Ublížil mi omylem? Je to už přes čáru nebo hysterčím?
Ahojte,
s manželem jsme spolu deset let, máme tři malé děti. Měla jsem pocit, že nám to spolu docela klape, aspoň v poslední době, před pár lety jsem taky zvažovala rozchod, ale kvůli jiným věcem. Manžel mi hodně pomáhá s dětmi i s domácností, má jen minimum času pro sebe... pořád si říkám, že si nemám na co stěžovat. Jenže... se začínám manžela bát. Nevím, co si o tom všem myslet. Už mi párkrát bez varování, z ničeho nic, ublížil. Když jsme spolu chodili, vymknul mi zápěstí - ale omlouvala jsem ho, že nechtěl. Pak ještě sem tam něco takového bylo, ale už si to moc nepamatuju. No, a před týdnem mi vyvrátil zápěstí na ruce. Pořád si říkám, že nerad... já si šla lehnout dřív než on. Když přišel do ložnice, natahovala jsem k němu ruku (při usínání se držíme za ruce), ale on mě místo toho, aby mě vzal za ruku, po té ruce silně praštil - tak blbě, až mě probudila prudká bolest a pořádné křupnutí, zápěstí mi úplně převrátil. Už týden nosím ruku staženou obvazem, protože mě to zápěstí docela bolí. U doktora jsem nebyla... nedovedu si představit, jak bych to vysvětlovala. Několikrát jsem manželovi říkala, že oceňuju, jak se o nás stará a co doma dělá, ale aby se ke mně choval hezčí. Nu, a dnes odpoledne jsem dělala buchtu, vařila polévku - a manžel stěhoval skříňku dětem do pokojíčku. Běžela jsem mu pomoct, skříňku jsem s ním přenášela i s tou bolavou rukou - a když už byla v pokojíčku, tak jsme ji položili na zem - a manžel mi dlaní začal bouchat do čela a pak mu nějak sjel prst a zapíchl mi ho přímo do oka... bolestí se mi podlomila kolena a pěknou chvíli jsem se nezmohla na nic jiného než na pláč. Manžel se tomu zasmál, že on mi nic neudělal a že mi jen chtěl zaklepat na čelo... jenže já už fakt nevím, jestli jsem hysterka nebo jestli už je jeho chování fakt přes čáru. Začínám se bát, kam až to může zajít... já nevím, holky, co myslíte - je jeho chování normální nebo plaším já?
V žádné z těchto situací v posledním týdnu jsme nebyli pohádaní, naštvaní, extrémně vyčerpaní, neodehrálo se nic, co by to vysvětlovalo... a já opravdu nevím, jestli dělám z komára velblouda nebo jestli úplně pitomě manžela pořád omlouvám a radši bych si měla sbalit kufry ☹.
@normalnimatka Já nezažila právě jen rovnocenné vztahy.. zažila jsem alkoholika a manipulátora..ale stihla jsem odejít včas a rychle. Se sebevědomím na tom nejsem též úplně ok, ale řeším a bojuji. každý si neseme i nějaký ten batoh z dětství. Zakladatelka psala, že byla bita..o tom už též něco svědčí..ač nechceme, podvědomě si vybíráme takovéhle partnery.
Nemyslela jsem to nijak zle, jen jsem nikdy nepochopila, proč to těm ženám trvá tak dlouho
@terezz29 samozřejmě že je to neomluvitelný...a asi to není "normální", i když co je "normální" je kulturně velmi relativní, avůbec otázka, kdo má OPRAVDU zdravý vztahy, prostý veškerý moci jednoho na druhým, psychickýho vydírání, kompenzování komplexů a tužeb...?
snažim se tady autorce předkládat argumenty, vysvětlovat a podat nějakou konstruktivní radu/návrh, na koho se obrátit a proč. ale říct "seš slaboch", to v tuhle chvíli, v tuhle situaci, tomuhle člověku, to se n amě nezlob, to prostě není nic, co by člověk zrovna potřeboval slyšet.
čím víc toho zakladatelka píše, tím hůř to na mně působí...manžel se chová strašně a i kdyby v tom byla opravdu jen jeho hloupost a neopatrnost, tak bych s ním být nechtěla...aby moje děti převzaly tyto vzorce chování?? že když něco tatínek udělá, tak se za to přece nebude omlouvat, protože si za to svojí blbostí můžou ostatní sami?? ani náhodou...stačí že je de*il on, nemusí tím trpět i malé děti...
@normalnimatka no jasně, neříkám, že je slaboch!!!! jen si myslím, že navzdory tomu všemu by měla paní odejít dokud je čas
@kacasa
proč to ženám trvá tak dlouho....no, protože prostě maj samy většinou psychickej problém, posunutý vnímání reality, protože maj strach...atd.
je to strašný všecko....ale můžem bejt rádi, že žijeme na takovým místě, kde na to existujou instituce, který člověku poskytnou bezplatnou, velmi diskrétní a řekla bych, že dost profesionální pomoc...a i tak ji využije bohužel jen část postiženejch:(
@normalnimatka prave..drive treba nebylo nic takoveho..ted uz lze se nekam obratit, kde nekdo pomuze..my tu muzeme plkat kdo vi co, ale asi ji tim moc nepomuzeme.
Držím zakladatelce palce a přeju hodně sil do dalšího kroku!
@normalnimatka děti 3, 5 a 7 let. Ty dvě mladší děti to viděly, nosí mi plysaky... Ale k nam oběma se chovají normálně.
@noname4 jako viděly, že ti manžel ublížil? no jsou ještě tak malý, že to nějak nemůžou umět zpracovat, ale asi to tak mělo bejt, a aspon to můžou v případě nouze třeba dosvědčit...
Chjo, no. Mně to až doteď, s tím okem, přišlo jako neopatrnost, neomalenost...nikdy mi v me situaci nepřišlo uvažovat o domácím násilí ☹. Měla jsem pocit, ze se máme rádi ☹.
@noname4 To je prostě běžné.. Ale zkuse se na tu situaci podívat z pohledu třetí osoby nebo zkus si představit, že by tohle třeba prožívala Tvoje dcera, až bude dospělá a bude mít partnera.. Jak Ti to připadá..?
@noname4 tahle rozpolcenost se ale bohužel děje, no...pak se v tom má ta ženská vyznat, žejo...
já třeba taky vim o jednom páru z města, venku se dycky voděj za ruku a doma paní dostane pár facek. trochu mi to připomíná to vaše usínání, kdy se držíte za ruku... ne, že bych vám to nepřála a byl by to automaticky znak něčeho špatnýho,ale dohromady s tím vším, co jsme se dozvěděli, je to fakt zvláštní.
ne, věř mi, že tohle chování a tyhle reakce v pořádku nejsou a rozhodně to na domácí násilí vidím:(
@noname4 - no tak poškozená rohovka to už asi moc neopatrnost nebude...nevím no, jak to tady tak pročítám, tak možná tak nevinný úplně nebude...pokud se ti člověk neomluví a není vidět lítost, tak to je u mě varovný signál...
@marcicek84 ja myslim, ze by byl varovny signal..i kdyby se 100x omlouval..i takhle to chodi. neco udela, je agresivni a pak kleci, breci..milacku promin..ja uz to nidky neudelam..a pristi tyden je to v tech samych kolejich..bohuzel ☹
To je fakt hrozný. Tak on tě veze z pohotovosti, kde ti určí takové diagnózy, kdoví, jestli nebudeš mít trvalé následky, oko zalepené a on jen řekne, že to asi tedy koberec nepojedete vybrat? Seber se holka, tohle je za čáru ale i tebe, proč mu nedáš co proto? Co ti brání se mu postavit a vyprat mu žrádlo tak, že by se z toho osypal, dobytek jeden? Co už ti bude muset udělat, abys začala jednat? Chudáci tvoje děti, když tohle doma vidí a v tomhle musejí vyrůstat. Nechci ti ještě přidávat, ale na co proboha čekáš? Dělej něco, cokoli, ale tohle řeš, nebo to zle s tebou skončí. ☹
@noname4 Je mi moc líto, co teď prožíváš...Nebudu hodnotit, co se u vás doma děje, protože to víš určitě nejlépe sama, jen ti napíšu, jak by se zachoval můj manžel v případě, že by mi omylem způsobil úraz - rozhodně by nedělal, že se nic nestalo, asi tak milionkrát by se mi omluvil, odvezl mě k doktorovi, všechno vyřídil (např lékárnu, dítě, jídlo atd.) a pak by mě ošetřoval, dokud by to nepřešlo. To je normální reakce. Stejně tak jsem se zachovala já, když jsem manželovi při sportu omylem způsobila úraz já. (Trefila jsem tehdy na squashi manžela míčkem do oka, které měl taky dost vážně pohmožděné a já následující dvě noci nespala strachem, že už na to oko neuvidí). Celkově bych řekla, že normální je, že chlapi dávají sakra dobrý pozor, aby ženě neopatrností neublížili a spíš se ženě stane, že omylem zraní muže....To, co jsi popisovala ty, jako neopatrnost moc nevypadalo, spíš hodně zvláštní způsob vyjadřování náklonnosti anebo naopak frustrace? Manžel by se měl léčit...
@noname4 cetla jsem jen par prispevku... opravdu se musis vzchopit a zacit byt pruraznejsi. rict, ze tato tedy ne! ja pred porodem posledniho ditete dostala zakaz vstupu mych rodicu do domu expartnera. kamaradka mi volala a radila- chlapce, tak toto teda ne, to je za hranici normy. ja uz ji rikala, ze na to nemam, ze si ho vazim, ze neumim byt tak tvrda... ha, ha. za mekotu dostanes odmenu... vsak vis- pro dobrotu na zebrotu... ted se soudime o deti (dve deti spolecne- dva a pul dcera a rok a dva mesice syn). s odstupem roku vidim, jak jsem mela byt uplne chladnokrevna. ze cokoliv, co se mi nelibilo, jsem mela resit, ze on mnou manipuloval (rikal, co porad resim a vlastne uplne odsouval me potreby, jeste je kritizoval, tlacil me, ze nenormalni jsem ja). jak me ted mrzi, ze par situaci pred a po porodu jsem nevolala zachranku nebo alespon tisnovou linku, to bylo ocividne psychicke nasili (i nepomoc v tomto stavu) a ted bych mela pro soud dukaz. takze, jak tu bylo napsano od devcat, okamzite k lekarum, i s detmi, zvladnes to, zdokumentovat a rikat pravdu!! otec starsich dcer me v noci smetl spici z postele, ja si volala zachranku ve ctyri rano a neuvedla jsem, ze mi to udelal on. ted chce ovlivnovat dcery proti me a me by se to bejva hodilo... takovi psychopati, pokud odejdes, budou mit jediny cil- vzit Ti deti do sve pece. ted jsi submisivni, utlacena. je potreba ziskat nadhled, silu. sver se lekari, tam to zacne... jak budes trosku silnejsi, chlapovi nekomrpomisne rekni, ze tato nenapadna zraneni delat nebude, jinak je hlasis... (obavam se, ze to se teprve ukaze v pravem svetle...). hodne sil preju...
@noname4 No já jen ještě dodám, že i kdyby to šťouchnutí do oka byla nakrásně neopatrnost, tak prostě vůbec postrádám vysvětlení pro to, aby ti manžel během stěhování ťukal bez kontextu prstem na čelo! Řekla jsi nebo udělala něco, co by bylo hloupé, směšné? Pak ok, blbost, zaťukáme na čelo, ujede prst. Ale to jsi nikde nepsala, že by k tomu bylo jakékoliv logické vysvětlení. Mě právě děsí ta nevypočitatelnost, kdy ti ublíží z ničeho nic a nemůžeš se bránit. Chápu, když je někdo rapl, v hádce mu ujedou nervy a ženě jednu střihne. Pak může žena vidět, že je muž naštvaný a asi k něčemu dojde. Tohle prostě fakt není normální a není to jen impulzivnost nebo špatné vychování. Fakt to vidím na nějakou poruchu. Což svým způsobem manžela omlouvá, ale pro tebe to je jasné znamení, že by s tím měl něco dělat. Pokud dáš věci do pohybu a začne se kvůli tobě léčit, můžeš mu pomoct, aby se stal lepším člověkem. A na to, jak toho docílit, bych se ptala odborníků, ze dne na den ho také nepřesvědčíš.
@verusky no já nevím, já bych začala tu linkou pomoci, u lékařů, na policii. A až podle toho, co by poradili, bych postupovala proti manželovi. Nejdřív bych někde zadokumentovala ta zranění, třeba jen zajít k obvoďákovi, když jedno je na ruce a na oku. V této situaci bych měla strach muži přímo vyhrožovat apod., když jsou spolu sami doma. Myslím, že tohle by chtělo nějakou podporu zvenčí, aby při případné konfliktní situaci nebyla sama.
Ach jo....takovéhle zrcadlo našeho vztahu opravdu není příjemné, a je to hrozný šok. Jsem zvědavá, jak mi to celé sedne po návštěvě psycholozky. Teď je mi fakt bídně.
Dělá to pro svoje potěšení. Líbí se mu někomu udělat bolest a pak "nic se neděje".
Vím z vyprávění od známeho, kdy přítel ze srandy "topil" přítelkyni ve vaně. Pak jí ze srandy píchnul do ucha a mohla bych pokračovat. Nejednalo se o domácí násilí, spíš to byl zvrhlík
Obě varianty ( ubližování pro svoje potěšení, ubližování aby si dokázal svojí nadřazenost) jsou s chlapem k nežití a pelášila bych pryč
@noname4 Nezoufej, já myslím, že jsi na dobré cestě, hodně se toho vyřeší a není ani vyloučené, že s mužem najdete nějakou cestu, jak půjdete dál. Hlavní je, že sis začala uvědomovat váš problém a pokusíš se ho řešit 🙂. Jsi určitě hodný člověk, ale dá se říct, že tvou pomoc nyní potřebuje i manžel a jinou, než že ho necháš rozjet jeho poruchu. A musíš pomoct i sama sobě a dětem 🙂.
@noname4 no já n evim, jestli má cenu ztrácet čas návštěvou psycholožky. samozřejmě, lepší než nic a je dobře, že si chtěla udělat nějakej krok ,ale nevim, jesi to úplně efektivní... musíš na to čekat, pak máš nějakou hodinu tejdně..co tam asi tak stihneš pořešit? jelikož jsi asi submisivní osoba, tak asi bude trvat, než řekneš všechno potřebný k tématu a navíc, psycholožka ti sice může dobře poradit, jak na něj reagovat, a nebo ti řekne, že je asi narušenej, a moc ti to stejně nepomůže a věcnou pomoc budeš muset hledat stejně jinde.
obrať se radši na nějakou instituci, která se zabejvá přímo tím. budou vědět, na co se tě ptát, půjdou rovnou k věci, dobře budou znát ty vzorce chování a reakcí, a jak už jsem psala, tak i legislativu atd... prostě pomůžou ti úplně konkrétně, co a jak máš dělat. v neposlední řadě to je pomoc zadarmo;) psycholožkou akorát ztratíš čas, kdy ti může bejt znova ublíženo. i když pravděpodobně pomoc psychologa stejně budeš potřebovat druhotně, pokud se teda (nejradši bych věřila spíš sousloví "až se teda") rozhodneš odejít, nahlásit to atd.
@noname4 neni prijemne, ano. ale neboj, zivotne Te to posune dal... co mam rikat ja, kdyz mi dva vztahy skoncily, obe nasilim (prvni fyzicke- po rozchodu to pokracovalo jeste trestnyma cinama, nehlasila jsem..., druhe psychicke a to po porodu... to bylo peklo...), mam ctyri deti, jsem na ne sama (nastesti rodice 10km, takze v nouzi mam pomoc). ale co nas nezabije, to nas posili, z nejakeho duvodu se ta stalo a neco musim zmenit, aby uz bylo lepe, mozna jsem byla moc zavisla na partnerovi, mozna spatne urcene hranice, mozna tisic dalsich duvodu. ted se muzu pozorovat 🙂
@normalnimatka promiňte, ale týrání ženy je naprosto neomluvitelné a jestli někdo díky ubližování cítí lásku, tak to není normální