Tchyně očkuje muže výchovnými radami. Utnout to hned, nebo ještě počkat?

Ja bych ji to rekla hned

Já si myslím, že tohle je k řešení s manželem, ne s tchýní.

Se omlouvám, nevím, jak se to mohlo stát, ale zrovna v tomhle případě bych byla na straně tychně 😂, dudlík je fakt hovadina... Ale jinak samozřejmě kafrání do výchovy moc nemusím, s mámou jsem se mockrát zhádala, tchyni mockrát taky poslala do tmy a jindy jsem si myslela svoje...

@monaluza V pohodě, každý to máme jinak...já nakonec dudlík dala ve chvíli, kdy si malá začala cucat palečky...taky jsem původně nechtěla, konzultovala jsem s laktační...a říkala jsem si, že raději se později zbavovat dudlíku, než palců 😉

Přesně, také bych byla raději, kdyby si malá vzala dudlík, ale od mimina jede palec, dudlík ani boha.. a nevím, jak to odnaučit...

Teda mě by i štvalo, že jí ho berou a říkají fuj. To bych jim řekla, ať to nedělají.

Tchýně nemá žádný zlozvyk? Jak by se tvářila kdybys jí z ruky vzala cigaretu/ kávu/ sladké/... a řekla fuj.
Dudlík není ideální, ale nebude ho mít věčně.

Tchyně měla také prupovídky, když viděla dceru, jak si ve dvou letech hraje s dudlíky a střídá je v puse. Tak jsem jí sdělila, že na dudlíky v puse ještě nikdo neumřel na rozdíl od diabetika požírajícího cukr na kila a že pokud tedy má potřebu někoho vychovávat, tak aby začala u sebe. Od té doby si nedovolila říct ani popel. Stejně tak když má manžel občas pocit, že by bylo fajn vrátit se k naprosto primitivním způsobům výchovy, tak mu připomenu, jaké úspěchy to sklízelo u nás a jak to pošramotilo naše vnímání rodičů a on se zase zklidní...
Jinak dcera se dudlíků zbavila ve dvou letech a necelých 3 měsících naprosto sama, bez stresu...

@miryp dobre si to udelala.
Autorko- proc neco nereknes muzi. Utni ho a pak bych to rekla tchyni. Dite tez videt nemusi, jestli nebudou respektovat, jak to delate doma vy.

Tohle řeš s manželem. Fakt miluju tyhle chlapi co někde něco zaslechnou a hned je to svaté 🤬

Já Teda nevím ale pokud se tohle stalo poprvé tak bych to neřešila a třeba bych se zamyslela nad tím jestli by si taky radši ten dudlík odstranit nechtěla a jestli by manžel neocenil spát s tebou sám v posteli. Ale pokud ty citiz že je vše v pohodě tak to prostě neřeš

Dudlík bych nechala pouze na spaní = tzn. tchyně ho vůbec neuvidí a pokud ano, můžeš ji nabídnout něco jako ať si dceru vezme na týden a odnauci ji zrovna od kojení v noci. To ji velmi rychle přejde. 😀 Stejně tak na spaní v postýlce bych manželovi i tchyni vmetla, jestli chtějí celé noci poslouchat řvaní, tak ať, ty ne, tak prostě spíte spolu. Vždyť na tom vůbec nesejde, jestli utneš dudlík a kojení ve 2 nebo ve 3. Asi těžko budeš kojit do první třídy, že? 🙄Tady ty rady miluju. Dítě musí dělat všechno hned, na povel a nejlíp. A oni pro to hlavně ani nehnou prstem.

Lepsi dudlik nez palec, dcera dudlik nechtela a cucala si radsi palce, v noci jeste kolikrat cuca ted v 10…jsme to resily i s psycholozkou…syn se oddudlikoval sam nekdy okolo 2 let, kdyz si na chate dudlik zavrel do cd prehravace a dudlik nebyl (po trech dnech kdyz uz jsme ho nasly si po nem ani nevzdech)

Na rovinu bych manželovi řekla, ze te názor jeho matky v tomto případě nezajímá,at si mysli co chce, uděláš si to podle svého.

Manžel se zaručeně naštve když řeknu něco jako: a že ti to najednou vadí, protože maminka řekla že?
Vždycky se urazí jak malá holka 🙂
Zrovna včera mi sestra tchýně popisovala jak kdysi své několikatýdenní dceři máčela a vařila ovesné vločky, pak mixovala a cukrovala a to jí dávala, protože prý měla pořád hlad a ptala se mě, zda už je naše malá v chodítku. Jen jsem se zasmála a řekla jsem jí, že by dnes nepochodila s takovýma metodama.

Z toho, co píšeš, se dá s tchýní mluvit. Sejděte se a zkus jí nadhodit, že když něco poradí svému synovi, tak ten je pak hnusnej a předává to doma blbě a poprosit ji, ať to teda nedělá. ... Ale jinak bych si opravdu důkladně promluvila s manželem o způsobu komunikace. Možná jsou některé jeho rady dobré - ostatně i on je rodič, i on se má podílet na výchově, ale rozhodně ne způsobem "děláš to úplně blbě matko, má se to dělat takle."

@uzivatelkapetra To je vtipný. Mě se tchyně (jinak normální, mám ji moc ráda) taky semtam zeptá na nějakou takovou perlu. Třeba proč nesladím dítěti kaši. (Proč bych měla 🤷‍♀️) A kolikrát kouká, že co považovala za životní moudro, jí jednou větou vyvrátím. Nedělám si iluze, že budeme jiní. Ale je potřeba brát druhé a respektem. Ne jim zničeho nic začít organizovat život. 🙄

Jestli mohu, napíšu dva poznatky. Ať už to jsou vlastní rodiče či tchánovci, nemají kecat do výchovy. Pokud se mi něco nelíbí, klidně se ohradím - i na tchánovce. A k dudlíku - To, že je ortodontický neznamená, že jí dělají dobře. Dudlík by jsi měla do 2 let dát pryč - hlavně kvůli zoubkům. Chápu, že cucání je špatné, ale dudlík taky není úplně ok. A nevím, zda jsi to jen špatně nenapsala, ale pokud má dudlík celý den k dispozici, tak to chce okleštit jen na spánek - i do budoucna a odnaučení. Nemyslím to zle, ale opravdu by to chtělo dudlík mít pryč. Jinak spaní je jen a jen na vás. Náš bambulka bude mít 20 měsíců a už ho budeme muset pomalu přesunout z postýlky do postele - nemá už moc místa. Na jednu stranu mě to mrzí, ale nebude se tam alespoň bouchat. A proto jsme i koupili postel na rozložení, abychom mohli být popřípadě s ním.

Na druhou stranu, musím se zastat chlapa, určitě to nemyslel zle, je mezi mlýnskými kameny-matka, manželka, a sám si jako nový tatínek třeba neví rady a tápe. Takže bych na něj nebyla zlá a nechovala se jako fúrie. A dudlajze zrušila, ve dvou letech je to už moc.

Nastav si hranice včas, mluvím ze své zkušenosti a opravdu to pomohlo. Promluvila bych s ní i manželem.

A s dudlíkem udělej dle sebe, moje ho měla do 3 na spaní. Tady je zas chytrých rad, přitom ses na to neptala 😅

Asi bych taky víc řešila manžela. Důvod dudliku bych mu vysvětlila. Spaní bych s ním zkusila probrat. Třeba aby zkusil uspávat on. Některé děti jsou nasackovany u rodičů fakt dlouho a může to začít narušovat vás vztah s manželem. Tchýni bych možna řekla, proč je lepší dudlík než palec, ale dál to asi ignorovala.

Řešila bych manžela . Nám do ničeho moc tchýně nekecá ( syn kojeny do 2,5let - pak se odstavil a zbalil rovnou peřinu k sourozencům do pokoje 😁) . Ale manžel má syna z prvního manželství a jiná výchova . Takže taky měl často blbé kecy . Já si stála za svým a teď už je klid 😁

Utni manžela, tchýni řekni,že výchova je vaše věc, respektivě tvoje, protože s dcerou jsi pořád. Já měla na podnose stále,že mám děti dávat do chodítka,mám jim dávat sladké věci typu Pribináček atd, knedlíky v době zavádění přikrmů.to jsem se ohradila,že takto ne a pokud to někdo dětem dá za zády,tak nim přestaneme jezdit.byl klid.

Já Teda zase nechápu proč by měla utnout manžela?He to i jeho dítě ,tak má do toho co mluvit ne? Třeba jen řekl něco, co už dávno chtěl říct

Srovnejte si s manželem způsob komunikace. Pro rozdílné názory je to super a dá se to naučit - my s mužem se nejvíc hádali na začátku vztahu (já už měla dítě, takže to byl od začátku náročný vztah) ale to jsme byli ještě zamilovaní, tak nás to udrželo spolu. A pak jsme na tom zamakali, často vědomě, a je to teď mnohem lepší. I tak máme občas mezery, ale v případě opačného názoru už se nepožereme. Místo toho si vysvětlíme proč to chceme a proč nám na tom tak záleží a snazime se najít nějaké buď ideální řešení, nebo aspoň kompromis.
Jestli tchyně chce o tom mluvit, je to super a šla bych do toho. Úplně stejným způsobem. Předem bych se sama zamyslela proč je to pro mě důležité a co to tomu dítěti dává, jak by to bylo do budoucna, jak to ovlivní jak dítě vnímá rodiče atd. Klidně si to i pro sebe sepsat. A s tím pak za tchyní jít. Možná to nebude úplně příjemný rozhovor, ale určitě přínosný a pro dobro dítěte byhc do toho rozhodně šla.
Ostatně tchyně je babička a na dítěti ji záleží, taky na dítě nějak působí atd. Má právo říct svůj názor. V případě rozporů by měli mít hlavní slovo ve výchově rodiče, ale i prarodiče mají nějaké své životní zkušenosti a ne vždy špatné. Já se vždycky nad rodičovskými radami zamyslím (a to i v případě, že mi to cpali tak blbě, že jsem se s nimi o tom pohádala) a snažím se jim vždycky vysvětlit svůj úhel pohledu. Někdy to pomůže, někdy ne. Ale u nás jsou obě babičky mezci tvrdohlaví v některých věcech a mluvit o tom vůbec nechtějí. Jestli tchyně mluvit chce, je to super a minimálně bych to zkusila. Je možné, že chce jen vést monolog a když by moje argumenty nebrala vůbec v potaz, už by to bylo jedním uchem tam a druhým ven, ale i tak by se aspon člověk dozvěděl s čím může počítat. A třeba chce fakt upřímně sjednotit výchovu, aby v tom dítě nemělo guláš. Třeba neví, že si jinak cucá palec nebo neví, že palec je horší, ony ani tchyně většinou nemají vesteckou kouli 😁
Prostě moje rada zní co nejvíc se všemi o tom mluvit a s co největším respektem k názoru a životní zkušenosti druhého a co nejméně se v tom nechat vtáhnout vlastními emocemi (když se to stane a kvůli tomu se rozhovor vyhroti, omluvit se za kriceni nebo jakékoli jiné nepříjemné způsoby komunikace s tím, že je to pro Tebe opravdu důležité, protože jsi máma a chceš pro své dítě to nejlepší. To pocbopi každý soudný člověk, když uvidí, že být hnusná nechceš. A pak třeba v klidu to zkusit znovu.)
Komunikace je občas minove pole, ale je to jediný rozumný způsob, jak vyřešit problémy ve vztazích.

@bara88 protože priznejme si to,chlap není s dítětem 24h/7 dní v týdnu. U nás s chlapem panuje shoda v mnoha věcech,ale když jsem třeba začala dětem dávat capáčky a po té Barefoot místo klasických bot,tak jsem taky poslouchala co to je za výmysl,no a co se týká oblékání obouvání dětí, je to moje starost,tak jsem mu to vysvětlila a od té doby je klid. Nebo kdo myslíš,že chodí s dětmi nakupovat boty, oblečení?...proč by měl do toho zasahovat,když to běžně neřeší? Srovnal se s tím,po vysvětlení a přečtení článků je klid. Já chodím s dětmi k doktorům,tak rozhoduji i o jejich očkování na chřipku,kterou schválila i synova doktorka na nefrologii kvůli chybějící ledvině.U spousty věcí jsem ochotná vést diskuzi,ale jdou věci které rozhoduji sama

@veronikav31 no tvl.takže chlap,jen za to že není s dítětem tak dlouho jako matka, protože chodu do práce a vydělává prachy ,tak nemůže mluvit do výchovy dítěte?Pak se nediv že ti na celou výchovu sere. My třeba vybírat boty chodíme i oba. Někdy ha sama a někdy chlap sám

@bara88 mě chlap na výchovu nese.re. a výchova se netýká jen nákupu bot a oblečení,ale i školky,školy, akcí na nich a to vše absolvuje s námi, bere si kvůli tomu volno z práce,aby u toho mohl být s dětmi.a já boty objednávám na netu, děti řeknou jaké a velikost vybírám já(jen změřím nohy, nic víc), 10 minut práce než hodina lítání po obchodě kvůli botám, vše v klidu z domova 😉😀 a boty sedí,netřeba objednávat a zkoušet jich několik,značku vím.Barefoot je v tomto super. A krom toho mám skvělého chlapa a tátu, oba si bral na fotbal nebo za tchánem na zahradu,abych mohla udělat doma co potřebuji.