdálenosti 20–40 km nebo aktivity, které rodič považuje za rizikové (např. bazén); opakujte odmítnutí s úsměvem a nabízejte kompromis (doprovod rodiče).
Q: Co dělat, když má partner jiný názor než matka?
A: Domluvte se na společné strategii, nechte manžela jasně komunikovat pravidla prarodičům nebo delegujte na něj veškerou komunikaci; hledejte kompromisem např. postupné zkoušení (za rok, za dva) a společné výlety.
Q: Jak dítě postupně navykat na hlídání u prarodičů?
A: Začněte krátkými návštěvami u prarodičů na hřišti, postupně prodlužujte dobu a vzdálenost (město → denní výlet → víkend), a vyzkoušejte zvyšovat samostatnost po měsících či rocích podle reakce dítěte.
Q: Ve kterém věku je běžné pustit dítě na výlet bez rodičů?
A: Diskutující zmiňují, že mnozí považují školní věk nebo 5–6 let za přijatelný, zatímco jiní rodiny dáváy dvouleté děti na výlety či dovolenou podle povahy dítěte a důvěry v prarodiče.
Q: Jak postupovat, když prarodiče nerespektují zákazy nebo opakovaně porušují domluvy?
A: Opakovaně a důrazně odmítněte bez hádek, nabídněte alternativu (společný výlet), požadujte dodržení pravidel (strava, bezpečnost), a v krajním případě omezte kontakt nebo vyžadujte, aby výlety probíhaly za přítomnosti rodiče.
Q: Kdy je na místě zvážit psychologa?
A: Pokud strach rodiče vede k opakovaným hádkám s partnerem, narušuje rodinné vztahy nebo se mění v patologickou úzkost bránící běžnému fungování, několik diskutujících doporučuje odbornou konzultaci s psychologem.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rodič má právo rozhodovat o hlídání svého dítěte a jeho bezpečnosti.
- Kontakt s prarodiči je obecně považován za přínosný, pokud existuje vzájemná důvěra.
- Kompromisy (doprovod rodiče, postupné zvykání, jasná pravidla) jsou běžně doporučované řešení.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že 2leté dítě je příliš malé na samostatné výlety; jiní považují 2 roky za dostatečné a uvádějí příklady výletů i dovolených na vzdálenosti 20–40 km.
- Někteří navrhují konzultaci s psychologem při přehnaném strachu rodiče; jiní to považují za zbytečné stigmatizování obav.
Otevřené otázky
- V jakém konkrétním věku a za jakých podmínek je vhodné pustit dítě na výlet bez rodičů?
- Jak obnovit nebo budovat důvěru mezi rodiči a prarodiči po opakovaných porušeních domluv?
- Jak sladit rozdílné hranice mezi matkou a otcem, aby neohrozily manželství?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
postupné zvykání, doprovod rodiče na výlet, stanovení pravidel (zákaz bazénu, dodržení stravovacích pravidel), delegování komunikace na manžela, konzultace s psychologem, separační úzkost, školka v přírodě, příměstský tábor
Místa a osoby
Jihlava, Praha, Kypr, Budějky
@somalicats
@nonnni Holky já už na to nemám energii. Své jsem napsala, vy také a to vše třikrát dokola. Myslete si dál co chcete, jak jsem psala je demokracie. pro mne ta debata přesáhla únosnou míru, kterou jsem ochotná věnovat debatě na fóru. Pokud jsem něco chtěla říct, to jsem řekla, zopakovala, pak se to ještě snažila rozvést a nebylo to k ničemu nemám důvod v tom pokračovat a vynakládat energii a přesvědčovat vás dvě. jednak to není možné a taky na tom vlastně nezáleží. Hodnota mých názorů netkví v tom, jakou ji vy dvě přiznáte nebo nepřiznáte. Moje potřeba další komunikace s vámi na tohle téma je u konce. Mám svůj obrázek o situaci, která tu nastala, vy ho mějte též. Jinak to bude furt dokola. Já už se opakovat nebudu. Potřebujete moje uznání k životu? Určitě ne, já vaše taky ne. Potřebujete, mít poslední slovo? pak mi ještě něco odepište a já už reagovat nebudu. Zapamatujme si vzájemně své nicky a nereagujme na sebe, někdy si lidé prostě povahově a názorově nesednou a nejlepší je, když se drží od sebe. Myslím, že je to trochu náš případ. Nic ve zlém. Loučím se.
@pincola Já jim synka půjčuju, mazlejí si spolu, hrají, jednalo se opravdu o ty výlety daleko a že bych jim zabraňovala ho vidět ,to už vůbec ne, a tatínek, to snad nemusím psát, že je s ním v kontaktu. Spousta lidí si nepřečte, vše,co jsem tu psala a pak to někdy vypadá, že jsem proti styku s babičkou atd. Taky jsem tu psala, že výlety jim povoluji, ale ne daleko, takže tak 🙂
@pincola
Nechapu tvuj posledni prispevek, nechapu proc mas pocit, ze me musis presvedcit o vlastnich nazorech (nemusis a uz vubec nemusis prevzit nazory moje) a nechapu, proc mas pocit, ze pokud s tebou nekdo na nejake tema debatuje, tak musi jit o antipatie vuci tvou osobu.
Ja ti tady treba napisi, ze ac na tuto problematiku mam podobny nahled, jako @somalicats , tak je minimlane 50% diskusi, kdy s ni nesouhlasim. A verim, ze stejne je to i u ni vuci me osobe, nebo treba jinemu nicku. A nevidim na tom vubec nic divneho a hlavne spatneho. Naopak. Povazuji to za obohacujici debatovat s nekym, kdo racionalne argumentuje a ma jiny nazor na vec. Docela me mrzi, ze jsi do teto debaty sla s tim, ze budto me presvedcis o sve pravde, nebo tedy NE-KA.
Kazdopadne vidim, ze jsi ve vysokem stupni tehotenstvi a nechci te rozrusovat, i tak to v tech vedrech musi byt narocne. Takze preji hezky zbytek tehotenstvi a pohodove materstvi.
@nanysek123 Ano já to tak chápala z tvých příspěvků🙂 Jen po tom co jsem tu četla jsem si říkala, že mi muselo něco uniknout. Protože pak debata byla úplně o něčem jiném. 😉 Ne o tvé situaci🙂
@jancip Nikoho neochuzuji, psala jsem tu ( asi si nečetla), že se vídají docela často, jenom ho zatím nepouštím na daleké výlety.Rozhodně babičky nestrádají, akorát prababča jedna, ale ta je od nás 50km,takže těžko ho uvidí každý víkend.
@hansed Když já už od narození syna dělám ústupky, snažím se a jediné k čemu to vede je, že tchán je horší a horší. Tchýně samozřejmě řekne, že si za to můžu sama, protože k nim nejsem vstřícná a když on vidí, že se ona trápí, snaží se to napravit. U vás to zlehka zlehčuje fakt, že je zlý když je nalitý. U nás je bohužel ten fakt, že je zlý pokaždé, když se špatně vyspí, nají, probudí, netuším. Prostě jen tak.
@pincola Ano, to máš pravdu, zklouzlo to někam jinam. Nicméně děkuju za názory, které mě podporují a i za ty, které naopak ne. Dalo mi to hodně a i když názory typu : Zajdi si k psychologovi, tvůj manžel je chudák, doufám, že mi jednoho dne synové nepřivedou taky takovou snachu,jako jsi ty, jen ho voď za ručičku a uvidíš co z něj vyroste, mi nebyly příjemné a kolikrát i některé z dam neznají slovo SLUŚNOST, tak mi to dalo hodně a jsem ráda, že se přihlásily i babičky. Ano diskuze je o tom říct si svůj názor, ale každá mi tu dáte za pravdu, že si vychováváme svoje děti, podle toho, jak to cítíme a jak nám radí náš rozum. Mně se nelíbí způsob té maminky na hřišti, některým to přijde ok, beru. Nicméně pro mě je důležité, že stejný názor na tu maminku měl i můj manžel a to má pro mě velkou váhu a na většinu se shodneme. Včera jsme ( podle některých z vás, co mi radily ) byli na výletě ( 50km od domova ) s tchyní, tchánem, no prostě všichni a i jsem nabídla manželovi, že půjdeme jinam a babi s dědou necháme s malým samotné, ale nakonec se tak nestalo,protože tchyně sama řekla,ať nikam nechodíme a bylo to příjemné odpoledne, bez strachu a hlavně, babička s dědou byli vděční a sami už neměli problém s dalším výletem, který jsem jim navrhla a věřím, že snad to půjde takhle dál. Rozhodně si děvčata nepřeju, aby jsme se tu přely, jako nějaké děti o hračku 😀.Každá máme svůj názor a někdy i rozdílný a ani jeden si myslím, že není špatný, zkrátka každá vidíme výchovu dětí úplně jinak, ale co je důležité, že to tak cítíme, že je to správně a to je dobře 🙂
@nanysek123 tohle jsi moc hezky napsala.... Jsem jedna z těch, co ti radila najít si pomoc. Neber to ode mne zle, ale vídám v práci velmi úzkostné matky a je to špatné pro ně, pro děti i pro nás jako učitele.... I já mám o své děti velký strach. Ale musím ho překonávat a nechat je (resp. tu mladší) dělat něco beze mne. Mladši jela se školkou na výlet autobusem a já měla najednou iracionální strach, že bude bouračka, dítě mi umře apod. Ale nakonec jsem ji odvedla do školky a nechala odjet. Ale hrůzou jsem trnula do okamžiku, kdy se mi vrátila.
Bude fajn, když ve výletech budete pokračovat a jednou třeba malý pojede s babičkou sám a ty si uděláš den jen s manželem 😉
@ivulinka1234 A to je právě chyba - s manželem jste přece rovnoprávní ve vztahu, a tím i matky vás dvou jsou rovnoprávné babičky si myslím. takže bohužel není chybou těch matek, které moc dobře vycítí, že snacha má k vlastní matce mnohem benevolentnější přístup než k ní. A přitom ona je ta milující babička rovněž. Mne by se to krutě dotklo, kdybych něco podobného cítila u snachy. Sice ano, její maminka má k malému blíž, protože ho vídá dennodenně, ale snacha sama rozdíly nedělá vůbec žádné. Když hlídat, tak bez instrukcí a jak to je třeba.
Děti mám tři, a i já měla strach o své mrñousky 🙂 byla jsem provdaná dvakrát tím pádem dvě tchýně. I ony měli pocit,že mě musí přesvědčit o jedině jejich spràvná výchova....v podstatě jsem je nechala vykecat a byl klid...bála jsem se samozřejmě. Ale vždyť i tyto projevy byli důkaz,že vnoučata milují a chtějí pro ně to nejlepší ...jen jinak než my s manželem...přepadali mě i takové myšlenky,že jim děti nenechám pohlídat atd. a když ano tak budu snima...můj muž mě tenkrát objal a řekl,,víš jak babičku musí mrzet ,že jí nevéříme? Nikdy by jim záměrně neublížila ,, výhružky ,,zda nebudeš poslouchat budeš bit,, jsem posliuchala i já jako malá a vyrostla jsem z velkou láskou a úctou ke svým prarodičům...🙂 no asi takhle...chápu obavu jen využij této příležitosti a začni pylovat tvou obranoschopnost proti svému strachu. Tchýně není malá a nesvépravná..nechce tvůj dohled...proní je to ponížení...a upřímně tvůj manžel by se mohl urazit jak smýšlíš o jeho mamince. Teď čekáme miminko a přítelova maminka zemřela už v jeho devíti letech tudíž budem bez babičky která by vnučku rozmazlovala jak to umí jen ,,babičky,, moje maminka je uz stará a nemocná,tak že žádné hlídání atd.nehrozí a nás to celkem mrzí :( ....buď statečná věřím,že dáš vašim babičkám možnost váš poklad správně rozmazlit a bude moc jednou vzpomínat na krásné dětství s prarodiči 🙂
A jaký to má důvod? Dělá tchýně něco špatně? Bojíš se že se o něj špatně postará nebo že malý bez tebe nevydrží? A nedáš ho jen tchýni nebo ani svým rodičům nebo komukoliv jinému? Jestli se bojíš dát malého jen tchýni, pak je špatně neco na ní/na vašem vztahu
Ahoj, já se trošku vrátím zpět k diskuzi...asi to tu padlo, vzhledem, že diskuze má 16 stran, ale - nebylo by možné zeptat se přímo dítka, zda chce na výlet s babičkou??
@somalicats sympaticky napsané, konečně normální přístup k věci. někdy mi přijde, že přes odborné termíny stohy načtených knih a pouček maminky nejen nevnímají intuici, ale tak trochu zapomínají být ženou, normálním člověkem ... hlavně aby vše bylo dle metody KR, konceptu kontinua aj.. A nejvíc mě na tom fascinuje, jak ty, které chtějí být nejvíc vzorné matky a mít dokonalý nekažený vztah s dítětem na druhé straně neumí pěstovat zcela normální vztah s ostatní rodinou. Asi píšu drsně, ale nemyslím to tady na nihoho konkrétně, jen obecné zamyšlení.