Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Únava v manželství

cabalkova
13. pro 2018

Blíží se Vánoce, na které se vždycky těším a chystám, a letos nic... cítím únavu a žádnou vánoční radost. Jsem 10 let vdaná, máme dvě děti (4 a 7 let), manžel odjíždí ráno do práce kolem 6 hodiny a vrací se v 7 večer, bydlíme na vesnici, takže všude se děti musí dovézt, do školky, ze školky, na kroužky, každý den ráno a tři odpoledne v týdnu taxikařím, aby se děti rozvíjely a mohly dělat, co je baví, do toho domek, zahrada, moje práce v podstate na plný úvazek, abychom finančne vyšli, vzhledem k uvedeným časovým povinnostem ale "nastavuju" práci ráno, večer, o víkendech, vlastně nikdy nemám hotovo. A poslední dobou mě to všechno prostě štve... jsem unavená a mám pocit, že nikdo neocení, co všechno dělám, manžel má dojem, že mám doma "pohodu", ale já už mám večer kolikrát vážně dost a už nechci dělat nic, jen tupě čučet na televizi... poslední dobou se proto štěkáme, mám pocit, že by mohl víc pomáhat, a navíc mě teď už vytáčí úplné blbosti... manžel je bordelář, a když relativně poklidím, tak mě pak vytočí, že po sobě neuklidí ani nádobí do myčky... chci mít doma klid a pohodu, vím, že manžel je hodný chlap, děti má rád, o rodinu se stará, nikdy necourá, ale já se cítím utahaná, uštvaná, neoceněná a nemilovaná... co teď s tím dál??

kittyy17
13. pro 2018

@cabalkova udělej si dovolenou, odjed na víkend sama a nech všechno manželovi, i děti.

cabalkova
autor
13. pro 2018

@kittyy17 To bych ráda, ale nevím, jestli to tohle vyřeší. Přijedu po dvou dnech, barák vzhůru nohama a ještě budu v týdnu dohánět práci, co přes víkend neudělám...

penelope87
13. pro 2018

@cabalkova Ale vyčistíš si hlavu a srovnáš si to. Třeba s odstupem třeba přijdeš na to, kde je problém.

cabalkova
autor
13. pro 2018

@penelope87 Chtela bych vyrazit na dva tydny na zacatku cervence, az bude syn na tabore, abych fakt mohla byt jen sama za sebe a vycistila si hlavu... ale v tuhle chvili mi to prijde jako za nekonecne dlouho...

gnozka
13. pro 2018

Normální stav . Proste to tak máme všechny . Děti , domactnost , manžel . Jak už bylo psáno . Mě pomáhá když odjedu na víkend za kamarádkou . Nákupy , kaficko, kino . Paráda . A kdxz se vrátím je mi jedno ze je upatlana podlaha od děti a pod . A hlavně se na všechny zase těším 🙂

marketa1218
13. pro 2018

@cabalkova Chce to si prostě neaít i ten čas jenom pro sebe, něco si třeba přečíst, nebo si dát skleničku vína, jít na procházku, nebo si zacvičit. Něco co tě baví, naplňuje. My děti bohužel zatím nemáme a vdaná jsem chvilku, ale je dobré si o tom s manželem i v klidu doma promluvit. Pokud to s ním teda jde řešit no...

priefi
13. pro 2018

@cabalkova co dela Tvuj manzel, ze v 6 odchazi a az v 19 se vraci? A to je fakt kazdy den? Se mi to nejak nezda.

cabalkova
autor
13. pro 2018

@priefi Manzel dela ve statnim vyzkumaku, kde maji pichacky, a protoze je jediny v republice (ten vyzkumak), dojizdi rano hodinu a pul tam a vecer to same zpatky. Plus k tomu osm a pul hodiny v praci a je z toho trinactka. Takze opravdu od sesti do sedmi v tahu.

leniczka23
13. pro 2018

@cabalkova ja te naprosto chapu a nesmirila bych se s tim..vzdyt to je jak kdyby sis deti.poridila ty sama..ja bych to.s chlapem resila a chtela bych aby zmenil praci..aby jsme fungovali jako normalni rodina..coz podle me stav manzel od rana do vecera neni. Nekterym zenam to nevadi ale to muzu byt sama pokud mam chlapa s kterym se vidim hodinu denne nez padnu za vlast.
Muj takhle praci menil..prptoze jsme spolecne travili strasne malo casu..a je to k nezaplaceni..
Ale treba si jen opravdu potrebujes odpocinout..zkus to nejdriv tak a casem.uvidis..ve me to taky zralo..nevybehla sem.na nej hned at zmeni praci ze jsem unavena..
Drzim.palce at je lepe..krasne Vanoce preji..

kittyy17
13. pro 2018

@cabalkova jeden víkend pryč udělá hodně. Odpočineš si, vyčistis hlavu, budeš se těšit na děti, a manžel si třeba uvědomí, co všechno musíš zvládat... Muži si uvědomí co všechno žena dělá, až když to dělat přestane 😂

jednaholkaa
13. pro 2018

To je presne ten duvod proc nechci z Prahy na vesnici. Ani kvuli baraku a zahrade. Takhle skocim na tramvaj a za 15 uz popijim kafe s kamoskou. Autem jedu nekam jednou za mesic. Nechci nikam dojizdet a ani taxikarit.. to ti ze zivota moc nezbyde podle me.. nebo lepsi bydlet na malem meste.

odula
13. pro 2018

@leniczka23 no tak jestli dělá ve výzkumáku, který je jediný v republice, tak má asi vysokou specializaci. POkud má vysokou specializaci, tak není jednoduché najít jinou práci, která by byla zároveň na úrovni a zároveň odpovídala jeho kvalifikaci... mozná by bylo jednodušší přestěhovat se blíž?

@cabalkova manžel pracuje na univerzitě, někdy je sice pryč od 9 do 17, někdy ovšem od 8 do 00, někdy dokonce třeba do tří do rána, nárazově. Studuju, pracuju, tři děti, taxikaření každý den, ještě někdy jezdím pro manžela - naštěstí ale za prací nependluje. Je to záhul jako svi..a. 10 let bez dovolený. Na léto mám nachystanej prodlouženej víkend - strašně se těším. :D zatím jedinou radu kterou mám je - těš se na prázdniny. Jinak - vyčerpanej člověk je, to jo. Ale i když padám na hubu, tak si občas uvědomím, jak je všechno vlastně skvělý (máme kde být, máme práce, do do pusy, jsme všichni zdraví) a jedu dál. A občas večer prostě vypnu i když není teplá večeře, vyndaný prádlo z pračky a nádobí není v myčce, a prostě si dám svařák a odpočívám. ono se to chvilku nepos....e ;) hodně sil 🙂

odula
13. pro 2018

@kittyy17 no, jenže u nás to potom ta žena stejně nakonec musí udělat :D

biedronka10
13. pro 2018

Tenhle pocit vyhoreni zaziva asi spousta z nas, jestli ti to pomuze. Ja se teda vylozene s muzem nestekam, na to nemame ani jeden uz pak vecer energiu. Ale vyrizena jsem take, vim co to je. Muj muz jako zivnostnik odjizdi v 7 nekdy uz v 6 rano a vraciva se v 20-21 hodin, ted na chvili dela i soboty. Nestezuju si, jsem vtom hodne chapava a s tim jsem pocitala. Vim ze ho ta prace naplnuje i kdyz je hpdne narocna a plna vypeti, ale to ze ho to bavi je pro me prednejsi navic kvalifikaci je na tom proste lip na pracovnim trhu nez ja. Takze malou mam predevsim na krku ja, k tomu cekame dalsi prirustek, k tomu domacnost, prace z domu, studium, a zijeme na osade v minidomecku, pomezemk pouze predzahradka. Za kamaradkama vlastne ani nemam kam jezdit, ty co mam jsou daleko a jediny volny den nedele chceme byt spolu jako rodina. Parkrat uz jsem si prosla slusnou depkou a pocitem vyhoreni s toho kazdodenniho frmolu, ale snazim se relaxovat aspon kdyz mala usne. (prectu si knizku, upletu si kousek svetru, sednem s muzem a povidame si (ona je strasne dulezita kazdodenni komunikace o cemkoliv i kdyz se vidite treba jen vecer)... No ted samozrejme jako tehule spis padnu za vlast a jsem rada ze spim. Pocitam s tim ze po narozeni dalsiho to bude jeste horsi 😀 takze si ted snazim nastavovat pozitivnejsi postoj k te kazdodenni rutine.

bayt
13. pro 2018

Ale ty děti přece máte společný a dům taky, takže jaktože ty poklízíš, rozvážíš a manžel nedělá jako kromě práce nic? :O

odula
13. pro 2018

@bayt jako - fakt nejsem sovinista ale - jak má chlap rozvazet a poklizet když se vrátí v sedm večer?

cherris
13. pro 2018

Vím, že tohle asi nepomůže, ale můj muž každý den uklidí večer kuchyň a hračky, já jsem na mateřské a někdy se trochu stydím, že to nedělám sama, ale on se v práci fyzicky nenadře, tak si doma holt dá druhou směnu.

mku
13. pro 2018

ja te chapu... ale na druhou stranu asi mate nejak rozdelene role, ne? Predpokladam, ze manzel vydela vic, tak pracuje a ty se staras? My to tak treba ted mame, bo jsem na materske.. cely den je v praci, vsechno musim zaridit a poresit sama... a o vikendu kdyz uz by byl klid, tak si chce odpocinout a jde na kolo atd... a kdyz hodinu pohlida deti tak ma pocit, ze ma splneno... neuklidi po sobe nic... stve me to silene, penim z toho... ale vzdycky me to prejde... takovyho jsem si ho vzala a asi ho uz nezmenim... zabezpeci nas financne, travi a nami dovolene , je na me hodny a miluje me... a domaci prace jsou pro nej holt neviditelne... deti za par let vyrostou, tak to tak ted beru...

bayt
13. pro 2018

@odula jako třeba o víkendu? po večerech? můj chlap pracuje úplně stejně, kolikrát i víc, a taky nejsem doma za služku....

bayt
13. pro 2018

@cabalkova on je možná i problém to dojíždění tři hodiny, to je pak znát...neuvažovali jste odstěhovat se blíž pracovišti,, když tedy muž prakticky jinde tu práci nesežene?

ahyt
13. pro 2018

Naprosto Vás chápu.my sice bydlíme v Praze,nedělala jsem taxikáře,nemohla jsem ani i kdybych chtěla kvůli mé práci.Manžel chirurg,celý život sloužil 2x týdně-tedy 1 den šel a přišel až 2.den večer po práci.2x za měsíc služba-odešel v pátek a přišel v pondělí po práci.Aještě jsme 5 let stavěli svépomocí byt,takže pokud manžel nesloužil,byl na stavbě,takže když byly holky malé,ani 1 víkend jsme spolu 5 let neměli.Já praktická doktorka.Práce 2x týdně do 19 hod,přijížděla jsem po 19,30 a 3x týdně od 7 do 15,30.K tomu ještě navíc já 1x za 4 týdny i v pátek žurnál, tedy od rána do 18 hodin.Máme 2 dcery.O ně jsme se prakticky střídali,když manžel sloužil,tak jsem se starala já,když jsem byla do večera v práci,tak tedy manžel.Ale nakupovala jsem,uklízela, prala, vařila pouze já.Vše do noci.Navíc jsem se učila na atestaci/ manžel taky-má celkem 5 atestací, docentura, Phd./A jsem maximalista na úklid,denně jsem myla koupelnu a WC,3x týdně prach a lux.3x za rok kompletní grunt celého bytu.navíc po roce 1989 jsem se samozřejmě stala soukromou PL/ smlouvy se ZP ano,ale vše,celý provoz ordinace na hrbu,papíry,veškeré zásobování ordinace, zajišťování dovolených zástupu atd atd-nespočet administrativvní práce/.Navíc i v práci jsem byla maximalista/ i jsem vystudovala s červeným diplomem/ takže ostatní kolegyně,když něco nevěděli, neuměli, tak vždy šly za mnou.navíc jsme museli se sedmi kolegy koupit to středisko od FNM,poté založeno SRO na středisku a jak je známo,7 lidí se nikdy nedohodne,takže neustálé boje o správu budovy,údržbu,opravy.Navíc jsem 3x přestavovala ordinaci .Prostě šílený.Dcerám jsme se věnovali ,co to šlo-jazyky, hudební nástroje, házená,jinak koncert, divadla, lyžování,snowboard atd.Takže jsem celej pracovní život byla v PŘÍŠERNÉM fofru,stresu, probrečela jsem spoustu nocí,že jsem se nemohla věnovat dětem,jak bych chtěla, skončila jsem na antidepresivech.A teď to skvělé.Před 2ma lety jsem ordinaci prodala a odešla do důchodu.A já poprvé ŽIJU!!!.Bez starostí,jen mám radost s vnoučat,dcer a užívám si běžného života.Takže Vás naprosto chápu.Nevím jak poradit,jen jsem chtěla napsat,že i řada lidí to tak má,i když trochu jinak.

prostenika85
13. pro 2018

Ahoj, být na Tvém místě, opravdu se začnu pohlížet po bydlišti blíže manželovu pracovišti. Z dlouhodobého hlediska si myslím, ze je tento stav neudrzitelny. Přeci jen dělat každý den "třinactky" a o víkendu uklízet barák a makat na zahradě, nic moc představa pro nikoho. Ty se stanes služebnou dětí, abys je dovezla do školy, kroužku, kina..., starost o dům, práce a čas na manželství se už nenajde. V lepsim případě si začnete užívat v důchodu (viz příspěvek výše), v tom horším se vaše manželství vyčerpá a odcizíte se. Osobně si myslím, že tady větší zapojení muže do chodu domácnosti ani holčičí víkend v delším časovém horizontu moc nepomůže. Každopádně držím pěsti!

odula
13. pro 2018

@bayt můj chlap pracuje dost a nenapadlo by mě chtít po něm aby po večerech suroval když já jsem doma. ... jako - nandání do myčky to je jasný. Ale víc? O víkendech ok. At makame oba když jsme doma oba. Ale přes všední dny by mi to přišlo skoro až krutý. Navíc když pracuju z domu a děti jsou přes den pryč ,tak tam skoro není co dělat. To je za pul hodky poklizeno .

bayt
13. pro 2018

@odula Ale ona píše, jestli jsem se nepřehlídla, že pracuje taky, ne? Navíc běhání okolo dvou dětí jako není práce? Já na svoji práci (v nemocnici, 60 pacientů) vzpomínám jako na odpočinek!

drakenn
13. pro 2018

Píšete, že chodíte na celý úvazek do práce kvůli financim. To manžel vydělá tak málo? Zkrácený úvazek by vám určitě odlehčil!

odula
13. pro 2018

@bayt hele my máme tři deti a já pracuju z domu a studuju. Fakt vim co je padat na hubu. Ale muj manžel to vi taky. I kdyz vecer po práci pokazdy neuķlizi. Myslím ze když jsou děti maly tak jedou oba na plný obrátky. Důležitý je o tom komunikovat. Tuhle jsem drzkovala kolik toho mám , protoze uz jsem nemohla (zkouškový atp.) a chlap pak o pulnoci, když dodělal přednášku, vstal a uklidil kuchyň. ... no. Chce to spolu mluvit . 🙂

odula
13. pro 2018

@bayt sorry - já to pochopila tak ze pracuje z domu. ...

natysnovec
13. pro 2018

@cabalkova presne vim jak se citis....krom toho taxikareni...

bayt
13. pro 2018

@odula Jasně, jde o to, jak si to ti dva nastaví, jak jim to vyhovuje, ale jeden by neměl dělat všechno na úkor druhýho. Jestli oba pracují, měli by si domácnost a děti nějak rozdělit. A nebo když to je tak úžasnej job, že kvůli němu musí být na cestě tři hodiny denně, tak zajistit třeba uklízečku...

hanka_333
13. pro 2018

@cabalkova Asi by trochu pomohlo, najít si každý týden nějaký čas je pro sebe - na sport, na kafe s kamarádkou, na relaxaci ve vaně.

Velký problém je podle mě, že chybí čas na společný život rodiny. Ve všední dny děti asi tátu ráno nevidí, a když v sedm večer dorazí, jdou pomalu spát. A o víkendu asi zase vy doháníte svou práci nebo resty v domácnosti.

Pokud správně počítám, tak 8,5 hodiny, plus tři hodiny na cestu (tam a zpět) je 11,5 hodiny. Manžel by tedy měl dorazit v půl šesté. No možná mu pozdní příjezdy vlastně trošku vyhovují, děti jdou spát a on má svůj klid. Pokud taky pracujete na plný úvazek a k tomu máte na starosti děti a celou domácnost, je manželův přístup dost sobecký, ale možná si to ani neuvědomuje. Nějak bych ho postupně přesvědčila, aby více pomáhal.

Stěhování blíž k jeho výzkumáku by bylo řešení, ale asi tam budou další zádrhele?

Sem začni psát odpověď...

Odešli